4. Homininé:
Australopithecinae
Australopitékové
 Archaičtí
A. anamensis, A.
bahrelghazali, A.
afarensis
 Robustní
A. aethiopicus,
A. robustus, A. boisei
 Přechodní – „gracilní“
A. garhi, A. africanus
Australopithecus africanus
jižní Afrika, 3 až 2,2 milionu let.
Lokality Sterkfontein, Makapansgat, Taung a Gladysvale.
 Holotyp: lebka, 1924 v lomu Buton u
Taung.
 výška samec 137 cm, samice 114 cm,
váha samec 48 kg, samice 30 kg, objem
mozku 430-515 cm3.
 Připomíná své předchůdce
(Australopithecus afarensis), ale posun
jak směrem k robustním
australopitékům, tak k raným zástupcům
rodu Homo. Obličejové kosti mají
gracilnější stavbu a prognacie je
mírnější. Oční důlky jsou kruhové po
celém obvodu (nikoliv čtvercové).
 Skelet: Sterkfontein (poškození)
Lebka, dentice
 Lebka: větší mozkovna, vystouplé
lícní kosti, široký nosní otvor,
rozvoj přední části spánkových
svalů, týlní otvor se ve srovnání s
ranými australopitéky posunul
více dopředu -- vzpřímenější
postoj, účinnější bipedie.
 Dentice: Dentální oblouk má více
parabolický tvar; zvětšené třenové
zuby a stoličky, redukované
řezáky a špičáky. Mizí mezera
mezi špičákem a prvním
třenovým zubem (diastéma).
Australopithecus garhi
východní Afrika, 2,6 až 2,5 milionu let.
Lokalita Bei Bouri v Etiopii.
 Holotyp: lebka (BOU-VP-12/130), White, Asfaw
 Mozaika morfologických znaků
 Připomínali archaické australopitéky prognátní stavbou
obličejové části lebky a plochou a malou mozkovnou (asi 450-
500 cm3).
 Dlouhé čelisti, velké třenové zuby a stoličky masivní jako u
jiných australopitéků
 Dentální znaky již naznačují evoluční posun k raným
zástupcům rodu Homo.
 Postkraninální skelet (humerus, radius, ulna, femur)
kombinuje znaky specifické a archaické (proporce délky
předloktí a paže) a pokročilé (poměr stehenních a pažních
kostí).
Australopithecus sediba
 Lee Berger
 4 skelety
Lokomoce
Chování
 Analogie s primáty
 „doba dřevěná“ ?
 Dart: osteodontokeratická
kultura – kritika z hlediska
tafonomie
 Výroba kamenných nástrojů –
(Makapansgat, Sterkfontein,
Olduvai) - problematika…
 Traseologie: Stopy řezání
kamenem
Australopitékové v rámci potravních
řetězců…
Výživa australopitéků
 Žvýkací aparát, dentice
 Zubní traseologie –stopy tvrdé potravy u
megadontních a. (Grine)
 Stabilní izotopy C, O (srovnatelné s africkými
býložravci – herbivorní, fruktivorní)
 Hmyz, plazi, menší savci
 Rozdíly mezi jednotlivými australopitéky – lokální
trendy
 Relativizace - náhodnost
5. Homo
H. rudolphensis, H. habilis, H. ergaster,
H. erectus
Homo rudolfensis
Východní Afrika, 2,5-1,9 mil. Let
jez. Turkana (Keňa), Uraha (Malawi)
 Holotyp: KNM-ER 1470, R.Leakey,
1972: lebka + končetiny. Rozpor:
kapacita x stáří
 V. Alexejev 1986
 UR-501, Schrenk a Bromage
 Zaoblená mozkovna, 600-800 cm3
 Delší a užší obličejová část lebky;
„talířovitý“ (konkávní) tvar
 Mohutné, ale méně výrazné
nadočnicové oblouky
 Krátká týlní kost; týlní otvor spíše
vzadu
 Robustnější čelisti (rel. vůči Homo)
 Gracilní postava, cca 150 cm
 Prodloužené dolní končetiny -
Homo habilis
Východní a jižní Afrika (Keňa-Tanzanie-JAR), 2,2-
1,6 mil. let
 Holotyp: OH-7 (juv., mand.),
Leakey, Tobias, Napier
 Gracilní obličej
 Kapacita mozku nižší (500-687;
max. 730 cm3); jeho přestavba:
zvětšování frontálních laloků
mozku (Brocovy oblasti) – řeč?
 Zakulacení kosti týlní
 Zmenšení nadočnicových valů,
vymizení sagitálního hřebene
 Ale: „tvář australopitéka“
Postkraniální skelet
 Bipedie: efektivní chůze a běh
 Horní končetiny: dlouhé (cf.
Lucy…)
 Zkrácení palce, mírné zakřivení
prstních článků
 Výška/váha muž: 132 cm / 37 kg
 Žena: 117 cm / 32 kg
OH-62, cca 300 fragmentů
Dentice
 Zkrácení a zaoblení zubního
oblouku
 Zvětšování řezáků a
špičáků, zmenšování
premolárů a molárů (indicie
druhu)
OH-7, juvenilní
Po 2,5 my: Olduvai
(australopitékové / první Homo)
 Klimaticky nestabilní období; vliv monzunů; aridní (jako
nikdy předtím), semiaridní
 Oceánské srážky zachycuje Ngorongoro
 Zdroje podzemní vody, prameny, jezera
 Sezonalita během roku
Olduvai,
Bed I: 2-1,6 my
kultura: oldowan
fauna: antilopa okapi,
Oryx, Sivatherium,
Deinotherium
Modely sociální
jednotky
 Glyn Isaac (vliv Leakeyů):
 Pevná základna, struktura
skupiny plánování,
specializace, donášení
potravy, donášení surovin,
dělení potravy
 Lewis Binford (vliv
„americké školy“):
 oportunismus, náhodný
charakter činnosti, vliv
postdepozičních procesů
Masitá potrava
 Traseologie: řezné stopy na 14 druzích kopytníků
(okapi, oryx, žirafy…)
Pravidelnost masité stravy?
Není oheň
Model Koobi Fora: HBS – KBS
(killing site – základna)
Oldowan:
Chování, artefakty: Oldowan
sídliště: KBS – HAS, Olduvai