Mechanismy navozující změny genetické informace 1. Mutace 2. Rekombinace 3. Transpozice Význam změn genetické informace: - adaptace na prostředí, evoluce druhů - využití ve výzkumu (identifikace genů, regulace exprese aj) Mutace = dědičná změna genotypu, jejíž molekulární podstatou je nukleotidová substituce, delece, inzerce nebo inverze Změna primární struktury nukleové kyseliny Standardní typ x mutanta Standardní alela (alela divokého typu, wild-type allele) standardní fenotyp Mutantní alela - mutantní fenotyp (většinou recesivní) Směr mutací - původní (přímá) mutace - zpětná mutace - úplná nebo částečná obnova funkce (reverze fenotypu) Klasifikace mutací 1. Podle úrovně, na níž působí a) Genové (bodové) mutace – změna bází nebo sekvence bází na úrovni genu b) Chropmozomové mutace – změna sekvence na úrovni chromozomu c) Genomové mutace – změna počtu chromozomů (plazmidů) 2. Podle typu zasažené buňky a) Genetické (gametické) mutace – vznikají v gametách, přenášejí se na potomstvo b) Somatické mutace – vznikají v somatických buňkách 3. Podle vlivu na životaschopnost organismu a) Vitální mutace – slučitelné s přežitím organismu b) Latální mutace – neslučitelné s přežitím organismu c) Podmíněně (kondicionálně) letální mutace – slučitelné s přežitím za určitých podmínek (ts, sus supresorsenzitivní x supresorové mutace) 4. Podle stupně fenotypového projevu (u diploidních organismů) a) Dominantní mutace – projevují se plně v heterozygotním stavu b) Recesívní mutace – projevuje se plně v homozygotním stavu, projev je maskován dominantní alelou (recesivní mutací obvykle vzniká nefunkční produkt) - neúplné (leaky) mutace: funkce genu se částečně zachovává - nulová (null) mutace: úplná ztráta funkce genu (často delece genu nebo jeho části) - posunová mutace: mění se čtecí rámec (obvykle delece nebo inzerce) - polární mutace: mutace ovlivňující expresi sousedních genů (např. v operonech) 5. Podle vzniku a) Spontánní mutace – vzniká bez zjevné vnější příčiny b) Indukovaná mutace – vzniká po vystavení organismu/buněk mutagenům Vznik spontánních mutací - substituce párování bází v nestabilních tautomerních formách 3 1 6 4 4 4 Vznik spontánní mutace po začlenění tautomerní formy báze do DNA při replikaci U je odstraňován uracil-DNA glykozylázou Důsledky spontánní deaminace bází GC AT Horká místa mutací C T uniká reparaci Horká místa (Hot-spots) - oblasti repeticí Specificita mutagenů - distribuce mutací různého typu vyvolaných různými mutageny v genu lacI. Mutageneze pomocí 5-BU (analog tyminu) transice v obou směrech: 5-BU(keto) - A 5-BU(enol, ioniz) - G Působení alkylačních činidel Působení hydroxylaminu: specifické transice GC AT (preferenční hydroxylace A na C-4 cytozinu) Oxidativní deaminace bází vyvolaná kyselinou dusitou cytozin uracil (T), adenin hypoxantin (G) Interkalační činidla Inst.Cancer.Res. (akridinový derivát) Typy reverzí Intragenová supresorová mutace (I) Supresorsenzitivní mutace ATC CTC CCT TTC ATC TCT CCC TTT Inzerce T Posunová mutace (posun čtecího rámce) Supresorová mutace ATC TCT CCC TTT Delece C ATC TCT CCT TT Obnova původního čtecího rámce Intragenová supresorová mutace (II) TCA původní kodon Supresorsenzitivní mutace TAA stop kodon, ztráta funkce produktu TAT kodon pro jinou aa, obnova funkce produktu Supresorová mutace Standardní gen TTC CCA ACA GCT TTA TTC CCA ACA GCT TAA mutace STOP Intergenová supresorová mutace v genu pro tRNA Předčasné zakončení translace gen pro tRNALeu XYZXYZXYZ-AAT-XYZ mutace XYZXYZXYZ-ATT-XYZ Přepis do mRNA UUC CCA ACA GCU UAA Přepis do tRNA s antikodonem AUU, který se bude párovat s terminačním kodonem UAA syntéza proteinu pokračuje Sekvence přepisovaná do antikodonu Gen - supresor Mechanismus intergenové supresorové mutace Proteiny cytochromového systému P-450 vyznačující se oxygenázovou aktivitou (detoxikace nepolárních látek), + řada dalších enzymů REPARACE MUTAČNĚ POŠKOZENÉ DNA • A. Přímé reparace – 1. fotoreaktivace – 2. dealkylace • B. Nepřímé reaparace – 1. Excizní reparace • bázová • nukleotidová • řízená metylací – 2. rekombinační /postreplikační/ – 3. reaparace kroslinků • C. Inducibilní reparace – 1. SOS-odpověď – 2. adaptivní odpovědi • na alkylační poškození • na environmentální stres Genetický aparát pro reparaci DNA - velmi konzervativní - asi 100 genů - distinktní dráhy, které se mohou prolínat AP-místo Chybná báze Tyminový dimer TYPY REPAROVATELNÝCH POŠKOZENÍ NA DNA Vznik AP míst = nejčastější spontánní mutace (depurinace je 100x častější než depyrimidinace) STÁDIA FOTOREAKTIVACE DNA obsahující dimer Vazba fotolyázy v místě dimeru (6-7 bp) Monomerizace dimeru za přítomnosti světla (365-400 nm) uvolnění fotolyázy FADH2 Folát/deazaflavin fotolýza Zachycení světla Alkyltransferáza: 6O-Metylguanin-DNAmetyltransferáza (6O-MGT= Ada-protein) nemetylovaná forma metylovaná forma Transkripční aktivátor Dvojí úloha proteinu Ada při reparaci alkylované DNA Aktivace genů zodpovědných za reparaci Rozpoznání chybné báze glykozylázou, vznik AP-místa Vyštěpení chybné báze Resyntéza chybějícího úseku, spojení mezery DNA- ligázou Přerušení cukrfosfátových vazeb AP-endonukleázami Odstranění dR s chybějící bází BÁZOVÁ EXCIZNÍ REPARACE DNA-GLYKOZYLÁZY PŮSOBÍCÍ NA POŠKOZENÉ DNA DNA obsahující poškození (T-T, chybný pár bazí aj) NUKLEOTIDOVÁ EXCIZNÍ REPARACE (SHORT PATCH REPAIR) Vazba UvrA2B1 disociace UvrA vytvořeni preincizního komplexu vazba UvrC vytvoření incizního komplexu štěpení cukr-fosfátové kostry vyštěpení krátkého oligonukleotidu o délce 11-13 b resyntéza chybějícího úseku DNA - jako templát slouží řetězec bez poškození spojení mezery DNA-ligázou 4-5b -x-- 8b SOS UvrABC excinukleáza DNA-polI Metylace DNA místně-specifickými metylázami Rodičovská molekula Dceřiné molekuly DNA krátce po replikaci Plně metylované dceřiné molekuly DNA REPARACE ŘÍZENÁ METYLACÍ (REPARACE NA DLOUHOU VZDÁLENOST) A-C A-T UvrD DNA polymeráza III A C MutS rozpozná chybnou bázi a vytvoří smyčku na DNA, na kterou se váže MutL, což umožní navázání a aktivaci MutH, která štěpí G v GATC - poté DNA-helikáza odmotá jednořetězec a ten je nahrazen reparační syntézou POSTREPLIKAČNÍ REKOMBINAČNÍ REPARACE Vznik mezery při syntéze DNA vazba proteinu RecA navození homologního párování neporušeného a porušeného řetězce reparační syntéza DNA podle sesterského řetězce rekombinace homologních řetězců poškození zůstává v jedné z molekul a je opraveno později SOS-ODPOVĚĎ geny din = damage induced, SOS-genes (31 genů u E. coli) • 1. Indukce SOS mutageneze • 2. Excizní reparace dlouhých úseků • 3. Zvýšená schopnost reparace ds zlomů • 4. Indukce profágů (lambda, P22, f80) • 5. Indukce tvorby kolicinů • 6. Zmírnění restrikce • 7. Inhibice buněčného dělení PRŮBĚH SOS-REPARACE Slabá exprese všech genů DNA bez poškození Poškození DNA Silná exprese všech genů O = operátor RecA LexA LexA = dimer, podrobující se autokatalytickému štěpení za účasti RecA* (koproteáza) RecA* helikální filament RecA-DNA Změny růstových vlastností buněk navozené mutacemi regulačních genů (p53, Rb-protein) Porucha regulace buněčného cyklu Obecné rysy onkoprotoonkogenů - vytváří se v buňce, kde se normálně netvoří - vytváří se jeho nadměrné množství - vytváří se ve formě, která není regulovatelná Nádorové supresorové geny (programovaná buněčná smrt) Funkce proteinu p53 při zástavě buněčného cyklu Zástava buněčného cyklu (vstupu do S-fáze) proteinem p21 Reparace poškození na DNA Model stimulace proliferace buněk růstovými faktory a účast Rb-proteinu Za nepřítomnosti růstových faktorů se buňka nedělí V přítomnosti růstových faktorů Mutace genu pro Rb Vznik retrovirů přenášejících onkogeny retrovirus Inzerční aktivace protoonkogenu pomalu transformujícími retroviry nádor Transdukce onkogenu akutně transformujícími retroviry nádor Akutně a pomalu transformující retroviry Rekombinace - proces vzniku nové kombinace genů - obecná (homologická, recA-závislá) - místně-specifická, nehomologická, (ilegitimní) Bod překřížení Posun bodu překřížení Průběh homologní rekombinace Homologické molekuly dsDNA (dsDNA x ssDNA) Vznik náhodných zlomů Spojení řetězců Dva možné výsledky RecBCD protein - helikázová a nukleázová aktivita Počáteční fáze procesu homologní rekombinace Vazba RecBCD kompelxu na konce DNA Pohyb RecBCD komplexu po DNA a vyhledání specifických sekvencí Vytvoření jednořetězcového vlákna vyčnívajícího z DNA Párování jednořetězce s homologickou sekvencí DNA RecA Průběh homologní rekombinace Posun jednořetězcového zlomu Holliadyovo spojení Vazba hexameru RuvB Posun zlomu tetramer RuvA Posun jednořetězcového zlomu zprostředkovaný proteiny RuvA a RuvB Rozložení Hollidayova spojení I. regenerace původních molekul DNA obsahujících krátkou heteroduplexní oblast Resolvázy RuvC a RuvG II. vytvoření hybridních molekul DNA obsahujících krátkou heteroduplexní oblast a zaměněné krajní úseky Konformace I a II se neliší Začlenění fágového genomu do chromozomu hostitelské buňky procesem místně-specifické rekombinace Jednoduchý crossing-over Krátké homologické sekvence Integráza, integrační faktor hostitele, excizionáza Začlenění DNA bakteriofága lambda do chromozomu E. coli Vytvoření posunutých zlomů Spojení molekul Spojení molekul v místě rekombinace