Řešení – příklad 1 212 35 m1063.6 81.92.998 10002.11047.6        g K k gk K w w     Řešení – příklad 2 s m 10496.110225.10125.0773.9 180 1025.12 64.0 008.0 10002.1 81.92.998 m105.3mm35.0 87 8 3 4 50                 K d Řešení – příklad 3 a) 1-710 m1040065.9108.42.081.92.998    s wws S gnS  3 3 76 m3.80118100188.013 m m 188.0131040065.925108     HSMAV SMA H V stot s tot b) 148 m1046885.1105.181.92.998    s pws S gS  3 3 46 m6.7029372100026.29377 m m 026.377291046885.125108     HSMAV SMA H V stot s tot c)     1-4108 m1047825.1108.42.0105.181.92.998    s wpws S ngS  346 m9.50395621001047825.125108   HSMAV stot totQ 9.50329526.70293723.80118 d) %36.99100 0.5049562 6.7029372 %64.0100 0.5049562 3.80118   y x Příspěvek ze storativity způsobený přeskupením zrn pevné fáze tvořil 99.36 % celkového vyčerpaného množství, kdežto příspěvek způsobený expanzí vody tvořil pouze 0.64 %. Řešení – příklad 4 a) 346 m56.1961242106105.6   HMASV sp b) 35 35 m600165102.723.0 m102.71200060     d totyd tot tot d y V VSV HAV V V S c) 07.023.03.0  yr SnS d) 35 m40050102.707.0   totrr tot r r VSV V V S e) Při poklesu hladiny o 12 m dojde v případě napjaté zvodně k uvolnění 196.56 m3 vody ze zásobnosti, v případě volné zvodně to bude podstatně více díky drenáži pórů a to 165 600 m3. V případě volné zvodně bude po snížení hladiny o 12 m díky retenční kapacitě horniny Sr = 0.07 kapilárními silami v pórech zadrženo celkové množství 50 400 m3 vody. Řešení – příklad 5 V okamžiku, kdy vlak dorazil do stanice (bod 1) došlo ke zvýšení tíhy nadloží a tudíž i celkového vertikálního napětí . Toto přidané napětí bylo minimálně z části přenášeno kapalnou fází, což se projevilo v pozorovaném zvýšení hladiny po příjezdu vlaku (bod 2). Úroveň hladiny se poté prudce snížila o 3 mm (bod 3), což bylo způsobeno tím, že tíha vlaku začala být přenášena především zrny pevné fáze a přebytečná pórová voda unikla do míst s nižším tlakem. Dále bylo pozorován postupný pokles hladiny díky zmenšování objemu pórů tíhou nadloží (oblast mezi body 3 a 4). Pokud by vlak neodjel došlo by k ustálení hladiny na nové hodnotě. Jakmile vlak ze stanice odjel (bod 4) došlo okamžitě k poklesu celkového napětí , respektive efektivního napětí ef, což způsobilo vertikální expanzi zvodně a zvětšení objemu pórů. Tento znovu nabytý pórový prostor byl prudce zaplněn vodou, což mělo za následek pokles hladiny (bod 5). Následovalo postupné doplnění vody z okolí, protože tlak v místě železniční stanice byl najednou nižší než v okolí a k postupnému návratu hladiny k původní hodnotě před příjezdem vlaku (není na obrázku).