Otázky k tématu 1: Obecné laboratorní postupy


1. Sérum ředěné 1 :100 připravíme:

a/ smícháním jednoho dílu séra a 100 dílů fyziologického roztoku

b/ smícháním jednoho dílu séra a 99 dílů fyziologického roztoku

c/ smícháním 10 dílů séra a 90 dílů fyziologického roztoku


2. Celkový počet dílů v případě séra ředěného 1:10 je:

a/ 9

b/ 10

c/ 11


3. EDTA je:

a/ substituovaná kyselina mravenčí

b/ substituovaná kyselina octová

c/ substituovaná kyselina máselná


4. Citrát sodný:

a/ používá je jako protisrážlivý prostředek, ale neváže vápník

b/ váže vápenaté ionty a tím aktivuje srážecí kaskádu

c/ váže vápenaté ionty a tím tlumí srážecí kaskádu


5. Z krevního nátěru lze určit:

a/ celkový počet leukocytů

b/ celkový počet erytrocytů

c/ procentické za stoupení leukocytů


6. Pro přípravu krevního nátěru je důležité:

a/ sušení na začátku, tedy před fixací

b/ sušení mezi jednotlivými kroky barvení

c/ fixovat nezaschlý nátěr


7. Koncentraci séra v imunologii uvádíme:

a/ v g/l

b/ jako titr

c/ v molech


8. Pokud Bürkerovu komůrku po počítání buněk opláchneme pouze etanolem

a/ bude důkladně čistá

b/ dojde k fixaci buněk, čímž se zkreslí další počítání

c/ zničíme bakterie, které by mohly vést ke zkreslení při dalším počítání


9. Při přípravě krevného nátěru:

a/ krev roztíráme tahem za sklíčkem

b/ krev roztíráme tlakem před sklíčkem

c/ krev můžeme  roztírat  tahem i tlakem, je to jedno


10. Pro popis centrifugace je potřeba uvést:

a/  počet otáček a čas

b/  počet otáček, čas a poloměr rotoru

c/ velikost odstředivé síly, která působí na vzorek a čas





Otázky k tématu 2: Histologie imunitních orgánů


1. V dřeni lymfatických uzlin se nachází:

a/ subkapsulární siny

b/ lymfatické folikuly

c/ retikulární provazce


2. Pojem spádová uzlina znamená:

a/ uzliny v mesenteriu

b/ podkožní uzliny

c/ jakoukoli konkrétní uzlinu, která drenuje určitou oblast


3. Retikulární vlákna:

a/ jsou dobře barvitelná hematoxylin-eosinem

b/ nejsou pozorovatelná po barvení hematoxylin – eosinem

c/ jsou výrazně tlustší než kolagenní


4. Lymfa přitéká do uzliny:

a/ v místě hilu

b/ přes pouzdro

c/ před dřeň


5. Lymfa z určité oblasti organismu:

a/ musí projít uzlinou

b/ musí projít slezinou

s/ musí projít thymem


6. Sekundární lymfatický folikul:

a/ má světlejší okraj a tmavší střed

b/ obsahuje v centru plasmatické buňky

c/ má vnitřní oblast světlejší


7. Lymfatické řečiště je tvořeno:

a/ lymfatickými kapilárami

b/ lymfatickými arteriemi

c/ lymfatickými kmeny


8. Lymfatické kapiláry mají:

a/ souvislý endotel bez fenestrací

b/ souvislou bazální laminu

c/ nesouvislou bazální laminu


9. Tok lymfy je zajišťován:

a/ arteriálními chlopněmi

b/ stahem svalstva okolo lymfatických cév

c/ osmotickým tlakem


10. Lymfatické uzlíky se nacházejí v:

a/ kůře uzlin

b/ v dřeni uzlin

c/ v subkapsulárním sinu uzlin


11. Thymus funguje jako:

a/ filtrace lymfy

b/ filtrace krve

c/ ani jedna možnost neplatí


12. Hassalova tělíska jsou koncentricky uspořádané:

a/ oploštělé thymocyty

b/ oploštělé retikuloepitelové buňky

c/ oploštělé makrofágy


13. Thymosiny jsou:

a/ cytokiny produkované T lymfocyty

b/ látky s regulačním a diferenciačním účinkem na lymfocyty

c/ produkty thymu


14. MALT znamená:

a/ slezinné makrofágy

b/ slizniční imunitní systém

c/ maturované T lymfocyty


15. Slezina:

a/ je místem zániku erytrocytů

b/ je místem imunitní odpovědi na antigeny z krevního řečiště

c/ je na pravé straně pod bránicí


16. Lymfatické folikuly:

a/ jsou ve slezině

b/ jsou v uzlinách

c/ jsou v brzlíku


17. Červená pulpa sleziny:

a/ je okolo artérií

b/ obsahuje krevní siny

c/ obsahuje lymfatické uzlíky


18. Mandle jsou:

a/ umístěny pod jednovrstevným epitelem

b/ od okolní tkáně odděleny souvislou vrstvou vaziva

c/ leží pod mnohovrstevným epitelem


19. M – buňky se nacházejí:

a/ ve sliznici střeva

b/ ve sliznici ústní dutiny

c/ v bronších


20. Bursa Fabriciova se nachází:

a/ ve sliznici střeva

b/ poblíž kloaky

c/ za sternem


Otázky k tématu 3: Buňky imunitního systému


1. Fagocytovat mohou:

a/ neutrofily

b/ monocyty

c/ eozinofily


2. Fagocytovat za účelem prezentace antigenu mohou:

a/ dendritické buňky

b/ monocyty

c/ neutrofily


3. T a B lymfocyty v krevním nátěru :

 a/ se výrazně liší

b/ vypadají stejně

c/ liší se pokud došlo k antigenní stimulaci


4. Heterofily se vyskytují:

a/ u savců

b/ u ptáků

c/ u ryb


5. Makrofágy:

a/ na nátěru snadno poznáme podle výběžků

b/ na nátěru vůbec nenajdeme

c/ na nátěru najdeme pouze tehdy, pokud je krev z infekčního jedince


6. Eozinofily se liší od neutrofilů:

a /barvou granul

b/ velikostí granul

c/ obvykle tvarem jádra


7. Bazofilů je v lidské krvi:

a/ deset procent

b přibližně půl procenta

c/ v periferní krvi nejsou vůbec, pouze v tkáních


8. U člověka je nejvíce zastoupeným typem leukocytů v periferní krvi:

a/ monocyt

b/ lymfocyt

c/ neutrofil


9. Destiček je v jenom mikrolitru u člověka:

a/ cca 8 000

b/ cca 400 000

c/ cca 12 000 000


10. Tzv. Echinocyty:

a/ vznikají nesprávnou manipulací, působením hypertonického prostředí na erytrocyty

b/ vznikají nesprávnou manipulací, působením hypotonického prostředí na erytrocyty

c/ jsou významným diagnostickým znakem mnoha krevních chorob


Otázky k tématu 4: Fagocytóza


1. Jako profesionální fagocyty označujeme:

a/ lymfocyty, monocyty, neutrofily

b/ trombocyty, monocyty, eozinofily

c/ monocyty, neutrofily, eozinofily


2. Součástí fagocytózy je:

a/ chemotaxe

b/ degradace

c/ separace


3. MSHP test podá dobrou informaci pouze o těchto etapách fagocytózy:

a/ oxidatívní vzplanutí

b/ rozpoznání a pohlcení

c/ degradace ve fagosomu


4. Baktericidní test:

a/ informuje o funkčnosti celého procesu fagocytózy

b/ je poměrně náročný na provedení (nutné mikrobiologické zázemí)

c/ jeho výsledek je známý prakticky ihned po přidání patogena k fagocytům


5. NBT test:

a/ lze odečítat spektrofotometricky i v mikroskopu

b/ detekuje oxidativní vzplanutí

c/ detekuje hlavně chemotaktickou schopnost fagocytů


6. NADPH oxidáza:

a/ se účastní tvorby superoxidového radikálu

b/ se účastní tvorby hydroxylového radikálu

c/ se účastní tvorby fenoloxidázy


7. Chemiluminiscenční aktivitu krevních fagocytů lze měřit:

a/ na plné krvi

b/ na izolovaných polymorfomukleárních buňkách

c/ na izolovaných lymfocytech


8. Zvýšená hodnota spontánní chemiluminiscence pravděpodobně znamená:

a/ probíhající akutní infekci

b/ vrozený defekt tvorby kyslíkových radikálů

c/ výraznou neutropenii

9. Chemiluminiscenční měření fagocytární aktivity:

a/ je široce a běžně používanou metodou  pro rutinní vyšetření

b/ její praktické využití je komplikováno nutností zpracovat krev do 2 hodin po odběru

c/  vyžaduje nesrážlivou krev


10. Jako aktivátor fagocytózy působí:

a/ zymosan

b/ phorbol myristát acetát

c/  luminol


11. Monocyty fagocytují za účelem:

a/ zničení patogena bez prezentace

b/ degradace a prezentace patogena

c/ získání potravy


12. Neutrofily fagocytují za účelem:

a/ zničení patogena bez prezentace

b/ degradace a prezentace patogena

c/ získání potravy


13. Díky rozdílům v diferenciálním počtu leukocytů vykazuje myší krev  při CL stanovení fagocytózy
vyšší hodnoty než lidská (při stejném uspořádání pokusu)

a/ ano

b/ ne

c/ záleží na pohlaví


14. Fagosom je:

a/ totéž co endosom

b/ totéž co lyzosom

c/ útvar vzniklý fúzí endosomu a lyzosomu


15. Jako chemokin působí na fagocyty:

a/ interleukin 8

b/ anafylatoxin

c/ aflatoxin


Otázky k tématu 5: Separace buněk


1. Po proběhlé gradientové separaci jsou na dně zkumavky:

a/ lymfocyty

b/ erytrocyty

c/ plasma


2. Izolace lymfocytů pomocí rozet:

a/ využívá monoklonálních protilátek

b/ využívá ovčí, resp. myší erytrocyty

c/ se hodnotí vizuálním počítáním rozet


3. Imunomagnetická separace:

a/ využívá monoklonální protilátky

 b/ umožňuje získat čistou neaktivovanou populaci buněk

c/ vyžaduje poměrně drahý přístroj


4. Negativní uspořádání imunomagnetické separace je:

a/ levnější než pozitivní

b/ dražší než pozitivní

c/ umožní získat homogenní  populaci neaktivovaných buněk, na kterých nejsou navázány protilátky


5. Pozitivní uspořádání imunomagnetické separace:

a/ je levnější než negativní

b/ je dražší než negativní

c/ umožní získat homogenní  populaci neaktivovaných buněk, na kterých nejsou navázány protilátky


6. Při izolaci monocytů lze jednoduše využít jejich schopnosti:

a/ adherovat k podkladu

b/ prezentovat antigen

c/ přeměňovat se v makrofágy


7. Z myší krve získáme více lymfocytů než z lidské (při stejném uspořádání pokusu):

a/ ano

b/ ne

c/ záleží na pohlaví


8. Pro úspěšnou gradientovou separaci buněk je zejména důležité:

a/ hustota separačního média

b/  poloměr rotoru centrifugy

c/ použité antikoagulační činidlo


9. Izolované lymfocyty z periferní krve se používají např. pro:

a/ testy proliferace

b/ genetické analýzy

c/ stanovení cytotoxické aktivity


10. Erytrocyty lze z odebrané krve odstranit:

a/ působením hyperosmotického prostředí

b/ působením hypoosmotického prostředí

c/ působením hyper i hypoosmotického prostředí, záleží pouze na době působení



Otázky k tématu 6: Imunologie bezobratlých


1. Bezobratlí mají dobře vyvinutou imunitu:

a/ adaptivní

b/ neadaptivní

c/ závislou na protilátkách


2. Speciální buňky s imunitní funkcí se u bezobratlých:

a/ vůbec nevyskytují

b/ vyskytují v rámci skupiny hemocytů

c/ vyskytuje se několik typů, ale dosti se u různých skupin bezobratlých liší


3. Mezi hemocyty řadíme:

a/ koagulocyty

b/ epidermocyty

c/ oenocyty


4.Fagocytóza u bezobratlých

a/ vůbec není

b/ vyskytuje se

c/ vyskytuje se, ale prokazatelně je funkční pouze její poslední fáze – produkce ROS


5. Enkapsulace je:

a/ proces, kterým imunitní systém bezobratlých zneškodňuje větší částice

b/ proces, kterým se u bezobratlých zneškodňují malé molekuly v koloidní formě

c/ likvidace jakýchkoli antigenů pomocí fagocytózy


6. Fenoloxidázová kaskáda:

a/ využívá jako substrát tyrozin

b/ vede k produkci kyslíkových radikálů

c/ má vztah k hnědnutí hemolymfy na vzduchu


7. Fenylthiomočovina

a/ aktivuje fenoloxidázovou kaskádu

b/ blokuje fenoloxidázovou kaskádu

c/ je substrátem fenoloxidázové kaskády


8. Profenoloxidáza:

a/ je konečný produkt fenoloxidázové kaskády

b/ je neaktivní proenzym

c/ v našem uspořádání pokusu se mění účinkem metanolu na aktivní formu


9. Aktivitu fenoloxidázové kaskády lze ovlivnit:

a/ zymosanem

b/ fenylthiomočovinou

c/ metanolem


10. Zákon 246/1992 Sb. Na ochranu zvířat proti týrání se:

a/ vztahuje na obratlovce i na bezobratlé

b/ vztahuje se pouze na obratlovce

c/ vztahuje se na obratlovce a vyjmenované kmeny bezobratlých



Otázky k tématu 7: Hemaglutinační metody


1. Hemaglutinační metody:

a/ byly vyvinuty relativně nedávno

b/ patří mezi poměrně staré imunologické metody

c/ jsou založeny na reakci antigenu a protilátky

2. Jako antigen v aglutinačních metodách vystupuje:

a/ rozpustná látka

b/ korpuskulární částice

c/ protilátka proti latexovým částicím


3. Systém krevních skupin ABO má:

a/ čtyři antigeny

b/ tři antigeny

c/ žádný antigen


4. Protilátky proti ABO antigenům se nazývají:

a/ aglutinogeny

b/ aglutininy

c/ inkompletní protilátky


5. Coombsův test slouží k:

a/ průkazu krevní skupiny O

b/ průkazu inkompletních protilátek

c/ k průkazu aglutinujících antigenů


6. Člověk s krevní skupinou AB:

a/ může být tzv. univerzální dárce

b/ může být tzv. univerzální příjemce

c/ může dostat při transfúzi krev pouze od jedince skupiny O


7. U krevní skupiny O:

a/ jsou na erytrocytech přítomny oba typy antigenů, A i B

b/ jsou v plasmě přítomny oba typy protilátek anti A i anti B

c/ nejsou přítomny ani antigeny ani protilátky


8. Bromelin:

a/ pozměňuje vlastnosti buněčných membrán

b/ činí hemaglutinační reakci více citlivou

c/ zvyšuje titr pozitivity hemaglutinační reakce


9. Aglutinace znamená:

a/ srážení

b/ shlukování

c/ reakci antigenu s protilátkou


10. Precipitace znamená:

a/ srážení

b/ shlukování

c/ reakci antigenu s protilátkou


Otázky k tématu 8: Imunodifúzní metody


1. Radiální difúze:

a/ je poměrně stará metoda

b/ může probíhat v gelu nebo v roztoku

c/ lze takto stanovit množství protilátek ve vzorku


2. Při stanovení hemolytické aktivity komplementu metodou radiální difúze:

a/ v gelu máme senzibilizované erytrocyty

b/ v gelu máme sérum s komplementem

c/ komplement nelze touto metodou vůbec stanovit


3. Imunodifúzní stanovení lyzozymu:

a/ je pouze kvalitativní metoda

b/ při vhodném uspořádání pokusu ji lze využít jako kvantitativní metodu

c/ na každé plotně musí být tzv. slepý vzorek


4. Lyzozym se vyskytuje:

a/ pouze u obratlovců v séru

b/ pouze u bezobratlých v tělních tekutinách

c/ u bezobratlých i obratlovců


5. Lyzozym lyzuje:

a/ Gram pozitivní bakterie

b/ Gram negativní bakterie

c/ Gram pozitivní i Gram negativní bakterie stejnou mírou


6. Rychlost vyčeření gelu při působení lyzozymu závisí na:

a/ velikosti a pravidelném tvaru vyseknuté jamky

b/ době inkubace

c/ teplotě inkubace


7. Lipopolysacharid:

a/ se nazývá také endotoxin

b/ je v buněčné stěně Gram negativních baktérií

c/ je v buněčné stěně Gram pozitivních baktérií


8. Lyzozym lyzuje:

a/ lipopolysacharid

b/ murein

c/ D-glutamovou kyselinu


9. Lyzozym je:

a/ protein

b/ sacharid

c/ lipid


10. Stanovení protilátek metodou radiální difúze:

a/ dříve se hojně využívalo

b/ dnes je nahrazeno hlavně metodami nefelometrie a turbidimetrie

c/ je stejně citlivé a přesné jako ELISA





Otázky k tématu 9: Elektroforetické metody


1. Imunoelektroforéza:

a/ znamená vytvoření imunokomplexů v gelu a následně jejich elektroforetickou separaci

b/ není v ní zahrnuta precipitační reakce antigen – protilátka, netvoří se imunokomplexy

c/ je to elektroforetická separace proteinů následovaná imunoprecipitací


2. Jako nosič pro elektroforetické separace slouží:

a/ agarózový gel

b/ polyakrylamidový gel

c/ partikule polymetakrylátu


3. Agaróza je:

a/ totéž co agar

b/ chemicky nehomogenní směs polysacharidů

c/ chemicky definovaný polysacharid


4. Při elektroforéze se používá:

a/ stejnosměrný proud

b/ střídavý proud

c/ velmi vysoké hodnoty proudu ve stovkách ampér


5. Elektroforéza je použitelná pro základní vyšetření spektra plasmatických bílkovin

a/ ano, a je to běžné biochemické vyšetření plasmy

b/ ne

c/ ano, ale pouze v kombinaci s imunoprecipitací, tedy  při použití celého spektra protilátek proti
plasmatickým bílkovinám, proto je toto vyšetření extremně nákladné


6. Elektroforézou plasmatických bílkovin lze diagnostikovat:

a/ abnormální poměr albumin – globuliny

b/ výrazně sníženou nebo úplně chybějící tvorbu protilátek

c/ změny vodivosti těchto bílkovin


7. Raketová elektroimunodifúze:

a/ provádí se v gelu

b/ provádí se v roztoku

c/ jednu z reakčních složek lze stanovit kvantitativně


8. Při provedení elektroimunodifúze:

a/ se sklíčka mohou značit odkrojením gelu v rohu sklíčka

b/ jako antigen může vystupovat anti IgM

c/ je jedna reakční složka (protilátka) rozpuštěna v gelu


9. Paraprotein:

a/ je normální součást repertoáru protilátek, může se vyskytovat ve značném množství

b/ je produkt patologicky změněných klonů B lymfocytů

c/ je tvořen antigen prezentujícími buňkami při imunitní odpovědi



10. Po elektroforetickém rozdělení plasmy lze pomocí protilátek proti jednotlivým třídám
identifikovat množství protilátek těchto určitých tříd

a/ ano

b/ ne

c/ ano, ale u IgA to platí pouze částečně


Otázky k tématu 10: Metody stanovení protilátek:


1. Množství IgG u člověka je:

a/ 8 – 18 g/l

b/ 0,8 – 1,8 g/l

c/ 80 – 180 g/l


2. Protilátky lze stanovit:

a/ v plasmě

b/ v séru

c/ v plné krvi


3. Pro stanovení protilátek NELZE použít:

a/  RT-PCR

b/ RIA

c/ aglutinace


4. Zvýšené množství IgM protilátek:

a/ je známkou chronicky probíhajícího procesu

b/ svědčí o relativně nedávném kontaktu s patogenem

c/ je vysoce specifické pro konkrétního patogena


5. Titr je:

a/ reciproká hodnota nejvyššího ředění séra, které ještě dává pozitivní reakci

b/ reciproká hodnota nejnižšího ředění séra, které ještě dává pozitivní reakci

c/ reciproká hodnota nejvyššího ředění séra, které už nedává pozitivní reakci


6. Množství protilátek je možné určit radiální difúzí:

a/ ano

b/ ne

c/ ano, ale pouze v kombinaci s elektroforézou


7. Konjugát při ELISA metodě je:

a/ antigen navázaný na povrchu jamky

b/ enzymaticky značená protilátka proti stanovované protilátce

c/ substrát pro enzymatickou reakci, kterou se zviditelňuje výsledek stanovení


8. Sérokonverze je:

a/ změna séra na plasmu pomocí vysrážení fibrinu

b/ snížení hladiny všech sérových proteinů při onemocnění jater

c/ zvýšení hladiny specifických protilátek v reakci na patogen


9. Imunofluorescenční metody jsou vhodné zejména pro:

a/ stanovení celkových protilátek v plasmě

b/ stanovení specifických protilátek v tkáních

c/ vyšetření autoprotilátek při podezření na autoimunitní onemocnění

10. Sérorezistence je stav kdy:

a/ se netvoří žádné protilátky v reakci na patogen

b/ po léčbě přetrvávají specifické protilátky bez klinických příznaků

c/ odolnost séra proti srážení



Otázky k tématu 11: Turbidimetrie, nefelometrie:


1. Nefelometrie a turbidimetrie jsou založeny na:

a/ na měření množství imunokomplexu spektrofotometricky

b/ na měření aktivity enzymu vázaného na tzv. značené protilátce

c/ na měření intenzity zákalu


2. V případě že v reakčním systému je mírný nadbytek protilátky:

a/ lze při postupném přidávání antigenu správně změřit jeho množství

b/ dochází k tvorbě atypických komplexů, a stanovené hodnoty nelze považovat za správné

c/ imunokomplexy se vůbec netvoří


3. Tzv. kritický bod precipitační křivky je:

a/ oblast, kde je velký nadbytek protilátky

b/ oblast nejvyšší koncentrace antigenu, kterou lze ještě správně stanovit

c/ při vysokém nadbytku antigenu


4. Polyetylenglykol se při zákalových metodách:

a/ používá pro zvýšení přesnosti

b/ používá pro rozpouštění imunokomplexu před obarvením

c/ používá pro zesílení precipitační reakce


5. U nefelometrie se měří:

a/ intenzita zákalu pomocí úbytku intenzity procházejícího světla

b/ intenzita zákalů pomocí intenzity světla, které se odrazí od imunokomplexů

c/ platí a/ i b/ záleží která složka vystupuje jako antigen


6. U turbidimetrie se měří:

a/ intenzita zákalu pomocí úbytku intenzity procházejícího světla

b/ intenzita zákalů pomocí intenzity světla, které se odrazí od imunokomplexů

c/ platí a/ i b/ záleží která složky vystupuje jako antigen


7. Pomocí turbidimetrie a nefelometrie lze stanovit:

a/ některé složky komplementu

b/ protilátky

c/ albumin


8. Při turbidimetrickém stanovení C3 složky komplementu:

a/ bude jako protilátka použito „anti C3“

b/ nelze reakční systém sestavit, protože odpovídající protilátka není k dispozici

c/ musí se jako druhá složka reakce použít senzibilizované erytrocyty


9. Pojem falešná negativita znamená:

a/ stanovovaná látka je v reakci přítomná, ale zvolená metoda ji neodhalí

b/ látka není v reakci přítomna a metoda ji neodhalí

c/ stanovovaná látka není v reakci přítomná, ale zvolená metoda ji přesto naměří.


10. Zaškrtněte co platí:

a/  ELISA metoda je ideální pro stanovení specifických protilátek

b/ ELISA se dá dobře využít pro přesnou kvantifikaci (mg/ml) množství specifických protilátek,
standardy jsou komerčně dostupné

c/ pro stanovení celkových protilátek lze ELISA metodu použít, je to ale zbytečně drahé a pracné



Otázky k tématu 12: Stanovení komplementu


1. V praxi se stanovují:

a/ bez problémů běžně všechny složky komplementu

b/ pouze složky C3 a C4

c/ pouze C9 složka, protože je jí víc než ostatních složek


2. Komplement fixační reakce:

a/ používá se na stanovení specifity antigenu a protilátky a také množství antigenu

b/ používá se na stanovení míry hemolytické schopnosti komplementu od konkrétního pacienta

c/ používá se na stanovení odolnosti erytrocytů vůči lytickým vlivům komplementu


3. V komplement fixační reakci:

a/ v první části reaguje  testovaný antigen s protilátkou

b/ v druhé části reakce se používá tzv. hemolytický systém

c/ se používají protilátky proti ovčím erytrocytům


4. Nízká nebo nulová lýza erytrocytů v komplement fixační reakci:

a/ znamená, že vyšetřovaný antigen svou specifitou neodpovídal protilátce

b/ znamená, že vyšetřovaný antigen svou specifitou odpovídal protilátce

c/ znamená, že v  reakčním systému byla nějaká závažná chyba nesouvisející se specifitou antigenu a
protilátky


5. Komplement fixační reakce je:

a/ snadno proveditelná, levná, nenáročná

b/ extrémně pracná, ale relativně levná

c/ velice drahá pro vysokou cenu použitých protilátek.


6. Lytická schopnost komplementu:

a/ se dá stanovovat radiální difúzí v gelu, ve kterém jsou suspendované erytrocyty

b/ se dá stanovovat spektrofotometricky

c/ se dá stanovit ELISA metodou


7. Hereditární angioedém je:

a/ porucha C1 složky komplementu

b/ porucha C3 složky komplementu

c/ porucha inhibitoru C1 složky komplementu


8. Regulační molekuly komplementové kaskády:

a/ jsou pouze v plasmě

b/ mohou být i membránově vázané

c/ mohou způsobovat lýzu buněk


9. Při stanovení komplementu pomocí bioluminiscenčních baktérií může:

a/ vysoká míra luminiscence znamenat vysokou aktivitu komplementu

b/ vysoká míra luminiscence znamenat nízkou aktivitu komplementu

c/ nízká míra luminiscence znamenat  vysokou aktivitu komplementu


10. Stanovení komplementu bioluminiscenční reakcí:

a/ je běžně používané, snadno standardizovatelné

b/ náročné na materiál i přístrojové vybavení

c/ nepoužívá se v klinické praxi