indian 1 monroe halle_berry Snipes GENETICKÁ A FENOTYPOVÁ PROMĚNLIVOST lucy_liu_014 426px-Robert_Redford_2005 Jackie_Chan_2002-portrait_edited 401px-Morgan_Freeman%2C_2006 whoopi-goldberg 45745715_Oldaboriginalmanweb Vztah rychlosti evoluce a genetické proměnlivosti: základní teorém přírodního výběru (Fisher, 1930): „Míra zvýšení reprodukční zdatnosti libovolného organismu v libovolném čase je rovna jeho genetické proměnlivosti v tomto čase.“ Evoluce jako dvoustupňový proces: 1. proměnlivost mezi jedinci v populaci 2. změny v zastoupení jednotlivých variant z generace na generaci Francis Galton, biometrikové problémy: mnoho genů často silný vliv prostředí kontinuální proměnlivost Gregor Mendel, mendelisté problémy: pro evoluční biology důležité studovat fenotypové projevy × pro genetiky snazší studovat přímo molekuly diskrétní proměnlivost File:R. A. Fischer.jpg Zdroje fenotypové proměnlivosti: rozdíly v genotypu rozdíly v podmínkách prostředí maternální vlivy (paternální vlivy) POPULACE společný genofond (gene pool) T. Dobzhansky, E. Mayr společný areál lokální populace (subpopulace, démy, mendelovské populace) globální populace, metapopulace populace experimentální, zemědělské, modelové Základní pojmy: •gen •lokus •alely = alternativní formy genu •genom = soubor všech genů jedince (jaderný, mitochondriální...) •genotyp = soubor alel jednoho nebo více genů jedince •homozygot (AA, aa): stejné alely na lokusu •heterozygot (Aa): různé alely na lokusu •haplotyp (haploidní genotyp) = kombinace alel na různých částech sekvence DNA, které jsou přenášeny společně Genotypové a alelové (genové) frekvence E. B. Ford, 1939-1970: přástevník hluchavkový (Panaxia [Callimorpha] dominula) genotyp A1A1 A1A2 A2A2 S počet 17062 1295 28 18385 genotypová frekvence 0,928 0,070 0,002 1 alelová frekvence A1 = 0,963 A2 = 0,037 1 2_1 Genotyp A1A1 A1A2 A2A2 Celkem Počet n1 n2 n3 N Frekvence P=n1/N Q=n2/N R=n3/N p = (2n1 + n2)/2N q = (n2 + 2n3)/2N genotypové: P, Q, R alelové: p, q P + Q + R = 1 p + q = 1 foto_011 Modelové populace – Hardy-weinbergovská p. Vlastnosti: diploidní pohlavní rozmnožování diskrétní generace 2 alely, segregace 1:1 stejné frekvence alel u obou pohlaví Modelové populace – Hardy-weinbergovská p. Vlastnosti: náhodné oplození (panmixie) opak: asortativní páření, příbuzenské křížení velmi velká (nekonečná) velikost žádná migrace žádná mutace žádná selekce 3 HARDYHO-WEINBERGŮV PRINCIP Godfrey Harold Hardy (1877-1947) vztah četností: p2 + 2pq + q2 = 1 File:Ghhardy@72.jpg File:Wilhelm Weinberg.jpg Wilhelm Weinberg (1862-1937) 1908 1. Četnosti alel z generace na generaci stálé = Hardyho-Weinbergova rovnováha 2. HW rovnováhy dosaženo již po 1 generaci náhodného křížení HARDYHO-WEINBERGŮV PRINCIP Zobecnění: geny vázané na X: samice: p2 + 2pq + q2 samci: p + q více alel: 3 alely: p2 + q2 + r2 + 2pq + 2pr + 2qr obecně pi2 + 2pij 2_3 heterozygoti nejfrekventovanější při p = q = 0,5 Q se snižuje rychlostí 2pq R rychlostí q2 Þ zvyšování Q/R ® vzácná alela „schována“ v heterozygotním stavu Frekvence vzácných alel Příčiny neplatnosti H-W rovnováhy: Metodické příčiny Neplatnost některého z předpokladů H-W populace: „null alleles“ „allelic dropout“ Snížení heterozygotnosti: selekce proti heterozygotům nenáhodné křížení (inbreeding, pozitivní asortativní páření) strukturovanost populace (rozdílné frekvence alel, srv. Wahlundův efekt) Zvýšení heterozygotnosti: selekce podporující heterozygoty nenáhodné křížení (outbreeding, negativní asortativní páření) Migrace mutace GENETICKÁ PROMĚNLIVOST V POPULACÍCH Metody studia genetické proměnlivosti: elektroforéza proteinů + - analýza restrikčních fragmentů (Southern blotting, RFLP, DNA fingerprinting) PCR, sekvencování, mikrosatelity ... Finger Polymorfismus a polytypie File:Heliconius mimicry.png Polymorfismus: podíl polymorfních lokusů (P) velikost populačního vzorku většinou omezená Þ hranice 5% (P0.05) nebo 1% (P0.01) počet alel na lokus (A; allele diversity, allele richness) průměrná skutečná heterozygotnost (Ho) průměrná očekávaná heterozygotnost (He) = genová diverzita nukleotidový polymorfismus (q) nukleotidová diverzita (p) Otázka rozsahu proměnlivosti v přírodních populacích: T.H. Morgan, H. Muller: „klasický“ model proměnlivost omezená A. Sturtevant, T. Dobzhansky: „rovnovážný“ model proměnlivost normou [USEMAP] [USEMAP] GENETICKÁ PROMĚNLIVOST V PŘÍRODNÍCH POPULACÍCH HZ GENETICKÁ PROMĚNLIVOST V PŘÍRODNÍCH POPULACÍCH 1966: Harry Harris – člověk; Richard Lewontin, John Hubby – D. pseudoobscura mikrosatelity, minisatelity → vysoké mutační tempo, vysoká variabilita otázka reprezentativnosti PROMĚNLIVOST NA VÍCE LOKUSECH linkage blízkost lokusů = vazba platnost předpokladů H-W Þ ustavení vazbové rovnováhy tento proces může být pomalý Þ vazbová nerovnováha koeficient vazbové nerovnováhy D vztah D a rekombinace r : Příčiny vazbové nerovnováhy: absence rekombinace (např. inverze) nenáhodnost oplození selekce recentní mutace vzorek směsí 2 druhů s různými frekvencemi recentní splynutí 2 populací náhodný genetický posun (drift) PROMĚNLIVOST NA VÍCE LOKUSECH