Hirudinida
pijavice
Determinace vodních bezobratlých – cvičení
2012
Jana Schenková
Hirudinida
pijavice
Determinace vodních bezobratlých – cvičení
2012
Jana Schenková
Clitellata – opaskovci „vodní Oligochaeta“
Tubificidae, Phreodrilidae,
Propappidae, Haplotaxidae
Hirudinida
Branchiobdellida
Acanthobdella
Enchytraeidae
Crassiclitellata
?
Lumbriculidae
„Oligochaeta“
konstantní počet segmentů,
32+prostomium + peristomium
štětiny pouze v prvních pěti článcích
zadní přísavka ze 7 článků
totální redukce pygidia
parenchymatická tkáň
redukce célomu a mesenterií
vnitřní oplození
ztráta štětin
přední přísavka (ze 4 článků)
konstantně 29 článků
zadní přísavka ze 4
článků
parafyletickýzbytekpo
oddělenímonofyletické
skupiny„pijavkovitých“
taxonů
Nadidae, Phreodrilidae,
Propappidae, Haplotaxidae
Fylogeneze
Charakteristika
cca 350 druhů (primárně
sladkovodních, asi 1/5 v
brakických vodách a v moři
suchozemské druhy hlavně v
tropických lesích)
max. délka 50 cm (min. 1 cm)
primárně ektoparaziti
monofyletický taxon
clitellum jen v době rozmnožování
dorzoventrálně zploštělé tělo
většinou se výrazně zužuje k
hlavovému konci
pijavice – pohyb:
Biologie a ekologie pijavic
Biologie a ekologie pijavic
Stavba těla
kroužkovci specializovaní k dravému a
parazitickému způsobu života (zastoupeno asi
1:1)
červovitý tvar těla, válcovití nebo ovální na
průřezu
typické jsou 2 přísavky, přední obklopuje ústa a
může být malá nebo velká, zadní je větší,
kruhová, obrácená směrem na břišní stranu
stabilní počet tělních článků 34, které jsou ještě
rozčleněné povrchovými rýhami na větší počet
sekundárních článků (tzv. obrouček)
přítomné oči – různý počet
pigmentace těla, u živých pijavic významný
determinační znak
Biologie a ekologie pijavic
soustava célomových chodeb
Hirudinida: Rhynchobdellida Gnathobdellida
laterální célomová chodba
hřbetní célomová chodba
břišní célomová chodba
Stavba těla
střevo okružní
svalovina
podélná
svalovina
varle
metanefridium
dorzoventrální
svalovina
CS: částečně
otevřená,
nahrazená
soustavou
célomových
chodeb
TS: svalnatý hltan,
střední střevo má
četné slepé
výběžky
tělní dutina je
zatlačená
rozvinutou
svalovinou a
mezodermálním
parenchymem
rozmnožování: hermafroditi – protandrický hermafroditismus (varlata
dozrávají první), kopulace
A - Glossiphonia complanata: kopulace
B - kopulace se vzájemnou injekcí dvojitého spermatoforu
C - Theromyzon tessulatum - 3 vaječné kokony na břišní straně
samičí
pohlavní
orgány
(ovariální
hadice)
střevo
samčí
pohlavní
orgány
(varlata,
chámovod)
kopulace
pohlavní orgány (jsou symetrické,
pro přehlednost znázorněna jen
polovina)
Biologie a ekologie pijavic
Rozmnožování
vajíčka jsou odkládána v kokonech na vodní
rostliny nebo na březích
Pharyngobdellida: kladou ochranný kokon,
přicementují ho k substrátu a někdy
provzdušňují (evolučně nejstarší způsob)
http://www.youtube.com/watch?v=MvGyxEDgWT4
Gnathobdellida: kladou kokony rezistentní k
vyschnutí
Glossiphoniidae: vyvinutá péče o potomstvo
péče o potomky:
transport juvenilních
jedinců na ventrální
straně, typický pro čeleď
Glossiphoniidae
Biologie a ekologie pijavic
Rozmnožování
Biologie a ekologie pijavic
Dýchání
celým povrchem těla, pouze u části
pijavic přítomen mimobuněčný
hemoglobin
přítomny postranní měchýřky –
souvisí s lakunárním systémem,
pulzují Habitaty
převážně termofilní druhy
tekoucí a stojaté vody, nenáročné na kvalitu
vody
výjimečně amfibické – Haemopis sanguisuga
pijavka koňská a Trochaeta cylindrica žijí ve
vlhkém terestrickém prostředí.
zástupci rodu Dina i druhu Hirudo medicinalis
jsou schopni přečkat krátkodobé vyschnutí
lokality
Biologie a ekologie pijavic
Potrava
Erpobdellidae: živí se makrofágní predací,
polykají kořist celou
Glossiphoniidae: mají proboscis, živí se
a) likvidosomatofágní predací – sají tělní tekutiny
a měkké části těl, často měkkýšů
b) ektoparaziticky sáním krve ryb (Hemiclepsis
marginata) nebo ptáků (Theromyzon
tessulatum)
Piscicolidae: ektoparazité ryb, sají krev
Haemopidae: makrofágní predátor loví pomocí
kutikulárních čelistí
Hirudinidae: živí se jako ektoparazit krví
obojživelníků a savců
Metody sběru pijavic
Ruční sběr
sběr pinzetou nebo rukou přímo ze substrátu – z kamenů
na dně, ponořeného dřeva, vegetace, různých předmětů
antropogenního původu
Nožní sběr
pijavku lékařskou Hirudo medicinalis lákáme na holé
nohy nebo gumáky odebírajícího
Síťkou pro odběr bentosu
možné, ale nevhodné, pijavice se pevně drží substrátu, druhy
žijící na vodních rostlinách nejsou zachyceny vůbec
Výlov ryb
sběr na těle rybího hostitele
Fixace a uchovávání
Fixace
pijavice přivezeme z terénu živé
narkotizujeme postupně narůstající koncentrací ethanolu
po usmrcení odstraníme sliz z povrchu těla a nahradíme ethanol
formaldehydem
můžeme položit natažené na filtrační papír nasáklý formaldehydem, aby
zůstaly pěkně narovnané a pohlavní otvory dobře viditelné
Konzervace
pijavice uchováváme v 4% formaldehydu pro co nejdelší zachování barevného
pigmentu
Determinace pijavic
Morfologie
zadní přísavka
Determinace pijavic
Sementace článků
rozdělení jednoho článku na 3 primární (a), 6 sekundárních
(b), 12 terciálních (c) a 24 kvarterních (d) obrouček
Homonomní a heteronomní segmentace
d1
d2
d3
d4
d5
d6
d7
d8
d9
d10
d11
d12
d13
d14
d15
d16
d17
d18
d19
d20
d21
d22
d23
d24
c1
c2
c3
c4
c5
c6
c7
c8
c9
c10
c11
c12
b1
b2
b3
b4
b5
b6
a1
a2
a3
Literatura
Košel, V. (2001) Hirudinológia pre hydrobiológov v praxi. In: Makovinská, J. &
Tóthová, L. (Eds), Zborník z hydrobiologického kurzu 2001, 26. – 30.3.,
Rajecké Teplice, pp. 37–54.
Neubert, E. & Nesemann, H. (1999) Annelida, Clitellata; Branchiobdellida,
Acanthobdellea, Hirudinea. Süsswasserfauna von Mitteleuropa, Band 6/2.
Spektrum Academischer Verlag, Berlin, 178 pp.
Grosser, C. & H. Nesemann, 2004. Ergänzungen zur „Süßwasserfauna von
Mitteleuropa 6/2: Annelida, Clitellata: Branchiobdellida, Acanthobdellea,
Hirudinea“. Lauterbornia 52: 27–32.
Schenková, J., J. Sychra, V. Košel, N. Kubová & J. Horecký, 2009. Freshwater
leeches (Annelida: Clitellata: Hirudinida) of the Czech Republic (Central
Europe): check-list, new records, and remarks on species distributions. Zootaxa
2227: 32–52.
Determinace pijavic
Klíč čeledí
řád Gnathobdellida řád Pharyngobdellida
řád Rhynchobdellida
čeleď Glossiphoniidae čeleď Piscicolidae čeleď Hirudinidae čeleď Erpobdellidae
čeleď Haemopidae
pohlavní
otvory
oddělené 5 obroučkami oddělené 2,3 nebo 4 obroučkami
vysunutý a zasunutý chobot
Rhynchobdellida - chobotnatky
středem ústní přísavky se vychlipuje krátký svalnatý chobot
Determinace pijavic
Determinace pijavic
Glossiphoniidae
1 pár očí, kutikulární
destička na hřbetě
2 páry očí 3 páry očí
Helobdella
stagnalis
4 páry očí
Theromyzon
tessulatum
přední přísavka širší
než začátek trupu,
výrazná kresba
přední přísavka
není širší než
začátek trupu
Hemiclepsis Glossiphonia Glossiphonia Glossiphonia
marginata verrucata complanata nebulosa
na hřbetě
podélné řady
bradaviček
bez bradaviček
na hřbetní straně
na hřbetní
straně nápadný
vzorek
tělo bledé,
žlutohnědé, bez
pigmentu
přední pár očí
blíž u sebe než
ostatní páry
přední oči
nejsou
nápadně blízko
tělo sklovitě
žlutavé bez
pigmentu
tělo
pigmentované,
ve středu řada
teček
na hřbetě
rovnoběžné řady
bez středových
teček
hřbet
jednobarevně
šedozelený
hřbet barvy bílé
kávy s tmavými
přerušovanými
liniemi
Alboglossiphonia Alboglossiphonia Alboglossiphonia Glossiphonia Glossiphonia
hyalina heteroclita striata slovaca concolor
zatím není v ČR
Batracobdella
paludosa
bradavičky
velmi
výrazné
zatím není v ČR
1 nález v ČR
GlossiphoniidaeGlossiphoniidae
Alboglossiphonia heteroclita
(Linnaeus, 1761)
velikost: naše nejmenší pijavice, 7-8 mm
oči: 3 páry, přední pár očí velmi blízko u sebe, někdy
skoro splývají
barva: hřbetní strana světlá s tmavými skvrnami, ve
středu hřbetu řada teček
rozšíření: nejběžnější zástupce r. Alboglossiphonia,
rozšíření: stojaté vody s vegetací – tůně, rybníky,
umělé nádrže a pomalu tekoucí vody
hřbetní strana
ventrální strana s
juvenilními jedinci
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Alboglossiphonia heteroclita
Determinace pijavic
Od A. heteroclita nedávno odděleny na základě
morfologických a genetických rozdílů dva nové
druhy A. hyalina and A. striata (Trontelj 1997,
Neubert & Nesemann 1999).
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Alboglossiphonia hyalina
Determinace pijavic
Alboglossiphonia hyalina (O. F. Müller, 1774)
velikost: naše nejmenší pijavice, 7-8 mm
oči: 3 páry, přední pár očí velmi blízko u sebe, někdy skoro splývají (velmi podobné A.
heteroclita)
barva: průsvitné hyalinní tělo bez pigmentu
rozšíření: vzácná (ale možná přehlížená), vody bohaté na organickou hmotu, submerzní
vegetaci a plže: CHKO Kokořínsko, Chabařovice, Rakvice, Kutnar, Milotický rybník
původní druh, zranitelný (VU)
Alboglossiphonia striata (Apáthy, 1888)
velikost: naše nejmenší pijavice, 7-8 mm
oči: 3 páry, přední pár očí velmi blízko u sebe, někdy skoro splývají (velmi podobné A.
heteroclita)
zbarvení: na hřbetní straně příčné proužky tmavého pigmentu bez velkých černých teček
ve středu
rozšíření: velmi vzácná, nížinné rybníky s vegetací a tůně, Morava
původní druh, zranitelný (VU)
Determinace pijavic
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Alboglossiphonia striata
Glossiphonia complanata (Linnaeus, 1758)
velikost: do 25 mm
oči: 3 páry
bradavičky: ano
zbarvení: ve střední části hřbetu 2 tmavé linie přerušované bradavičkami, po
stranách těla je hnědý povrchový pigment přerušovaný světlejším podkladem
rozšíření: velmi běžná, tekoucí, ale i stojaté vody od nížin po podhorské oblasti,
chybí jen v horských tocích
možnost záměny s jinými zástupci rodu Glossiphonia
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Glossiphonia complanata
Determinace pijavic
Glossiphonia nebulosa
Kalbe, 1964
velikost: do 20 mm
oči: 3 páry
bradavičky: ano, kromě hlavních
podélných řad ještě drobnější mezi
nimi (stejné jako G. verrucata)
zbarvení: bledě zbarvený hřbet, bez
vzorku, ve středu 2 tmavší pásky
zevně tečované bradavičkami; může
být zaměňována s G. complanata
rozšíření: tekoucí vody a rybníky ve
středních a vyšších nadmořských
výškách, j. Morava a střední Čechy
© Pařil
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Glossiphonia nebulosa
Determinace pijavic
fixovaný jedinec © Pařil
Glossiphonia verrucata
Kalbe, 1964
velikost: do 37 mm
oči: 3 páry
bradavičky: ano, kromě hlavních podélných řad
ještě drobnější mezi nimi (stejné jako G.
nebulosa)
zbarvení: zelenkavé průsvitné zbarvení, 2
tmavé proužky uprostřed jsou přerušovány
bradavičkami (narozdíl od G. nebulosa, kde
je tečují)
zvláštní znak: výrazné bradavičky (viz název) a
zvlněný okraj těla
rozšíření: tekoucí vody a rybníky ve středních a
vyšších nadmořských výškách, j. Morava a
střední Čechy
v ČR zatím nezaznamenán, jen na Slovensku © Pařil
Determinace pijavic
fixovaný jedinec © Pařil
© Grosser
Glossiphonia concolor (Apáthy, 1883)
velikost: 15-20 mm
oči: 3 páry
bradavičky: ne
zbarvení: hřbet barvy bílé kávy, roztroušené nepravidelné
hnědé skvrny, mohou chybět
rozšíření: druh preferující stojaté nebo pomalu tekoucí řeky či
potoky v nížinách, do středních poloh v celé ČR kromě
horských oblastí
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Glossiphonia concolor
Determinace pijavic
Glossiphonia slovaca (Košel, 1973)
synonymum: Batracobdella slovaca
velikost: do 20 mm, štíhle kopijovité tělo
oči: 3 páry očí se často spojují do 4 očních skvrn
zbarvení: šedozeleně zbarvené tělo (v procházejícím světle vyniká zelený zrnitý pigment),
pokud je střevo naplněné krví, tak se dobře pozná podle 7 párů výběžků středního
střeva
rozšíření: Dunaj a přilehlé tekoucí a stojaté vody, velmi vzácný druh, u nás nalezl jen
Košel (1999) v Dyji u Břeclavi
zranitelný (VU)
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Glossiphonia slovaca
Determinace pijavic
Helobdella stagnalis (Linnaeus, 1758)
velikost: do 15 mm
oči: jeden pár
zvláštní znak: žlutohnědá kutikulární destička na
dorzální straně
zbarvení: hřbet jednobarevný, bez vzorku, bez
bradaviček
rozšíření: stojaté a pomalu tekoucí vody ČR
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Helobdella stagnalis
Determinace pijavic
Theromyzon tessulatum (O. F.
Müller, 1774)
velikost: do 35 mm
oči: 4 páry
zbarvení: zelené rosolovité tělo se žlutými
skvrnami, u hladových jedinců průsvitné, u
nakrmených tmavé od prosvítající krve
rozšíření: parazit nosní dutiny kachen, stojaté vody
s vegetací, velké řeky, pomalu tekoucí vody v
nížinách
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Theromyzon tessulatum
Determinace pijavic
Hemiclepsis marginata (O. F. Müller,
1774)
velikost: 20-25 mm
oči: 2 páry
zvláštní znak: hlavová část srdcovitého tvaru
zbarvení: pestré zbarvení zeleného, hnědého a žlutého
pigmentu
rozšíření: ektoparazit ryb a obojživelníků, stojaté vody s
vegetací, velké řeky (150–450 m n. m.)
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Hemiclepsis marginata
Determinace pijavic
Batracobdella paludosa (Carena, 1824)
velikost: do 20 mm
oči: 2 páry, které se mohou spojovat
zbarvení: jednobarevné, zelenkavé, měkké
rozšíření: živí se krví obojživelníků, jen ojedinělý výskyt v
Podunajské nížině a Východoslovenské rovině
v ČR zatím nezaznamenán
Determinace pijavic
© Grosser
© Grosser © Grosser
Determinace pijavic
Piscicolidae
11 párů velkých
postranních
měchýřků, přední
přísavka zřetelně
oddělená
bez velkých
postranních
měchýřků
Piscicola
respirans
zadní přísavka
širší než max.
šířka trupu
zadní přísavka
není širší než max.
šířka trupu
zadní přísavka
širší 1,3-1,6x,
vzorek z křížků
na hřbetě
zadní přísavka
širší 2-3x,
parazituje na
sumcích
Piscicola Piscicola Caspiobdella Piscicola
geometra fasciata fadejewi haranti
urosoma a trachelosoma
zřetelně oddělené, tmavší
ventrální strana
urosoma a trachelosoma není
zřetelné, tmavé proužky na
hřbetě, světlá ventrální strana
trachelosoma
(krk)
uroosoma
(tělo)
1 nález v ČR
family:family: PiscicolidaePiscicolidae
Piscicola respirans
Troschel, 1850
synonymum: Cystobranchus
respirans
velikost: 25-35 mm
oči: 2 páry
zbarvení: hnědé, průsvitné
zvláštní znak: tělo zřetelně
rozdělené na užší trachelosoma
a širší urosoma, zřetelných 11
párů dýchacích měchýřků po
stranách
rozšíření: tekoucí vody, živí se krví
lososovitých a kaprovitých ryb.
Od nižších do středních poloh,
zatím jen na Moravězranitelná (VU)
© Horká
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Piscicola respirans
Determinace pijavic
pohlavní otvory na
břišní straně
Piscicola geometra (Linnaeus, 1758)
velikost: délka 20-30 mm, šířka 2-3 mm
oči: na přední přísavce 4 oči, na zadní 10 oček
zbarvení: velká variabilita ve zbarvení, kresba na hřbetě
vytváří světlé křížky
rozšíření: saje na kaprovitých rybách, stojaté vody s
dostatkem kyslíku, z tekoucích se vyhýbá většímu
proudění
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Piscicola geometra
Determinace pijavic
Piscicola fasciata Kollar, 1842
synonymum: Cystobranchus fasciatus
velikost: 35-44 mm
oči: 2 páry
zbarvení: tmavohnědá hřbetní strana s
nepravidelně ohraničenými příčnými
pruhy, u juvenilů jsou příčné proužky z
jednotlivých teček, které se později spojí
zvláštní znak: zadní přísavka 2-3x větší než
největší šířka těla, trachelosoma a
urosoma cylindrické s 11ti páry malých
měchýřků
rozšíření: ektoparazit nejčastěji na sumcích
(Silurus glanis)
jediný nález na Dyji z roku 1964
© Horká
Determinace pijavic
Piscicola cf. haranti Jarry, 1960
velikost: 6-24 mm
oči: 2 páry očí, druhý pár velmi malý
zbarvení: široké tmavé pruhy na hřbetní straně, na
břišní straně bledá
rozšíření: 3 nálezy - potok a dva záznamy na řekách
Tyto nálezy označujeme Piscicola cf. haranti, habitat
odlišný od terra typica (prameniště v jižní Francii)
a geograficky vzdálený, popis je neúplný.
© Pařil
© Pařil
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Piscicola haranti
Determinace pijavic
Caspiobdella fadejewi
(Epshtein, 1961)
synonymum: Piscicola fadejewi
velikost: do 15 mm, tělo zavalitější,
oddělené trachelosoma a urosoma
oči: dva páry očí, druhý velmi malý
zbarvení: hřbet žlutohnědý, slabé
podélné proužky přerušené
světlými příčnými, břišní strana je
tmavší než hřbetní, tvoří
tmavohnědé pruhy
rozšíření: velké nebo střední řeky s
lenitickými úseky (např. Labe,
Lužnice, Sázava, Morava, Dyje)
© Pařil
© Pařil
© Pařil © Pařil
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Caspiobdella fadejewi
Determinace pijavic
Pharyngobdellida - hltanovky
dlouhý hltan (1/3 těla) se třemi lištami k drcení potravy
predátoři
svalnatý hltan umožňuje pohlcení velkých bezobratlých
Determinace pijavic
Determinace pijavic
Erpobdellidae
pohlavní otvory na břišní straně těla
jsou oddělené 2 obroučkami;
jednotlivé kroužky v rámci segmentu
mají různou šířku
Trocheta
cylindrica
pohlavní otvory na břišní straně těla
jsou oddělené 3 nebo 4 obroučkami;
jednotlivé kroužky v rámci segmentu
stejně široké
segment tvoří 2 přední
kratší, 3 střední delší a 3
kratší kroužky, hřbet
jednobarevně hnědý
segment tvoří 5 obroučků, 4
přední stejné, poslední je o
1/3 delší, hřbet jiný než
hnědý, případně proužky
hřbet
zvýrazněný
proužky,
kroužky bez
žlutých teček
hřbet bez
proužků, na
kroužcích 1-2
příčné řady
žlutých teček
Dina lineata Dina punctata
pohlavní otvory
oddělené 3
obroučky
pohlavní otvory
oddělené 4
obroučky
ve středu hřbetu
světlejší proužek
lemovaný
tmavými liniemi,
♂ pohlavní otvor
v rýze mezi 2
obroučky
bez proužku
na hřbetě,
pokud je pak,
není lemován
černě, ♂
pohlavní otvor
neleží v rýze
tělo bez pigm.,
sklovité,
prosvítá černý
obhltanový
prstenec, trup v
přední 1/3
válcovitý
hřbetní strana
hnědá, trup v
přední třetině
na průřezu
oválný
Erpobdella E. octoculata E. nigricollis E. testacea
vilnensis
family:family: ErpobdellidaeErpobdellidae
Dina lineata (O.F. Müller, 1774)
velikost: do 45 mm
oči: 4 páry
zbarvení: hřbet s pruhy a liniemi tří barev: okraje
těla světle hnědé, uprostřed 3 hnědé pruhy
oddělené dvěma černými liniemi
zvláštní znak společný s D. punctata: segment je
složený z 5 obrouček, přední 4 jsou stejně
široké, poslední je o 1/3 delší než předešlé,
pohlavní otvory oddělené 2 obroučkami
rozšíření: spíše nížiny, malé nebo středně velké
stojaté vody, tekoucí vody, prameniště
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Dina lineata
Determinace pijavic
© Pařil
Dina punctata Johansson, 1927
velikost: robustní, dorůstá 50-70 mm
oči: 4 páry
zbarvení: bez pruhů na hřbetě, v přední
polovině těla mohou být dvě černé linie,
barva hřbetu černá, černošedá, černozelená
zvláštní znak: pohlavní otvory oddělené 2
obroučkami (stejně jako u D. lineata), ale na
obroučkách 1-2 příčné řady žlutých teček
rozšíření: v litorálních zónách tekoucích vod,
výskyt na jihu ČR; šíří se k nám z Dunaje,
kde je častější
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Dina punctata
Determinace pijavic
prosvítající ganglia
nervové soustavy
Erpobdella nigricollis (Brandes, 1900)
velikost: do 35 mm
oči: 4 páry
zbarvení: sklovité tělo
zvláštní znak: prosvítající tmavý nervový obhltanový prstenec
rozšíření: tekoucí vody, střední až velké toky, ve stojatých vodách
až do pahorkatin
© Grosser
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Erpobdella nigricollis
Determinace pijavic
Erpobdella octoculata
(Linnaeus, 1758)
velikost: 35-50 mm
oči: 4 páry
zbarvení: na hřbetě nejsou proužky,
pokud ano, nejsou lemované černými
liniemi, pigment v různé hustotě – od
tmavých puntíků na světlém
podkladu, až po velmi tmavé jedince
s světlými puntíky
zvláštní znak: přední pohlavní otvor
neleží v rýze mezi obroučkami, ale
na obroučce
rozšíření: nejběžnější pijavice, tekoucí i
stojaté vody, odolná ke znečištění,
ve vyšších nadmořských výškách
nahrazena E. vilnensis
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Erpobdella octoculata
Determinace pijavic
Erpobdella vilnensis (Liskiewicz, 1925)
velikost: do 45 mm
oči:4 páry
zbarvení: ve středu hřbetu leží světlejší pásek lemovaný
černými liniemi
zvláštní znak: přední pohlavní otvor v rýze mezi
obroučkami, oba vzájemně oddělené 3 obroučkami
rozšíření: běžný druh, tekoucí i stojaté vody, v nížinách
jen tekoucí, je chladnomilnější než E. octoculata
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Erpobdella vilnensis
Determinace pijavic
Erpobdella testacea (Savigny, 1822)
velikost: 30-40 mm
oči: 4 páry
zbarvení: tmavé zbarvení
zvláštní znak: tělo v přední části oválné, pohlavní
otvory oddělené 4 obroučkami jako u E. nigricolis,
ale není průsvitná
rozšíření: jen dva nálezy na JV ČR – nížinné
stojaté vody
ohrožená (EN)
© Lars Iversen
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Erpobdella testacea
Determinace pijavic
Trocheta cylindrica Örley, 1886
synonymum: Trocheta bykowskii
velikost: 10-12 cm, naše nejdelší pijavice, vypadá jako červ
oči: 4 páry
zbarvení: jednobarevně hnědý bez kresby
zvláštní znak: segment složený z 2 předních kratších
obrouček, 3 středních delších a opět 3 kratších obrouček
rozšíření: prameny a potoky ve vyšších nadmořských
výškách, semiakvatický druh, převážně na Moravě zranitelná (VU)
© Pařil
© Pařil
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Trocheta cylindrica
Determinace pijavic
Gnathobdellida - čelistnatky
v ústech mají 3 kutikulární čelisti k drcení potravy nebo
prořezávání pokožky hostitele
Determinace pijavic
Determinace pijavic
Haemopidae
průměr zadní přísavky je menší než polovina největší šířky
těla, hřbet jednobarevný – černý, olivově zelený, bez žlutých
pásků, juvenilové s černou ornamentální kresbou
břišní strana světlejší
než hřbetní
břišní strana
tmavší
Haemopis sanguisuga Haemopis elegans (zatím není v ČR)
Hirudinidae
průměr zadní přísavky je větší než polovina největší šířky těla,
hřbet se 4 pásky se žlutým pigmentem
mramorovaná břišní
strana – tmavé skvrny
na světlém podkladě
světlá jednobarevná
břišní strana
Hirudo medicinalis Hirudo verbana (zatím není v ČR)
family:family: HaemopidaeHaemopidae
Haemopis sanguisuga (Linnaeus, 1758)
velikost: asi 10 cm
oči: 5 párů
zbarvení: olivově zelená hřbetní strana, břišní světlejší, juvenilové
někdy s geometrickou kresbou
zvláštní znak: pohlavní otvory oddělené 5 obroučkami (stejné u H.
medicinalis), ale jiné zbarvení hřbetu
rozšíření: žije amfibicky na březích tekoucích a stojatých vod i ve
vyšších nadmořských výškách, asi mnohem hojnější, ale její biotop
nebývá vzorkován
49N
50N
51N
13E 14E 15E 16E 17E 18E
Haemopis sanguisuga
Determinace pijavic
Haemopis elegans MoquinTandon,
1846
charakteristika: velmi podobná H.
sanguisuga
zvláštní znak: tmavá břišní strana
rozšíření:Rakousko, Maďarsko,
Slovinsko, Srbsko, Německo,
Švýcarsko, Slovensko
v ČR 1 nepublikovaný nález J. Sychra
Determinace pijavic
shora dolů: hřbetní strana, boční
pohled a břišní strana
family:family: HirudinidaeHirudinidae
Hirudo medicinalis
Linnaeus, 1758
velikost: okolo 10 cm
oči:
zbarvení: na hřbetě 4 pásky s oranžovým
pigmentem, břišní strana mramorovaná,
značně variabilní, od světlé s černými puntíky
až po tmavou se žlutým pigmentem
rozšíření: v ČR 14 lokalit, nížinné stojaté vody s
vegetací, převážně na jižní Moravě, kvůli
destrukci vhodných biotopů
kriticky ohrožená (CR)
Determinace pijavic
Hirudo verbana
Carena, 1820
Je dnes v medicíně používanější než H.
medicinalis. Centrem jejího areálu ve volné
přírodě je Slovinsko, Balkánský poloostrov a
Turecko. Ojedinělý výskyt byl zaznamenán i v
Německu, Švýcarsku, Rakousku a nově i v
Belgii.
zbarvení: uprostřed hřbetní strany tmavozelený
jenobarevný pruh se segmentálně
uspořádanými žlutými tečkami, podél něj dva
žlutooranžové pruhy přerušované zelenými
tečkami
důležitý znak: ventrální strana žlutá až zelená,
bez skvrn, jen 2 tmavé proužky po stranách
v ČR zatím nezaznamenán
Determinace pijavic
lovit pijavky je snadné ☺☺☺☺