Nervová soustava
Uzpůsobená na rychlé předávání informací
Rostoucí význam ve fylogenezi – jeden z
hlavních trendů ve vývoji živočichů.
Vybavená schopností zpracovávat, učit se
Základem pro chování, až po řeč, paměť,
vědomí
Neuron – buňka schopná komunikovat
elektricky, ale i chemicky (jako všechny
buňky)
Prvotní účel vzrušivých membrán.
Využití elektrických impulzů pro koordinaci pohybů a signálů.
Reflexní oblouk – primární funkční jednotka.
Hromadění spojů a
vstupů. Shluky (uzliny),
mozek.
Přes mozek jdou
informace o okolí, o stavu
těla jako celku, naučené
programy, anticipační
programy, volně řízené
chování…
Vývojové trendy:
Agregace
Centralizace
Cefalizace
Klesající, ale významná
autonomie periferie.
Smysly, pacemakery,
nervové „dálnice“
Členění nervového systému
Oddělení centra x periferie a somatických x autonomních (viscerálních) fcí
Mícha
Somatotopie –
Místo na těle a místo v NS
CNS se tvoří jako dutá trubice
z ektodermu
Vývoj mozku a původní
zpracování smyslových
vstupů
Mozek vzniká z rostrální části
nervové trubice
Vývoj probíhá zejména v
rostrální a dorzální
oblasti
Dominance telencefala
Vývoj kortexu
Ontogeneze mozku
Dominance telencefala, ale
jen u savců, zejména
primátů
Mozkové komory –
Svědectví trubicovitého
počátku
Oddělené prostředí mozkomíšního
moku
Vztah mezi lokalizací vstupů
a funkcí.
Mozkový kmen
Mozkový kmen a prodloužená mícha
Metencefalon:
Pons -most
Cerebellum - mozeček
Mezencefalon Střední
mozek:
Původně sensorické,asociační
a motorické centrum
Savci: Tegmentum, Tectum
(čtverohrbolí)
Tegmentum:
Substantia nigra
Tectum:
Superior colliculus dříve
zrakový nerv, pak
zrakové prostorové reflexy
Inferior colliculus –
sluchové reflexy
n.okohybný
n.kladkový
Diencefalon - Mezimozek
Stěny 3. mozkové komory
Hypotalamus reguluje homeostázu
Talamus – přepojovací stanice do a z koncového mozku, Hlavní integrační centrum
motoriky plazů a ptáků
Epitalamus
Koncový mozek - telencefalon
Vývoj kůry
telencefala
Bazální ganglia a paleopalium – podkorové staré části
Limbický systém – generátor emocí, motivace a základu učení
Limbický systém
a
Bazální ganglia
Součástí limbického sst. (patří k bazálním gangliím) je Nucleus accumbens. Objeveno
v 50’ . Myš vynechala kromě spánku všechny aktivity aby je mohla páčkou stimulovat.
Součást samoodměňovacího systému mozku.
Procesy odměny a posilování spojené s dopaminovou a serotinovou sekrecí.
NACC je člověka je aktivováno při naplnění nebo i představě finanční, potravní, sexuální
atd. odměny.
Vertikální členění:
do sloupců
Horizontální:
6 vrstev šedé kůry
15-25 miliard v
lidském mozku
Horizontální členění
cytoarchitektonická
mapa
Horizontální členění
cytoarchitektonická
mapa
Horizontální členění
Motorická a sensorická kůra - somatotopie
Zobrazovací metody: fMRI, TMS, PET, CT
Soustavy hybnosti:
• Autonomie ganglií mimo mozek
• Tektoretikulární soustava (původní
obratlovci)
• Talamostriátová soustava (plazi,
ptáci)
• Z neopalia: extrapyramidová
(savci), pyramidová (primáti)
Savci:
Extrapyramidová d.
Postoj, reflexy
Pyramidová d.
primáti
Jemná, naučená m.
myelinizuje až 2. až 3.
rok života
Hierarchie řízení motoriky
• Tonus
• Opěrná motorika
• Cílená motorika
Tonus
Opěrná motorika
Polysynaptický reflex
Cílená (volně řízená) motorika – korové motorické centrum
Cílená motorika – od ideje pohybu k provedení
Chierarchie struktur
řídících motoriku
Baz.g. (striatum) původně dominantní při řízení
pohybu. U člověka koordinují neúmyslnou (reflexní)
pohybovou aktivitu s úmyslnými pohyby. Subs.
Nigra. - parkinsonismus
Vegetativní
řízení:
2. úkol NS
Řídí vnitřní funkce podobně jako
endokrinní systém
Příklad spolupráce: dřeň nadledvin je modifikované
sympatické ganglium
Hypotalamus:
semiautonomní
centrum, součást
limbického sst
Spolupracující osy
Vegetativní
řízení:
Cholinergní a
Adrenergní
transmise
Rozdílné nároky a na vegetativní a motorickou inervaci
Inervace hladkého svalu
Funkční antagonismus: Flight or fight x Rest and digest
Dvojité, tj. přesnější řízení
Funkční antagonismus:
Stejná látka, ale různé receptory
Alfa adrenergní
Beta adrenergní
Funkční antagonismus:
Stejná látka -noradrenalin,
ale různé receptory (alfa, beta)
Chování: pohybová aktivita – důležitý prvek udržení homeostázy
Vrozené => učení => získané prvky
Myšlení jako „internalizace“ chování pomocí řeči
Vrozené: Taxe, nepodmíněné reflexy, motorické programy,
instinkty, emoce
Získané: neasociativní, asociativní učení (podmíněné reflexy,
napodobování, hra, vtištění, vhled)
Paměť:
Čas: krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá
Typ informace: nedeklarativní (pohybové vzorce - plavání,
percepční schémata - čtení)
deklarativní (dějová, rozpoznávací, významová)
Mechanismus?
Plasticita NS
Krátkodobá – změny funkční
Dlouhodobá – změny morfologické
Pre- i Post-
synaptické
modifikace
signálového
přenosu
po dráždění
Synaptická plasticita – rychlá změna funkce
Synaptická
Plasticita-dlouhodobá
Modifikace stavby –
Jak presynaptická…
Synaptická plasticita - dlouhodobá
…Tak postsynaptická: dendritické trny místem přestavby
Dendritické trny
místem přestavby
Chemie nervového systému
Účinky na psychiku