Paleoantropologie
1. Úvod; Taxonomie; Fylogeneze; Genetika
- proč ne „paléontologie humaine“?
 Evoluční biologie
 Primatologie
 Fyzický vývoj člověka
(anatomie, adaptace
morfologické a fyziologické)
 Ekologie (klimatický záznam
pleistocénu; rytmus změn;
výživa; tafonomie)
 Etologie (teritorialita,
agresivita, sexuální chování,
nástrojové chování, sociální
organizace, migrace, artefakty…)
 Nově přistupuje genetika
(paleogenetika)
Mimořádně rychlý vývoj oboru: nové objevy v terénu;
+ nové analytické metody;
- evoluční interpretace
Učebnice - aktualizovaná vydání:
 Conroy, G.C.: Reconstructing human origins. A modern synthesis.
N.Y.-London 1997…
 Klein, R.G.: The human career: Human biological and cultural
origins, Chicago 1989….
 Wolpoff, M.: Paleoanthropology. Ann Arbor 1999….
Katalog:
 Oakley, K.P. a kol.: Catalogue of Fossil Hominids, British Museum
(NH), London (I. Africa, 1977, II. Europe, 1975, III. Americas,
Asia, Australasia, 1975)
Bernard Wood
Günther Bräuer
Gerhard Bosinski
Allison Brooks
J. Arsuaga
Ian Tatersall
Rob Foley
Ch. Zollikofer
Milford Wolpoff
John Shea
Přehledy v češtině (cca po r. 1990):
 Beneš, J. 1993: Člověk. MF, Praha.
 Soukup, V. 2005: Dějiny antropologie. Karolinum, Praha.
 Svoboda, J. 1999: Čas lovců. ARÚ AV ČR, Brno (+ seriál Živa 90. leta).
 Šmahel, Z. 2005: Příběh lidského rodu, MZM, Brno (+ seriál Živa kolem
2000).
 Vančata, V. 2003: Paleoantropologie – přehled fylogeneze člověka a jeho
předků. Panorama biologické a sociokulturní antropologie 19, Brno.
Jak číst kvalitní, ale antikvované české texty: Mazák, V. 1977: Sága rodu
Homo, Praha (+ seriál Živa kolem 1970).
- Jelínek, J. 1980: Velký obrazový atlas pravěkého člověka, Praha
- Augusta, J….)
Hlavní monografie k českým
lokalitám:
 Neandertálské jeskyně:
Vlček, E. (1969). Neandertaler der Tschechoslowakei. Praha, Academia.
(Monografie Anthropos: Šipka, Švédův stůl, Kůlna – statě J. Jelínka)
 Mladeč:
Teschler-Nicola, M. ed. (2006). Early Modern Humans at the Moravian Gate.
The Mladeč Caves and their remains. Wien – New York, Springer.
 Dolní Věstonice-Pavlov:
Trinkaus, E. a Svoboda, J.A. eds. (2006). Early Modern Human Evolution in
Central Europe. The People of Dolní Věstonice and Pavlov. The Dolní
Věstonice Studies 12, Oxford – New York, Oxford University Press.
 Předmostí:
Velemínská, J. a Brůžek, J. eds. (2008). Early Modern Humans from
Předmostí. A new reading of old documentation. Praha, Academia.
(Matiegka, J. 1934, 1938: Homo předmostensis. Praha.)
Časopisy
 Journal of Human Evolution
 American Journal of Physical
Anthropology
 International Journal of
Osteoarchaeology
 Current Anthropology
 L´Anthropologie (Paris)
 Anthropologie (Brno)
Taxonomie (co je to „člověk“?)
 Řád Primates (Linné, Systema naturae, 1758)
 Nadčeleď Hominoidea (Simpson 1931): člověk a jeho předchůdci,
šimpanz, bonobo, gorily, orangutani, giboni
 Čeleď Hominidae (Gray 1825): člověk, šimpanz, bonobo, gorily,
orangutani
 Podčeleď Homininae: člověk, australopiték, šimpanz, gorily
 Tribus Hominini: člověk, australopiték, šimpanz
 Subtribus Hominina: člověk, australopiték a jejich předchůdce
 Rod Homo: člověk
 Druh: Homo sapiens
Taxonomie / chronologie: stav věcí
Ale fylogeneze: jaké genetické vztahy?
Formování evoluční teorie
J.-B. Lamarck: vývojová teorie, vliv prostředí
E.G. Saint-Hillaire: vývojové skoky
Charles Darwin
 Kontinuita vývoje zvíře / člověk
 Proces postupných biologických změn
 Přirozený výběr
 Mutace – náhodná genetická změna (výhodná x
nevýhodná)
Kritika: přecenění sexuálního výběru x boj o život jedince
(Wallace) --- sociální interpretace
plynulost x diskontinuita vývoje --- stabilita společností
S.J. Gould, N. Eldredge: teorie přerušovaných rovnováh
(punctuated equilibria); Flégr: Zamrzlá evoluce
Historie: univerzální stádia
 Australantropové
 Archantropové
 Paleantropové
 Neantropové
(např. Jean Pivetau)
Ale:
Fylogeneze
Evoluční mezičlánek
opočlověk
- nikoli neandertálci, ale
hypotetická forma
(Karl Vogt, 1863)
Vývojový strom
a biogenetický zákon
fylogeneze - ontogeneze
(E. Häckel
1896)
„Pithecanthropus alalus“
a. Johanson a White
b. Tobias
c. Skelton a kol.
d. Boaz
e. Olson
f. Delson
ale: chronologie
Historická poznámka (70.-
80.léta):
 Taxonomie/sexuální
dimorfismus?
 A. boisei (OH5)– A.
robustus
 H. rudolphensis (KNM-ER
1470) – H. habilis
Kladogramy
 Skupiny plesiomorfních a
apomorfních znaků studovaných
skupin podle určitého
fylogenetického algorytmu
 Plesiomorfní – starobylé, sdílené
mezi předky a potomky
 Apomorfní – získané v dané skupině
potomků
Hierarchizace znaků
90 znaků morfologie lebky, mandibuly a zubů:
1. silnější kost klenby lebeční
2. vymezení očnic (v souvislosti s binokulárním viděním
3. zvyšuje se vliv týlní kosti na celkovou délku lebečního sagitálního oblouku
4. vyšší klenba lebeční
5. Foramen magnum se posouvá vpřed
6. Snižuje se obličejový prognatismus
7. Užší zubní korunka (hlavně u spodních premolárů)
8. kratší délka řady molárů
Skelton et al. Wood a Chamberlain
- Australopithecus afarensis by
(většinou) byl přímým
předchůdcem dalších A. i Homo
(Grine, 1993)
Další fylogenetický strom: Ardipithecus ramidus by byl u kořene všech
následných hominidů
Morfologické podobnosti s žijícími šimpanzy; A. anamensis jako mezičlánek
(Wood, Nature 1994)
Genetika
polymorfismus mtDNA žijících vyšších primátů (lidoopi, lidé):
člověk a šimpanz cca 6-7 mil. Let
neandertálci – EMH 0,6 mil. Let (Ruvolo 1996)
ale: záleží na oblasti genomu (Green et al., Science 2010)
mtDNA žijících populací
Homo sapiens
5 geograficky odlišných populací
134 typů mtDNA:
1-7 – pouze Afrika, variabilita
8 – 134 – všechny ostatní
mtDNA recentní populace Homo
sapiens:
0.2 mya (původně 0.05-0.5 mya)
ale: opakované migrace
(typ mtDNA bližší výchozímu
kontinentu než vlastnímu
prostředí)
Cann, R.L., Stoneking, M., Wilson, A.C.,
Nature 325, 1987, 31-36.
Molekulární hodiny
 Africké populace zřejmě vždy vykazovaly vyšší genetickou
(i morfologickou) variabilitu oproti ostatním.
 Tato diverzita se interpretuje jako produkt delšího procesu,
který lze vyjádřit časově.
 Hypotetická Eva: kolem 200 ky (dodatečně potvrzeno
konkrétními nálezy)
 Následné expanze do Eurasie: 100-50 ky („out of Africa“)
 Další migrace po datu 20 ky
 Ale nově: i zpětné migrace DO Afriky („mostly of Africa“)
Paleogenetika
exktrakce fosilní aDNA
 mtDNA moderního Homo
sapiens – problém
kontaminací!!
(Sykes, Sedm dcer…)
 aDNA neandertálce a co z
ní vyplývá:
 Příměs neandertálské
aDNA v AMH? – možné, ale
neprokázáno
 rozdělení obou linií
(cca 0,6 mil. let)
Definice a vymezení
neandertálského sídelního
prostoru
(EVA MPG, Lipsko)
Premo a Hublin, PNAS, 2009:
 Neandertálci, anatomicky moderní lidé i
jejich společní předkové vykazují nižší
genetickou diverzitu než lidoopi.
 Nelze tedy vysvětlit migrací („bottleneck“)
 Selekce omezovala velikost lidské
populace dlouhodobě, až do doby, kdy
kulturně podmíněné migrace mezi
vzdálenými skupinami umožnily tok genů
uvnitř druhu
Krause a kol. 2007:
Analýza neandertálské aDNA z lokality El Sidrón
(cca 43 ky BP):
 Neandertálci a moderní lidé sdílí formu genu
FOXP2 - umožňuje řeč a s ní související kognitivní
procesy. Řeč je komunikační systém používající
soustavu symbolů (vokabulář) a strukturu, která
jim dává smysl (gramatika). Je přenášen
akusticky i vizuálně.
Chybění genu FOXP2 u jiných primátů ztěžuje:
 kognitivní předpoklady pro formování slovního
sdělení
 řazení nutných svalových pohybů při mluvení.