Pegmatity v okolí Písku - v horninách středočeského plutonu a okolního krystalinika, asociace kn dle Bernarda Hlavní výskyty viz. mapka (lom Obrázek, Horní Novosedly, Nový rybník, Údražský obrázek, Ptáčkovna, Havírky, Hůrky) Obr. Písek, lom U obrázku, 2005 Těžila se křemen-živcová surovina Písecké pegmatity vykazují výraznou zonální stavbu těles (zrnitý pegmatit, písmenkový pegmatit, bloková a metasomatická zóna. Na metasomatickou zónu jsou zde vázány turmalín, Nb-rutil, monazit a xenotim, které tvoří často charakteristické metakrystaly Mineralogie: - K-živec, křemen (často růženín), albit - Turmalín (skoryl), - beryl včetně drahokamových odrůd (heliodor) a produkty jeho rozkladu (bertrandit, fenakit), - minerály Nb-Ta-Ti a TR (Nb-rutil, columbit, písekit, monazit, xenotim), - apatit - vzácný granát, nedostatek muskovitu a fosfátů – tím se liší od pegmatitů domažlicko-poběžovické oblasti Obr. Beryl, Písek Mineralogicky nejzajímavější lom „Obrázek I“ - XX turmalínu a berylu až 25x12 cm - Drahokamové odrůdy berylu Lokalita „Ptáčkovna“ - Zelenavý až modrozelený K-živec (amazonit) Pegmatity v poběžovicko-domažlické oblasti - dříve ekonomicky důležité pegmatity, vazba na hlouběji metamorfovaný úsek domažlického krystalinika, budovaný svory a pararulami a pronikaný intruzívy - podle složení pegmatity muskovitické, biotit-muskovitické a pegmatity s amfibolem Hlavní výskyty viz. mapka (z ložiskového hlediska okrsky houstoňský, poběžovicko-meclovský a domažlický) V poběžovicko-meclovské oblasti přes 100 pegmatitových žil, Délka až několik set m, mocnost až 30m. Těžila se živcová surovina – ložiska Meclov, Otov I – Větrný vrch, Červený vrch, Pláně - domažlické žíly bohaté na muskovit (Na bábě, Na kole) Velká tělesa s výraznou zonální stavbou (zrnitý pegmatit, písmenkový pegmatit, bloková a intenzívní albitová metasomatóza). Mineralogie (cca 60 minerálů): K-živec (ortoklas- mikroklin), křemen, albit, muskovit, biotit - beryl (XX až 50 x 20 cm), - granát (spessartin- almandin) - fosfáty Li-Fe-Mn-Ca - apatit Otov I navíc: - spodumen, kasiterit + sfalerit v agregátech, columbit, zirkon, monazit, gahnit Z primárních fosfátů: trifylin, graftonit, sarcopsid, montebrasit - četné druhotné fosfáty, doprovázené sulfidy Pegmatity Hatě u Dolních Borů (= Borů) - dříve ekonomicky důležité pegmatity, nejznámější západomoravské pegmatity, do r. 1971 těžba křemene a K-živce - asociace kn (dle Bernarda a kol. 1981) V Hatích se vyskytuje asi 15 větších žil pegmatitů, čočkovitého tvaru - délka až X00 m, mocnost 1-10 m (maximum 30m), hloubka až 200 m - pegmatitové žíly mají symetricky zonální stavbu (viz. obr.) Mineralogie (cca 60 minerálů): V blokové zóně K-živec (ortoklas-mikroklin) převládá nad křemenem (v centrech bloků růženín), metakrystaly skorylu kolem 20 cm, - v dutinách záhněda (krystaly až 50 cm) Obr. Záhněda, Dolní Bory Metasomatický albit s akcesoriemi: - skoryl, biotit, muskovit - granát (spessartin- almandin) – XX až 1 cm, - andalusit (metakrystaly a radiálně paprsčité agregáty až 50 cm dlouhé), sekaninait, vzácně korund Obr. Andalusit, Dolní Bory - fosfáty Fe-Mn (zwieselit, triplit) - apatit - ilmenit - löllingit, pyrit, sfalerit, monazit, columbit, trifylin - četné druhotné fosfáty (vivianit,…) Obr. Sekaninait, Dolní Bory Obr. Sekaninait, Dolní Bory Druhotné nerosty: hydromuskovit, kaolinit, sádrovec, hematit, nontronit, palygorskit Rožná – Hradisko (Li-pegmatit) Lithný pegmatit u Rožné v Nedvědické vrchovině patří k největším pegmatitovým tělesům v České republice. Hlavní část roženského pegmatitu vystupuje severovýchodně od obce na výrazné vyvýšenině „Hradisko“, kde je pegmatitové těleso otevřeno lomem. Z Hradiska pokračuje pegmatitová žíla jjv. Směrem na návrší „Borovina“ (zde byl v pegmatitu založen malý lom) a také ssz. Směrem až za silnici Rožná-Zlatkov (obr. ). Celková délka pegmatitové žíly je cca 1 km, maximální zjištěná mocnost na Hradisku je asi 35 m, na Borovině asi 12 m a za zlatkovskou silnicí pouze 3 m. Směr žíly je SSZ-JJV, sklon 50-60^o k VSV. Pegmatitová žíla proniká biotitickými migmatitizovanými pararulami, místy s polohami amfibolických pararul (tyto horniny jsou součástí strážeckého moldanubika). Pegmatitové těleso u Rožné má výraznou symetricky zonální stavbu – v příčném řezu pegmatitem lze vyčlenit 6 hlavních jednotek, které se liší minerálním složením a texturou (obr. ): 1/ okrajová zóna hrubozrnného biotitického pegmatitu (tvořená asociací křemen + K-živec + plagioklas + biotit), 2/ hrubozrnný turmalinický pegmatit (křemen + K-živec + plagioklas + skoryl + muskovit), 3/ písmenkový pegmatit (K-živec + albit + křemen ± skoryl), jemnozrnná až středně zrnitá granitická jednotka (křemen + K-živec + albit + skoryl ± muskovit), 5/ bloková zóna, která je diferencována na blokový K-živec (je však v pegmatitu poměrně málo zastoupen, a proto není na obr. zakreslen) a na tzv. křemenné jádro (odkryté při vrcholu Hradiska), 6/ albit-lepidolitová jednotka. Poslední ze zmíněných jednotek tvoří mohutná hnízda, menší tělíska až žilky obvykle kolem křemenného jádra i uvnitř něj. Albit-lepidolitová zóna pegmatitu je tvořena hlavně: - albitem, - křemenem, - muskovitem, - lepidolitem (který je dominantním minerálem v centrálních částech albit-lepidolitové zóny – obr. ), - skorylem a elbaitem (rubelitem, verdelitem, indigolitem). Běžné jsou též barevně (podélně) zonální sloupečky elbaitů – nejčastěji verdelit – (achroit) –rubelit. V akcesorickém množství je v albit-lepidolitové jednotce přítomen kasiterit, apatit, zirkon, beryl, topaz, manganocolumbit a amblygonit-montebrasit. Kasiterit se lokálně vyskytuje v pegmatitové žíle ve vyšších koncentracích – v letech 1917-1918 se dokonce uvažovalo o jeho těžbě. Lithný pegmatit u Rožné je světoznámou mineralogickou lokalitou, a to především díky lepidolitu, který byl z roženského pegmatitu popsán jako nový minerál (v r. 1792). Lepidolit zde byl dobýván již od počátku 18. Století, s přestávkami až do posledního období těžby v letech 1917-1918. Během 2. Světové války zde byl získáván živec a křemen ke sklářským účelům. Obr. Lepidolit, Rožná Věžná (desilikované pegmatity) Hadcovým tělesem u Věžné (viz lokalita ) pronikají žíly desilikovaných pegmatitů, které zde vystupují na dvou lokalitách (obr. ): cca 100m východně od hadcového lomu nad železniční tratí (v literatuře bývá toto pegmatitové těleso označované jako „Věžná I“) a v hadcovém lomu vlevo od silnice z Věžné do Nedvědice (pegmatit „Věžná II“). V současnosti je k exkurzním účelům vhodnější pouze výchoz žíly „Věžná I“. Jde o žílu velmi slabě desilikovaného pegmatitu, jejíž mocnost dosahuje až 2.5m; délka žíly je minimálně 40m. Na styku pegmatitu s okolním hadcem je vyvinuta charakteristická kontaktně metasomatické zóna (o mocnosti až 10cm), tvořená antofylitem, tremolitem, aktinolitem a flogopitem. Pegmatitová žíla má koncentricky zonální stavbu. Na okraji žíly je někdy vyvinuta úzká zóna granitického pegmatitu, tvořeného K-živcem, oligoklasem, křemenem a biotitem. Granitický pegmatit ve směru do centra žíly přechází do písmenkového pegmatitu (K-živec + křemen + oligoklas), jenž je dominantní jednotkou pegmatitového tělesa. Písmenkový pegmatit přechází do blokového pegmatitu (s převahou K-živce). V centrální části žíly je nesouvislé křemenné jádro. Zejména v písmenkovém pegmatitu a v blokové zóně lze najít vzácnější podružné až akcesorické minerály, které jsou geneticky převážně spjaty s metasomatickými procesy (intenzívní albitizací) a hydrotermální alterací: - jde o turmalín (dravit-skoryl, velmi vzácně elbait), - rutil, - pinitizovaný Be-cordierit, - apatit, - beryl, - bavenit, milarit, epididymit, eudidymit, monazit, xenotim, zirkon, hübnerit a další. Pegmatitová žíla „Věžná II“ má mocnost až 75 cm. Je tvořena hlavně oligoklasem, křemenem, méně albitem, který je přítomen zejména v centru žíly. Podobně jako v pegmatitu „Věžná I“ byly i zde nalezeny Be-minerály, rutil, turmalín aj. Z pegmatitové žíly „Věžná II“ byl popsán nový minerál stibiobetafit. Lokálně se zde ve větším množství vyskytuje asociace prehnitu s kalcitem a zeolity (natrolit, thomsonit a wellsit) Pegmatit Domanínek u Bystřice nad Pernštejnem - výskyt pegmatitu ve skarnu na kopci „Chocholuša“ Pegmatit: plagioklas – křemen ( podružně K-živec) - grafický pegmatit - blokový pegmatit v centrálních částech žil - asociace pegmatitů ve skarnech (dle Bernarda a kol. 1981)) Akcesorické minerály v plagioklasovém pegmatitu: - amfibol - pyroxen (diopsid) - titanit – hnědé, psaníčkovité XX až 5 cm velké, zonální a v jádře metamiktně přeměněné - allanit (metamiktní) – až 5 cm dlouhá černohnědá zrna - apatit - skapolit - axinit - zirkon Obr. Allanit, Domanínek Podobné pegmatity ve skarnech: Budeč u Žďáru nad Sázavou Rešice u Moravského Krumlova Slatina u Hrotovic Županovice Líšná – hojný fluorit Pegmatit Pokojovice u Třebíče - zvláštní postavení mezi západomoravskými pegmatity - asociace k nebo kn (dle Bernarda) Pegmatitová žíla s výskytem korundu byla odkryta ve svahu nad rybníkem u vesnice, dnes vytěžená - v rule a mramoru Mineralogie: - v blokové zóně K-živec, křemen, oligoklas - sloupcovité XX korundu šedomodré barvy až 7 cm velké, často deformované a povlečené vrstvičkou muskovitu - častý amfibol, biotit, chlorit, muskovit, titanit, skoryl Obr. Korund, Pokojovice Mineralizace pegmatitů Hrubého Jeseníku Berylový pegmatit Maršíkov u Sobotína Lokalita „Střelecký důl“ (Scheibengraben) - v údolí mezi Maršíkovem a Vernířovicemi - je odkryt malým lomem s haldami - byl zde těžen živec a pokusy o těžbu muskovitu a berylu - pegmatit má tvar nepravidelné čočky o mocnosti do 10 m, v amfibolických rulách - pegmatit má běžný zonální vývoj Mineralogie: - v blokové zóně K-živec, křemen, muskovit, granát spessartin, krystalovaný starší beryl (sloupce až 2 x 6 cm) žlutozelené barvy Obr. Beryl, Střelecký důl u Maršíkova - metasomatický „cukrový“ albit obsahuje drobnější mladší beryly –zelenomodré XX akvamarínu do 2 cm a drobné izometrické granáty - spessartin - skoryl - akcesorický columbit - zirkon (hnědé XX až 3 mm velké) - gahnit (oktaedry 1-2 mm velké) - - řada vzácných primárních a sekundárních minerálů Chryzoberylový pegmatit Maršíkov u Sobotína Lokalita na kopci „Rasovna“ (Schinderhübel), dlouhou dobu se jednalo o jedinou lokalitu chrysoberylu v Evropě - obnažen v zářezu cesty severně od obce - jde o syntektonický, usměrněný sillimanitový pegmatit v prostředí amfibolických rul - mocnost žíly do 1m - aplitická okrajová zóna, střed žíly tvoří usměrněný muskovit-křemen-plagioklasový středně zrnitý pegmatit se sillimanitem a křemenné jádro Mineralogie: - chrysoberyl tvoří žlutozelené tabulkovité krystaly a srostlice krystalů o velikosti do 2 cm, - sillimanit vytváří bílé jehlicovité agregáty až několik cm dlouhé - běžné drobné izometrické granáty – spessartin – o velikosti do 5 mm - apatit - akcesorický columbit - beryl - zirkon - gahnit (zrna a krystalky 1 mm velké) Obr. Chrysoberyl, Maršíkov Minerály pegmatitů žulovského masivu (Slezsko) Pegmatity asociace k jsou velmi běžné v žulovském masivu i jeho okolí: Lokality: Žulová, Vápenná, Černá Voda, Stará Červená Voda, Tomíkovice, Velká Kraš a další - jednoduché pegmatitové žíly o mocnosti do 0,5 m v granodioritech, některé s vyvinutou blokovou zónou - jsou odkryty v kamenolomech Mineralogie: - K-živec, křemen, biotit, muskovit - allanit- zrna a krystaly do 2 cm velikosti - titanit – obálkovité medově hnědé krystalky - ilmenit – až několik cm velké tabulky - drobné izometrické granáty - spessartin - akcesorický fergusonit, monazit - molybdenit – sukcesně mladší (hydrotermální minerál) na trhlinách pegmatitů a granitů Obr. Allanit, Černá Voda Obr. Molybdenit, Černá Voda