7.6. Sulfáty (sírany), chromáty (chromany) Vzorce sulfátů můžeme odvodit od kyseliny sírové H[2] SO[4]. Tyto minerály jsou nekovového vzhledu a většinou měkké, někdy rozpustné ve vodě. Sulfáty dělíme na bezvodé a vodnaté. 7.6.1. Bezvodé sulfáty 7.6.1.1. Anhydrit - Ca SO[4] Anhydrit krystaluje v soustavě rombické, na krátce sloupcovitých krystalech bývají vyvinuta prizmata a pinakoidy (obr.76_1). Agregáty jsou zrnité. Struktura anhydritu je uvedena na obr.76_2. Fyzikální vlastnosti: štěpnost dobrá podle /100/, /001/, /010/. Tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm^3. Anhydrit je nejčastěji bílý, šedý, světle modrý nebo načervenalý (zbarvení pochází od příměsí), má skelný lesk (obr.76_3). Geneze a výskyt Anhydrit se vylučuje jako chemogenní sediment z mořské vody, nachází s na ložiskách evaporitů, často společně se sádrovcem (Wieliczka – Polsko, Stassfurt – Německo). Může být také sekundárním (supergenním) minerálem, vznikajícím při zvětrávání pyritu (Oslavany). Význam : průmyslový minerál pro výrobu stavebních hmot 7.6.1.2. Baryt – Ba SO[4] Krystaluje v soustavě rombické, krystaly jsou tabulkovité nebo krátce sloupcovité (na spojkách jsou zastoupeny prizmata, pinakoidy a rombické dipyramidy - obr.76_4). Agregáty barytu jsou lupenité, tabulkovité nebo zrnité (obr.76_5). Ve struktuře barytu (obr.76_6) jsou atomy Ba koordinovány dodekaedricky, skupiny SO[4] představují koordinační tetraedry. Fyzikální vlastnosti: štěpnost barytu je výborná podle /001/, dobrá podle /110/. Pro určování je významná nízká tvrdost 2 a vysoká hustota 4.5 g/cm^3 (starý název „těživec“). Baryt je nejčastěji bílý, bezbarvý, šedý, namodralý nebo růžový (zbarvení pochází od příměsí), má skelný lesk (obr.76_7). Geneze a výskyt Baryt je typickým minerálem hydrotermálních žil a vystupuje ve více žilných formacích. Ložiska v Českém masivu přísluší hydrotermální formaci baryt-fluorit-křemen (Harrachov, Kovářská, Moldava, Běstvina, okolí Tišnova). Baryt je dále běžný ve formaci sulfidických polymetalických žil (Příbram, Stříbro, Banská Štiavnica). Baryt může být také sedimentární diagenetický (např. konkrece v tercierních jílech v okolí Brna, v sedimentech kladenské uhelné pánve). Baryt je běžný na metasomatických ložiskách (Horní Benešov) a stratiformních ložiskách (Zlaté Hory). Význam: surovina Ba, v lékařství – rentgenologii, používá se pro přípravu suspenze pro výplachy vrtů 7.6.1.3. Celestin – Sr SO[4] Celestin krystaluje v soustavě rombické, krystaly jsou velmi podobné barytu. Je izostrukturní s barytem. Fyzikální vlastnosti: je nejčastěji bezbarvý nebo světle modrý, má skelný lesk (obr.76_8). Tvrdost 3, hustota 4 g/cm^3 . Geneze a výskyt Celestin je minerálem hydrotermálních žil (Špania Dolina u Banské Bystrice) nebo se vyskytuje na ložiskách sedimentogenní síry (Tarnobrzeg – Polsko, Sicílie). Je vzácný. 7.6.1.4. Anglezit – Pb SO[4] Krystaluje v soustavě rombické, krystaly krátce sloupcovité (obr.76_9). Je izostrukturní s barytem. Fyzikální vlastnosti: anglezit je nejčastěji čirý s diamantovým leskem, má tvrdost 3, hustota 6 g/cm^3 . Geneze a výskyt Jedná se o typický supergenní minerál na ložiskách Pb-rud (narůstá často přímo na galenitu) – Příbram, Stříbro, Nová Ves u Rýmařova. Je vzácný. 7.6.2. Vodnaté sulfáty Nejdůležitějšími minerály ze skupiny vodnatých sulfátů jsou sádrovec, přírodní „skalice“ (chalkantit, melanterit, epsomit) a „kamence“. 7.6.2.1. Sádrovec – Ca SO[4 ]. 2 H[2]O Krystaluje v soustavě monoklinické, krystaly jsou výrazně tabulkovité podle (010), někdy sloupcovité až jehličkovité (obr.76_10). Krystaly sádrovce velmi často dvojčatně srůstají podle /100/ - vytvářejí tzv. „vlaštovčí ocas“ (obr.76_11). Agregáty sádrovce jsou zrnité (obr.76_12), průsvitný jemnozrnná odrůda sádrovce se nazývá alabastr. Struktura sádrovce je vrstevního typu (obr.76_13), vrstvy mají orientaci dle 010 (jsou tedy rovnoběžné s rovinou výborné štěpnosti)! Fyzikální vlastnosti: štěpnost výborná podle /010/, tvrdost 1.5-2, hustota nízká, bezbarvý, bílý, šedý, medový, perleťový lesk. Sádrovec je slabě rozpustný ve vodě. Geneze a výskyt Sádrovec je rozšířený chemogenní sediment z mořské vody (ložiska evaporitů), vyskytuje se často v asociaci s anhydritem (Kobeřice a Kateřinky u Opavy, Salzburg - Rakousko, Stassfurt – Německo) Patří mezi sekundární (supergenní) minerály, vznikající při zvětrávání pyritu a dalších sulfidů (Mostecko, Oslavany). Sádrovec tvoří též konkrece v sedimentech (terciér v okolí Brna) – diagenetický původ. Význam: průmyslový minerál – výroba stavebních směsí (sádra) 7.6.2.2. – Přírodní „skalice“ Do skupiny „skalic“ patří: Chalkantit Cu SO[4] . 5 H[2]O - triklinický, modrý (obr.76_14), Melanterit Fe SO[4 ]. 7 H[2]O - monoklinický, zelený (obr.76_15), Epsomit Mg SO[4] . 7 H[2]O - rombický, bílý (obr.76_16), Tyto minerály jsou rozpustné ve vodě a objevují se jako supergenní fáze při zvětrávání sulfidů (v důlních chodbách, na lomových stěnách, odvalech apod.) Tvoří nejčastěji krystalické kůry, povlaky nebo krápníky. Chalkantit je znám z Cu-ložisek Špania Dolina a Smolník na Slovensku. Melanterit býval nalézán na převisech povrchového dolu ve Chvaleticích. Epsomit je rozpuštěn v hořkých minerálních vodách – „Šaratica“. 7.6.2.3. – Přírodní „kamence“ Kamence jsou podvojné vodnaté sulfáty obecného vzorce: X^I Y^III (SO[4])[2] . 12 H[2]O kde X: Na, K, NH[4] Y: Al Kamence krystalizují v soustavě kubické, krystalovým tvarem je oktaedr, někdy ve spojkách s krychlí (obr.76_17). Jsou rozpustné ve vodě a objevují se jako supergenní minerály při zvětrávání sulfidů (na odvalech, haldách apod.) Tvoří nejčastěji krystalické kůry, povlaky nebo krápníky. Příklady minerálů skupiny kamenců: čermíkit (obr.76_18), bílinit a pickeringit – severočeská hnědouhelná pánev, rosicko-oslavanská pánev. 7.6.3. Chromáty (chromany) Z chromanů je významný pouze vzácný minerál – krokoit. 7.6.3.1. Krokoit Vytváří monoklinické prizmatické krystaly (obr.76_19), vertikálně rýhované. Agregáty jsou zrnité. Krokoit je izostrukturní s monazitem (obr.78_?). Fyzikální vlastnosti: nápadná oranžově červená barva, žlutooranžový vryp, vysoký lesk (obr.76_20). Tvrdost 2-3, vysoká hustota 6 g/cm^3 . Geneze a výskyt Krokoit je vzácný supergenní minerál. Je nalézaný v oxidační zóně některých Pb-ložisek, kde hydrotermální žíly s galenitem procházejí akumulacemi chromitu v ultrabazikách. Nejznámějšími lokalitami jsou Dundas v Tasmánii a Sverdlovsk na Uralu.