7.8. Fosfáty (fosforečnany), arzenáty, vanadáty, wolframáty, molybdáty


Vzorce fosfátů a analogických fází můžeme odvodit od kyseliny trihydrogen - fosforečné H[3]PO[4].
Minerály této skupiny lze rozdělit na bezvodé a vodnaté fáze.

K této kapitole jsou volně přičleněny také wolframáty (scheelit a wolframit) a molybdát wulfenit.


7.8.1. Monazit - (Ce, La, ....) PO[4]

Krystaluje v soustavě jednoklonné, krystaly jsou tabulkovité, vlastnostmi je podobný titanitu
(obr.78_1). Monazit má tvrdost i hustotu 5.

Monazit je vzácný minerál pegmatitů a granitů. Byl nalezen v pegmatitech u Dolních Borů, Písku,
Velké Kraši u Vidnavy. Sekundárně se hromadí jako těžký minerál v náplavech („monazitové písky“ –
těžen v Brazílii).


Monazit je průmyslovým minerálem pro získávání vzácných zemin a thoria.



7.8.2. Xenotim - Y PO[4]

Tetragonálně krystalující fosfát s krystaly podobnými zirkonu, se kterým může epitakticky srůstat.
Je hnědý nebo zelenavý.

Xenotim je vzácný minerál pegmatitů (okolí Písku a západní Morava).



7.8.3. Skupina apatitu

Apatitová skupina zahrnuje izostrukturní minerály apatit, pyromorfit a vzácné fáze mimetezit (Pb[5]
(AsO[4])[3] /Cl/ ) a vanadinit (Pb[5] (VO[4])[3] /Cl/ ).

Minerály apatitové skupiny krystalují v hexagonální soustavě.


Struktura apatitu (obr.78_2) je dána tetraedry PO[4], triangulární koordinací Ca kolem F a dvěma
typy koordinace atomů Ca.


7.8.2.1 Apatit - Ca[5] (PO[4])[3] /Cl, F, OH/

Krystaly apatitu jsou krátce až dlouze sloupcovité (obr.78_3), z oddělení 6/m.


Fyzikální vlastnosti: apatit je barevně velmi variabilní, nejčastěji je bílý nebo různě světle
zbarven - obr.78_4 (bezbarvý v alpské paragenezi, růžový až fialový v greisenech, zelený až šedý
v pegmatitech). Tvrdost 5, neštěpný.


Geneze a výskyt

Apatit je typický akcesorický minerál mnoha hornin (granit, bazalt, rula,…), mineralogické ukázky
najdeme v pegmatitech (Dolní Bory), greisenech (Horní Slavkov) a alpské paragenezi (Sobotín).

Ložiska apatitu („fosforitů“) jsou sedimentární geneze (šelfové akumulace fosfátů), nebo
magmatogenní v alkalických magmatitech (Kola). Apatit může tvořit také konkrece v sedimentárních
horninách (obr.78_5)



7.8.2.2. Pyromorfit - Pb[5] (PO[4])[3] /Cl/

Pyromorfit tvoří hexagonální krystalky zelené nebo hnědé barvy (obr.78_6), má vysokou hustotu.

Je typickým supergenním minerálem Pb na ložiskách galenitu (Příbram, Nová Ves u Rýmařova, Stříbro,
Jihlava).



7.8.3. Skupina vivianitová

Zahrnuje izostrukturní fáze vivianit, erytrín a annabergit. Krystalují v soustavě jednoklonné.

Geneticky jde o minerály oxidačních zón zvětrávání na ložiskách příslušných kovů.


Vivianit                      Fe[3] (PO4)[2] . 8 H[2]O

Erytrín                        Co[3] (AsO[4])[2] . 8 H[2]O

Annabergit                 Ni[3] (AsO[4])[2] . 8 H[2]O


Vivianit (obr.78_7) je modrý, tvoří jehlice i paprsčité agregáty na puklinách hornin (Chvaletice
v Železných horách). Erytrín (obr.78_8) má růžovou barvu, vytváří práškové povlaky, jehlice
(Jáchymov). Světle zelený annabergit (obr.78_9) se nalézá v podobě práškových agregátů na povrchu
navětralých rudnin (Jáchymov).



7.8.4. Uranové slídy

Specifická skupina fosfátů, jejichž název „slídy“ je spojen s tabulkovitým vývinem individuí a
dokonalou štěpností podle báze (001). Krystalují v soustavě tetragonální. Vykazují silnou
radioaktivitu.


Torbernit (obr.78_10) je ostře zelený, se vzorcem     Cu (UO[2])[2] (PO[4])[2] . 8-12 H[2]O .

Autunit (obr.78_11) má sírově žlutou barvu, složení Ca (UO[2])[2] (PO[4])[2] . 10-12 H[2]O.

Analogické fáze s nižším obsahem krystalové vody se označují předponou meta- (metatorbernit,
metaautunit).

Uranové slídy jsou typickými supergenními minerály na uranových ložiskách (Příbram, Rožínka),
vzácně se vyskytují také v pegmatitech a greisenech.



7.8.5. Wolframáty (wolframany)


7.8.5.1.Scheelit - Ca WO[4]

Krystaluje v tetragonální soustavě, krystalovým tvarem jsou dipyramidy (obr.78_12).               .

Je bílý až voskový, podobný křemenu (obr.78_13)., ale s vysokou hustotou. V UV-záření vykazuje
intenzívní luminiscenci bílé až namodralé barvy.


Geneze a výskyt

Scheelit je charakteristickým minerálem greisenů a s nimi spojeným křemenných žil (Cínovec, Krupka,
Horní Slavkov). Někdy zatlačuje starší wolframit.

Je rudním minerálem některých skarnů (Obří důl v Krkonoších) a kontaktních paragenezí (Žulová,
Moravské Bránice).

Scheelit je lokální rudou wolframu (ložisko Mittersil v Rakousku).



7.8.5.2. Wolframit - (Fe, Mn) WO[4]

Minerál wolframit je pevným roztokem ferberitu (Fe WO[4]) a hübneritu (Mn WO[4]).

Krystaluje v soustavě jednoklonné, vytváří výrazně tabulkovité krystaly (obr.78_14).


Fyzikální vlastnosti: barva černá, kovový lesk (obr.78_15), výborná štěpnost podle (010), tvrdost
4,5, vysoká hustota 7-7,5 g/cm^3.


Geneze a výskyt

Wolframit je typickým rudním minerálem greisenů, kde se vyskytuje často v asociaci s kasiteritem,
křemenem, topazem a cinvalditem (Cínovec, Krupka, Horní Slavkov).

Vzácně byl nalezen v pegmatitech.


Wolframit je hlavní rudou wolframu.


7.8.5.3. Wulfenit – Pb (Mo O[4])

Tvoří výrazně tabulkovité tetragonální krystalky s dominantním bazálním pinakoidem (001) -
obr.78_16). Zbarvení wulfenitu je nejčastěji žluté, oranžové až červené, lesk skelný až diamantový.
Je nápadný vysokou hustotou 7 g/cm^3 a nízkou tvrdostí (3).

Wulfenit je vzácným supergenním minerálem oxidační zóny některých ložisek olověných rud (Mežica,
Slovinsko).