Brněnsko Geologie Svatý kopeček je tvořen stupňovitým vápencovým hřbetem, který probíhá ve směru SV—JZ. Jihozápadní výběžek se nazývá Olivetská hora. Mariánský kopec (Janičův vrch), oddělený od severovýchodního úpatí Svatého kopečku Muslovským potokem, byl zničen těžbou vápence. Svatý kopeček představuje zlomovou tektonikou silně porušené bradlo jurských vápenců, které bylo obnaženo z málo odolných flyšových a neogenních sedimentů. Na vrcholu je uchován zbytek zarovnaného povrchu, na svazích se vyskytují drobné izolované skály a krasové tvary. Na jižním svahu jsou odkryty brek-cie ernstbrunnských vápenců nejsvrchnějŠíjury a spodní křídy, lh Záraza alsaská (Orobanche alsatica). Ě] Devaterka poléhavá (Fumana procumbcns) roste na Moravě jen u Moravského Krumlova a na Pavlovských vrších, jedna z velmi bohatých populací tohoto druhu se nachází na jihovýchodním svahu Svatého kopečku. Lž] Svatý kopeček leží u východního okraje Mikulova. Na vrchol kopce vede barokní křížová cesta s 15 zastávkami. S výstavbou barokního poutního kostela sv. Šebestiána se začalo v roce 1623, sousední zvonice byla postavena roku 1631. mezemi hmotu tvoří vápnité jílovce. V lomu na severovýchodním svahu jsou odkryty ernst-brunnské vápence a brekcie, místy překryté spraší. Na svazích jsou deluviální hlinité sedimenty s velkým obsahem vápencového skeletu. Pod stepní vegetací se vyvinuly melanicképůdy. Na zvětralinách vápenců se jedná o typické a kambizemní rendzi-ny, přecházející na karbonátových svahovinách do kambizem-ních pararendzin. Květena Ve štěrbinách skal Olivetské hory a severozápadního svahu Svatého kopečku se nacházejí fragmenty skalní vegetace s tařicí skalní (Aurinia saxacilis), kde tento druh roste spolu se žluťuchou smrdutou (Thalictrum foetidum). Příkrý, převážně západně orientovaný svah nad městem kryje pěchavo-vý trávník asociace Minuartio setaceae-Seslerietum cacruleae, v němž převládá pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Zde se nachází nevelká populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Hřbet a jižně až jihovýchodně orientované svahy Svatého kopečku kryje mozaika skalních trávníků asociace Poo Přírodní rezervace Bradlo Svatý kopeček (363,3 m n. m.) v Pavlovských vrších při východním okraji města Mikulov. Katastrální území: Mikulov na Moravě Výměra: 36,08 ha Nadmořská výška: 246-363 m Vyhlášeno: 1946, nově vyhlášeno 2001 Skalní, stepní, křovinná a lesní společenstva s výskytem teplomilných a suchomilných druhů typických pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů; přírodní hodnoty harmonicky doplňují barokní sakrální stavby. badensis-Festucetum pallentis a suchých úzkolistých trávníků svazu Festucion valcsiacae, zejména asociace Koelerio mac-ranthae-Stipetum joannis ve variantě převážně s kavylem sličným (Stipa pulchcrrima), jež hostí početnou populaci kosatce nízkého (Iris pumila), která rozkvétá v polovině dubna. V těsné blízkosti značené turistické cesty roste též kosatec písečný (Iris arenaria); ten je zde mnohem vzácnější a kvete asi o dva týd- ny později. Pozdně jarní aspekt jihovýchodního svahu Svatého kopečku určují kavyly, a to k. sličný a k. skalní (S. eriocau-lis), který zde byl rozeznán teprve v roce 1995 a má na Svatém kopečku jediné naleziště v České republice. V suchém trávníku na sešlapaných místech kolem poutního kostela na vrcholku převládá kostřava slanomilná (Fcstuca pseudovina). Jihovýchodní svahy zarůstají vysokými suchomilnými krovinami ze sva- CHKO PA 44 CHKO Pálavá zu Berberidion, hlavné maha-lebkou obecnou (Padellus ma-halcb) a hlohem jednosemenným (Crataegus monogyna). Převážně kulturní les, který kryje více než polovinu rezervace, je z části tvořen stanovištně málo vhodnými dřevinami. Převládá jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), časté jsou výsadby borovice černé(Pinus nigra), dubu letního (Quercus robur) a javoru ra/