Učební texty Regionální mineralogie ČR 2011 Zdeněk Losos Minerály peridotitů a serpentinizovaných peridotitů v ČR Jde o horniny rozšířené v rámci Českého masivu v Čechách i na Moravě. Peridotity – serpentinizované peridotity (hadce) - z hadců důsledkem zvětrávání zbývají hadcová rezidua se specifickou mineralizací Asociace peridotitů a hadců přecházejí často plynule jedna v druhou, často v rámci několika m (Křemže) Primární nerosty v peridotitech a serp. peridotitech (malý počet): - Olivín (stálé složení kolem Fo 90%) - Ortopyroxen (90% enstatitové složky) - Klinopyroxen (blízký diopsidu) Podružné až akcesorické minerály: - ± Pyrop (pyrop cca 70%, almandin cca 15 %, Ca- složky cca 10 %) - ± Spinelid (převládá magnesiochromit Mg Cr[2] O[4], dále chromit - Fe Cr[2] O[4]), ve větším množství je přítomen Al Přítomnost pyropu (vyšší tlaky) nebo spinelidů má genetickou důležitost Variabilita v obsazích chromu v pyropu: - pyrop (český granát) – krvavě červený z Třebenic – 1,8 % Cr[2]O[3] - pyrop s nafialovělou barvou dtto – 6,9 % Cr[2] O[3] Serpentinizované peridotity u Mariánských Lázní Jde o horniny mariánsko-lázeňského metabazitového komplexu mezi Prameny a Novou Vsí: Serpentinizovaný peridotit je bez granátu. Mineralogicky zajímavé jsou až 10 cm velké protáhlé štěpné agregáty enstatitu-bronzitu: světle šedohnědé barvy, místy měnící se v mastek Serpentinizované peridotity Českého středohoří Vrtem T7 u Starého (asi 5 km z. od Třebenic) bylo zastiženo těleso serpentinizovaného peridotitu (dunit, lherzolit s pyropem). Lherzolit je zdrojem „českých granátů“, které jsou těženy z kvarterních sedimentů u Podsedic (u Třebenic) Pyrop typické drahokamové kvality tvoří cca 5 % horniny. - obsah Cr[2]O[3] kolem 2 % - zrna xenomorfně omezená – okrouhlá, velikost 2-4 mm, vzácně až 6 mm Z ostatních nerostů: - trávově zelený klinopyroxen „chromdiopsid“ - bělošedý, štěpný enstatit-bronzit – až kolem 1 cm velikost - základní masa olivínu (Fo[90]). Mineralogicky zajímavé jsou až 10 cm velké protáhlé štěpné agregáty enstatitu-bronzitu: světle šedohnědé barvy, místy měnící se v mastek Xenolity serpentinizovaných peridotitů s pyropy jsou nalézány v tercierních bazaltových vulkanických brekciích : - Linhorka u obce Staré - Granátový vrch u Měrunic Serpentinizované peridotity kutnohorského krystalinika Většina ultrabazických těles jako jsou Kačina, Dobešovice, Malešov, Sedlov, Bořetice a Bečváry je tvořena serpentinizovaným peridotitem s pyropy – zrna do velikosti 4 mm Kutnohorské těleso – „hadcová skála“ V širší oblasti Železných hor: Borek: štěpná zrna enstatit-bronzitu v silně serpentinizovaném peridotitu Ranský masiv Ve svrateckém krystaliniku: Věžná, Smrček: štěpná zrna enstatit-bronzitu v silně serpentinizovaném peridotitu, místy sbírkové ukázky se zrny do 4 cm - ve zvětrávacím profilu hadci jsou nalézány hlízy magnezitu a povlaky opálů Serpentinizované peridotity moldanubika a) Šumavská větev Ultrabazická tělesa u Křemže a Zlaté Koruny. Serpentinizace postihuje olivín asi z 50 % - na povrchu tělesa jsou velké polohy hadcových rezíduí b) Moravská větev Velké množství serpentinizovaných peridotitů (obr.) Horní Bory – negranátický masiv - až 1 cm velká štěpná zrna rombického pyroxenu - v lomu na granulit velké (až několik m) jemnozrnné peridotitové pecky (olivín, enstatit, diopsid, Cr-spinelid) Podobné pecky v kamenolomu u obce Vídeň Sklenné nad Oslavou Známá lokalita pyropů v peckách peridotitů až 0,5m velkých. Pyropy s kelyfitovými lemy jsou až 8 mm velké, obsah Cr[2]O[3 ]1-4 %. Makroskopicky rozpoznatelná jsou ještě asi 3 mm velká zelená zrna diopsidu. Drahonín u Tišnova – serpentinizované peridotity s pyropem i bez pyropu - v negranátických peridotitech až 10 kg těžké kumulace černého spinelidu, který byl považován za chromit. Převládá však spinelová komponenta, dále asi 13 % FeO a 26% Cr[2]O[3]. (Kokta 1935) Mohelno – serpentinizované peridotity s pyropem (exkurzní lokalita – střídání hadců s granulity v údolí řeky Jihlavy) i bez pyropu - v negranátických peridotitech někdy až 1 cm velká štěpná zrna rombického pyroxenu Biskoupky a Hrubšice – negranátické serpentinizované peridotity exkurzní lokalita: – drobné vtroušeniny spinelidu – chromit , Mg-chromit - hojná až 1 cm velká štěpná zrna rombického pyroxenu - chrysotil - Biskoupky jsou mineralogicky známé jako lokalita magnezitu a sepiolitu, opály - plazma Nová Ves u Oslavan – serpentinizované peridotity se sbírkovými ukázkami chrysotilu (žilky až 2 cm mocné s vlákny kolmými na průběh žilek) Serpentinizované peridotity staroměstského svorového pásma Ultrabazické horniny jsou charakteristickou složkou SSP (obr.) Klasickou lokalitou je Žďárská hora u Rudy nad Moravou Byl odtud poprvé popsán enstatit jako nový minerál (Kengott (1885) Enstatit tvoří sloupečky i přes 2 cm dlouhé a 0,5 cm široké, bělošedé nebo nažloutlé, s perleťovým leskem. Obsahuje 96 % enstatitové složky. - na lokalitě též drobná zrníčka chromitu, jemnozrný klinopyroxen a olivín Další důležité výskyty těles peridotitů a hadců: Chrastice, Hanušovice, Habartice, Vikantice Chrastice – opuštěný lom na ozdobný hadec – „Edelserpentin“ - jsou v něm až 5 cm velké sloupce silně přeměněného enstatitu (slámově žluté), které pěkně vynikají na kompaktní hmotě tmavě zeleného serpentinizovaného peridotitu Petrovice a Skorošice v Rychlebských horách (enstatit) Ultramafické pecky v bazaltoidech = „olivínové koule“, peridotitové xenolity, lherzolitové nodule, atd. Jsou známy především z neovulkanických oblastí severních Čech a severní Moravy a Slezska Nejvýznamnější lokalitou kozákovská sopka (Kozákov u Turnova), Stáří 6,3 mil. let, pecky až několik dm velké Složení: olivín (Fo 91), černohnědý ortopyroxen (enstatit – bronzit), sytě zelený Cr- klinopyroxen, spinelid (mikroskopický) Některá zrna olivínu mají drahokamový charakter, byly příležitostně broušeny Další lokality Podmoklice u Semil, Smrčí a Železný Brod Drobné výskyty agregátů olivínu v bazaltech v okolí Bruntálu (Venušina sopka, Malý a Velký Roudný, Uhlířský vrch) - bazalty Rychlebských hor u Zálesí u Javorníka Minerály granitoidních hornin Českého masivu převážně variské granitoidy - krušnohorský pluton: na Karlovarsku vyrostlice ortoklasu a dvojčatné srůsty XX podle karlovarského zákona, dosahující až 10 cm velikosti (lokalita u Lokte - zářez silnice Loket - Karlovy Vary) Pozn. podobně i v jiných masivech v menších rozměrech - porfyrické žuly krkonošsko-jizerského masivu (lomy v Liberci - Ruprechticích) - růžové vyrostlice draselného živce až 5 cm velké, místy s lemem bílého oligoklasu Na puklinách a v dutinách žul lupeny biotitu, muskovitu, dále skoryl, záhnědy, sulfidy (molybdenit, pyrit, chalkopyrit, pyrhotin) - brněnský masiv (prevariský) - Ivančice (amfibol, allanit, titanit) - Dolní Kounice ( amfibol, titanit), epidot, palygorskit) - Blansko (epidot, titanit - několik mm velké automorfní XX medově hnědé barvy) - Brno: Obřany - Královo Pole - Řečkovice (unikátní sloupečkovité pseudohexagonálně omezené krystaly biotitu, až 2 cm velké) - četná tělesa dioritů v brněnském masivu (Bosonohy, Kohoutovice) jsou nalezištěm amfibolu, allanitu, titanitu, chalkopyritu, epidotu a axinitu - Brno - Komín: Cu- hydrotermální zrudnění (chalkopyrit), sekundární minerály (malachit, azurit) - Brno – Černá Hora: Mo-hydrotermální zrudnění (molybdenit, pyrit) ranský masiv ultrabazických a bazických hornin /Staré Ransko/ ( serpentinizované peridotity, troktolity, olivínická gabra, gabra, anortozity): - likvační sulfidické zrudnění pyrhotin, chalkopyrit, pentlandit, cubanit - olivín, hypersten, augit, bazické plagioklasy, amfibol, magnetit - druhotné nerosty Pegmatity v okolí Písku - v horninách středočeského plutonu a okolního krystalinika, asociace kn dle Bernarda Hlavní výskyty viz. mapka (lom Obrázek, Horní Novosedly, Nový rybník, Údražský obrázek, Ptáčkovna, Havírky, Hůrky) Těžila se křemen-živcová surovina Písecké pegmatity vykazují výraznou zonální stavbu těles (zrnitý pegmatit, písmenkový pegmatit, bloková a metasomatická zóna. Na metasomatickou zónu jsou zde vázány turmalín, Nb-rutil, monazit a xenotim, které tvoří často charakteristické metakrystaly Mineralogie: K-živec, křemen (často růženín), albit - Turmalín (skoryl), - beryl včetně drahokamových odrůd (heliodor) a produkty jeho rozkladu (bertrandit, fenakit), - minerály Nb-Ta-Ti a TR (Nb-rutil, columbit, písekit, monazit, xenotim), - apatit - vzácný granát, nedostatek muskovitu a fosfátů – tím se liší od pegmatitů domažlicko-poběžovické oblasti Mineralogicky nejzajímavější lom „Obrázek I“ - XX turmalínu a berylu až 25x12 cm - Drahokamové odrůdy berylu Lokalita „Ptáčkovna“ - Zelenavý až modrozelený K-živec (amazonit) Pegmatity v poběžovicko-domažlické oblasti - dříve ekonomicky důležité pegmatity, vazba na hlouběji metamorfovaný úsek domažlického krystalinika, budovaný svory a pararulami a pronikaný intruzívy - podle složení pegmatity muskovitické, biotit-muskovitické a pegmatity s amfibolem Hlavní výskyty viz. mapka (z ložiskového hlediska okrsky houstoňský, poběžovicko-meclovský a domažlický) V poběžovicko-meclovské oblasti přes 100 pegmatitových žil, Délka až několik set m, mocnost až 30m. Těžila se živcová surovina – ložiska Meclov, Otov I – Větrný vrch, Červený vrch, Pláně - domažlické žíly bohaté na muskovit (Na bábě, Na kole) Velká tělesa s výraznou zonální stavbou (zrnitý pegmatit, písmenkový pegmatit, bloková a intenzívní albitová metasomatóza). Mineralogie (cca 60 minerálů): K-živec (ortoklas- mikroklin), křemen, albit, muskovit, biotit - beryl (XX až 50 x 20 cm), - granát (spessartin- almandin) - fosfáty Li-Fe-Mn-Ca - apatit Otov I navíc: - spodumen, kasiterit + sfalerit v agregátech, columbit, zirkon, monazit, gahnit Z primárních fosfátů: trifylin, graftonit, sarcopsid, montebrasit - četné druhotné fosfáty, doprovázené sulfidy Pegmatity Hatě u Dolích Borů (= Borů) - dříve ekonomicky důležité pegmatity, nejznámější západomoravské pegmatity, do r. 1971 těžba křemene a K-živce - asociace kn (dle Bernarda a kol. 1981) V Hatích se vyskytuje asi 15 větších žil pegmatitů, čočkovitého tvaru - délka až X00 m, mocnost 1-10 m (maximum 30m), hloubka až 200 m - pegmatitové žíly mají symetricky zonální stavbu (viz. obr.) Mineralogie (cca 60 minerálů): V blokové zóně K-živec (ortoklas-mikroklin) převládá nad křemenem (v centrech bloků růženín), metakrystaly skorylu kolem 20 cm Metasomatický albit s akcesoriemi: - skoryl, biotit, muskovit - granát (spessartin- almandin) – XX až 1 cm, - andalusit (metakrystaly a radiálně paprsčité agregáty až 50 cm dlouhé), sekaninait, vzácně korund - fosfáty Fe-Mn (zwieselit, triplit) - apatit Vzácně: - löllingit, pyrit, sfalerit, monazit, columbit, trifylin - četné druhotné fosfáty (vivianit,…) Druhotné nerosty: hydromuskovit, kaolinit, sádrovec, hematit, nontronit, palygorskit Rožná – Hradisko (Li-pegmatit) Lithný pegmatit u Rožné v Nedvědické vrchovině patří k největším pegmatitovým tělesům v České republice. Hlavní část roženského pegmatitu vystupuje severovýchodně od obce na výrazné vyvýšenině „Hradisko“, kde je pegmatitové těleso otevřeno lomem. Z Hradiska pokračuje pegmatitová žíla jjv. Směrem na návrší „Borovina“ (zde byl v pegmatitu založen malý lom) a také ssz. Směrem až za silnici Rožná-Zlatkov (obr. ). Celková délka pegmatitové žíly je cca 1 km, maximální zjištěná mocnost na Hradisku je asi 35 m, na Borovině asi 12 m a za zlatkovskou silnicí pouze 3 m. Směr žíly je SSZ-JJV, sklon 50-60^o k VSV. Pegmatitová žíla proniká biotitickými migmatitizovanými pararulami, místy s polohami amfibolických pararul (tyto horniny jsou součástí strážeckého moldanubika). Pegmatitové těleso u Rožné má výraznou symetricky zonální stavbu – v příčném řezu pegmatitem lze vyčlenit 6 hlavních jednotek, které se liší minerálním složením a texturou (obr. ): 1/ okrajová zóna hrubozrnného biotitického pegmatitu (tvořená asociací křemen + K-živec + plagioklas + biotit), 2/ hrubozrnný turmalinický pegmatit (křemen + K-živec + plagioklas + skoryl + muskovit), 3/ písmenkový pegmatit (K-živec + albit + křemen ± skoryl), jemnozrnná až středně zrnitá granitická jednotka (křemen + K-živec + albit + skoryl ± muskovit), 5/ bloková zóna, která je diferencována na blokový K-živec (je však v pegmatitu poměrně málo zastoupen, a proto není na obr. zakreslen) a na tzv. křemenné jádro (odkryté při vrcholu Hradiska), 6/ albit-lepidolitová jednotka. Poslední ze zmíněných jednotek tvoří mohutná hnízda, menší tělíska až žilky obvykle kolem křemenného jádra i uvnitř něj. Albit-lepidolitová zóna pegmatitu je tvořena hlavně albitem, křemenem, muskovitem, lepidolitem (který je dominantním minerálem v centrálních částech albit-lepidolitové zóny – obr. ), skorylem a elbaitem (rubelitem, verdelitem, indigolitem). Běžné jsou též barevně (podélně) zonální sloupečky elbaitů – nejčastěji verdelit – (achroit) –rubelit. V akcesorickém množství je v albit-lepidolitové jednotce přítomen kasiterit, apatit, zirkon, beryl, topaz, manganocolumbit a amblygonit-montebrasit. Kasiterit se lokálně vyskytuje v pegmatitové žíle ve vyšších koncentracích – v letech 1917-1918 se dokonce uvažovalo o jeho těžbě. Lithný pegmatit u Rožné je světoznámou mineralogickou lokalitou, a to především díky lepidolitu, který byl z roženského pegmatitu popsán jako nový minerál (v r. 1792). Lepidolit zde byl dobýván již od počátku 18. Století, s přestávkami až do posledního období těžby v letech 1917-1918. Během 2. Světové války zde byl získáván živec a křemen ke sklářským účelům. Věžná (desilikované pegmatity) Hadcovým tělesem u Věžné (viz lokalita ) pronikají žíly desilikovaných pegmatitů, které zde vystupují na dvou lokalitách (obr. ): cca 100m východně od hadcového lomu nad železniční tratí (v literatuře bývá toto pegmatitové těleso označované jako „Věžná I“) a v hadcovém lomu vlevo od silnice z Věžné do Nedvědice (pegmatit „Věžná II“). V současnosti je k exkurzním účelům vhodnější pouze výchoz žíly „Věžná I“. Jde o žílu velmi slabě desilikovaného pegmatitu, jejíž mocnost dosahuje až 2.5m; délka žíly je minimálně 40m. Na styku pegmatitu s okolním hadcem je vyvinuta charakteristická kontaktně metasomatické zóna (o mocnosti až 10cm), tvořená antofylitem, tremolitem, aktinolitem a flogopitem. Pegmatitová žíla má koncentricky zonální stavbu. Na okraji žíly je někdy vyvinuta úzká zóna granitického pegmatitu, tvořeného K-živcem, oligoklasem, křemenem a biotitem. Granitický pegmatit ve směru do centra žíly přechází do písmenkového pegmatitu (K-živec + křemen + oligoklas), jenž je dominantní jednotkou pegmatitového tělesa. Písmenkový pegmatit přechází do blokového pegmatitu (s převahou K-živce). V centrální části žíly je nesouvislé křemenné jádro. Zejména v písmenkovém pegmatitu a v blokové zóně lze najít vzácnější podružné až akcesorické minerály, které jsou geneticky převážně spjaty s metasomatickými procesy (intenzívní albitizací) a hydrotermální alterací: jde o turmalín (dravit-skoryl, velmi vzácně elbait), rutil, pinitizovaný Be-cordierit, apatit, beryl, bavenit, milarit, epididymit, eudidymit, monazit, xenotim, zirkon, hübnerit a další. Pegmatitová žíla „Věžná II“ má mocnost až 75 cm. Je tvořena hlavně oligoklasem, křemenem, méně albitem, který je přítomen zejména v centru žíly. Podobně jako v pegmatitu „Věžná I“ byly i zde nalezeny Be-minerály, rutil, turmalín aj. Z pegmatitové žíly „Věžná II“ byl popsán nový minerál stibiobetafit. Lokálně se zde ve větším množství vyskytuje asociace prehnitu s kalcitem a zeolity (natrolit, thomsonit a wellsit) Pegmatit Domanínek u Bystřice nad Pernštejnem - výskyt pegmatitu ve skarnu na kopci „Chocholuša“ Pegmatit: plagioklas – křemen ( podružně K-živec) - grafický pegmatit - blokový pegmatit v centrálních částech žil - asociace pegmatitů ve skarnech (dle Bernarda a kol. 1981)) Akcesorické minerály v plagioklasovém pegmatitu: - amfibol - titanit – hnědé, psaníčkovité XX až 5 cm velké, zonální a v jádře metamiktně přeměněné - allanit (metamiktní) – až 5 cm dlouhá černohnědá zrna - apatit - skapolit - axinit - zirkon Podobné pegmatity ve skarnech: Budeč u Žďáru nad Sázavou Rešice u Moravského Krumlova Slatina u Hrotovic Županovice Líšná Pegmatit Pokojovice u Třebíče - zvláštní postavení mezi západomoravskými pegmatity - asociace k nebo kn (dle Bernarda) Pegmatitová žíla s výskytem korundu byla odkryta ve svahu nad rybníkem u vesnice, dnes vytěžená - v rule a mramoru Mineralogie: - v blokové zóně K-živec, křemen, oligoklas - sloupcovité XX korundu šedomodré barvy až 7 cm velké, často deformované a povlečené vrstvičkou muskovitu - častý amfibol, biotit, chlorit, muskovit, titanit, skoryl Mineralizace greisenů - vysokoteplotní hydrotermální mineralizace (dříve procesy pneumatolytické) Minerogenní oblast Krušných Hor a Slavkovského lesa - oblast je charakterizována mladovariskou Sn-W mineralizací (asociace li-snw dle Bernarda) se silnými pneumatolytickými jevy (silně alterované kyselé žuly „mladšího“ komplexu: 256 M.A.) Rotava, u Kraslic (viz mapka) – W-Sn Geologie: - při hranici karlovarského žulového masivu s kontaktně metamorfovanými fylity - křemenné žíly a žilníky s převažujícím wolframitem o mocnosti do 0.4 m Minerály: - křemen - wolframit – černé štěpné sloupce až 8 cm dlouhé - skoryl - molybdenit - bismut - kasiterit - arzenopyrit - nízkoteplotní tennantit - torbernit Obvyklé „pneumatolytické“ nerosty chybějí Horní Slavkov - Krásno (viz mapka) – Sn-W Geologie: - karlovarský žulový pluton, pararuly, migmatity, ortoruly Huberův či Hubský peň (obr.), Schnödův peň, Vysoký kámen, Klinge - elevace žul silně přeměněné v greisenové pně (také topazizace, kaolinizace, sericitizace, cinvalditizace, albitizace, fluoritizace) - křemenné žíly: slídy, Sn-W minerály, molybdenit, chalkopyrit - aplitové žíly s turmalínem Minerály: - kasiterit – 1 až 15 cm velké XX, jedny z nejkrásnějších celosvětově, převládají dvojčata - wolframit – štěpné tabulky v křemenných žilách - scheelit – bílá, až 5 cm velká zrna, zaměnitelný s křemenem - apatit – typický, zelené a fialové sloupečky až 3 cm velké - topaz – sloupcovité XX, nejhezčí v ČR - fluorit – zonálně zbarvené XX - cinwaldit – jemněji lupenité agregáty než na Cínovci - beryl - albit - karfolit – nový minerál (slámově žluté jehlicovité agregáty, radiálně paprsčité) - fosfáty: triplit - sulfidy: molybdenit, arzenopyrit, černý sfalerit, stanin, bismutin - bismut - sekundární minerály: W a Mo-okry, mnoho dalších V z. části Krušných Hor dále Přebuz (viz mapka) – Sn Převažuje zrudnění kasiteritové v greisenech a křemenných žilách - löllingit - vzácně apatit, fluorit, slídy Topaz – až 1 cm velké XX modravé barvy Cínovec, s. od Teplic – na hranicích s SRN (viz mapka) – Li -Sn-W Geologie: - komplex křemenného teplického porfyru, albitické žuly klenbovité stavby - mikroklinizace, albitizace, fluoritizace - nepravidelná greisenová tělesa v žule Ploché křemenné žíly s výplní: - křemennou - cinvalditovou - topazovou - K-živcovou Minerály: - křemen (XX záhněda, morion) - kasiterit – 1 až 3 cm velké XX, muzejní ukázky, převládají dvojčata - wolframit – hlavní rudní nerost na ložisku, XX až 10 cm velké, unikátní z celosvětového hlediska, v rovnováze ferberit: hübnerit - scheelit – žlutohnědé XX až 1 cm velké - apatit – vzácný, sloupcovitý - topaz – sloupcovité XX – pyknit, zrnité agregáty - fluorit – fialové nebo bezbarvé XX v dutinách žil - cinvaldit – popsán jako nový minerál, až několik cm velké pseudohexagonální tabulky - sekundární minerály: W a Mo-okry, mnoho dalších Krupka, s. od Teplic (viz mapka) – Sn-W Několik menších revírů: Preisselberg, Krupka (žíla Lukáš), Bohosudov , … Geologie: - krušnohorské biotitické ruly, těleso křemenného teplického porfyru, žíly žulového porfyru - elevace a pně žul - mikroklinizace, albitizace, fluoritizace - mineralizace vázána na greisenová tělesa v žule, porfyrech a v rulovém plášti - také samostatné křemenné žíly o mocnosti do 0.5 m, Sn-W zrudnění je doprovázeno sulfidy Cu a Bi Minerály: - křemen - kasiterit – XX a zrna různé velikosti , v revíru Bohosudov krásné XX - wolframit – několik cm velké hypautomorfní XX - scheelit – drobné žlutohnědé XX - apatit – zelené sloupečky - topaz – lokálně (Bohosudov xx), málo - fluorit – různých barev v několika generacích - cinvaldit – hrubě lupenité agregáty a tabulky - molybdenit – lupeny až několik cm velké - sulfidy: galenit, sfalerit, chalkopyrit, tennantit, bismutin, Bi - sekundární minerály: Mo-okry (ilsemanit, molybdit), Bi-druhotné fáze (kettnerit, krupkait) Au – ložiska a mineralizace Jílové u Prahy (hydrotermální) Roudný -„- Kašperské Hory -„- Zlaté Hory (stratiformní, metamorfované) Starovariská zlatonosná asociace se sulfidy (s-au) dle Bernarda Jílové u Prahy - okraj středočeského plutonu - křemenné zlatonosné žíly (mocnost do 1 m) a pásma (Jílové – Radlík) prorážejí komplex zbřidličnatělých hornin jílovského pásma - zlato + sulfidy + teluridy - v literatuře : Morávek (1956, ……1971) Minerály: - křemen v několika generacích, mladší křemen rudonosný je kouřové barvy až bezbarvý, často se stopami sulfidů - ankerit, dolomit, fuchsit, sericit, albit v okolních horninách - zlato - pyrit v několika generacích, někdy s markazitem - arzenopyrit (hojný na dole Radlík) - chalkopyrit, sfalerit-Fe, galenit, pyrhotin - tetraedrit, bournonit, molybdenit, cubanit – mikroskopický Nerosty Bi-Te: - tetradymit (Bi[3] Te[2] S)– ocelově šedé, měkké, štěpné lupenité agregáty – až přes 1 cm velké - vzácněji telurobismutit - Bi, bismutin (Bi[2] S[3]) - Pb-Bi sulfosoli cosalit (Pb[2] Bi[2] S[5] ) a kobellit (složitý sulfid Pb,Cu,Bi,Sb) Teluridy Au: - Calaverit ( Au Te[2] ), petzit (Ag[3] Au Te[2] ) Zlato – drobné plíšky (vzácně s náznaky ploch krychle) i drátky sytě žluté barvy v asociaci s dalšími rudními minerály. Ojediněle agregace zlata až 0.5 kg, Vysoká ryzost cca 90 % Sukcesní schema – viz obr. (3 mineralizační stadia) Štěchovice Nový Knín Libčice Mokrsko Krásná Hora u Milešova (Au-Sb) Křemenné žíly až 2 m mocné: - 2 generace zlata (starší ryzí), mladší elektrum + antimonit, aurostibit - molybdenit, tetraedrit Kasejovice Křemenná zlatonosná asociace (au - dle Bernarda) - vyznačuje se menší pestrostí sulfidů (jen pyrit, arzenopyrit), - chybí vzácnější minerály Te, Bi, … - zlato nižší ryzosti (50-70 %, elektrum) - souvisejí zdrojově s moldanubickým plutonem Roudný (do roku 1930 ložisko produkovalo až 300 kg zlata ročně) - ložisko leží v monotonní skupině pararul, v oblasti blanické brázdy - žilník, křemenné zlatonosné žíly (celková mocnost do 3-8 m), neostré hranice - v literatuře : Pošepný (1895), Slavík (1911) Minerály: - masivní křemen šedý a bílý několika generací, obsahující příměs pyritu a arzenopyritu - pyrit, arzenopyrit , též jako impregnace okoložilných hornin - dolomit, kalcit - vzácně baryt, fluorit, siderit - zlato a elektrum v plíšcích až 5 mm velkých Kašperské Hory – nově též s-au asociací (starý revír s historickou intenzívní těžbou) Nový průzkum od 70. let min. století - ložisko přísluší regionálně Šumavě, v literatuře : Kratochvíl (1958) - křemenné zlatonosné žíly V-Z směru Minerály: - křemen - zlato vysoké i nízké ryzosti – plechy až 2x2 cm - pyrit, arzenopyrit , Bi, bismutin, kalcit, scheelit - vzácně sfalerit, chalkopyrit, molybdenit Křepice u Vodňan - bohatý ale ojedinělý nález plechů zlata s náznaky krystalů Zlaté Hory - Heřmanovice (intenzívní těžba Au, dříve Cu-Au do roku 1993) - ložisko přísluší minerogenní oblasti východosudetské, starovariské asociaci s-cu a stratiformní polymetalické asociaci (S-pol) - nežilná dílčí ložiska v devonských epizonálně metamorfovaných horninách (obr. geogr. pozice), typů: monometalického (Cu) – ZH-jih, Hornické skály polymetalického (Pb-Zn s Au) – ZH-západ, ZH-východ komplexního (Cu-Zn-Pb) Primární minerály: - pyrit, pyrhotin, chalkopyrit, sfalerit, galenit - baryt, křemen, Ba-živce (celsian), karbonáty - zlato mikroskopické Supergenní minerály (nejznamější lok. „Modrá štola“): - chalkozín, covellin - limonit, glockerit - zlato makroskopické (do 1 cm), v porézních křemenech z cementační zóny - Cu-ryzí (plechy až dm velikostí) - cerusit (jemně stébelnatý) - alofán (blankytně modrý, hydratovaný Al[2]O[3]) – povlaky, krápníčky - alumogel (amorfní hydratovaný Al[2]O[3], bledší, v průsvitných kůrách) - dundasit (šedobílé kuličky – bazický hydratovaný karbonát Pb + Al ) - melanterit, - vzácně chalkantit, linarit (bazický sulfát Pb,Cu), hemimorfit, kuprit, hydrozinkit / Zn[5](CO[3]) [2] (OH)[6] / Zlatý chlum u Jeseníku ložisko přísluší asociaci s-au Křemenné zlatonosné žíly a čočky metamorfogenního původu o mocnosti kolem 0.5 m, v granátických svorech rejvízské skupiny silezika Primární minerály: - křemen - pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit, pyrhotin - zlato velmi vysoké ryzosti (93-96%) - tetradymit (Bi[3] Te[2] S), molybdenit Au též s Mo- zrudněním : Vidly pod Pradědem Rejvíz Branná Au- rozsypy Vrbno pod Pradědem Zlaté Hory – Glucholazy Suchá Rudná – Andělská Hora Hydrotermální rudní žilná ložiska a mineralizace Pb-Zn-Ag Příbram Kutná Hora Jihlava Ag-Bi-As-Co-Ni-U Jáchymov Příbram – Březové Hory - asociace k-pol a pol dle Bernarda, středočeská oblast - rudní žíly prostupují proterozoikem (břidlice) a kambriem (droby), diabasové žíly jsou sledovány rudními žilami - vertikální zonálnost žil – ve svrchních patrech velmi bohaté a větvené, směrem do hloubky zjednodušení rudní asociace a vývinu – krušky Minerály: - hlušinu žil tvoří křemen mnoha generací, siderit, ankerit a dolomit, - dále kalcit v mnoha generacích (mineralogicky velmi významný –XX), podobně baryt XX - galenit a sfalerit jsou dominantní rudní minerály - pyrit, sulfosoli („plstnaté rudy“) - galenit s obsahy 0.1-0.5 % Ag , XX až 3 cm, „steinmannit“ (obsahuje vrostlice Ag-nerostů – pyrargyrit, polybasit, tetraedrit a další) - sfalerit různých zbarvení, agregáty i paprsčité (wurtzit?), XX v dutinách oranžové, žluté - pyrit mnoha generací, markazit, chalkopyrit (Ševčínská žíla) Sulfosoli: - bournonit Cu Pb Sb S[3] - (krystaly až 5x4x2 cm), kusový podobný tetraedritu - Ag-tetraedrit (10-17% Ag), kusový i krystalovaný - boulangerit - z Ag nerostů pyrargyrit, vzácnější proustit, stefanit, diaforit, polybazit (Ag,Cu)[16] Sb[2] S[11] , pyrostilpnit - ryzí Ag, argentit, arsen, allemontit - vzácně arzenidy Co a Ni (nikelin) - hypogenní goethit –„sametka“ a radiálně paprsčité agregáty (Drkolnov) Sekundární nerosty: - pyromorfit (krystaly až 2x1 cm) – Řimbaba - cerusit, wulfenit – Lillův důl - vzácně: smithsonit, hemimorfit, malachit, azurit, sádrovec, limonit Kutná Hora - asociace (k-pol) dle Bernarda, minerogenní oblast Českomoravské vysočiny - hlavní rozvoj těžby Ag -rud ve 14. stol. - rudní žíly resp. rudní pásma prostupují horniny kutnohorského krystalinika (ortoruly, pararuly, migmatity) - převládající směr žil S-J, mocnost pásem cm až několik m: pásma turkaňské, staročeské, benátecké a rejské (obr.). Zonálnost – klesá teplota krystalizace asociací od severu k jihu Minerály (sukcese viz diagram): - výplň žil křemen (sever) – karbonátová (jih). Z karbonátů ankerit, kutnohorit, kalcit, vzácně rodochrozit - pyrit ve více generacích, drúzy XX (krychle nebo dodekaedry) - pyrhotin – lité rudy - arzenopyrit – automorfní XX až 1 cm velké - černý sfalerit s vysokým obsahem Fe (11-14 hm.%), dále In, Mn, Sn – s odmíšeninami pyrhotinu, chalkopyritu a staninu, v dutinách černé XX na křišťálu - Ag-tetraedrit ( až 20 % Ag) - stanin – kusové agregace šedé, chalkopyrit ojedinělý, kasiterit - vzácně miargyrit, berthierit, antimonit (štola Antonína Paduánského u Poličan) - galenit většinou jen agregátní, bournonit, jamesonit, boulangerit Sekundární nerosty: - bukovskýit (arzeničnan a síran Fe) – nový minerál – ledvinité agregáty žluté barvy - kaňkit – nový minerál - limonit, sádrovec, … Jihlava - asociace pol (k-pol) dle Bernarda, minerogenní oblast Českomoravské vysočiny - patrně náš nejstarší významný revír s dobýváním Ag-rud (13.-14. stol.), Jihlavské horní právo z r. 1249, těžba ukončena v 18. stol. - rudní žíly prostupují moldanubickými katazonálně metamorfovanými rulami, západně centrální moldanubický pluton - převládající směr žil S-J: žíly rančířovské, žíla u Okrouhlíku, žíla sv. Antonína Paduánského u Pančavy, žíla v Malém Beranově - mocnost žil maximálně 2 m, Minerály: - výplň křemen-karbonátová, křemen- barytová - galenit a sfalerit jsou dominantní rudní minerály: galenit (zrnité agregáty) s obsahy Sb, sfalerit různých zbarvení (nízký obsah Fe, zvýšené Ga, Ge a Hg), - vzácnější pyrit, arzenopyrit, chalkopyrit - Ag-tetraedrit (10-17% Ag), argentit, kusový i krystalovaný - ryzí Ag Sekundární nerosty: - pyromorfit (krystaly až několik mm) - ojedinělé cerusit, anglesit, wulfenit Jáchymov (topogr. obr.) - asociace as-coni (Ag+As+Co+Ni±Bi) + U dle Bernarda, minerogenní oblast Krušných hor - velmi bohatý klasický revír s dobýváním Ag-rud (začátkem 16. stol.) a uranových rud (18.-19.stol.) - rudní žíly prostupují svorový komplex, východně od jeho kontaktu s karlovarským žulovým plutonem, žilné horniny, bazalty - žilný systém je podmíněn variskou zlomovou tektonikou - mocnost žil velmi proměnlivá, také výplň variabilní, vertikální zonálnost (směrem do hloubky přibývá Bi-mineralizace a pak U- zrudnění) - sukcese viz. diagram Minerály: Uraninit-karbonátové stadium: - dolomit, uraninit, fluorit, hematit Arzenidové stadium: - ryzí dendritické Ag bylo obrůstáno skutteruditem ( Co As[3] ), rammelsbergitem ( Ni As[2] ), nikelinem, maucheritem ( Ni[11 ]As[8] ) a saffloritem ( Co As[2] ) Dnes je Ag vylouženo a nahrazeno Ag-nerosty (argentit, sternbergit) nebo křemenem - běžné kostrovité XX ryzího Bi (až 5 cm velké) jsou obrůstány obdobně, Bi přechází často na bismutin Sulfoarzenidové stadium - mladší: - ryzí As (miskovité agregáty o poloměru až 20 cm), löllingit, realgar - proustit (XX několik cm velké – unikátní), též XX argentitu až 2 cm, - stefanit ( Ag[5] Sb S[4] ), sternbergit (Ag Fe[2 ]S[3] ), argentopyrit - ryzí stříbro Sekundární nerosty: - annabergit a erytrín (i krystalky) - farmakolit ( Ca H /AsO[4] /. 2 H[2]O ) - arsenolit – As[2] O[3] (až 5 mm velké osmistěny) - chlorargyrit ( Ag Cl ) - mnoho U-sekundárů (torbernit, autunit, zippeit, uranopilit ….) Lokality „alpské parageneze“ Termínem „alpská parageneze“ jsou označovány specifické nízkoteplotní hydrotermální asociace, vyskytující se nejčastěji na puklinách hornin. Krystalovaly z vodných roztoků o teplotě 100-360 ^oC. V České republice je alpská parageneze nejvýrazněji vyvinuta: - na Čáslavsku a Kutnohorsku - v Jeseníkách - na Českomoravské vrchovině Další oblasti a lokality: žulovský masiv středočeský pluton granitoidy Železných hor Ojediněle v brněnském masivu Minerální asociace A (dle Bernarda) – v kvarcitech, svorech, fylitech, rulách (nízké obsahy Ca) Vernířovice u Sobotína – „Hackschlüssel“ /Mísečky/ - okolní horninou chloritické ruly desenské skupiny Minerály: - křemen zastoupen křišťálem a záhnědou, XX až 15 cm velké, čisté a bohaté na krystalové tvary (Burkart 1953) - albit - klinochlor (tmavozelené lístky) - hematit - pyrit (až 1 cm XX) - magnetit - titanit /sfén/ vytváří velmi malé (do 1 mm) bezbarvé či světle zelené XX se silným leskem) - kalcit (XX) Kutná Hora – lomy „Prachovna“, „V Hutích“, „Kamenná bába“ lom u Vrbova mlýna - okolní horninou katazonálně metamorfované ruly a migmatity kutnohorského krystalinika Minerály: - křemen zastoupen křišťálem, XX až 2 cm velké - chlorit černozelený /klinochlor/, ve vějířovitých a paprsčitých shlucích - anatas (ocelově modré až šedé dipyramidy s silným leskem, do 5 mm) - brookit – vzácnější (nahnědlé rýhované tabulky, do 3 mm) - rutil (jako varieta „sagenit“ v XX křišťálu) - turmalín - skoryl - fluorit ve štěpných agregátech nebo XX - ilmenit - kalcit - laumontit – sukcesně nejmladší minerál Minerální asociace B (dle Bernarda) – v granitech, granodioritech, pegmatitech, rulách (přechodný typ mineralizace s kolísavým obsahem Ca) Černá Voda u Žulové – „Nový lom“ - okolní horninou biotitové granity, granodiority a pegmatity žulovského masivu Minerály: - křemen vytváří šedobílé XX kolem 1 cm velké - albit XX v drúzách - epidot – klinozoisit (stébelnaté až paprsčité agregáty i několik cm velké, zbarvení šedé až ostře zelené, klasifikačně většinou epidoty) - chlorit = chamosit (Losos a kol. 1994), ve varietě „strigovit“ (jemně zrnité až celistvé černozelené agregáty), v trhlinách pegmatitů - hematit – lupenité agregáty /var. spekularit/, často s epidotem a stilbitem - kalcit - pyrit - stilbit – časté snopkovité a vějířovité agregáty (průměr až 3 cm) a XX na puklinách granitoidů - heulandit Jihlava – lom „Dlouhá stěna“ - biotit-cordierické ruly moldanubika, - klasická lokalita Minerály: Křemen (často křišťál), klinochlor, apatit, fluorit, adulár, prehnit, titanit, apofylit Minerální asociace C (dle Bernarda) – na puklinách amfibolitů, amfibolických rul, skarnů, dioritů, gaber (mineralizace s vysokým obsahem Ca) Sobotín – „Pfarrerb“ /Farský důl/ - asi 0.5 km východně od kostela v Sobotíně, při cestě na kótu Smrčina - horniny sobotínského amfibolitového masivu (amfibolity, amfibolické ruly) Minerály: - epidot je zde světově známým minerálem, jeho XX jsou sytě zelené, někdy průhledné. Největší X 140 x 26 mm (Nekejchal a kol. 1994) - albit – tvoří drúzy bílých nebo bezbarvých XX, několik mm velkých, často zdvojčatělých - adulár (mikroklin) - aktinolit v podobě azbestu - apatit (nízce sloupečkovité XX bílé nebo nafialovělé barvy) - diopsid je nejstarším minerálem (350 ^oC a tlak 2-3 kbar dle Nováka a kol.1991) - titanit (sfén) – klínovité XX do 0.5 cm velikosti, žlutozelené barvy a průhledné - prehnit (bílý až světle zelený, v kulovitých a hřebenitých agregátech v dutinách) - ilmenit - Ca-zeolity /heulandit/ (nejmladší fáze asociace) – cca 150 ^oC a tlak 1 kbar Mirošov – činný lom - horniny strážeckého moldanubika (amfibolity, amfibolické ruly migmatitizované) Minerály: - epidot (dlouze sloupcovitý, paprsčité XX - albit - křemen (xx kolem 1 cm, někdy křišťál) - amfibol (aktinolit – paprsčitý), prehnit - titanit – klínovité a psaníčkovité typy XX - chlorit (klinochlor) – kulovité radiálně lupenité agregáty - axinit - pyrit, markazit, hematit - apatit - stilbit (nasedá na křišťál), chabazit Minerální asociace D (dle Bernarda) – specifický typ převážně karbonátových žilek v sedimentárním komplexu chvaletického ložiska Fe-Mn rud (mineralizace s vysokým obsahem Mn) Chvaletice - horniny chvaletického proterozoika Minerály: - rodochrozit a kutnohorit, ankerit - neotokit ( /Mn Fe/ Si O3 . H2O ) - Mn-cummingtonit v azbestové formě - cronstedtit (sk. serpentinu) - hyalofan - K, Ba – živce, Ba-heulandit - pyrofanit - dravit- jemně vláknitý - křemen - sulfidy: alabandin (MnS), pyrit, markazit - hevlín, rutil, opál Minerály metamorfitů moravskoslezské oblasti 1. Minerály metamorfovaných klastických sedimentů (fylit – svor – rula) Staurolit, andalusit Silesikum (v rámci ČR nejlepší ukázky staurolitu) – Branná, Petrov, Kouty nad Desnou, svahy Keprníku (Ostružná, Ramzová) a Červenohorské sedlo Granát - almandin Silesikum – Zlatý Chlum u Jeseníku – až 1 cm velké porfyroblasty ve svorech, někdy dokonale omezené – Petrov nad Desnou – XX granát ve svorech, často společně se staurolitem XX (Holubáč u Sobotína) – též kyanit, fuchsit, andalusit Chloritoid Silesikum – Červenohorské sedlo, Srnčí vrch – tabulky až 10 mm velké Sillimanit, kyanit Silesikum – svahy keprnické klenby /Ostružná/ (v křemenných sekrečních peckách svorů) 2. Minerály karbonátových metasedimentů (mramorů, vápenatosilikátových hornin) Tremolit Moravikum - Olešnice (až několik cm dlouhé XX tremolitu, někdy s grafitickým pigmentem) Grafit Moravikum Velké Tresné, Olešnice, Čučice - Oslavany Silesikum oblast velkovrbenské skupiny (Velké a Malé Vrbno – „Konstantin“, Petříkov, Branná, Kronfelsov) 3. „Taktity“ = kontaktní Ca-skarny, (erlany) žulovský masiv – okolí Žulové a Vápenné lomy: „Jašek“, svahy Boží hory a Borového vrchu, „Hagenwasserbruch“, „Vycpálkův lom“ (Haspelberg) Minerály: - Wollastonit – bílé agregáty paprsčité, několik cm - Granát (grossular – andradit), varieta hessonit, tzv. plovoucí granáty z Vycpálkova lomu – XX až 10 cm velké - Vesuvian – hnědé XX, šedohnědé stébelnaté agregáty (Borový vrch) - Pyroxen (diopsid - hedenbergit) - Epidot – drúzy XX zelenošedé barvy - Kalcit - Křemen - Scheelit – drobná zrna a XX do 5 mm - Sulfidy (pyrhotin, chalkopyrit) Bludov u Šumperka Lomy na erlany „bludovit“ Minerály: - Wollastonit - Granát (grossular), varieta hessonit, - Vesuvian – hnědozelený, podobný epidotu, většinou xenomorfní - Pyroxen (diopsid) - Epidot - Kalcit - Sulfidy (pyrit) - zeolity Moravské Bránice, Popůvky Erlany na kontaktu pláště brněnského masivu Minerály: - Granát (grossular), varieta hessonit, - Vesuvian – tmavé rýhované XX, několik cm velké - Pyroxen (diopsid) - Epidot - Kalcit - Křemen Nědvědice Sokolí u Třebíče Erlany a mramory - s vyšším obsahem Mg, Al - spinely Minerály: - diopsid, granát, spinel, chondrodit Erlan u Strážku - je významný výskytem skapolitu (šedobílé stébelnaté agregáty) a aktinolitem 4. Minerály metaultrabazitů a metabazitů Sobotínský amfibolitový masif Zaniklé lomy na krupníky: Smrčina u Sobotína, Hutisko nad Vernířovicemi Minerály: - Magnetit – XX (oktaedry až 1 cm) v chloritických břidlicích - Klinochlor - Mastek – lupenitý, zelený s dolomitem, mastkové břidlice - Apatit - XX v krupnících, zelené až bílé barvy - Dolomit - štěpné klencové XX a agregáty s mastkem - Aktinolit – zelené několik cm dlouhé paprsčité agregáty - Rutil - titanit 5. Minerály metamorfovaných páskovaných magnetitových rud desenské skupiny Vernířovice, Švagrov, Hutisko, Zámčisko – „Mnišské jámy“ Zaniklé štoly, zbytky hald po těžbě magnetitu, texturně zajímavé ostře páskované křemen-magnetitové rudy, někdy s pásky granátu (spessartin- almandin), apatit mikroskopický - hojný Hraničná v Rychlebských horách Zaniklé ložisko hematit - magnetitových páskovaných rud s mikroskopickým gahnitem a franklinitem Literatura Bernard J.H. a kol. (1981): Mineralogie Československa, 2. Doplněné vydání. Academia Praha. Bernard J.H. (2000): Minerály České republiky. - Academia Praha. Němec D. (1991): Regional typization of the iron skarns of the Bohemian-Moravian Heights (Českomoravská vrchovina). – Čas. Mor. Muz., Vědy Přír., 76, 51-82. Novák M. (1992): Rožná near Bystřice nad Pernštejnem, a large pegmatite dike pf the lepidolite subtype, type locality of lepidolite. – In: Symp. „Lepidolite 200“, Fiald trip guidebook, 21-26, Brno. Novák M. (1995): Minerální asociace wollastonit + vesuvian v nedvědických mramorech a její petrogenetický význam. – Geol. Výzk. Mor. Slez. v r. 1994, 103-104, Brno. Novotný M. (1954): Skarnová ložiska u Pernštýna a Líšné. – Sbor. Ústř. Úst. Geol., sv. XXI – odd.geol., 1.díl, 395-432, Praha. Pertoldová J., Pudilová M., Pertold Z. (1987): Podmínky vzniku skarnu na lokalitě Pernštejn. – In: Nové trendy a poznatky v československé ložiskové geologii, 43-61. PřF UK Praha 1987. Polák A. (1960): Nerostné bohatství Bystřicka. – Krajské nakl., Brno. Sekanina J. (1946): Nerosty a horniny v území mezi Nedvědicí a Rožnou. – Sborník klubu přírodovědeckého v Brně, XXVI: 99-113, Brno.