Kalusové kultury
6.
Indukce a jejich využití
Definice kalusu
kalus je tvořen
amorfní hmotou
málo organizovaných
tenkostěnných,
parenchymatických
buněk
Debergh et al.
http://users.ugent.be/~pdebergh/cal1_p1.htm
Fenotyp buněk kalusů
tabák Nicotiana tabacum cv. Xantha mrkev Daucus carota ssp. carota
Iniciace kalusu
Tvorba kalusu může být
vyvolána poraněním stonků
nebo kořenů.
Taková „ochranná“ odpověď
na poranění byla pozorována
u všech skupin žijících rostlin
Debergh et al.
Buněčné dělení je aktivováno
jako výsledek změn endogenní
rovnováhy fytohormonů.
• mechanické poškození
• invaze mikroorganismů
• napadení hmyzem
ránový kalus na kmeni
stromu Erythrina
Původ kalusu
Kalus vzniká proliferací buněk z mateřského pletiva.
V kultuře je kalus iniciován umístěním explantátů na médium,
které podporuje růst buněk.
Hormony nebo růstové regulátory (auxiny) mění metabolismus
buněk, které jsou v klidu na dělící se buňky.
kalus vznikající
z pletiva cévních
svazků
kalus vznikající
z pletiv kořene
kalus vznikající
na embryu
Debergh et al.
Stadia založení kalusu in vitro
1. indukce
2. buněčné dělení
3. diferenciace
Debergh et al.
1. stadium - indukce kalusu
buňky se připravují na dělení
U většiny taxonů (rostliny dvouděložné,
jednoděložné, nahosemenné, kapradiny
i mechorosty) může být tvorba kalusu
vyvolána relativně snadno.
Pletiva mnohých orgánů mohou mít
vlastní potenciál pro dělení buněk na
vhodném médiu.
Avšak některá pletiva (např. meristémy
– kambium) jsou lépe disponována pro
rychlé dělení buněk než pletiva
diferencovaných buněk
(jsou kompetentní) .
tvorba kalusu na segmentu listu
v blízkosti cévního svazku
Debergh et al.
Iniciace kalogeneze
= indukce tvorby kalusu
Auxiny
• 2,4-D
• picloram
Iniciace kalusu ze segmentů kořene mrkve
Reinert and Yeomann (1981)
Indukce kalusu na stonku byliny
(N. tabacum L.)
po infekci bakteriemi Agrobacterium tumefaciens vyvolaná
působením bakteriálních genů pro biosyntézu auxinu a cytokininu
nádory krčku klíčních rostlin = „crown-gall callus“
Tacchini a Walbot
1987
2. stadium - buněčné dělení
aktivní dělení buněk vrací
buňky do meristematického
dediferencovaného stavu
3. stadium - diferenciace =
organogeneze nebo somatická embryogeneze
v kalusovém pletivu postupně
diferencují orgány:
• prýty
• kořeny
• somatická embrya
a začínají probíhat reakce drah
sekundárního metabolismu
Diferenciace buněk kalusu
kalusové kultury jsou význačné pozoruhodnou variabilitou
typů buněčné diferenciace
homogenní kalus tvořený pouze parenchymatickými buňkami
se vyskytuje pouze zřídka
cytodiferenciace vede ke tvorbě tracheálních elementů,
sítkových elementů, suberinizovaných buněk, žláznatých
buněk a trichomů.
Diferenciace meristematických buněk
ztráta jádra
skleren.
vlákno
meristematické
buňky
článek
cévy
doprovodné
buňky a
sítkovice
parenchymat.
buňky
Typy kalusů – podle struktury
Kalusy mohou mít strukturu:
• pevnou = tvořené buňkami se silně lignifikovanými stěnami - zpravidla
pomalu rostoucí kalusy
• snadno se rozpadající na malé fragmenty („friable callus“) - rychle
rostoucí kalusy
lignif. kalus Gloriosa rozpadavý kalus Gloriosa rozpadavý kalus Vinca
Přímá a nepřímá morfogeneze in vitro
nepřímá
morfogeneze
přímá
morfogeneze
Georg a Sherrington (1984), upraveno
malá oblast dělících se buněk meristemoidů nebo nodulů cév
se může stát centrem pro tvorbu:
A. prýtových pupenů
B. kořenových primordií
C. somatických embryí
Diferenciace meristematických buněk
Somatická embrya v kalusové kultuře
Daucus carota ssp.carota
globulární somatická embrya
v kalusové kultuře
srdčité somatické embryo
v kalusové kultuře
Kalus iniciovaný z kambiálních segmentů
kořene mrkve se somatickými embryi
kalogeneze a jeho udržování: MS s 0.1 mg/l 2,4-D
indukce SE: MS bez auxinu
Morfologie buněk suspenzí
a jejich viabilita
fluorescein diacetát (FDA)
= substrát pro esterázy, které
aktivní pouze v buňkách
s nepoškozenou plazmatickou
membránou
esterázy hydrolyzují FDA a tak
se uvolní fluorescein, který
v modrém světle vyzařuje
žlutozelenou fluoreccenci
http://users.ugent.be/~pdebergh/cal.htm
Buňky kalusu mrkve
Daucus carota ssp. carota
Nomarského diferenciální
interferenční kontrast (DIC)
fluorescence živých buněk
po inkubaci s FDA
Kalusy = genetická nestabilita
Kalusové kultury jsou
charakteristické
genetickou nestabilitou.
Takto mohou vznikat
fenotypové rozdíly
v jedné kultuře.
variace mohou mít
základ
• epigenetický
• genetický
http://users.ugent.be/~pdebergh/cal.htm
Epigenetické změny
= jakákoliv změny fenotypu, která nejsou výsledkem
změny DNA (selektivní genová exprese)
Tyto změny jsou nedědičné, tj. nedochází k přenosu
změn na meiotické potomstvo, ale jsou stabilní a jsou
přenášeny z jedné buněčné generace na generaci
další vegetativně.
(např. habituace na cytokinin).
Genetické změny
= chromosomové aberace, jaderná fragmentace a
endoreduplikace (vede k polyploidii)
Četnost těchto abnormalit obvykle vzrůstá s
rostoucím stářím kultury. Kultivační podmínky
mohou působit selektivně.
Určité aneuploidní nebo polyploidní buňky mohou
získat výhodu v rychlosti dělení nad normálními
buňkami a mohou proliferovat rychleji.
Pasážování kalusu
Po určité periodě kultivace je
nezbytné pasážovat kalus na
čerstvé médium, vzhledem
k vyčerpání esenciálních živin
a vysychání gelu.
Metabolity vylučované kalusem
se mohou v mediu akumulovat
až na toxickou úroveň.
Pasážovaný kalus musí být
dostatečně velký, aby byl
zajištěn obnovený růst po
přenosu na čerstvé médium.
Pasáže se provádějí pravidelně
každé 3 až 6 týdnů.
typická růstová křivka
x = doba pasáže
Využití kalusové kultury pro transformace
účinnost transformace
demonstrovaná expresí
aktivity enzymu
β−glukuronidázy
prokázána indigogenní
histochemickou reakcí
www.aber.ac.uk/plantpathol/brachytransform.htm.
biolistická transformace trav (nejsou citlivé na Agrobacterium) –
marker transformace = gen uidA pro β-glukuronidázu
kalus válečky Brachypodium
Schéma bioreaktoru
kalusy se používají
pro iniciaci
buněčných suspenzí
Bioreaktor s hydrodynamickým promícháváním
nafouknuté plastické sáčky
tvoří kultivační komoru
vlnění vytvářené houpáním:
a) zvětšuje povrch rozhraní
vzduch - tekutina pro přenos
kyslíku
b) zabraňuje sedimentaci
buněk
jiná varianta kultivace
suspenze v tekutém médiu