opakování Acoelomorpha praploštěnci ? -Eubilateria -Protostomia prvoústí Bilateria (= Triploblastica) - nepochybné monofylum Myxozoa rybomorky Chaetognatha ploutvenky Ecdysozoa „svlékači“ Myzostomida lilijicovci Lophotrochozoa Deuterostomia druhoústí © Horsák Bilateria Ecdysozoa fylogeneze Ecdysozoa Ecdysozoa b Priapula Lophotrochozoa Kinorhyncha Nematomorpha Nematoda Loricifera - Scalidophora - Nematoida - Panarthropoda Onychophora Tardigrada Arthropoda charakteristika Ecdysozoa Ecdysozoa – „svlékači“ nově vytvořená skupina Ecdysozoa spojující členovce a jejich příbuzné (Panarthropoda) s většinou bývalých „hlístů“ 1.hlavní znak složitě stavěná kutikula s několika vrstvami §vnější epikutikula §prostřední exokutikula §vnitřní obvykle chitinová endokutikula 2.kutikula se svléká, nejčastěji několikrát během vývojového cyklu 3.obvykle koncový ústní otvor 4.bez pohybových bičíků, pohyb pomocí svalů upnutých na kutikulu 5.bez primární larvy trochoforového typu 6.většina nemá célom, nahrazen u pokročilejších mixocelem (splynutí shizocelních dutin s hemocelem, ohraničen mimobuněčnou hmotou) 7.základem nervové soustavy je mozek tvořící prstenec kolem trávicí trubice (perforovaný hltanem), unikátní imunochemie NS a fylogeneze Ecdysozoa Ecdysozoa b Priapula Lophotrochozoa Kinorhyncha Nematomorpha Nematoda Loricifera - Scalidophora - Nematoida - Panarthropoda Onychophora Tardigrada Arthropoda charakteristika Ecdysozoa Scalidophora Scalidophora - chobotovci Monofylum: autapomorfií jsou skalidy - typicky utvářené osténky na introvertu §mořští, bentičtí §tělo tvoří: zatažitelný chobot - introvert, na něm ústní otvor, krk a trup §introvert je orgán pohybu, pomocí zatahovacích svalů §kutikula obsahuje chitin, je při růstu svlékána §kutikula diferencována do jednotlivých destiček Kinorhyncha - rypečky Priapula - hlavatci Loricifera - korzetky charakteristika Scalidophora Kinorhyncha, Priapula, Loricifera Kinorhyncha – rypečky kineo = pohybovat se; rhynchos - chobot, rypák (stará řečtina) §trup z 11ti segmentů, chobot, velikost 0,2 - 0,8 mm §bentičtí v bahnitých a písečných mořských sedimentech Priapula - hlavatci §tělo členěno na introvert a trup, někdy i rozvětvený ocas §predátoři kroužkovců i filtrátoři Loricifera – korzetky §tělo pokryto destičkami, které vytváří chitinový krunýř (lorika), hlava otrněná s introvertem §nejmenší chobotovci, dospělci přisedlí pohyb_hlistic charakteristika Ecdysozoa Nematoida Nematoida strunovci Nematomorpha a hlístice Nematoda tvoří nepochybně monofyletickou skupinu Nematoida §dlouhé tenké tělo §bez okružních svalů, podélné svaly uspořádané do provazců, oddělené pokožkovými pruhy §bez protonefridií §kolagenní kutikula §pevná kutikula a podélné svaly umožňují pouze vlnivý pohyb: §strunovci – pravolevé (primitivní) §hlístice – hřbeto-břišní vlnění strunovec charakteristika Ecdysozoa Nematomorpha Nematomorpha - strunovci §10-50 cm, ale tencí, dospělci žijí volně, ve vodě, většinou sladkovodní §juvenilní stádia parazitují - pronikají do hmyzu (mořští do korýšů) §svlékání jen 1x §sekundární gonochoristé §pseudocel sekundárně vyplněn mezenchymem §TS u dospělců redukovaná §NS: prstenec a břišní nervový provazec §bez VS a DS příčný řez strunovcem (samec): kutikula hypodermis podélná svalovina střevo břišní nervová páska chámový váček pseudocel pseudocel zadní konec těla samce zástupce Ecdysozoa Nematomorpha Nematomorpha - strunovci Gordius aquaticus - strunovec vodní §dospělci žijí volně ve vodním prostředí - v pramenech §na jaře kopulace, samice kladou vajíčka §encystované larvy na vodních rostlinách konzumovány fytofágním hmyzem §juvenilní jedinci (s chobotkem) se vyvíjí v tělní dutině členovců, mají zatažitelný chobot s háčky §tito jsou konzumovány karnivorním hmyzem §před vypuzením se hostitel chová jako hydrofilní §ven řitním otvorem nebo klouby, hostitel může přežít § Nemt002b charakteristika Ecdysozoa Nematoda Nematoda – hlístice §ekto- a endoparazité rostlinní a živočišní i volně žijící druhy §evolučně úspěšná skupina §z živočichů dosahují největší populační hustoty (až 20 milionů jedinců/m2 lesní či luční půdy) §tělo protáhlé, válcovité, tenké Nematoda se vyskytují často ve vysokých abundancích. Spojením všech nematod žijících v řece Murray (Austrálie) by vznikla takováhle 20 m dlouhá obluda. Autapomorfie: §kutikulární spikuly jako kopulační orgán §při růstu přesně 4x svlékání kolagenní kutikuly (růst možný i bez svlékání) §dorsální nervový provazec (původ ve ventrálním nervovém provazci) stavba těla Ecdysozoa Nematoda Nematoda – hlístice §na povrchu kolagenní kutikula, pod ní hypodermis §podélná svalovina rozdělené do 4 pruhů §kompaktní pseudocel vyplněný tekutinou – hydrostatická kostra §samci mají kloaku a kutikulární spikuly §NS: objícnové ganglion a provazce §chemoreceptory – amfidy (hluboko vchlípené, umístěné na přídi) a fazmidy na zádi §vývoj přímý bez larvy ústní otvor anus nervový prstenec hřbetní nervový provazec břišní nervový provazec varlata ovarium pohlavní otvor děloha kloaka spikuly stavba těla Ecdysozoa Nematoda Nematoda – hlístice BL - břišní (hypodermální) lišta BN - břišní (ventrální) nervový provazec EK - exkreční kanálek H - hypodermis HL - hřbetní lišta HN - hřbetní (dorzální) nervový provazec K - kutikula O - ovarium PL - postranní lišta PS - pseudocel S - střevo SB - svalové buňky SV - svalový výběžek U - uterus V - vajíčko VV - vejcovod nematoda_rez příčný řez tělem samice charakteristika Nematoda Enoplea Enoplea = většina bývalé skupiny Adenophorea §primitivnější skupina §slabá kutikula §vylučovací orgány pouze jsou kožní žlázy §přítomny chemoreceptory amfidy na přídi §většina druhů mořských §ale i naše sladkovodní druhy a druhy parazitické § image preview charakteristika a zástupci Enoplea Trichocephalida Trichocephalida – nitkovci §všechny druhy tohoto řádu jsou zooparazité Mermis – strunice volně žijící, nedospělá stádia parazitují u hmyzu Trichuris trichuria – tenkohlavec lidský; parazit střeva člověka Trichinella spiralis – svalovec stočený tenké střevo člověka, šelem, prasat, samičky jsou živorodé, mláďata putují do svalů, opouzdření – přenos konzumací masa do dalšího hostitele, způsobuje záněty, atrofie, ochrnutí po silné invazi mladých jedinců do svalů charakteristika Nematoda Chromadorea Chromadorea = bývalá skupina Secernentea a několik zástupců Adenophorea §vylučovací orgány jsou protonefridiální kanálky §mají většinou fasmidy (na zádi) §velmi silná kutikula §volně žijící druhy, sladkovodní i terestrické, vzácně v mořském litorálu §také druhy fyto- a zooparazitické Rhabditida - háďata Tylenchida - háďátka Ascaridida - škrkavice Strongylida - měchovci Spirurida - spirury charakteristika a zástupce Chromadorea Rhabditida Rhabditida - háďata §nemají vysunovatelný bodec, saprobionti i paraziti Rhabditis – hádě: volně žijící v půdě; hltan se 2 bulby, 2 vaječníky s vývodem uprostřed, fazmidy na konci těla, spikuly (kutikulární jehlice) u samců = kopulační orgány rhabditis samice samec zástupci Chromadorea Rhabditida Rhabditida - háďata Turbathrix aceti hádě octové žije v kyselém prostředí, v půdě, ve zkvašené míze ze stromů, ovoci Strongyloides stercoralis hádě střevní způsobuje těžké střevní onemocnění člověka strongyloidózu: tropy a subtropy, část populace žije neparaziticky v půdě rootknot slide413 charakteristika a zástupce Chromadorea Tylenchida Tylenchida - háďátka §s pohyblivým vysunovatelným bodcem, volně žijící, draví i paraziti rostlin Heterodera schachtii - háďátko řepné, cizopasí na merlíkovitých a brukvovitých, samička ztrácí vnitřní orgány a je naplněna larvami 8_Nematoda_2 charakteristika a zástupce Chromadorea Tylenchida Tylenchida - háďátka Anguina tritici - háďátko pšeničné - fytoparazit - vyvolává nebezpečnou chorobu pšenice V napadených částech klasu se místo zrn vytvoří hálky s velkým množstvím nepohyblivých juvenilních jedinců (přetrvají přes 20 let sucha). Za vlhkých podmínek ožijí, vylézají na stébla pšenice a vnikají do květů, kde přijímají potravu a dokončí vývoj. h_psenicne ascaris-lumbricoides-egg charakteristika a zástupce Chromadorea Ascaridida Ascaridida - škrkavice §paraziti obratlovců i člověka, vajíčka odchází s trusem, mají silnostěnný obal Ascaris lumbricoides - škrkavka dětská - geohelmint, samice má trubicovité pohlavní orgány §10-30 cm §larvy putují po těle do zažívacího traktu přes dýchací cesty (larva migrants) §tenké střevo člověka: toxiny, malátnost, chudokrevnost Ascaris evermegg charakteristika a zástupce Chromadorea Ascaridida Ascaridida - škrkavice Enterobius vermicularis - roup dětský §nákaza pozřením vajíčka §samci i samice v tenkém a tlustém střevě člověka §samičky kladou vajíčka v noci do okolí análního otvoru Life cycle of Enterobius vermicularis image005 charakteristika a zástupce Chromadorea Strongylida Strongylida - měchovci §paraziti, samci mají konec těla rozšířený v plachetkovitou pářicí bursu Ancylostoma duodenale - měchovec lidský §raná stádia v půdě - průnik do hostitele přes pokožku nebo s potravou §přes cévní systém do plic - po vykašlání a polknutí se usazuje v tenkém střevě (dvanáctník) §larva migrans, mezihostitel Oligochaeta samec samice v ústní kapsule zoubky dracunculus_3 charakteristika a zástupce Chromadorea Spirurida Spirurida - spirury §čeleď: Filariidae - vlasovcovití §microfilarie - larvičky vypouštěné do krve mezihostitele v noci (microfilaria nocturna) nebo ve dne (microfilaria diurna) podle toho, zda je mezihostitel denní či noční bodavý hmyz Dracunculus medinensis vlasovec medinský – nákaza pitnou vodou, žije v podkožním vazivu savců, i člověka fylogeneze Ecdysozoa Ecdysozoa b Priapula Lophotrochozoa Kinorhyncha Nematomorpha Nematoda Loricifera - Scalidophora - Nematoida - Panarthropoda Onychophora Tardigrada Arthropoda charakteristika Ecdysozoa Panarthropoda Panarthropoda – „všečlenovci“ § §párové metamericky uspořádané a na břišní stranu těla směřující končetiny §přední páry končetin modifikovány na tykadla nebo kusadla §célom vzniká embryonálně, ale později je nahrazen kompaktním mixocelem (célom splynulý s prvotní dutinou tělní - blastocelem) §otevřená CS s trubicovitým hřbetním srdcem krev je nasávána skrz ostia z mixocelu do srdce a pumpována k hlavě §protonefridia neexistují, u drápkovců a členovců modifikovaná metanefridia = váček sakulus a vývodní kanálek § Onychophora – drápkovci - „živé fosilie“ §terestrické, velká vlhkost vzduchu §reliktní, převážně na jižní polokouli §noční, predátoři §homonomní metamerie §hlava, články po 1 páru nečlánkovaných jednovětevných končetin=lobopodií s drápky (název) §pár malých očí (s čočkou), papily s mechano- a chemoreceptory, tykadla, ústní háčky, obranné žlázy ústí orálními papilami §kutikula není sklerotizovaná charakteristika Ecdysozoa Onychophora [Image, BIODIDAC, ONYC002B.GIF Onychophora Diagram showing the detail of the anterior and ventral surface of the onychophoran Vue ventrale de la partie antérieure d'un onycophore] kagimusi02 stavba těla, zástupce Ecdysozoa Onychophora Onychophora – drápkovci - „živé fosilie“ §mixocoel §NS: párovité nadhltanové ganglium a 2 ventrální provazce §CS: otevřená §DS: nepravidelné keříčkovité vzdušnice (autapomorfie) §VS: v každém článku pár metanefridií §gonochoristi http://www.youtube.com/watch?v=OajqpIex1Wo&feature=related Peripatopsis capensis - drápkonoš kapský - jižní Afrika Tardigrada –želvušky tardus=pomalý, gradus=krok §asi 600 druhů (ČR: 63), 1 mm §vodní prostředí – moře, sladká voda, vlhká půda, mechové polštáře §5 článků: hlava a 4 články nesoucí končetiny §končetiny zakončené háčky nebo přísavkami §chitinová kutikula, někdy silně sklerotizovaná §eutelie = stálý počet buněk těla http://www.youtube.com/watch?v=um79Ddw4m4A&feature=related charakteristika Ecdysozoa Tardigrada TardigradaSm Tardigrada – želvušky §TS: ústní orgány: bodavé stylety, svalnatý hltan §dutina tělní - mixocoel §VS: trubicovité orgány §CS, DS: chybí §NS: žebříčková §SS: pár jednoduchých očí §gonochoristi, častá partenogeneze §vývoj přímý §trvalé stádium k přečkání nepříznivých podmínek anabioza Macrobiotus hufellandi - medvíďátko obecné § charakteristika a zástupce Ecdysozoa Tardigrada vajíčko Arthropoda – členovci §tělo kryto vícevrstevnou chitinoproteinovou kutikulou §tělní segment členovce tvoří minimálně dva sklerity – hřbetní tergum a břišní sternum, oddělené úzkými nesklerotizovanými spojnicemi §tělní svalovina je rozdělena do samostatných svazků příčně pruhovaných svalů §článkované končetiny – arthropodia §hlava=cephalon (acron + primárně asi 5 článků, později připojení dalšího článku) §dva typy očí: 2 složené oči a 4 jednoduchá očka - ocely §odvozená metanefridia tvořená sakuly (saculus=váček) §nemají primární larvy trochoforového typu charakteristika Ecdysozoa Arthropoda Arthropoda – členovci §tělo se dělí na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen) §toto základní dělení je u hmyzu chápáno odlišně: abdomen hmyzu je zadní částí hrudi se zkrácenými a zjednodušenými končetinami §skutečný zadeček je jen miniaturní oblast na konci „zadečku“ za genitálními články segmentace těla Ecdysozoa Arthropoda tagmatizace, hexapoda cephalon „thorax“ „abdomen“ pravý abdomen gonopór Arthropoda členovci fylogeneze Ecdysozoa Arthropoda Pycnogonida Tardigrada Chilopoda Symphyla Xiphosura Arachnida - Euchelicerata - Mandibulata - - Myriapoda Diplopoda Pauropoda Pancrustacea © Horsák Pycnogonida - nohatky §mořští, predátoři, kořist vysávají §většinou pouze 1-15 mm, ale i větší §hlava (cephalosoma) ze 4 článků + různý počet článků trupu §hlava nese: 4 jednoduchá očka, pár klíšťkovitých chelifor, pár tykadlovitých parapalpů, pár oviger u samců k nošení vajíček a první pár kráčivých nohou §následují: 3 články s končetinami §poslední článek nebo články bez končetin (zadeček) §exkreční a dýchací orgány chybí Pycnogonum littorale – nohatka pobřežní – chladnější moře, od Arktidy po Španělsko, litorál charakteristika a zástupce Arthropoda Pycnogonida pycnogonida oceli charakteristika Arthropoda Euchelicerata Euchelicerata - klepítkatci §60 000 recentních druhů §původně mořští, většina dnešních suchozemských §1. prosoma (hlavohruď = cephalothorax) §na prosoma: chelicery – původně z tří článků a s klepítky, 5 párů kráčivých končetin §2. opisthosoma (zadeček = abdomen) §na opistosoma končetiny jen u primitivních ostrorepů §NS: koncentrovaná §DS: žábry, plicní vaky, vzdušnice Xiphosura - ostrorepi Arachnida - pavoukovci ostrorep • charakteristika a zástupce Euchelicerata Xiphosura Xiphosura - ostrorepi §mořští, 4 recentní druhy - „živé fosílie“, atlantské pobřeží severní Ameriky, JV Asie §do 60 cm, predátoři, mrchožrouti §střevní trávení §1. hlavohruď (prosoma) s menšími chelicerami a 5 páry kráčivých končetin §2. zadeček (opistosoma) s 6 páry končetin: 1. pár je srostlý (operculum), ostatní: vnější větve přeměněny na žábry §hlavohruď i zadeček kryty štíty Limulus polyphemus - ostrorep americký Arachnida – pavoukovci §primárně terestričtí, recentní taxony (vyššího řádu) známe již od karbonu §na prosomatu: chelicery, pedipalpy a 4 páry kráčivých končetin §opistosoma bez končetin §trávení vždy extraintestinální §VS: coxální žlázy a endodermální malpigické trubice §NS více koncentrovaná než u ostrorepů §složené oči druhotně rozpadlé na oči jednoduché §lamelovité plicní vaky a/nebo vzdušnice. charakteristika Euchelicerata Arachnida charakteristika Arachnida Scorpionida Scorpionida - štíři §predátoři, většinou noční aktivita §9 mm až 21 cm §většinou v tropech a subtropech §1. prosoma: chelicery a pedipalpy s klepítky, kráčivé končetiny §2. opisthosoma (zadeček): a) široký preabdomen b) štíhlý postabdomen zakončený hrotem s párovou jedovou žlázou §hřebínky (pectines) na břišní straně 2. článku zadečku, na nich smyslové buňky 2 páry plicních vaků na 3. – 6. článku zadečku scorpionida zástupci Arachnida Scorpionida Scorpionida - štíři Buthus occitanus - štír středomořský – největší evropský druh (7 cm), západní Středomoří, bodnutí není smrtelné Euscorpius italicus – štír italský – 4 cm, tmavohnědý s hnědožlutýma nohama, J Evropa, Balkán –bodnutí bolí asi jako vosí •Pseudoscorpionida - štírci §1-7 mm, tělo dorzoventrálně zploštělé §predátoři, loví roztoče §opisthosoma jednotné §velké pedipalpy s klepítky, jedové žlázy §chelicery rovněž klepítkaté, ústí zde snovací žlázy, předávání spermatoforu §2 páry vzdušnic •Chelifer cancroides - štírek obecný – v bytech, na půdách, v úlech, pod kůrou stromů, kosmopolitně rozšířen • charakteristika a zástupce Arachnida Pseudoscorpionida prosoma opistosoma (bez končetin) • charakteristika a zástupce Arachnida Solifugida Solifugida - solifugy §v stepích a polopouštích, 1-7 cm §mohutné, klepítkaté chelicery – bez jedových žláz §pedipalpy makadlovité, dlouhé, podobný i 1. pár kráčivých končetin §malleoli – smyslové orgány k vnímání otřesů (u báze 4. páru kráčivých končetin) §převážně noční aktivita - hmat Galeodes sp. – solifuga - jižní Evropa, 3-5 cm, loví různé členovce nebo drobné obratlovce bu6222_450x527_96_df_8 Arach_2_firebetter_quality charakteristiky a zástupci Arachnida Uropygi, Amblypygi Uropygi - bičovci §180 druhů – subtropických a tropických Afrika, Amerika §dlouhý přívěsek z mnoha článků tzv. flagellum (od toho název) §kusadlovité chelicery, pedipalpy mohutné, na konci s klepítky Mastigoproctus giganteus – bičnatec největší Amblypygi - krabovci §dorsoventrálně zploštělé §pedipalpy velké, trnité, bez klepítek §1. pár kráčivých končetin tenký a velmi dlouhý (makadlo), nese senzory Charinus sp. v Malajsii charakteristika a zástupce Arachnida Opilionida Opilionida - sekáči §v ČR 33 druhů, predátoři §v opadance, pod kůrou a kameny, epigeicky, na vegetaci §často velmi dlouhé kráčivé končetiny §obranné žlázy na prosoma §chelicery klepítkaté, pedipalpy dlouhé, makadlovité §opisthosoma (zadeček) přirůstá široce na prosoma (hlavohruď) §vzdušnice (zpravidla 1 pár) §1 pár očí na očním hrbolku Opilio parietinus – sekáč domácí – často v lidských příbytcích araneus Araneus diadematus (křižák obecný) charakteristika Arachnida Araneida Araneida - pavouci §34 000 druhů, v ČR téměř 900 druhů §ve všech terestrických biotopech §hlavohruď se zadečkem spojena nápadnou stopkou a nese: §chelicery s jedovou žlázou §pedipalpy makadlovité, u samců upravené v sekundární kopulační orgány §4 páry kráčivých končetin §zadeček nese: snovací žlázy a bradavky – původně modifikované končetiny, produkují na vzduchu tuhnoucí tekutinu, pomocí hřebínku na končetinách pak spřádají silnější svazky stavba těla Arachnida Araneida Araneida - pavouci §zadeček: DS - plicní vaky §končetiny: kyčel (coxa) příkyčlí (trochanter) stehno (femur) koleno (patella) holeň (tybia) dvoučlánkové chodidlo (metatarsus, tarsus) § araneida plicní vaky metatarsus tarsus snování sítí Arachnida Araneida Drápky, které mají pavouci na koncích končetin, spřádají pomocí nich pavučinová vlákna a ovlivňují proces jejich tuhnutí. Detail snovacího pole jedné z předních snovacích bradavek šestiočky štíhlé Harpactea hombergi zobrazený elektronovým rastrovacím mikroskopem. Na snímku jsou dobře viditelné vývody snovacích žláz, obklopené chlupy s členitým povrchem. snování sítí Arachnida Araneida Zajímavost: křižák obecný Araneus diadematus byl sledován při tkaní sítí pod vlivem různých drog: 1.marihuana – pavouk odpadl před dokončením sítě 2.amfetamin benzedrin – pavouk energicky pracoval, ale moc neplánoval 3.kofein – pavouk byl úplně zmaten a nedokázal utkat klasickou paprsčitou síť 4.chloralhydrát je sedativum a pavouk záhy usnul 5. • • • • • • • • charakteristika a zástupce Araneida Orthognatha Orthognatha – sklípkani §asi 2 200 druhů §chelicery v orthognátním postavení: směřují dopředu v prodloužené ose těla, drápky probíhají rovnoběžně §jedové žlázy v bazálním článku §většinou nad 5 cm §snovací bradavky 3 - 4 segmenty § 2 páry plicních vaků Avicularia avicularia - sklípkan huňatý – tropy a subtropy Atypus sp.- sklípkánek – u nás 3 druhy, step a lesostep charakteristika a zástupci Araneida Labidognatha Labidognatha - dvouplicní asi 32 000 druhů §chelicery v labidognátním postavení: směřují k sobě §jedové žlázy v prosoma §jeden pár plicních vaků a vzdušnice §většinou pod 5 cm Argiope bruennichi - křižák pruhovaný – na loukách, pruhovaný zadeček jen u samičky Tegenaria domestica - pokoutník domácí – v sušších bytech, 12 mm Argyroneta aquatica - vodouch stříbřitý – sekundárně vodní, na ochlupeném zadečku si přenáší bublinu klistak_holubi acari Acari – roztoči §druhově nejbohatší taxon pavoukovců, u nás 1500 druhů, několik mm §fyto- a zooparaziti, přenašeči chorob, skladoví škůdci §základní členění těla: přední oddíl – gnathosoma (acron, chelicery, srostlé kyčle pedipalp) a zadní oddíl – idiosoma – nese končetiny §u mnohých parazitických končetiny redukovány §smyslové orgány: 1-2 páry očí (event. chybí), další fotoreceptory; chemoreceptory – např. Hallerův orgán u klíšťat; štětiny, trichobothrie atd. jako mechanoreceptory §DS: 1 pár vzdušnic §VS: coxální žlázy i Malphigiho trubice §vývoj většinou přes 6ti nohou larvu a 8mi nohou nymfu Kliste_obecne charakteristika Araneida Acari hypostom charakteristika a zástupce Acari Ixodida Ixodida - klíšťata §stigmata (vyústění vzdušnic) za 4. párem kráčivých končetin §krev sající paraziti, přenašeči virových a bakteriálních onemocnění §hypostom – chobot vzniklý z pedipalp §Hallerův orgán – jamka na tarsu 1. páru kráčivých končetin = chemoreceptor §velký hřbetní štítek – scutum (hlavně u samců) Ixodes ricinus - klíště obecné Gamasida - čmelíkovci §stigmata u báze 2. páru nebo před 4. párem kráčivých končetin §predátoři v půdě, mnohé parazitické druhy § Varroa destructor - kleštík včelí – nebezpečný parazit zavlečený z Indie, vývoj na larvách trubců, oplozená samička na povrchu dospělých včel saje hemolymfu – onemocnění včel =varroáza • • • Varroa varo3 charakteristika a zástupce Acari Gamasida charakteristika a zástupci Acari Actinedida Actinedida - sametkovci §stigmata na gnathosoma §chelicery přizpůsobeny nabodávání § Trombidium holosericeum - sametka rudá – sametový červený vzhled, larvy cizopasí na hmyzu, dospělé najdeme na půdě a vegetaci Eriophyes sp. – vlnovník – mikroskopičtí cizopasníci rostlin, poškozuje listy, tvorba hálek patří sem i tzv. vodule z nadčel. Hydrachnellae – vodní roztoči • • Scabies-infected hand Sarcoptes_scabeiV charakteristika a zástupci Acari Acaridida Acaridida - zákožkovci §bez vzdušnic, dýchají povrchem těla §volně žijící saprofágové, hodně parazitů ptáků, savců včetně člověka § Sarcoptes scabiei - zákožka svrabová - asi 0,5 mm, vyžírá v pokožce chodbičky, způsobuje svrab Acarus siro - sladokaz moučný - žije v mouce, moučných výrobcích, obilí Trixacarus caviae – zákožka parazitující na morčatech – neučit J § charakteristika Acari Oribatida Oribatida - pancířníci §tělo silně sklerotizované, kulovité §typická stigmata scházejí, avšak druhotné vzdušnice na hřbetní straně 1. oddílu "pseudostigmata" §gnathosoma kryté štítkem prvního oddílu §saprofágové ve svrchní vrstvě půdy, meších atd. – velký ekologický význam při tvorbě humusu Arthropoda členovci fylogeneze Ecdysozoa Arthropoda Pycnogonida Tardigrada Chilopoda Symphyla Xiphosura Arachnida - Euchelicerata - Mandibulata - - Myriapoda Diplopoda Pauropoda Pancrustacea © Horsák Myriapoda charakteristika Mandibulata Myriapoda Myriapoda - stonožkovci §hlava a homonomně segmentovaný trup, 10 – 177 článků §1 pár končetin na každém článku §vzdušnice ektodermálního původu, na povrch stigmata, uvnitř chitinová výstelka intima (stejná stavba jako u hmyzu) §vlhkomilné druhy charakteristika Mandibulata Myriapoda Chilopoda - stonožky §půdní predátoři - kroužkovci, hmyz, pavouci §trup homonomně segmentovaný, velikost 1 - 25 cm §2 skupiny jednoduchých oček, na hlavě 1 pár tykadel, kusadla a 2 páry čelistí §první končetiny trupu tvoří mohutné čelistní nožky - maxillipedy s jedovou žlázou, předposlední pár - vlečné nožky se smysl. receptory, poslední gonopody §pohlavní orgány na předposledním článku vlečné nožky gonopody maxilipedy zástupci Myriapoda Chilopoda Chilopoda - stonožky Scutigera coleoptrata (strašník dalmatský) - dlouhá tykadla a pavoukovité končetiny trupu, druhotně vytvořené oči, jih Evropy i jižní Morava Geophilus (zemnivka) - bez očí, tělo nitkovité Scolopendra cingulata (stonoha pásovaná) - Jižní Evropa, až 14 cm, bolestivě kouše (jedovatá) Lithobius sp. (stonožka) - náš nejběžnější druh, střídání krátkých a dlouhých článků • • charakteristika a zástupce Myriapoda Symphyla Symphyla – stonoženky §drobní, půdní, bez pigmentu a bez očí §živí se odumřelou i živou fytomasou (při přemnožení škůdci) §2. pár čelistí vytváří labium = spodní pysk jako u Hexapoda §12 párů nohou §na konci těla cerci se snovacími žlázami §1 pár stigmat na hlavě Scutigerella immaculata (stonoženka bílá) - běžná pod kameny a v humusu charakteristika a zástupce Myriapoda Pauropoda Pauropoda - drobnušky §drobní, půdní, vysávají mycelia nižších hub §trojvětevná tykadla, bez očí §ústní ústrojí tvoří pouze 1 pár kusadel a nepárové gnatochilarium (= zadní okraj ústní dutiny), čelisti chybí §krční článek (collum) bez končetin §hřbetní štítky splývají po 2, tělo s 9 - 11 články s končetinami, §na konci telson §bez dýchací a cévní soustavy Pauropus huxleyi (drobnuška bledá) tělo bělavé, v humusových vrstvách půd Tömöswaryho orgán pravděpodobně chemoreceptor • • charakteristika Myriapoda Diplopoda Diplopoda - mnohonožky §saprofágové, v půdě, tlejícím listí §jednoduchá očka ve 2 skupinách §válcovité nebo dorzoventrálně zploštělé tělo §vytvořeno gnathochilarium §krční článek (collum) - vývojově - původ hlava §1. tři články nesou po páru končetin (někdy „hrudní“) §zadečková část - články splývají po 2 v diplosegmenty §několik posledních článků opět normálních §mnohé druhy mají obranné žlázy diplosegmenty Diplopoda – mnohonožky Polyxenus lagurus (chlupule podkorní) - 2 mm, nesklerotizované měkké tělo, na povrchu řady a skupiny chloupků, pod kůrou, živí se řasami Polydesmus complanatus (plochule křehká) - v opadance vlhkých listnatých lesů, dorzoventrálně zploštělé tělo (trupové články mají postranní křidélka) zástupci Myriapoda Diplopoda Glomeris pustulata (svinule lesní) - schopnost volvace, spíše na otevřených stanovištích