3. Homininé
Týmy a koncepce
 R. Dart 1924
 Další jihoafričtí badatelé: R.
Broom, P. Tobias
 Vých. Afrika: Rodina
Leakeyů (Louis, Mary,
Richard, Meave) Jednotná
linie k Homo
 Etiopie: D. Johanson a T.
White – Etiopie. Variabilita
 Francouzské týmy (B.
Senut, M. Grunet)
Čad
Afar/Hadar
Awaš
Omo
Turkana
Olduvai
Sterkfontein
Vývoj klimatu – klíčové momenty
 30-20 my koncentrace magmatu, klenba
vyzvedává území Etiopie, tektonické zlomy
 7-5 my vysychání, ochlazování (rytmus
globálních změn, monzunových větrů,
mořských proudů)
 2,5 my další vysychání
Sedimenty, vulkanity
 Jezerní a říční
sedimenty
 Vulkanity
– tufy, lávy
Tropický
prales/savana
 Vyžaduje podzemní vodu,
dusíkaté půdy, dlouhá období
dešťů
 Vyzvednutý terén – oceánská
vlhkost
 Rozvolnění okrajových částí lesa
 Prales: 9000 kcal/m2
 Savana: 3000 kcal/m2
 Ovoce, ořechy, listí, semena,
lodyhy, kořeny, pupeny
 Ptačí vajíčka, červi, plazi, hmyz,
ptáci, menší savci
Aramis, 4,4 my (WoldeGabriel)
 Tropický nížinný les
 Kudu, felidé, guerézy, vydry, ptáci, netopýři,
hlodavci
 Velcí kopytníci sem nepronikají
Yves Coppens:
East Side Story
Hranice v severojižním směru
Tlak otevřené savany –
selekce, adaptace
Čad: „severní strana“?
Sahelanthropus tchadensis
7-6 mil. let, Toros-Menalla, Djurab, Čad
 Holotyp: lebka a čelisti, M. Brunet et al. 2002,
TM 266
 Malá mozkovna (320-380 cm3)
 Málo zkosený (spíš vertikální), protáhlý
obličej, posun týlního otvoru vpřed
 Nadočnicový val kontinuální (není dif. ve dva
oblouky)
 Mírná subnasální prognacie
 Krátké, robustní čelisti, zubní oblouk „U“,
malé zuby (špičáky – oproti lidoopům)
Hominid – lidoop? Evoluční vazby – přímo k
Homo??
Orrorin tugenensis
6 mil. let , východní Afrika
lokalita Kapsomin, Tugen Hills, Keňa
 Holotyp: Části lebky, zuby, kostra končetin, B. Senut et al. 2001
 Výška 120-140 cm
 Bipedie?? – ale mohutné paže pro šplh na stromech
 Šimpanzí znaky (délka kostí, morfologie femuru)
 Hominidní znaky (struktura chrupu, čelisti)
 Premoláry a moláry menší než u australopitéků, vrstva skloviny silnější
Fylogenetické postavení?
Ardipithecus ramidus
5,8 – 4,3 mil. let, Etiopie
Lokality na střední Awaš, Aramis, Kaddaba
 Holotyp ARA-VP-6/1, T. White et al.,
1994
 Gracilně stavěný bipední hominid
 Malá lebka
 Znaky šimpanze (horní končetiny) a
raných hominidů
 Úzké a dlouhé stoličky s nízkou a
zašpičatělou korunkou, tenká vrstva
skloviny
Ardi
Srovnání:
Lucy (Australopithecus
afarensis) a Ardi (Ardipithecus
ramidus)
Chování
 Analogie s žijícími
primáty
Potravní strategie,
Sexuální chování,
Teritoriální chování
Hierarchie – agresivita
Nástrojové chování
 Evolucionistické
interpolace
Australopitékové
 Archaičtí
A. anamensis, A.
bahrelghazali, A.
afarensis
 Robustní
A. aethiopicus,
A. robustus, A. boisei
 Přechodní – „gracilní“
A. garhi, A. africanus
Mozaika ekologických nik
 Periodický ústup okrajových zón pralesů
 Parková krajina
 Otevřená savana:
Nosorožci, pakoně,
antilopy – gazely, přímorožci,
predátoři
 Vodoteče, nádrže: hroši, krokodýli
Australopithecus anamensis
východní Afrika, 4,2 až 3,9 milionu let
Lokality Kanapoi a Allia Bay, Turkana (Keňa) a Asa Issie (Etiopie).
 dolní čelist (KNM-KP 29281),
holotyp, 1995, M. Leakey.
 Výška samec 155 cm, samice 130
cm, váha samec 59 kg, samice 33
kg, asi 20% sexuální
dimorfismus.
 Morfologie: mozaika znaků
ležících na evolučním kontinuu
mezi lidoopy, ardipitéky a
archaickými australopitéky.
 Bipedie: neúplná holenní kost
(KNM-KP 29285) - proximální
kloubní hrboly holenní kosti,
které navazují na stehenní kost,
duté miskovité kloubní plošky
v koleně, rozšíření dolního konce
holenní kosti, jež při chůzi
absorbuje nárazy.
 Robustní paže, silná předloktí a
anatomie ruky těmto hominidům
zřejmě umožňovala úspěšně
kombinovat chůzi po dvou
končetinách se šplháním po
stromech.
 Lebka: připomíná šimpanze,
dentální znaky ardipitéka a
postkraninální skelet A. afarensis.
 Robustní, kupředu vystupující
obličej, dlouhé čelisti,
prodloužená mandibulární
symfýza, nízké patro, široké,
prodloužené špičáky, středně
velké moláry a premoláry pokryté
silnou vrstvou skloviny – tuhá
rostlinná potrava.
Australopithecus bahrelghazali
střední Afrika, 3,2 až 3 miliony let.
Bahr el Ghazal, Koro Toro, Čad.
 Holotyp: část spodní čelisti se
sedmi zuby (KT-12/H1),
 připomíná morfologii druhu
Australopithecus anamensis
(Kanapoi, KP 29286) i
Australopithecus afarensis
(Laetoli, LH 3)
 Liší se srůstem dolní čelisti - je
více vertikální a větším počtem
kořenů třenových zubů.
Australopithecus afarensis
východní Afrika, 4,2 až 3 miliony let.
Hadar, Omo, Midle Awash, Fejej, Maka (Etiopie), Koobi Fora, West
Turkana, Lothagam (Keňa) a Laetoli (Tanzanie).
 holotyp dolní čelist (L.H. – 4), 1978, Laetoli
(Johanson, White, Coppens)
 Výška samec 150 cm, samice 104 cm, váha samec 52
kg, samice 29 kg – značný pohlavní dimorfismus
 bipední, vzpřímení,
 spodní část připomíná lidi, horní spíše lidoopy:
prodloužené horní končetiny, mohutně stavěný
hrudník. Mohutná muskulatura (svalový potenciál
šimpanze)
 Bipedie a schopnost šplhat (stavba loketní kosti,
svalnaté paže a zakřivení článků prstů ruky a nohy) unikátní
anatomická adaptace, která vznikla jako
reakce na omezení a rizika spjatá s bipédií.
 Kolenní kloub: femur – tibia A.L. 129, vzpřímená
chůze
Laetoli: otisky
A. afarensis – lebka
 Od lidoopů odlišuje strmější a
vertikálně delší obličej, rozšíření
přední části spánkového svalu,
stavba patra a lícních kostí.
 Lebka nízká, malý objem mozku
(400 - 500 cm3), silné žvýkacích
svaly, výrazné nadočnicové
oblouky, robustní spodní čelist
bez brady, prognatismus obličeje,
vystupující ramena dolní čelisti.
 Jařmové oblouky rozšířené, čelní
kost poměrně plochá, v oblasti
nosu mírné vydutí.
 Spánkový a šíjový kostěný
hřeben, k upnutí silných svalů.
 Vnější sluchová trubice se podobá
sluchové trubici lidoopů.
dentice
 Velké kořeny špičáků tvořily
výrazné vyklenutí na bočních
stěnách horní čelisti.
 Zubní oblouk dlouhý, úzký a spíše
pravoúhlý, jako u lidoopů. Horní
špičáky, většinou asymetrické a
vyčnívající, přicházely do
kontaktu s dolními špičáky - mají
často odřenou distální plochu. U
části vzorků v horní čelisti malá
diastéma.
 Robustní stoličky, ale svou
stavbou již moláry a premoláry
připomínají lidský chrup.
 Zpracovávali potravu způsobem
podobným jako u člověka.
Australopithecus aethiopicus
východní Afrika, 2,7 až 2,4 milionu let.
Povodí řeky Omo (Etiopie) a západní břeh jezera Turkana (Keňa).
 spodní čelist bez zubů (Omo 18-
1967-18), holotyp, 1968, A. Walker
 robustní lebka (KNM-WT 17 000).
 Postkraniál?
 mohutně stavěný bipédní hominid
adaptovaný na tuhou rostlinnou
stravu.
 Jeho prognátní obličej, vystupující
nosní partie, dlouhé čelisti, spodina
lebeční, týl lebky a nízká kapacita
mozkovny (410 cm3) připomíná
Australopithecus afarensis.
 výrazný sagitální hřeben, srdcovitý
tvar velkého týlního otvoru, masivní
žvýkací svaly, robustní čelisti, velké
premoláry a moláry připomínají
robustní A.
 Dentální znaky vykazují specializaci
chrupu na zpracování rostlinné
potravy žvýkáním.
 Pravděpodobně výrazný sexuální
dimorfismus.
Australopithecus robustus
jižní Afrika, 2,2 až 1,5 milionu let.
Lokality Swartkrans, Kromdraai a Drimolen.
 Holotyp: levá část lebky, patro a
velká část pravé dolní čelisti včetně
zubů (TM 1517), 1938, Kromdraai, P.
Tobias
 Výška: samec 132 cm, samice 110
cm, váha: samec 47 kg, samice 32 kg
 Mozek cca 530 cm3
 Charakteristický rys: sagitální hřeben
(crista sagittalis) šípovitého tvaru,
přes vrchol lebky; úpony spánkových
svalů.
 Masivně stavěná lebka s plochou
mozkovnou, širokými jařmovými
oblouky a mohutnými vystouplými
nadočnicovými valy
 Obličejový skelet nasazen velmi
nízko, široký, s velkými lícními
kostmi.
Čelisti, dentice
 Dozadu ustupující vysoká a
mohutná mandibula, na níž
se upínaly žvýkací svaly, má
na vnitřní straně symfýzy
zřetelný opičí důlek.
 Chrup vykazuje hominidní
charakter, přestože třenové
zuby a stoličky byly velké a
mohutné. Relativně malé a
stísněné řezáky a špičáky
jsou menší než u člověka.
Zesílení vrstvy skloviny.
 Zpracování tuhé a vláknité
rostlinné stravy
Australopithecus boisei
východní Afrika, 2,4 až 1,4 milionu let.
Lokality na území Tanzánie, Malawi, Etiopie a Keni.
 Holotyp: robustní lebka (OH-5),
1959, Olduvai, M. Leakey.
 Bipední hominid, výška: samec 137 cm,
samice 124 cm, váha: samec 49 kg,
samice 34 kg – tj. výrazný sexuální
dimorfismus.
 masivní lebka, výrazný sagitální hřeben,
sloužící k uchycení mohutných
žvýkacích svalů, téměř vertikální,
miskovitě tvarovaný obličej, široké,
mírně vpřed vystupující jařmové
oblouky. Nízká čelní kost se za
nadočnicovým valem výrazně zužuje.
 Kostěné „pilíře“ na vystouplých lícních
kostech, které zpevňovaly obličejovou
část lebky a zvyšovaly biomechanickou
účinnost sevření čelistí (Conroy).
Čelisti, dentice
 Hluboká a silná spodní
čelist umístěna pod
mozkovnu, protože tak bylo
možné vyvinout co
nejúčinnější vertikální tlak.
 Dentice: extrémně velké
moláry a premoláry s téměř
plochým reliéfem a
zesílenou vrstvou skloviny,
redukované řezáky a
špičáky - při zpracování
jídla neměly důležitou roli.
 Efektivní zpracování
vegetace, ořechů, semen: