Kde najít informace hnp://live.unece.cfq/env/teiatelcorne.htrnl . htrp://wvvw.TOaci/a/umiuvajjcirKich_ha»aiii hllp://www.mzp.cz/cz/havarie hlip://i!ceun)pa.eu/en™nrnen^seveso/inôa.hlm stránky ímluyy [anglicky) ' informace o úmluvě (česky) bližsTinformace k problematice prevence havárií stránky Evropské komise (anglicky) Kontaktní místo Helsinské úmluvy Ministerstvo životního prostředí ' Odbor environmentálních rizik a ekologických íkod Oddělení prevence rizik Tel.:+420 267122 S32(sekretaTÍáť) ' ■■ ■. ' immyti* www.mzp.cz Minitterifta iivolcirio prosíhdi UNITED NATIONS ECONOMIC COMMISSION FOR EUROPE úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států litlp://live.unece.org/env/teia/wekome.l' Co je cílem Úmluvy o účincích průmyslových havárii přesahujících hranice států? Důvodem uzavíeníúniluvy je snaha předcházet škodlivým účinkům závažnýcbprúmyslových havárií přesahujících hranice jednotlivých států na lidské zdraví, životní prostředí a majetek. Hlavní důraz je kladen na podporu preventivních opatřenízaměíených na hodnocení rizika a předcházení vzniku závažných havárií, V případe, že k havárii dojde, podporuje úmluva aktivní mezinárodní spolupráci při účinné-likvidací a rovněž i po havárii. Pro úíely Omluvy se průmyslovou havárií rozumí událost vzniklá následkem nekontrolovaného vývoje během jakékoli činnosti spojené s nebezpečnými • chemickými látkami: (i) v zařízení, například při jejich výrobě, používáni, skladování, manipulaci nebo zneškodňování; nebo (ii) při dopravě (zde se týká pouze v omezeném rozsahu). Příloha í definuje nebezpečné látky pro účely vymezení nebezpečných činností a je čisté technického charakteru. Součástí Omluvy je od roku 2003 i Program technické pomoci regionu zemí východnľa jihovýchodní Evropy, Kavkazu .'a střední Asie. 'Omluva byla sjednána při Evropské hospodářské komisi OSN v roce 1992 v Helsinkách a vstoupila v platnost dne 19.4,2000. Česká republika se stala smluvní stranou dne'10.9.2000. Úmluva byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv (č. 58/2002 5b. m. s.|. V současné době má Úmluva 40 smluvních stran; včetně Evropské unie. Sekretariát Omluvy sídl í v Ženevě (Švýcarsko). Co Úmluva pokrývá? Úmluva se vztahuje na prevenci průmyslových havárií včetně vlivu havárií způsobených přírodními pohromami, které mohou mít účinky přesahující hranice států, a také na mezinárodní spolupráci týkající' se vzájemné pomoci, výzkumu a rozvoje, výměny informací a výměny technologií v oblasti prevence průmyslových havárií, přípravu na ně a jejich likvidaci. Nevztahuje se na válečné stavy, jaderné havárie, havárie na vojenských zařízeních, havárie přehrad, havárie při pozemní dopravě, havárie v důsledku činností v mořském prostredia na úniky ropy a jiných škodlivých látek do moře. Smluvní strany ve dvoustranných dohodách mohou stanovit i přísnější opatření, než jsou opatření v Úmluvě. ť R jako smluvní strana Úmluvy Ministerstvo životního prostředí v souladu se zákonem 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky vykonává funkci kompetentního orgánu pro oblast . prevencezávaznýchhaváriiastyksezahraničim.Ministerstvovnitraplnifunkcikontaktníhomístaprooznamovánízávažné havárie. Podmínky pro řešení situaci vyvolaných mimořádnými událostmi vytváří' zákony ť. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 240/2000 Sb„ o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), vezněnízákona í 320/2002 Sb, Česká republika eviduje v současné době na svém území celkem 62 objektů spadajících pod režim Omluvy, u nichž by případné následky havárií mohly mít přeshranični účinek. Spolupráce s dalšími státy Důležitou součástí Úmluvy je spolupráce států při přípravě a zavádění vnitrostátních právních předpisů v oblasti prevence vzniku závažných průmyslových havárií a vzájemná výměna informaci o zkušenostech získaných při hodnocení rizika havárií a jejich následcích. Výměna informaci má pomoci ke snížení rizika vzniku podobných havárií v jednotlivých státech ak postupnému dosaženi stejné úrovně bezpečnosti ve všech smluvních stranách Úmluvy. Zároveň upravuje Úmluva možnost vzájemné pomoci při likvidaci závažných havárií a jejích následků. ČR v této věci spolupracuje se všemi sousedními státy prostřednictvím bilaterálních pracovních skupin. Příkladem je práce českoněmecké pracovní skupiny v jejímž rámci probíhá úspěšný projekt společných bilaterálnfcliinspekcí. Jak pomáhá ČR ostatním? . česká republika se od počátku aktivně zapojila do činnosti Pracovních skupin pro implementaci a pro vývoj Úmluvy, jež připravují pokyny usnadňující implementaci Úmluvy ve státech, kde není systém prevence vzniku havárií dostatečně zavedený. ČR se podílela např. na přípravě bezpečnostních směrnic pro zařízení zpracovávající různé průmyslové kary -TfylF (Tailing Management Facilities). V této otázce experti na průmyslové havárie úzce spolupracují s experty Úmluvy o ochraně a využíváni hraničních vodních toků a mezinárodních jezer. Češti expertiškoliližástupce regionu středrría východní Evropy k bezpečnosti od kališťaproduktovodů (Arménie) a pomáhali při přípravě vnitrostátní legislativy prevence závažných havárií (Gruzie). Česká republika byla donorem a částečně také realizátorem projektu, jehož cílem bylo podpořil plnění Úmluvy v Moldavsku. ČR se podílela na inspekci zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie a semináři pro zástupce státní správy v oblasti prevence průmyslových rizik. Kde najit informace http://vvww.uwp.org/razardraubstances/Merffl^ - stránka vyjednávacího procesu (anglicky) tnp:/Mv«unep.org/tadoussub5ranc - program OSN - Partnerství ke rtuti (anglicky) http://eceurapa.eu/envírDnrnenychcrriicals/rT>ercuryflndeí.htrri - stránky Evropské komise věnované rtuti včetně legislativy a EU strategie ke rtuti (anglicky) http://www.mzp:cz/C2/umluva^ó_ituti ■ -informaceovyjednávadmprocesu (česky) .... ■ UNEP úmluva upravující nakládání se rtutí Kontaktní místo pro globální úmluvu ke rtuti Ministerstvo životního prostředí Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Oddělenichemické bezpečnosti Tel.:+420 267122 532 (sekretariát) ■ - . tenmtx>vvmůntfB!t&ík}Mtax(n)ib «*0(i)/ůrtertřůraraůi/tf»i«; autu: CfňWiV Od hodnotení dopadů ke globálni úmluvě ', Omluva upravující nakládání se rtuti se pod patronací Programu Q5N pro životní prostředí (UNEP] teprve připravuje. Roku 2001 bylo zahájeno Globální hodnocení dopadů rtuti na zdrávi a životní prostředí (Global Mercury Assesmertt) a od roku 2005 existuje Partnerství ke rtuti (Mercury Partnership) - soubor dobrovolných nástrojů a činností partneri! -. vlád, soukromého sektoru, akademické sféry, vědeckých instituci i nevládních organizaci v sedmi oblastech nakládání se rtutí. Aktualizace globálního hodnocení v roce 2007 však ukázala, že veškerá snaha Partnerství na globální úrovni není dostatečně účinná, a proto se vlády po náročném vyjednávání na 25. zasedání fiídící rady UNEP v únoru 2009 dohodly, že do roku 2013 bude vyjednána nová globálnísmlouva, která bude řešitnakiádáníse rtutív průběhu celěho jejího životního cyklu, Mandát k přípravě úmluvy má Mezivládní vyjednávači výbor (INC) složený ze zástupců vlád, mezinárodních organizácia nevládních organizací. Vyjednává konkrétní text úmluvy. První jednání INC se konalo-ve dnech 7.-11.6.2010 ve Švédském Stockholmu,druhé 24.-29.1.2011 v japonské thibě a tíetí jednání bylo v keňské Nairobi 31.10.-4.11.2011, Celkem se uskuteční pět jednání INC Odpovědna otázku, jak bude vypadat výsledný pro všechny přijatelný kompromis, dá až poslední jednáni. Jedno je jisté. Česká republika přispěje k tomu, aby se jednalo o další nástroj účinně přispívající k chemické bezpečnosti - zlepšení ochrany životního prostředí a zdraví. : Proč regulovat nakládáni se rtutí na globální úrovni? Rtuť byla uznána látkou globálního významu, jelikož se prostřednictvím atmosféry přenáší na velké vzdálenosti a ovlivňuje životni prostředí a zdraví lidí daleko od zdrojů znečištění. Rtuť je v přírodě se vyskytující prvek, je součástí některých minerálů, ale do životního prostředí sedostává také ze sopečné činnosť, spalováním uhlí, dřeva a ropy a z další antropogenni činností (způsobené člověkem). V globálním měřítku jsou hlavními amropogenními zdroji emisí rtuti ajejícřísloufeninspalovánífosiiních paliv hlavně uhlí, krematoria a dálezubníamalgamy, hateriea měřici přístroje se rtutí. Z technologických procesů jsou hlavními původci znečištění výroba chloru a alkalických hydroxidů pomocí amalgamové elektrolýzy (2 provozy rovněž v ČR) a těžba zlata amalgaruovou technologii. Jak rtuť působí?" ■ Elementární rtuť i její sloučeniny jsou vysoce toxické látky. Poškozují hlavně nervový a kardiovaskulární systém živých organismů. Rtuť a především dimethylrtuťjevysoce toxická protěhutnéženy a maléděti, u nichž prokazatelnězpomaluje vývoj nervového systému. Rtuť vstupuje do potravního řetězce hlavně z vodního prostředí prostřednictvím ryb a vodních živočichů. Nejvíce jsou tak ohroženy 'země, jejichž hlavní potravinovou složkou jsou ryby. K první velké novodobě tragédii způsobené rtutí došlo v roce 1953 v laponskú. Tehdy zemřelo nebo těžce onemocnělo neznámou nemocí více než 100 rybářů a členů jejich rodin ze zálivu Minamata. ZjistiSo se, že se otrávili rtutí pocházející z odpadní vody chemického závodu, která kontaminovala ryby v záíivu. Jak je rtuť regulována v EU a ČR? Na úrovni EU existuje více než 40 právních předpisů, jejichž cílem je snížení rizika spojeného s negativními účinky rtuti na člověka a životní prostředí, V roce 2005 byla schválena a v roce 2010 aktualizována „Strategie Společenství týkající se rtuti" stanovující prioritní okruhy činnosti EU v souvislostí se snižováním emisí rtuti doživotního prostredia omezováním negativních účinků rtuti na lidské zdraví. Jak Česká republika pomáhá ostatním? V rámci zahraniční rozvojové spolupráce proběhl v letech 2008 - 2010projekt zaměřený na technickou a technologickou podporu pro odstranění ekologických zátěží vzniklých při nelegální těžbě v centrální části Mongolska. Cílem byla identifikace ekologických zátěži, způsobených řemesl nými těžaři při těžbě ložisek zlata v důsledku používáními ti a kyanidů v technologickém procesu úpravy rudy a zároveň sledováni slupne znečištění půd, podzemních a povrchových vod v oblastech s rozvinutou těžbou. Současně byla poskytnula pomoc při identifikaci a likvidaci kontaminací rtutia kyanidy ve čtyřech vybraných oblastech centrálního Mongolska (v provinciích Tuv, Selenge, Arväikhera Bayanfchongfjrj. -Po úvodním geoenvironmentálním průzkumu a vyhodnocení rizik byly vystavěna zabezpečené velkokapacitní úložiště odpadů kontaminovaných nebezpečnými látkami v lokalitách Bortolgoi, Orktiiřo goljuvkhun a Tsagaan Tsakhir, na něž byly odpady postupné sváženy a ukládány. Vlastní lokality byly po odstranění deponií sanovány technickou rekultivací. Rtutí vysoce kontaminované odpady byly dekontaminovány na technologické lince, která byla instalována vekologickém atechnologickém . centru uúložiště v Bortojgoi. V průběhu sanačních prací bylo z kontaminovaných zemin a odpadů odstraněno více jak 140 kg rtutiVzávěru sanačních prací byly odpady uloženy na zabezpečených odkalištích.byiy překryty inertní zeminou, rekultivovaný, a v jejich blízkosti byl vybudován systém monitoringu podzemních vod. Centrum v Bortolgoi během realizace českého projektu umožnilo provedení sanace a revitalizace největši ekologické zátěže v severní části Mongolska - vysoce rtutí kontaminovaných říčních sedimentů, které způsobily rozsáhléznečišténípodzemnich vod a zemědělské půdy v údolíříčky Boroo v délce téměř 15 km od ohniska znečištění. Součástí projektu byl také návrh využití moderních bezrtuťových technologických postupů, aplikovatelných v místních podmínkách, a rozvoj kapacit a mechanismů, omezujících používaní rtuti a kyanidů při extraici zlala. Bylo založeno moderního technologické centrum u města Zuunkharaa v somonu (okrese) Mandal, jenž umožňuje s využitím moderních zdrobňovacích a gravitačních technologií zpracovávat rudy s obsahem zlata bez vstupu nebezpečných chemických látek. do procesu úpravy, tedy environmentálne šetrných způsobem. Kde najít informace http://ozone.unep.org/new_site/en/inilex. php hnp-J/www.moltilaie(alfund-org/deíaolt.as[K httpy/www.mzpcz/cz/rxhrana jizonosfery httpy/old.dimi.cz/meteó/ozon/hk.html http://ec.europa.eu/dima/policies/ozone/index_en.htm http://hqweb.unep.org/ozonaction/ecanetwork/ stránka sekretariátu Úmluvy a Protokolu stránka Mnohostranného fondu pro plněni Protokolu stránka MŽP Solárni a ozonová observatoř ČHMÚ, Hradec Králové stránky Evropské komise k ozonové problematice regionální síť pro Evropu a Střední Asii vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy a montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu r Kontaktní místo a spojení v ČR - Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany ovzduší unamu* Tel.: +420 267122184 (sekretariát) mmmim amtvri http://ozone.unep.org/ Co jeto ozon a k čemu je potřebná ozonová vrstva? Mílekulj ozonu jsou t™eny t™ atomy 'i*- Qfáfá působením elektrlckýíh výbojů nebo krátkovlnného ultrafialového záieni na molekuly kyslíku. Jeho největší koncentrace se nacházívestratosféře ve výškách 25-35 km nad zemským povrchem.Toto pásmo se nazývá také ozónosférou. Pokud by se veškerý ozon stlačil na úroveň hladiny oceánu, pak by tvoňl vrstvu teňkoirpouhé 3mrn. ■ Ozonová vrstva chra'níZemi pred ultrafialovým záiením (IV}, které rná negativní vliv na zdiavía růstiivých organizmů. U far především ve formě poškození kůže [narušení imunity,, rakovina) a zraku (šedýzákaUlepota). Co jsou látky poškozující ozonovou vrstvu? V 7D. letech minulého století byl prokázán vliv skupin* látek používaných zejména v chladírenstvi, požárníochraně a jako hnací plyn na úbytekstratosférického ozonu. Především atomy chloru a bromu rozkládají molekuly ozonu a způsobují jeho úbytek vatmosféíe. Mezi ' wjnebezpeenějsí látky patíí tzv. halony, tvrdé freony (CFC, chlorltouhlovodřfcy], měkké feony (HCFC, hydrothlorfluoruhlovodíky], methyl bromid a tetrachlormettian (CIO. Pro každou látku se určuje její potenciál poškozování ozonové vrstvy. Co je Vídeňská úmluva a Montrealský protokol? Přijetí vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy v roce 1985 na mezivládní konferenci ve Vídni piedcházel.v 80. letech minulého stal. vznik rozsáhlé ozonové díry nad Antarktidou a zienťení ozonové vrstvy nad severní polokoulí (oteplování oblastí, ovlivnění jejich. ■ekosystémů; nárůst výskytu rakoviny kužel. Úmluva stvrdila nutnost mezínárodníspoluprácev oblastí výzkumu a msnitorovánívrstvy a vyjmenovala v té době známé látky s-destruktivním vlivem na ozonovou vrstvu. Nestanovila však ještě žádné konkrétní cíle ani závazky pro snižováni výraby a spotřeby lilek, které způsobují poškození ozonové vrstvy. Nutnost zastavit pošbzování ozonové vrstvy vedlo k pňjetí Montrealského protokolu dne 16.9.198/, toý smluvní slaný zavazuje ke konkrétním termínům a cílům snížení výroby a spotřeby téměř 100 regulovaných látek. Každoročně |e 16. zář! připomínáno jako Mezinárodni den'ochrany ozonové vrstvy.' Montrealský protokol dosáhl zatím jako jediná mnohostranná smlouva v oblasti životního prostředí univerzální ratifikace, tzn, jsou jí vázány všechny státy světa. Společný, tzv,„0zonový" sekretariát vídeňské úmluvy ■a Montrealského protokolu má sídlo v keňském Hairohr českoílovensko přistoupilo k Omluvě a Protokolu v roce 1990. Pro samostatnou Cestou republiku platí obě smlouvy od 1.1.1995. Jejich teítv posledním zněni naleznete ve Sbírce mezinárodních smluv (f. 108/2008 Strnu, až 113/2008 5b.m.s.). Jakéjsou základní povinností smluvních stran? Smluvní strany Vídeňské úmluvy sezavazujispolupiaccrvat především při systematických pozorováních a výzkumu ozonové vrstvy. SmiuvnístrányMontrealsíétioprotokolusezavazujípňjm^ látek poškozujících ozonovou vrstvy. Protokol stanovuje harmonogramornezováni a vyloučenítěchto látek. Přísnější a rychlejší scénái je stanoven pro rozvinuté státy světa, rozvojové slály mají svůj vlastní kalendář s určitým časovým posunem. Prvnískupinou látek, jejichž výroba byla v rozvinutých státech zakázána od roku i 994 a použiti velmi omezeno, jsou halony následované skupinou tvrdých freonů CFC RokžOlO je důležitým mezníkem, neboťzäkaz výroby a omezení použití halonů a tvrdých íreonů se začal vztahovat také na rozvojové státy. Výzvou pro další léta zůstává zejména omezováni měkkých freonů. Kdo a jak se v Cl! podílí na plnění Úmluvy a Protokolu? V České republice zodpovídá za plnění závazků Ministerstvo životnilto proslředí, kontaktním místem je odbor ochrany ovzduší. V minulosti byly v CB za účelem piněnízávazlů vybírány poplatky za dovoz a výrobu látek poškozujících ozonovou vrstvu, jež- byly příjmem Státníňofondti životního prostředí, lyto prostředky sJoužíkňnancovániprojektů spojených s potřebou ochrany ozonové vrstvy,. Solárni a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v-Hradči Králové monitoruje stav ozonové vrstvy a slunečního zářeni na.územi České republiky, a to nepřetržitě již od r. 1962. Data z Hradce Králové jsou vzhledem ke své kvalitě a délce řady standardně používána ke1 sledování dlouhodobých globálních trendů a ke kalibraci družicových měření ozonu. Od rokužOlO čeští vědci monitorují ozonovou vrstvu také přímo ze stanice na Antarktickém poloostrově. Získaná data jsou součásti celosvětového systému a sloužíkokamžitému vyhodnocování stavu ozonové díry V roce 2004 byla otevřena Haionová banka České republiky v Chebu, kde se použité halony čistí a skladují pro povolená tzv. kritická použiti (napí. hasební látky v letectví). ' . Díky působeni Protokolu došlo v České republice k ukončení výroby a dovozu látek poškozujících ozonovou vrstvu pro nejrozšííénější odvětví, kterým bylo použití v cbíadirenství, klimatizacích; požárníochraně, Jako rozpouštědeLvzemědělství apod. Montrealský protokol v regionu východní Evropy a střední Asie Mini5terstvoživotnitiopiastfedípadpDruije 5[ťstatůvýchQdňíLrvrapya5trednÍAsše,iejméíia akíivityzaměřenéns prevenci tiezákonných přeprav lálek poškozujících ozonovou vrstvu. V roce 2011 zastupuje region východní Evropy ve Výkonném výboru Mnohostranného fondu propíněníProtokOlu. Jak ČR pomáhá s plněním Protokolu v rozvojových zemích? Plnit cíle rozvojovým stálůnj pomáhá především Mnohostranný fond pro plnění Prototolu,.do kterého platí každoiočně svůj příspěvek také Česká republika. ' . Česká republika pomáhá s plněním závazků i dalším státům, zejména zemím východní Evropy, střední Asie a Afriky, prosliednictvim. bilaterální spolupráce. Experti Solární a ozonové laboratoře CHMÚ pomáhali s instalací a kalibrací Dobsonových ozonových spektrofotometrů např. v Keni, Egyptě, Jihoafrické republice či Botswaně. Zkušenosti s provozem Halonové banky v Chebu získali experti z Chorvatska, Rumunska, Gruzie,Turkmenistánu, KyrgyzstiuuaVietnamu. ". . Kile najít informate http://nww.j1iEie.or5/env/l1tap/ http://www.imete.org/env/litap/inulli_h1.litiii. http://www. mzp.cz/cirmezina rodni_smlouvy ■ http://r^tta!.chmi.ctfhl«/^^ http^cdr.elon{t.europa.eo/c/un/UNECE_ftRTAP_CZ stránka sekretariátu Úmluvv a Protokolu tffltGfltetaského protokolu a přehled ratifikací stránka Mí lidaje o emisní [nventufe vedené řHMÚ jednotlivá emisní inventury hlášené CR do programu EMEP UNITED NATIONS ECONOMIC C0MMIS5I0N FOR EUROPE protokol k omezování acedifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (gôteborský protokol) k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států Kontaktní místo a spojení v CR Ministerstvo životního prostředí Odborochrany ovzduší Tel.:+420267122 184(sekretariát) Minister! tra iíHjlniho praitierJÍ http://www.unece.0rg/ertv/l [tap/ Co je to acidifikace, eutrofizace a přizemní ozon? Tyto pojmy označujíněkteiénegatívnídopadyzneflštbváníovzduší.Acidifi^^ a to především oxidů síry a oxidů dusíku, dme se hovořilo také o tzv. kyselých deštích. Sira přenášená na velké vzdálenosti z průmyslových center Evropy a způsobující negativní dopady v ciilívých přírodních oblastech (např. ve Skandinávii) stála také na počátku sjednáni Úmluvy v 1.1979. Okyselení způsobuje mj. úhyn ryb fí poškozeníTesních porostů,.a lo nejen -vlastním snížením pH, ale také v důsledku rozpouštění nékterých kovů (např. hliníku). Oprali tomu eutrofizace představuje negativní jev vnášení živin do přírodního prostředí (v případě ovzduší se jedná hlavné o dusík ve formé oxidů nebo amoniaku), navzdory intuitivní představě pozitivního vlivu tohoto plošného hnojení, má přísun dusíku řadu negativních dopadů. Mění se druhová skladba porostů a to především v oblastech, kde je přirozený obsah živin nižší (hory s vysokými srážkami), vyšší množství živin ovlivňuje také vodní ekosystémy. Druhy adaptované na prostředí chudé živinami jsou vytlačovány jinými druhy, klesá biodiverzita. Stromy, jejichž růst je podpořen dostupným dusíkem, jsou méně odolné ke škůdcům a živelným pohromám. Přízemni ozon je reaktivní forma kyslíku, ačkoli ve vyšších vrstvách atmosféry je klíčový pro život na zemi, v přízemních vrstvách představuje riziko pro většinu organismů, a to v důsledku Izv. oxidativního stresu. Ozon vzniká v ovzduší tzv. fotochemickými reakcemi ze svých piekurzorů a kyslíku. Těmito prékurzory jsou těkavé organické látky, oxidy dusíku,' oxid uhelnatý. Co je Úmluva o dálkovém přenosu znečišťujících látek a Góteborský protokol? Góteborský protokol je jedním z osmi protokolů k rámcové Úmluvě o dálkovém znečišťováni ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979. Mezi iniciátory byly především stáry Skandinávie, které byly nejvíce postiženy emisemi oxidu siřičitého. Spatný stav lesních a vodních ekosystémů a také zdravotní dopady znečištění ovzduší na zdraví člověka vedly k mezinárodnímu úsilí snížit emise síry. Současně byl vytvořen program vědeckého monitorovali! kvality ovzduší v Evropě a dopadů znečištění ovzduší (program EMEP). Konkrétní opatření a závazky byly realizovány postupné prostřednictvím dvou protokolů o síře, protokolu n dusíku, o těkavých organických látkách (VOC). Jako poslední z celkem osmi protokolů Úmluvy byl přijat Góteborský protokol, někdy je.také nazýván více-účinkový(ítiuW-etTect) protokol. Protokol byl sjednán vrocel999avstoupilvplalnost 17.5.2005. K 1.7.2011 měl 26 smluvních stran, včetně Evropské unie. Protokol je vyhlášen ve Stírce mezinárodních smluv (č. 81/2010 Sb.m.s.]. Jaké jsou základní povinnosti smluvních stran Protokolu? ' Mezi základnípovinnosti smluvních stran Proto kolu patiídodržovániemisníchstropůflasvémúzemípro čtyři znečištújící - látky nebo jejich skupiny (oxidy síry, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak), tj. nejvyšší přípustně množství emisi dané látky na území státu produkované lidskou činností. Dalšími povinnostmi je aplikace- emisních limitů (nejvyšší přípustné koncentrace znečišťující látky v odpadním plynu) na nejvýznamn'čjších zdrojích emisí a aplikace principu BAT, nejlepšich dostupných technik. Technické přílohy obsahující BAT a emisní limity se zaměřují jak na spalovací zdroje (energetiku, průmysl) a průmysl pracující s rozpouštědly, tak na dopravu a zemědělství. Zemědělské zdroje jsou povinny se řídit tzv. zásadami správné zemědělské praxe, které omezují emiseamoniaku do ovzduší. Kdo a jak se v ČR podílí na plnění Protokolu? V české republice zodpovídá ža plnění závazků Góteborského protokolu Ministerstvo životního prostředí, kontaktním místem je odbor ochrany ovzduší. Technické požadavky na zdroje jsou uplatňovány prostřednictvím zákona o .ochraně ovzdušia jeho prováděcích předpisů. Pro účely plněni národních emisních stropů je vypracováván Národní program snižování emisi, který určuje další opatření v různých sektorech. Pro posouzení plnění emisních stropů se připravuje tzv. emisní inventura, tedy statistický součet celkových emisi ze zdrojů na území ČR, inventuru připravuje Český hydrometeorologický ústav. . Stropy stanovené k roku 2010 bude Česká republika plnit, řadě států se to ale pravděpodobné nepodaří. CR se také podílí na vědeckých činnostech v rámci Úmluvy. Provozuje např. pozaďové stanice sítě EMEP v Košetidch aSvratouchu, které mají za cíl monitorovat znečištěni ovzduší v oblastech, které nejsou přímo zatíženy průmyslovým či dopravním znečištěním: Mezi další vědecké programy patři také sledování účinků znečištění ovzduší na materiály (kovy a stavebnf hmoty). Góteborský protokol v regionu východní Evropy a střední Asie Poměrné ambiciózní Protokol s'množstvím detailních technických příloh a závaznými emisními stropy byl doposud ratifikován pouze 26 státy a to především státy EU. Ze států východní a jižní Evropy jej ratifikovalo pouze Chorvatsko a Makedonie. Zvýšení počtu ratifikaci je také hlavním cíleni v současnosti probíhající revize Protokolu. Aktualizovaný Protokol bude obsahovat určité úlevy pro tyto státy, např. v delších lhůtách pro aplikaci emisních limitů. Ačkoli, dojde k rozšíření působnosti protokolu o tuhé částice (prach), je snahou zjednodušit technické přílohy protokolu. Pro zajištění tohoto cíle byla vytvořena zvláštní koordinační skupina těchto států, která navazuje na rozhovory vedené mezi EU a zástupci států východní Evropy a střední Asie, jež bylyzahájeny během předsednictví CR v Radě EU. Jak CR pomáhá s plněním protokolu v rozvojových zemích? česká republika byla donorem a částečně také realizátorem projektu, jehož cílem je ratifikace Góteborského protokolu Moldavském. Čeští odborníci připravili plán implementace požadavků Protokolua pomáhali s přípravou systému vypracovávání emisních inventur v Moldavsku. Kde najítinfoimace http://vvwvtunece.org/env/lrtap/ httpJ/poítal.chmLctffiles/rrf^^ MtpÄcdteloneteuropa.cuto/un/UNECEJLRTAP^a hltp://w™.!birla.cz/P0SL4T¥üfflCTO1C»Ti079.hlBi ' ■ ntlp://www.nali]rvardsverketse/engli5h Kontaktní místo a spojení v ÍR Ministerstvo životního prostředí Odborochranyovzduäí Tel,:+420 267122184 (sekretariát) stránka sekretariátu Úmluvy a Protokolu [anglicky) stránka M2P rídajeo emisníinventnie vedené Ml jednotlivé emisní inventury tilášené ČR do programu EMEP tat Protokolu ve Sbírce mezinárodních smluv Švédská agentura pro ochranu životního prosr/edí (anglicky) UNITED NATIONS ECONOMIC COMMISSION ■ FOR EUROPE protokol o těžkých kovech k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států http://www.unece.org/env/lrtap/ Co jsou těžké kovy? Těžkéjkovyjsou chemické prvky, jako nejtypičtéjší zástupce lze mést například měd; kadmium, rtuť nebo olovo. Existuje radadefinictěžkýchkovů, některé vymezují těžké kovy podletiustoty, jiné podle protonového čísla neboatomovéhmotnosti fl podle toxicity. Protokol o těžkých kovech jedefinujejakp kovy, nebov jistých případech polokovy (metaloidy), které jsou stabilní a mají měrnou hmotnost vyšší než 4,5 g/cm1. Do Protokolu jsou zahrnuty rovněž sloučeniny těžkých kovů. Těžké kovy maji schopnost putovat atmosférou na velké vzdálenosti a v životním prostředí je mOžeme nalézt i tisíce kilometrD daleko od jejich pívodníhozdroje. Ukládají sev rostlinách iživočiších a koncentrujísevpotravních řetězcích. Pro ■ílověka je větší množstvítěžkýdi fcovův organismu toxické až smrtelné. Varující jsou případy kontaminace mořských rýb rtutí z odpadů průmyslové výroby voblastech, kde denní příjerrťbílkovin populací je tvořen především rybím masem. Co je Úmluva o dálkovém přenosu znečišťujících látek a Protokol o těžkých kovech? Protokol o těžkých kovech je jedním z osmi protokolů k rámcové Úmluvě o dálkovém znečišrováníovzduší přesahujícím hranice státůzroku 1979. Najejím vzniku se výrazně podílely státy Skandinávie: jižv sedmdesátých letech minuléhostoleti byla zaznamenána kontaminace švédských jezer nutí zdálkového přenosu emisí a vedla k zákazu konzumace ryb. Česká republika Protokol ratifikovala 6.8. 2002, v platnost vstoupil 29, 12. 2003, Protokol je vyhlášen ve Sbírce . mezinárodních smluv ((, -79/2010 Sb,m,s,}. Má v současnosti 30 smluvních stran, jeho stranou je rovněž Evropská unie. Vhledem ke značnému potenciálu možného zpřísněni jeho požadavků prochází nyní Protokol procesem revize. Cílem Protokolu je-snížení emisí těžkých kovů způsobených lidskou činností které se dálkovým přenosem dostávají do ovzduší a mohou výrazně poškodit lidské zdraví a životní prostředí Protokol sleduje zejména snížení celkových ročních emisí vybraných těžkých kovů a stanoví pravidla pro jejich redukci. Jaké jsou základní povinnosti smluvních stran Protokolu? Přílohy Protokolu specifikují požadavky na omezování úniku těžkých kovů do životního prostředí. Strany sé zavazují k příslušným referenčnímrokům učinit taková opatření, aby byly sníženy emise kadmia, olova a rtuti. Je stanoven seznam ■ kategorií zdrojů znečišrováníovzduší, ze kterých budou emise těžkých kovů omezovány: patři sem například elektrárny ťř teplárny, spalovny odpadů, zařízení pro výrobu surového žeieza nebo oceli, zařízení pro výrobu skla s užitím olova apod. ' Další povinností pro strany Protokolu je aplikace emisních limitů [nejvyšší přípustné koncentrace znečišťující látky ■ v.odpadním plynu) na nevýznamnějších zdrojích emisia dále aplikace principu BAT - nejlepších dostupných technik. Koncept nejlepší dostupné techniky je zaměřentak, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízeni, jejich geografické umístění a místní environmentálni podmínky. Zvláštní pozornost je věnována využití nízkoodpadových technologií a méně nebezpečných látek, recyklaci, uplatněni nízkoemisních zpracovatelských technologií a'čistění odpadních plynů. Důraz je kladen na odstraňování těžkých kovů ze vstupních materiálů. Je požadováno omezit obsah těžkých kovů v určitých výrobcích, popřípadě je doporučováno některé výrobky nahradit dostupnými alternativami, Protokol rovněž uvádí vhodné postupy pro využívání a zneškodňování produktů obsahujících olovo a rtuť. Kdo a jak se v Cíl podílí na plnění Protokolu? V České republice zodpovídá za plnění závazků Protokolu Ministerstvo životního prostředí, kontaktním místem je odbor ochrany ovzduší. Technické požadavky na zdroje jsou uplatňovány především .prostřednictvím zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcích předpisů. Povinnosti vyplývající z Protokolu jsou do českého právního řádu zavedeny také zákonem o odpadech, zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích, zákonem o integrované prevencia řadou dalších předpisů z oblasti životního prostředí, Česká republika se také podílí na vědeckých činnostech v rámci Protokolu. Dlouhodobé je prováděn například biomonitoring těžkých kovúv mechu a jsou také vyhodnocovány kritické zátěže pro těžké kovy, Kritické zátěže pro těžké kovy píedstavují-maximálni množství těžkých kovů, které je pro příslušné ekosystémy (napí. lesní, vodní, polnO ještě přípustné. Jak Česká republika pomáhá snižovat kontaminaci těžkými kovy v zahraničí? Česká republika se v minulosti podílela na řadě projektů sloužících k omezování úniku těžkých jcovů doživotního prostředí. Byly zpracovány projekty na posouzení kontaminace těžkými kovy při těžbě ložisek (Mongolsko, Zambie). Dále projekty stanovení průměméhoobsáhu těžkých kovů a siry v materiálech odkaliíť, halda výsypek huli (Namibie) a byla poskytnuta technická pomoc při přípravě návrhu ekologického a technologického řešení sanace a rekultivace skládky nebezpečného odpadu po těžbě olovo-zinečnatých rud (Černá Hora]. Agenda úřadu zahrnuje v rámci EDESIMo zpracování vývozních ohlášení, došlých dovozních ohlášení a zajistwáni výměny informaci mezi Evropskou komisia DNAjednotlivýchčIewlcýchz^^^^ dostávají svůj kód, jsou vedeny vdatabázi a tyto kódy se uvádí na vývozních prohlášeních. Vedle heslovaných stránek (stránky ONA, Vývozci], celníků] jsou i stránky veřejně dostupně. V nich je možně nalézt veškeré informace důležité pro dovoz a vývoz chemických íátek, tj".'odpovídající legislativu, rozhodnuti smluvních stran úmluvy v rámci PIC postupu, kontakty na DNA ostatních zemí základní informace o chemických látkách, jaká jsou vůči nirh přijatá legislativniopatíenía jakému postupu chemické látky pod léhají v případě jejicheiportuzEU Kde najít informace www.pidnt stránka Rotterdamské úmluvy (anglicky) htip://wvvw,mzci!^czýrotterdamska_umluva_nebezpecneJalky stránka Ml? (íesky) http://edeiim.jrc.eceuropa.eu . sjránka EDEXIM (anglicky) http://wivwjiEChela.eu/ burza nespotřebovaných chemických lilek (íesky) htip://eag'ri.a/puhlic/web/srs/portal/' stránka Státní rostlinolékaíské správy (česky) Kontaktní místo Rotterdamské úmluvy Ministerstvo životního prostredí Odbor environrnentálnich rizik a ekologických škod Oddělení chemické bezpečnosti Tel,:+A2uK712zS3ž[sekretaňát) Rotterdam Convention rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu www.pic.irff Co je Rotterdamská úmluva? Rotterdamská úmluva je globálni mezinárodni smlouvou, jež upravuje podmínky pro vývoz a dovoz vybraných nebezpečných chemických látek a pesticidů. Kontrola dovozu a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami byla iniciována PiogramemOSN pro životni prostředí (UNEP) ve spoluprácí s' Organizací spojených národů pro zemědělství a výživu (FAO). ÚNEP a FAQ rovněž zajišťuji společně sekretariát Úmluvy. CástsekretanátújéumistěnavZenevé [regionálnísídlo UNEP) a část v Rímé (sídlo FAO). Úmluva byla sjednána y roceWí a vstoupila v platnost drie 24.2.2004, K1.7.2011 měla Úmluva 143 smluvních stran; včetně České republiky. ■ Cilea nástroje Úmluvy Úmluva umožňuje kontrolovat pohybvybraných nebezpečných lálek a omezoval jejich nežádoucí dovoz. Úmluva podporuje výměnu informací mezi smluvnimi-sttanami o těchto látkách, tm smluvní stra nyoznamujfostatnim všechna svá regulační opatřeni, kterými je za kazujinebo výrazně omezujia dovážející smluvní straně oznamu jí záměr takovouto látku vyvézt. Úmluva vedle podávářiíoznámení o vývozu vyžaduje i spiávné označováni látek v souladu s globálním harmonizovaným systémem a zavádí postup předchozího souhlasu pro zvlášť škodlivé látky, kdy dovážející smluvní strana musí souhlasit s dovozem a bez tohoto souhlasu se export nemůže uskutečnit Úmluva zvyšuje Iransparerítnost.obchodu s nebezpečnými látkami a chrání piedevšim rozvojové země před nežádoucím . a nekontrolovatelným dovozem, Keni však Úmluvou, která by samotný obchod jakkoliv zakazovala ři omezovala. Na zvlášť nebezpečné látky uvedené v příloze III Úmluvy se vztahuje postup piedchozilto souhlasu [PIC - Prior Informed Consenl proceduře) v mezinárodním obclradu. Jo znamená, že pověřený orgán dovážejícího státu uděluje souhlasí dovozem nebezpečné látky ještě před jeho uskutečněním. Jedná se o látky, jejichž použilíjev mnoha zemích zakázáno nebo výrazné omezeno. ■■ Oblastpůsobnosti Úmluvy . * , VpnlozelllÚmruvyjenynicelkem40läiek-29znichjsoupesri(idý(parathion, rtuťpro použití jako pesticid, thbutylciniřitésloučeniny, heptachlor, DDT, dieldiín a další', vřetně 4 zvláště toxických pesticidních přípravků] a 11 jsou průmyslové chemikálie [např. tetraethyl olovo, 4 různé formy azbestu, polychlorované bifenyly). . . ' , - ■■ Smluvní strany rozhodly v červnu 2011 o zařazeni dalšfch tří látek - endpsulfanu, alachloru a aldikarbu. Rozhodnutí budou platná od 24,10.2011. Úmluva se nevztahuje ná omamné a psychotropni látky, radioaktivní látky, odpady, chemické zbraně, léčiva, včetně humánních a veterinárních léčiv, chemické látky používané jato piidamé látky v potravinách, potraviny, chemické látky v množstvích, která pravdepodob ne'neovl řvn ľ lidské 2d ravi a životníprostředí, na látky určené prodřely výzkumu neboanalýzya na látky pro vlastní použití jednotlivce v množstvích přiměřených pro taková použili, , . . Jak selátky dostávají na seznam? Látky se dostávají řia seznam na základě mechanismu, který úmluva přesné definuje. Návrhy na zařazeni podávají smluvní strany. Hodnotí je odborný orgán - Výbor pro přezkum chemických látek - který připravuje dopo mření pro konferenci smluvních stran, Výbor 'navrhuje, zda látku zařadil či nezařadit podle toho, zda splňuje kritéria v Úmluvě. Konečné rozhodnutí, zda bude látka zařazena, .fini konference smluvních stran, jež se svolává jednou za 2 raky. Pokud se lilky dostanou na seznam, musí se všechny smluvní stiariy rozhodnout, jak se k jejich případnému budoucímu dovozu zachovají, zjednodušeně řečeno, jestli ho povolí, povolí za určitých podmínek, anebo úplně zakážou. K tomu, aby se dokázaly sírany fundované rozhodnout, jim slouží pokyny pro rozhodování. To je dokumentace, která shrnuje veškeré důležité informace. Dokumentaci vypracovává opětVýbor pro přezkum chemických látek. Píedlíádá ji spolu s návrhem na zařazení dané látky konferenci smluvních stran ke schváleni. Všechna rozhodnutí smluvních stran jsou veřejně publikována a ostatní smluvní strany je musí respektovat. Rotterdamská úmluva v České republice a EU , : Česká republika podepsala úmluvu dne 22.6.1999 a ratifikovala 12.6.2(100 (č 94/2005 Sbm.s). Legislativní oporou pro plnění Úmluvy jeMařizeníEvropskéříD parlamentná Rady ESč. 6S9/2008 zedne 17.6.200Sovývozu a dovozu rebezpeíných chemických lätek a zákon t 356/2003 Sb, ochemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonu.. .Evropská unie se snaží o vyšší úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí než Úmluva, a proto.požadavky na oznámení o vývozu a výslovný souhlas s dovozem se vztahuji na všechny země, ne pouze na smluvní strany Úmluvy. Oblast působnosti zahrnuje nejen chemické látky, na-které se vztahuje Úmluva, ale. rovněž chemické látky zakázané nebo phsné omezené na úrovni EU [látky uvedené v phloze I nařízení). Také oznámenie vývozu musí vývozci z EU podávat bez ohledu'na za myšlené použití a na to, zdaje toto pouřilív EU zakázáno nebo přisní omezeno,či nikoli. Postup PIC je rozšířen nad rámec píilohy lil Úmluvya kromělitek podléhajících PIC postupu Úmluvy (v nařízení uveden jako seznam látek části 3 přílohy I) zahrnuje látky, pra které vzhledem k jejich nebezpečnosti EU vyžaduje souhlas dovážejících smluvních stran a nafizenizavádíkategoíii.lálky způsobilé pro oznámenívrámci PIC" (seznam látek části 2 píilohy I ňaiízeni). ' -Ministerstvo životního prostiedí, odbor environmentálních hzik a ekologických škod je určeným .vnitrostátním' orgánem (DNA), který koordinuje vývoz/dovoz látek podléhajících postupupiedchozího souhlasu, komunikuješ poslušnými orgány jiných zemi a zabezpečuje výměnu příslušných informaci., Vůči tielím zemím ale Evropská unie vystupuje prostřednictvím jednoho.společného určeného orgánu (DNA) - Evropské komise. Veškerá-správní činnost obchodu s ■nebezpečnými látkami v Eú probíhá prostřednictvím Evropské databáze vývozu a dovozu nebezpečnýá chemických látek EDEXIM. Každodenní plněni povinností ve vztahu k naiizerií 689/2008 (a tím i Úmluvě) zajišťuje komise pomocí Společného výzkumného centra (JRC) a jeho Institutu ochrany zdraví a spotřebitele (IHCP) ve městě Ispra v Itálii. Kde najít informace htlp:/Mww.tasel.int/synergies/indeí,html víte o synergiích Basilejské, Rotterdamské a Stockholmské úmluvy (anglicky) htlp;//www.baíel.int/synergies/succeS5_sloriřs.pdf úspěšné příklady synergii (anglicky.) http://wttvv.genasi5.ci/ . GENASIS (česky) httpJ/wwvvimzpa/a/posílovanLspoluprace seminíík synergiím na národní úrovni (česky) BASEL CONVENTION Convention Stockholm Convention Sekretariát Rady pro chemickou bezpečnost Ministerstvo životního prostředí ■ Odborenvironmentílních riziki ekologických škod Oddělení chemické bezpečnosti ■ Tel.:+420267122 532 (sekretariát) Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování - Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu ■ Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech tři úmluvy-jeden cíl: chránit lidské zdraví 3 životní prostředí před nebezpečnými chemickými látkami a odpady ■www.basel.Irit www.pic.int www.pops.int-. SYNERGIE - CESTA K ÚČINNEJŠÍ CELOSVĚTOVĚ KONTROLE NEBEZPEČNÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK A ODPADŮ Mezinárodní správa environmentálnídi záležitostí vyžaduje zefektivnění: s využitím stávajících zdrojů dosáhnout ještě ličlnnéjší Qthranyživotnihoprostfedía lidskéhozdraví. DCkaíem tono,žese5Tátysnažínaplníttutovi?i.jsdu kroky smluvních stran Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice státí a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pra určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Tyto smlouvy pomáhají státům vytvořit systém, kterým je řízeno nakládáni s chemickými látkami v různých stádiích jejich životního cyklu. Stockholmská úmluva je zamřierta na výrobu a použití chemických látek, Rotterdamská úmluva na obchod s nimi a Basilejská úmluva na jejich environmentálne šetrné využívania odstraňování. Na zasedáních smluvních stran tří smluv v letech 2008 jí 2011 státy přijaly rozhodnut' o posílení vzájemné spolupráce a koordinace. Čeho se rozhodnutí týkají a jak na ně reaguje Česká republika? Posílení spolupráce při plnění smluv na národní úrovni Je plně v režii jednotlivých států. V České republice situaci usnadňuje fakt, že orgánem odpovědným za plnění všech tři smluv je shodně Ministerstvo životního prostředí tóP dbá na to, aby kroky k bezpeínému nakládání s chemickými látkami a odpady ■ konzultovalo s dalšími resorty a zájmovými skupinami. Platformou pro tuto spolupráci je zejména Rada pro áemickou bezpečnost • poradní orgán ministra životního prostřed! pro otázky týkající se chemické bezpečnosti. Na jednáních Rady se pravidelně setkávají piedstavitelévLádního,soukromého i nevládníhosektoruavědeclcéohce.vyměňujísiinformacea hledajís-palečná rešeníproaktuální problémy nakládáni s chemickými látkami. Na národní úrovni přispívá k plněni také BEACH [Registrace, Evaluace a Autorizace Chemických látek) - systém kontroly používáni chemických látek v rámci EU. Koordinace je nutné i při přípravě pozic České republiky pro .mezinárodní jednáni. Na národní úrovni se pozice pra jednání v rámci EU schvaluje prostřednictvím Resortní koordinační skupiny tížfi Následně (sou pozice CR jsou prezentovány na jednáních EU a předsednictví Rady EU společně s Evropskou komisí pak tlumočí konsenzuátní postoje EU na zasedáních všech smluvních stran. Posíleni regionálni spolupráce írealizacispolečných projektů po máhajiregionální centra Easilejskéa Stockholmské úmluvy, která poskytujitechnickou pomoc zejména státům rozvojovým a státům s ekonomikou v přechodu. Prostřednictvím center je posilována spolupráce .jir-jh" tzn. výměna zkušeností mezi vládami a experty z rozvojových států navzájem. Česká republika je jednou z celkem 22 zemi,- která takové centra hostí. Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro střední a východní Evropu umístěné při Centru pro výzkum towckých látek v prostředí na Masarykově univerzitě v Brně přišlo s originálním projektem GENASIS. len poskytuje údaje g znečištění ovzduší 52 perzistentními organickými polutanty a umožňuje modelovat dopady těchto látek na životní prostředí dle potřeb rozhodovací a podnikové sféry. Posílení spolupráce na globální úrovni • leclinkM pomoc rozvojovým státům a státům s ehmmřiw v pieáodu: Připraví se manuály a jiné pomocné nástroje k plněni smluv dle potřeb jednotlivých států/regionů. Posílí se vzájemná spolupráce států v regionech. Podpoří se partnerství s dalšími smlouvami zaměřenými na nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, perzistentními organickými polutanty a nebezpečnými látkami. ■ Vědecké a technické činnosti: Vědecké orgány smluv, jež přezkoumávají vlastnosti látek navrhovaných k zařazení do smluv, si budou vzájemně vyměňovat informace a spolupracovat na hodnocení nebezpečnosti látek. Budou aktualizovány technické návody pro environmentálne šetrné nakládání s perzistentními organickými polutanty a odpady, jež tyto látky obsahují. ■ Clwing-house mechanismus: Bude se vyvíjet společný mechanismus pro výměnu informaci o implementaci všech'tří smluv a modelech jejich implementace na národní úrovni. Pomůže výměně zkušeností mezi experty. • Osvite jxo Klejnosr, publikační ůimost o zviditetiíováni'smluvm daSkh mezinárodních fórech ■ Podávání zpráv: Snahoubude odbourat duplidtní reportingové povinnosti a zjednodušit podávání zpráv o plnění smluv pro smluvnístrany. Cílem není stavět .na zelené louce". Společné činnosti by měly doplňovat již připravené záměry mezinárodních organizaci, které přispívají k plnění smluv jako napí Programu OSN pro životní prostředí illNEP), Programu OSN pro rozvoj (UNDP), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAOI, Světové zdravotnické organizaci (WHO), Světové banky (WB) či Globálního fondu životního prostředí Společné služby smluvním stranám a vedení sekretariátu Rada činností, které sekretariáty smluv poskytují smluvním stranám, je velmi podobná. Tím, že se sloučila vybraná odděleni jednotlivých sekretariátů (pra finanční a administiativni záležitosti, právní věci, informační technologie, podáváni iníoimad a mobilizaci zdrojfj) lze dosáhnout úspor a zlepšit kvalitu služeb. Státy také rozhodly o zavedení funkce společného vedoucího sekretariátů tří smluv za Program OSN pra životni.prostředí (UNEP), zatím však pouze na zkouäku.'Od společného výkonného tajemníka (jmenován v dubnu 2011) seočekává zviditelnění smluv v rámci OSN. To pak přispěje ke snadnější mobilizaci zdrojů pro tato témata, která jsou stále ve stínu debat o změně klirhatučí biodiverzitě. Budetofungovat? Přezkum posílení vzájemné spolupráce a koordinace proběhne na zasedáních smluvních stran v roce 2Q13. Jaké budou výsledky, na to si musíme počkat Jisté je, že celý proces je novou zkušenosti pro jednotlivé státy i mezinárodní organizace. Česká republika je do procesu aktivně zapojena a zasadí se o jeho další prohloubení. Pokud se proces povede, bude inspiraci i pro mnohostranné smlouvy zaměřené např. na ochranu přírody. Kde najit informace http://wwAunece.org/erw/lrtap/ stránka sekretariátu Úmluvy a Protokolu ■ :http://vvww.unece.org/env/lrtap/popsJ1.litm text Protokolu o POPs http://v^.rríp:cz/a/meíinarodni_smkwvy • stránka MŽP hllp://recena.muni.c2/ výzkumné centrum RECETOX Masarykova univerzita. Brno bttpjlwlMiimmMmiM^ údaje o emisní inventuře vedené ÍHMÚ . http://www.unece.org/env/lrtap/ Cd je Úmluva o dálkovém znečišťováni ovzduší přesahujícím hraníce státu [CLRTAP) a její Protokoly? Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států je mezinárodní smlouva sjednaná v rámci Evropské hospodářské komise OSN v roce 1979. Jejím úkolem je snižovat znečišťování ovzduší s významným píeshraničnřm dopadem na životni prostředí. Vedle hlavního cíle ozdravění ovzdušisejednáioochranudalšícli souvisejících složekživotního prostředí, jako jsou voda, půda, flóra a fauna. Úmluva má rámcový charakter a jejími hlavními regulačními nástroji jsou tzy. protokoly. V těchto protokolech jsou stranám Úmluvy a jednotlivých protokolů ukládány povinností, jejichž plněním je dosahováno clí Úmluvy. Česká republika je jednou z 51 smluvních stran Úmluvy.(f_ 5/1985 Stx). Její sekretariát sídli ve švýcarské Ženevě. Co jsou perzistentní organické látky (POPs)? Základní vlastnosti organických látek,' na základě kterých jsou klasifikovány jako organické perzistentní polulanty j jsou již zařazeny do Protokolu nebo kandidují na zařazenív rámci rozšírenia revize Protokolu: ■ Toxicita: látky jsbutoxické na různé organismy, mohou být karcinogenní; způsobovat poruchy vývojové, imnnologkké a další. ■ Perzistence: látky jsou stabilní, nepodléhají rozkladu napí chemickému, fotochemttému, termkkému a v prostředí zůstávají beze změn. • Bioakumulace: látky jsou scnopnésehromaditvživýcti organiímecli aťjil přímo zířvomílto prostředí, ve kterém se nacházejí, nebo přes poiraviíMvýietězec ;. '', ' ■ Schopnost dálkového přenosu: látkyjsguschopnésěz místa svélrovzniku či původnino výskcytu pohyoovatv pioslředí až ciovelmí vzdálených oblasti [stovky až lisíce_km, určité POPs byly detekovány až ve vzdálených oblastech Arktidy). • Předpokládaný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé účinky na životni prostiedi v místech blízkých i vzdálených . od jejidi zdrojů. •■''.'•■ ' V- .. Mezi tyto látky se řadl zejména hubící prostředky, jalo jsou pesticidy, insekticidy, fungicidy, průmyslové chemikálie a dále i vysoce toxické vetílejší produkty nĚktetých technologií, tak íinncRtf např. spalovací procesy. Co je Protokol o perzistentních organických polutantech a jaké jsou základní povinnosti smluvních stran Protokolu? Hlavním úkolem Protokolu je omezit a vpiipadech s nejvíce škodlivými dopady na lidské zdravia životní prostředí'zcela vyloučit emise vybraných perzistentních organických látek produkovaných lidskou činnosť do životního prostiedi: ÍR ratifikovala Protokol o POPs v roce 2002, přičemž v současné době k němu piisloupilo již 31 stran Úmluvy. Protokol je vyhlášen ve Sbírce mezinárodních smluv (£■80/2010 Sb.m.s.). Vzhledem k stálému vědeckému, technickému a technologickému pokroku a snaze zajistit vyšší ochtanu životního prostředí je Protokol revidován, jsou posouzeny a navrženy další POPs do Protokolu a kladeny vyšší nároky na snižováni ' emisi. Výkonný orgán Úmluvy schválil v prosinci 2009 návrh revize Protokolu o POPs. Protokol ukiidá jelio smluvním stranám řadupovinnostf.znicfižnejvyšširegulačnípnnosmajínásledujicí: • Zákaz výroby a použití POPs uvedených v Příloze I Protokolu, napí. insekticid DDT, fungicid hexachlorbenzen, oba užívány k ošetřování zemědělských plodin. .'-. ..,.'• ■ Velmi omezené povolené aplikace POPs uvedeny v Příloze II Piotokolu. • Snížení celkových ročních emisi k danému referenčnímu roku (1990) uPOPs uvedených v Příloze III Protokolu napí prJycytlické ..aromatické uhlovodíky (PAH) a polychlorované dibenzodioxiny a poh/chloroŕané dibenzofjtan/ (PCDD/f,CDfľ)tzv..diaxiny". ■ ■ " ■ Stanoveni nejvyšších přípustných koncentrací PCDD/PCDF (dioxinů) v odpadních plynech (emisní limity) u vybraných technologií - Příloha IV původního Protokolu uvádí spalovny odpadu, revize Protíkoluzahrnuje i vybiané metalurgické provozy. • Instalace a pouiivání kvalitních a účinných technologii, zejména pak emise snižujících technologii, tzv. aplikace BAT (nejlepšich dostupných technik). Kdo'a jak se v CR podílí na plněni závazků Protokolu? V České republice zodpovídá za plnění závazků Protokolu o POPs Ministerstvo životního prostiedi, kde kontaktním místem je odbor ochrany ovzduší. Plnění technických požadavků Protokolu je zajištěno národní případné evropskou legislativou (především zákon o ochraně ovzduší a nařízeni EP a Rady u POPs). V současné době Proto kulem stanovené emisní limity pro dioxiny jsou dodržovány! podkračovány. Celkové sledované emise POPs vyhodnocujearočníinveniarizaci provádí Český hydrometeorologický ústav. CR se podílí na vědeckých činnostech pro oblast Úmluvy. V rámci monitoringu POPs byl centrem RECETOX při Masarykově univerzitě zaveden a ověien systém monitoringu za použití tzv. pasivních vzorkovačů na bázi polyuretanové pěny (monitorovací program MONET). Síť ' MONET zahrnuje v současnosti většinu zemí Evropy (viz kartička ke Stockholmské úmluvě). Jak (R pomáhá špiněním Protokolu v rozvojových zemich? Jedním z hlavních cílů .Úmluvy je též zvýšení počtu ratifikad jejích protokolů a rozšířeni účinnosti jejich regulačních opatření na větší státní území, a tak dosaženi vyššího efektu ve zlepšováni životního prostředí. Předávání zkušeností a odborných znalosti je předmětem řady projektů a workshopů.Významná odborná akce, která je přínosem pro státy i nadrámec stran Úmluvy, je .Letniškola environmentálni chemie aekotoxikologie" pořádaná centrem RECETOX, Masarykova univerzita. Jaký je rozdíl mezi Protokolem o POPs k CLRTAP a Stockholmskou úmluvou o POPs? Protokol o POPs řeší problematiku těchto látek ve vztahu k ovzduší a jejich dálkovému přenosu v ovzduší, zatímco Stockholmská' úmluva se zabývá všemi složkami životního prostiedi. Protokol zahrnuje širší spektrum chemických látek, např. regulujei poíycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), hexachlorobutadien a stanovuje v některých případech podmínky přísnější než- Stockholmská úmluva, např. pro likvidaci KB. Protokol posouvá likvidaci či dekontaminaci všech kapalných PCB k roku 2015, případně až k roku 2020 pro země s přechodnou ekonomikou. Stockholmská úmluva stanoví termín k odstraněni použití PCB v zařizenkbaž k roku 2025, resp. 2028. Protokol byl sjednán v rámci regionu Evropské hospodářské komise OSN á je otevřen pro přístup pouze těmto státům. Stockholmská úmluva je úmluvou globální, smluvní stranou se mohou stát.všechny státy světa. Kde najít informace ww*.e«fmistn201l.ocu, www^ktiemta j, |. WSdiCIT.CH) '•'] tap://www.rrcp.cz/cz/pM^^ ■ http://www.cscii.tz/ Bez chemie a chemických látek si nebe představit moderní svět Známe více nežíO mil™ .chemických látek a desítky tisícz nich používámek výíepšenísvýcb životu. Produktem chemie jsou stavební hmoty, barvy textil, lepidla, guma, umělé hmoty, práci prášky, paliva a oleje, léky, prostředky pro "ochranu rostlin, doplňky potravin, elektronika.. .Kdyby něbylodiemie, na poiiodltiý ífvot bychom mohli 1 Mé každá chemikálie vyrobená člověkem je špatné a škodlivá pro zdraví a životni prostředí a ne každá phiodní sloučenina je naopak dobrá. Každý člověkse však míze chovat zodpovědní k soběiživotnímu prostredí-sledovat, jaké látky používá, zda je vůbec používat musí, zda nejdou nahradit jinou, bezpečnejší variantou a snažit se na minimum zmenšit jejich únik cEo životního-prostředí, Odkudsevzal Rok chemie? Rok 2011 byl mezinárodní organizaci UNESCO a Mezinárodni unií čisté a aplikované chemie IUPAC vyhlášen Mezinárodním rakem chemie s podtitulem:,Chemie - náš život, naše budoucnost". Před sto lety byla udělena Nobelova cena za chemii prvni ženě - Marii (urie-Sklodowskě a při této příležitosti se Rok chemie soustředí i na přínosy mezinárodni vědecké spolupráce, zapojeni žen ve vědě, kreativní budoucnost chemie á zlepšení povědomivšecb o chemii jako přírodní vědě, sterá přispívá k uspokojování světových a našich životních potřeb. Pio přípravu Roku chemie se v České repubilce v roce 2010, vytvořila národnitordinačnítomise pii České společnosti chemické, v níž jsou zapojeni partneři z vysokých škol, chemických podniků, statni správy a různých zájmových organizací, I Pročje pro MÍP chemie tak zajímavá Propojení MZP a chemie vychází z úkolů, které MZP zajistíte, tj, aby chemické látky nepoškozovaly, životni ptostředí a' neohrožovaly jidské zdraví a snaží se p nápravu škod způsobené v minulosti nevhodným nakládáním 5 chemickými látkami či plynoucí ze starých zátěží. Ochrana obyvateí-a životnmoprosfredí před účinky nebezpečných látek není ovšem jen v kompetenci Míř, významnou roli sehrávajídalšiministerítva a instituce Neporozumění chemickým látkám múze vést k vážným následkům, a proto musí bít zacházení s chemickými láikaml upraveno právními předpisy. Naše legislativa je harmonizovaná s legislativou Evropské uniea-MZP je kompetentním orgánem u většiny právních .předpisů, které regulují nakládání s chemickými látkami jako např, nařízení o REACH (registrace, hodnocení, povolováni a omezování chemických látek, č. 190ľ/2W6/ESJ a naíízenío klasifikaci, označovania baleniláteka směsí (tzv. naiízeníCLP, č 12?2/2008/ES). V rámci.cliemické bezpečnosti™ celosvětové úrovni jsme proak.tivni. CB podporuje i plněni globálního rámce s názvem Strategický přístup k mezinárodnímu nakládání s chemickými látkami (SAICM], Cílem SNCM je zajištění takového zacházeni s chemickými látkami po celém světě, aby byly do roku 2020 vyráběny a používány způsobem, lierýsnižuje jejich negativní dopady na lidské zdravíaživolniprosliedi. Cl se rovněž aktivně podílí na naplňováníaktivitvrámci Programu OSN pro životní prostředí [LINEP] ve vztahu ke rtuti, kadmiu a olovu a plnění závazků mezinárodních právních nástrojů z oblasti životního prostředí. _ Aktivity MŽP a rok chemie V Támci Roku chemie se v £B pořádá' množství akci a řadu z nich MZP zaštiťuje - například soutěž o české logo Mezinárodního . roku chemie. MŽP rovněž vyhlásilo výtvarnou soutěž pro děti základních a středních škol .Vytvořte komilsový pfíběh s chemickou tématikou", informovalo o svých aktivitách * rámci chemických jarmarku a ve Zpravodaji MZP vychází celoročníserlál,Chemie kolem nás" věnovaný významným českým osobnostem v chemii, aktivitám MZP v této oblasti a chemii v každodenním ž-ívotě. Abychom posílili informovanost veřejnosti o naší činnosti v souvislosti s chemii, nejen v támci fiok'u chemie, vydáváme tento sborník. Cílem sborníku jeínformovatodlouhcdobýchaltivitách na tiárodní i mezinárodni úrovní voblarstí mnohostranných smluv sauvisejíach s ochranou životního prostředí před negativními účinky chemických látek, jež jsou v gesci Ministerstva životního prostredí. Cojechemkkýjarmarkľ Chemickým jarmarkem se rozumiakce zvenčí opravdu podobná klasickému jarmarku, na kterýlidé pňcházejisnaději,že uvidí, poznají a třeba si i koupí něco zajímavého, zábavného, potřebného nebo praktického. Ve stáncích.chemického jarmaiku .zbožím" nejsou. dřevěné výrobky, domácí koláče nebo medovina, ale především chemické experimenty, informace a zajímavosti. Návštěvníci mohou shlédnout nebo si i sami vyzkoušet zajímavé a velmi atraktivní experimenty (od barevných ohrifi a výbuchů, přes různá fyzikálně chemická kouzla až třeba k experimentom s luminiscenci). Současně probíhá řada chemických a přírodovědných her á soutěži a matematických hrátek (stavba modelů-molekul, vědomostní soutěže, omalovánky, puzříe, hlavolamy) pro děti i dospělé mládež tak i pro dospělé všech věkových kategorií. iWn ,-,:ľj.ji'f" >..--..r ;,v Kde najit informace • , , iSfJliit^iMlikUitUip: ' ofkylní sirániu Úmluvy langticky) r^/tteirrpeu/enwm^^ stránky Evropské komise vemvanéPOPs (anglicky! nnp:i/wrMcetai.mM^ údaje o aktuJWm množátvi' POPs v CR {íesfcy) ' ritpi//wvwi?Ct['3xrf!ji..c/yiíidwptip! i»j=rci*inr-!řJ|MCfl^^^ NáBCWirnpleinenlaóip!žnCfi^) . hnp://mwmcz/tCTOto.Wi^ P^v matcfsteri mléku (feslcy) knp^/»™.o^sjicz/pcíSf«ia/ . ' ' WormaKe o látlcich zífazerrých v Gmlure (íeskyj . Stockholm Convention stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech Jfi nimi Jii.^o Kontaktní místo Stockholmské úmluvy Ministerstvo životního prostředí ■ Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Oddéieníchemické bezpeřností Tel.: 4420 267 122 532 (sekretariát) P0pSÍlmZp.CZ ' Mi*mil»Jih)>tnl»piostM[ Co je Stockholmská úmluva? . ■ ' ' Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech je globálni environmentálni smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdravia životního prostredí" před škod I Svými vl ivy perzistentních organických polutantů (POPs). Byla sjednána v květnu 2001 pod pationad Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a vstoupila v platnost 17:5.20(14. K 1.7.2011 měla 173 smluvních stran, včetně České republiky. Je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 40/2006 Sb, m.s. Co jsou POPs? POPs látky se vyznačují vysokou toxicitou, některé z nich jsou karcinogenní, mutagenní či teratogenní. Nebezpečné jsou svým dlouhodobým setrváváním v prostředí a u některých sloučenin dokonce nebyl zaznamenán jejich přirozený rozklad. V případě, že se dostanou do živých organismů, ty je velice lěžko odbourávají, mohou se v nich kumulovat, což násobí jejich negativní účinky. POPs mohou být přeneseny na velké vzdálenosti hlavně vzduchem či vodou,ale také produkty, odpady a živými organismy a jsou detekovány také v prostředí, kde nebyly nikdy záměrně používány. Jaks látky jsou v Úmluvě? .■ Počet látek zařazených do příloh se za deset let od podpisu Úmluvy téměř zdvojnásobil, zařazené POPs jsou látky vyibbené člověkem používané jako pesticidy, průmyslové chemikálie, vznikají však i jako vedlejší produkty napí. spalovacích procesí. Přílůha 5L.icMiolms.kr li mluvy Příloha A-lťky urícnf t DdilTánfra í prwÍÉti dvýroby Příloha B-li'Jty, je^lií pjiiřitf|e omerero Piíloha C - líiiy, na ttťf ŕ se vitahtijl opoif>r,l jmAfeJdi leiamýslKií yýictí Datum i&íxri ůa Lurtfirvy. Líc::/., r-- al dm, cNonbn. cMcjfcn. mJriri. heptachícy. rioacWcrtfnřífi (HíB). mípr. Icupfcn 1 J-íkrlof diírfr>Wd*jrei» [DDIt LwwWcrt«Wfi (KB), oDTrT tomane tóf^(f Datum atiifní do úWlrry: 20« (teflon 211 atttxtkK^ear, l tieaitiBcfttohoxi rTOJbfrjrrvJÍCTfV^ -t .Iv: kyt* rtj ptfTluyrtlin HŠ-'jIWm 3 její idi liw. itaitrniny na bia PfOS) Cwun zařazení do ijfiiíLrvy: »11 krtím ZJ) endctsuftři '.' Vys*^^o^^jTyJorfttťníiif,ffi^>aHr, Cíle a nástroje Omluvy Úmluva chce zlepšit ochranu zdraví a životního prostředí, a upravuje v souladu s principem předběžné opatrnosti výrobu [zamýšlenou i nezamýšlenou), použiti, dovoz a vývoz perzistentních organických polutantů uvedených v přiiobách. Zároveň obsahuje podrobný mechanismus a kritéria pro případ zařazováni dalších látek do příloh. Dále stanovuje opatření ke snížení emisí POPs, prevenci vstupu nových látek vyznačujících se vlastnostmi POPs do životního prostředí zaváděním BAT/BEP postupu a nakládání s odpady obsahující POPs environmentálne šetrným způsobem. Pro rozvojové zemí nabízí technickou a finanční pomoc při plněni závazků plynoucích z Úmluvy. Ukládá pravidelně informovat o výrobě a použití POPs stejně jako o výskytu ve sledovaných matricích v životním prostředí (ovzduší a mateiském mléce] a zpracovat plán jejich kontroly na národní úrovni (tzv. Národní implementační plán). Omluva pravidelně hodnotí i účinnost svých opatřeni, V poslední době se intenzivně a úspěšné pracuje na posílení spolupráce s dalšími dvěma mezinárodními úmluvami zaměřenými na chemické látky a odpady - viz kartička Tri úmluvy-jeden cil. POPs v České republice Česká republika patři obecně v této Úmluvě k velmi aktivním smluvním stranám a vybudovala si na mezinárodní úrovni velmi dobré jméno. '■ Úmluva pokrývá oblasti upraveně radou zákonů-ochemid<ýchlátkách.oodpadech,oovzduaí,ochrariěvocja mnoha däíšich.Detailni požadavky jsou také uvedené v evropské legislativě, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady E. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách. Stěžejním dokumentem pro plnění závazků Úmluvy v CR je Národní implementační plán (HIP, 2006). Důležitým orgánem je společné pracoviště MÍP a Masarykovy univerzity v Brně - Národní centrum pro perzistentní organické polulanty. Činnost centra koordinuje meziresortrií Rada pii Ministerstvu životního prostředí. Jak Česká republika pomáhá ostatním? Česká republika hostí Regionálni centrum Stockholmské úmluvy píp budování kapacit a přenos technologií pro střední a východní Evropu. Centrum sídlív Brně při Národním centru pro PO Psa dlouhodobé poskytuje expertní pomoc nejen v Evropě, ale i iadě afrických a asijských států. Poskytuje vzdělávání v oblasti POPs, konzultace a pomoc píi tvorbě národních implementačních plání, monitorovacích sílí zemí regionu a rovněž také expertní a laboratorní kapacity při stanoveni úrovni znečištění životního rjrnstŕedív různých zemích. Centrum slouží také k přenosu technológia know how v oblasti vědy, výzkumu, úrovní řízení ale rovněž i aplikací, které jsou přímo využitelné v ochraně životního prostředí. Mezi velmi oceňované aktivity patři pravidelné letní školy o POPs. CR vybudovala a dlouhodobě podporuje monitorovací síť MONET CEE a MONET Afrika, jež umožňuji získat informace o výskytu POPs v ovzduší těchto zemí. V rámci řady bilaterálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce experti z CR pomáhali stanovit úroveň znečištění POPs či i zavést technologie na účinné odstranění POPs (napí. v Srbsku, Moldavsku, FYR0M, Vietnamu a dalších). Kde najít informace? hhp://wwmzpcz/ stránky Ministerstve životního prostředí (česky) http://wwwbasel.int/ stránky Basilejské úmluvy (anglicky) http://www,baFt.org/ ■ Bašel Acfion Network - nevládní organizace bojující proti obctiodu s nebezpečnými odpady (anglicky) ■ ■ . ■ basel convention basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování Co vedlo k vzniku Basilejské úmluvy 'Zpřísněni environmentálních předpisů v rozvinutých zemích na konci 80. let 20. století zapříčinilo dramatické zvýšení nákladů na likvidaci nebezpefného odpadu. Hledání levnějšího způsobu, jak se odpadu zbavit, vedlo k jeho vývozu do rozvojových zemí zprostředkovávaném obchodníky. Odhalení těchto praktik bylo impulsem pro vznik Úmluvy. Úrriluva byla sjednána v rámci Programu 05N pro životní prostředí (UNEP) v roce 1989, vstoupila v platnost v roce 1992 a k 1.7.2011 má 176 smluvních stran. Rozhodovací orgán tvoří smluvní strany Úmluvy. Zasedání tohoto orgánu, na kterých jsou přijímána rozhodnutí o dalších aktivitách Omluvy, se konají jednou za dva roky. Sekretariát Omluvy sídlí ve švýcarské 2enevě. S/Í "•• ■ ' Aití(.*' • '■ ' " 9 Pilíře a cíle Úmluvy ■ kontrola preshraničního pohybunebe2pečných odpadů • nakládání s odpady šetrně z pohledu životního prostředí s cílem chránit životni prostredia lidské zdraví Minimalizace vzniku nebezpečných odpadů (z hlediska jak jejich množství tak nebezpečnosti), nakládání s odpady co nejblíže místu jejich vzniku a omezováni preshraničního pohybu odpadů představují hlavní cíle Úmluvy. Princip kontroly přešhraniční přepravy odpadů pod Úmluvou je založen na proceduře předchozího oznámení a souhlasu. To znamená, že všechny země zapojené do přepravy (země vývozu, dovozu a tranzitu) musí být o přepravě uvědomeny a'souhlasit s ní před tím, než započne. Každou zásilku odpadu pak doprovází předepsaný průvodní doklad. Úmluva dává smluvním stranám možnost zakázat dovoz jimi určených odpadů. Elektroodpady Jednou z mnoha výzev, kterým afrtuálně Úmluva čelí, je vzrůstající produkce použitých eiektrozaíízeni. Z důvodu snížení nákladů na recyklaci jsou tato zařízení mnohdy vyvážena do rozvojových 2emí pod záminkou opravy aopětovnétio potižití. V cílové zemi se však často ukáže, ze se z velké části jedná o zařízení neopravltelná a dále nepoužitelná. S takovýmto odpadem je pakvzhledem k omezeným kapacitám rozvojovýcbzemích nakládáno za podmínek ohrožujících lidské zdraví a životní prostředí. Země vývozu zároveň přichází o cenné suroviny, jež lze z těchto zařízení zpětně získat. Regionální centra Úmluvy napomáhají při její realizaci v rozvojových zemích. Pro aktivity těchto center jsou určující potřeby daného regionu. Pro region střední a východní Evropy slouží centrum v Bratislavě. Úmluva v ČR Česká a Slovenská Federatívni Republika přistoupila k Úmluvě v roce 1991. Pro f R je Úmluva platná od 1.1.1993. Byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod i 100/1994 Sb. Úmluva jev ČR naplňována prostřednictvím přímo platné legislativy EU, konkrétně nařízením č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Příslušným orgánem (tj. orgánem odpovědným za pňjem oznámení o přešhraniční přepravě odpadů a její povolování) a kontaktním bodem pro Úmluvu je Ministerstvo životního prostředí, odbor odpadů. Rozhodnutí o přepravě odpadů vydává Ministerstvo životního prostředí (odbor odpadů) ve správním řízení. Jak ČR pomáhá s plněním Úmluvy v rozvojových zemích? V rámci zahraniční rozvojové spolupráce se ČR podílí na zavádění postupů pro nakládání s odpady (např. v Srbsku, Vietnamu, Moldavsku, na Filipínách), a na sanačních projektech (např. v Kyrgyzstánu, Černé Hoře, Srbsku, Moldavsku, Mongolsku, Zambii).