Malakozoologie - úvod historie české malokozoologie, literatura, diverzita, fylogeneze Malakozoologie Michal Horsák UBZ PřF MU 1) Historie naší malakozoologie, aktuální literatura, druhová bohatost naší fauny. Aktuální fylogeneze měkkýšů. Ukázka druhů: Carychium, Cochlicopa, Orcula, Sphyradium, Granaria, Chondrina, Pupilla, Pyramidula, Vallonia, Acanthinula. 2) Ekologie suchozemských plžů, vliv vápníku, vlhkosti a dalších faktorů - významné studie, o kterých je dobré vědět. Ukázka druhů: Columella, Truncatellina, Vertigo, Chondrula, Ena, Merdigera, Zebrina, Succinea, Oxyloma, Succinella, Cecilioides, Punctum, Lucilla, Discus. 3) Kvartérní témata: moderní analogie a kryptický refugia, vliv věku ostrovních stanovišť na diverzitu - paleorefugia vs. neorefugia, migrace z glaciálních refugií a hnízdovité areály, paleorekonstrukce teploty a dalších podmínek. Ukázka druhů: závornatky (Clausiliidae). 4) Schopnosti aktivního a pasivního šíření, velikost těla a jeho vliv, niche-base model, species sorting vs. null model. Ukázka druhů: Zonitoides, Euconulus, Vitrea, Aegopis, Aegopinella, Perpolita, Oxychilus. 5) Pitva naháčů - anatomické determinační znaky. 6) Small scale distribution patterns: distribuce a ekologické gradienty na malých škálách. Ukázka druhů: Semilimax, Eucobresia, Vitrina, Daudebardia a Limacidae s.lat. 7) Kompetice a suchozemští plži, similarity hypothesis vs. environmental filtering, predátoři suchozemských plžů. Ukázka druhů: Arion, Fruticicola, Helicodonta, Euomphalia, Monacha, Trochulus, Petasina, Plicuteria, Helicopsis, Candidula, Helicella, Xerolenta, Cernuella, Perforatella. 8) "Species composition patterns": nested vs. non-nested, bazifilní vs. acidofilní druhy. Ukázka druhů: Pseudotrichia, Monachoides, Urticicola, Arianta, Helicigona, Faustina, Isognomostoma, Causa, Cepaea, Helix, Platyla, Acicula, Viviparus, Potamopyrgus, Alzoniella, Bythinella, Lithoglyphus, Bithynia. 9) Invaze a škůdci (klasické druhy: Arion lusitanicus, Deroceras reticulatum, Sinanodonta woodiana, Corbicula fluminea, Dreissena polymorpha), šíření druhů v raném holocénu. Ukázka druhů: Theodoxus, Valvata, Acroloxus, Galba, Stagnicola, Catascopia, Radix, Myxas, Lymnaea, Aplexa, Physa, Physella. 10) Velcí mlži - deštníkové druhy, jejich ochrana, bioindikace - hrachovky. Ukázka druhů: naši mlži. 11) Pouze ukázka druhů: dokončení determinace mlžů, naši okružáci (Planorbiidae). 12) Pravděpodobně bude skluz - dohnání restů, bude-li to možné. Přibližný sylabus Malakozoologie počátky v 2. pol. 19. stol.: - KOLENATI (1859): výsledky průzkumu Pradědu - SCHÖBL (1860): první přehled českých měkkýšů - NOVOTNÝ (1862): mlži čeští - GLÜCKSELIG & SCHÖBL (1862), LEHMANN (1865, 1870): okolí Karlových Var a Mariánských Lázní - SLAVÍK (1868): první monografie o měkkýších Čech – podnítila zájem o výzkum měkkýšů - ULIČNÝ (1892-95): Měkkýši čeští – základní příručka na dalších 60 let - BABOR (1901): měkkýši českého kvartéru poté útlum základního faunistického výzkumu – dojem, že vše už je známo Historie české malakozoologie Malakozoologie od přelomu století do konce 1 svět. války: zájem o teoretické otázky taxonomické, evoluční a biogeografické – popisy nových druhů, které později nepodařilo potvrdit - Segmentina babori Novák - Arion vejdovsky Babor & Košťál - Limax košťáli Babor - Vitrina kubesi Novák FRANKENBERGER (1910, 1913, 1915): průzkum Šumavy, závornatky, hodně v teoretickém duchu, několik záhadných údajů od Volar; (1920): poslední práce, Doupovské hory, bez mystérií v této době prvotiny J. Petrboka: Plasticita Najadeí českých (1911) a Henomorfismus Najadeí (1914) – pojem henomorf (= samotvar, zcela odlišný jedinec) Historie české malakozoologie Malakozoologie Jaroslav PETRBOK (1881-1960), více něž 700 publikací - dominující postava meziválečnému období, profesí učitel - kontakt s Baborem („skvělý Babor“) podnítil jeho zájem o kvartérní měkkýše – hlavní přínos Petrboka: „ukázal cestu“ - věnoval se nížinám a spraším, kopal nejen u nás (Bulharsko, Rumunsko, Černá Hora, Palestina) - věnoval se též paleontologii a archeologii: kontakt s amatérským archeologem Axamítem – „přítel Axamít“ - speleologie: kontakt s K. Absolonem – „jásající Absolón“ - tvrdošíjně lpěl na překonaných faktech, konkurence byla ve velké nelibosti Historie české malakozoologie Malakozoologie v meziválečném období minimum jiných pracovníků pouze regionální faunistika: - CANON (1931): měkkýši Jihlavska - HLAVÁČ (1944, 1945): nálezy z okolí Hradce Králové V.F. HLAVÁČ (1899-1959), povoláním učitel - regionální vlastivědec a muzeolog - soukromé muzeum ve školní budově v Lázních Bělehrad, vlastním nákladem vydává i publikace Historie české malakozoologie Malakozoologie období po 2. svět. válce: nový směr A. CULEK (1944): měkkýši hradu Oheb (nová nomenklatura, svého času nejbohatší lokality na měkkýše u nás, Petrbok zuří) přichází Vojen LOŽEK (narozen 1925), 1945 nastupuje na studia na PřF UK (má za sebou 6 let praxe v Národním muzeu a 10 článků – většinou nálezy nových druhů) - Prodromus českých měkkýšů (1948): sumarizace poznatků po Uličném - Kritický přehled československých měkkýšů (1949) - Měkkýši československého kvartéru (1955) - Klíč československých měkkýšů (1956) - mapa půdních substrátů (1956-1963) - Quartärmollusken der Tschechoslowakei (1964) - Příroda ve čtvrtohorách (1973) - dodnes uveřejnil přes 1200 vědeckých prací Historie české malakozoologie Malakozoologie v 60.-80. letech 20. st. se vyjma Ložka ještě na průzkumu významně podílí: - Jaroslav BRABENEC (1903-1978): žil v Pardubicích, povoláním chemik, zabýval se východními Čechy, Moravskoslovenskými Beskydy, části Slovenska; klíč vodních měkkýšů, výborný specialista na hrachovky, popsal Cochlodina dubiosa corcontica a Vestia ranojevici moravica - Sylvestr MÁCHA (1913-2007): žil v Havířově, vyučený instalatér, zkoumal Slezsko, severní Moravu a části Slovenska společně s Brabencem, společně popsali Cochlodina cerata opaviensis - Vladimír HUDEC: přírodovědec a profesor žurnalistiky, východní Morava, Slovensko, anatomické a taxonomické studie (revize r. Aegopinella a Oxychilus), popsal Aegopinella epipedostoma iuncta Historie české malakozoologie Malakozoologie v 80. letech se objevují další autoři: - Ivo FLASAR (19??-2008): působil v muzeum v Teplicích, průzkum severozápadních Čech, rozsáhlá k této oblasti monografie (1998) – místy nekriticky přebírá stará data - Václav PFLEGER: kurátor sbírek Národního Muzea (v důchodu, neaktivní), průzkum Šumavy, Českého krasu, rozšíření a systematika suchomilek ČSR, populární obrazový atlásek Měkkýši (1988), nalez Vertigo ronnebyensis na Knížecím Stolci (1999) - Jaroslav VAŠÁTKO: geografický ústav a později na katedře geografie PřF MU (dnes jako důchodce), výzkum jihomoravských luhů, Moravského krasu (1972, 1979, 1995) - Oldřich KROUPA: preparátor Moravského muzea, výzkum Bulharska (1974, 1976, do dnes) - Oleg DITRICH: parazitologický ústav v Č. Budějovicích, dnes parazitolog, průzkum malakofauny skleníků (1974) Historie české malakozoologie Malakozoologie Malacologica Bohemoslovaca: http://www.mollusca.sav.sk/instructions.htm Journal of Molluscan Studies: http://mollus.oxfordjournals.org/archive/ Journal of Conchology: http://www.conchsoc.org/pages/2journal.htm Malacologia: http://malacologia.fieldmuseum.org/ Archiv für Molluskenkunde: http://www.senckenberg.de/root/index.php?page_id=944 Folia Malacologica: http://www.foliamalacologica.com/ Mollusca (zrušen): http://www.mollusca-journal.de/ Ruthenica: http://malacologukraine.narod.ru/Ruthenica.htm Přehled časopisů: http://www.ucmp.berkeley.edu/mologis/AutInst.html UNITAS Newsletter: http://www.ucmp.berkeley.edu/mologis/UMNewslet.html Prodejce: http://www.conchbooks.de/ Odkazy na významné malakozoologické časopisy Malakozoologie Diverzita měkkýšů v ČR a SR 21235 35 ČR SR 282 Porovnání počtu druhů měkkýšů České a Slovenské republiky (Horsák et al. 2010) Malakozoologie ČR: 247 druhů - 219 plžů: 50 vodních a 169 suchozemských - 28 mlžů SR: 247 druhů - 219 plžů: 51 vodních a 168 suchozemských - 28 mlžů Ekologická klasifikace našich měkkýšů Malakozoologie Zařazeno 247 druhů, podle Lisický 1991 (vlastní klasifikace nových druhů, vodní druhy rozděleny podle převažujícího výskytu v tekoucích nebo stojatých vodách) Počet druhů Ekologické skupiny vodní suchozemské 8 fylogenetických linií – aktuálně dvě hypotézy jejich příbuzenských vztahů (více viz Ponder & Lindberg 2008) Základní fylogeneze měkkýšů Malakozoologie (= Neomeniomorpha) (= Chaetodermomorpha) (= Tryblidia) Poslední analýza – současný názor Chybí Monoplacophora – asi sesterská k Polyplacophora (= Serialia) Základní fylogeneze měkkýšů Malakozoologie Kocot et al. 2011, Nature tradiční klasifikace plžů (Thiele 1929-31, v podstatě přebral klasifikaci od Mine-Edwards 1848) na Prosobranchia, Opisthobranchia a Pulmonata neodpovídá fylogenezi Prosobranchia – parafyletická skupina Pulmonata a Opisthobranchia = Euthynera (linie 100) jsou potvrzená monofyla Fylogeneze plžů Malakozoologie Neritaemorphi (Neritidae) - Caenogastropoda - Heterobranchia Ectobranchia (Valvatidae) Pulmonata (Hygrophila: Acroloxidae, Lymnaeidae, Physidae, Planorbiidae) Architaenioglossa (Viviparidae, Aciculidae, Ampullariidae) Neotaenioglossa (Bithyniidae, Hydrobiidae, Thiariidae) Fylogeneze našich plžů Malakozoologie (Barker 2001) apomorfie: plášťová dutina se otevírá dýchacím otvorem, znaky na nervové soustavě přechod na souš i mimo Pulmonata – několikrát nezávisle na sobě suchozemských druhů 35,000, většina (30,000) náleží mezi Pulmonata všichni sladkovodní plži náleží do skupiny Hygrophila – kolonizace sladkých vod pravděpodobně jen jednou Malakozoologie Monofylum Pulmonata Fylogeneze Pulmonata Malakozoologie a b c d e f g h a b c d g h e f Veronicellidae Rathouisiidae jantarky (Succineidae) jsou samostatná linie stojící mimo Stylommatophora - rozdílná zatažitelnost tykadel a rozdíly ve vyústění ledvin; hodně znaků jantarek připomíná Ellobiidae redukce až úplná ztráta ulity se odehrála několikrát nezávisle v mnoha liniích Malakozoologie Monofylum Eupulmonata Stylommatophora Systellommatophora Vaginulus plebeius, Rathouisiidae (Australie) Athoracophorus bitentaculatus, Athoracophoridae (Nový Zéland) Literatura Malakozoologie Barker, G.M. (ed.), 2001. The biology of terrestrial molluscs. CABI Publishing, Wallingford. Horsák, M., Juřičková, L., Beran, L., Čejka, T., & Dvořák, L., 2010. Komentovaný seznam měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky (Annotated list of mollusc species recorded outdoors in the Czech and Slovak Republics). Malacologica Bohemoslovaca, Suppl. 1, 1–37. Lisický, J.M., 1991. Mollusca Slovenska. Veda, Bratislava. Kocot, K.M. et al., 2011. Phylogenomics reveals deep molluscan relationships. Nature, 447: 452– 457. Kovanda, J., 2005. Kompletní bibliografie RNDr. Vojena Ložka DrSc. (k osmdesátým narozeninám -- 26. července 2005). Malacologica Bohemoslovaca, 3: 5–46. Ponder, W.F.& Lindberg, D.R. (eds), 2008. Phylogeny and evolution of the Mollusca. – University of California Press, Berkeley & Los Angeles & London.