Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
Cvičení č. 4
Úvod:
Pro daný okres zpracujte referát o:
geologické stavbě území
reliéfu území
klimatických poměrech území
vodstvu, hydrologických poměrech území
půdách na území okresu
rostlinstvu a živočišstvu území
Vypracování:
Geologická stavba území
Oblast okresu Blansko se nachází v geologické oblasti Českého masivu nazvané
Moravosilesikum, neboli oblasti moravskoslezské. Největším podílem se na geologické stavbě
území okresu blansko vyznačují prvohorní zvrásněné, převážně usazené horniny v celé východní
části okresu např. břidlice, droby, křemence a vápence. Vápence najdeme převážně v CHKO
Moravský Kras, kde jsou vápencové útvary soustředěny a vytváří krásné přírodní útvary, jako např.
skála Sloup, Sloupsko-šosůvské jeskyně nebo jeskyně Kůlna (viz Obrázek č. 1). Dále jsou zde
velkým podílem zastoupeny starohorní hlubinné vyvřelé horniny žulového charakteru žuly a
granitoidy. Těžba těchto hornin je v dnešní době velice žádaná na výrobu dekoračních kamenů.
Třetí nejvyskytovanější horniny jsou usazené horniny mladších prvohor jako jsou pemokarbonské
pískovce, slepence a jílovce. Čtvrtohorní usazené horniny jsou na území okresu Blanska
soustředěny v severní části a některé z nich jsou těženy pro stavebnické účely. Pouze malé
zastoupení v geologické stavbě oblasti mají částečně přeměněné sopečné horniny, hlubinné vyvřelé
horniny a druhohorní usazené horniny pískovce, opuky a jílovce.
Na území se také vyskytuje zhruba dvanáct tektonických zlomů, a většina z nich je dlouhá
do délky dvanácti kilometrů. Na devedesáti procentech území okresu je převažující střední až
vysoký radonový index, který naznačuje určitou zvýšenou míru radioaktivity některých hornin.
Obrázek č.1 Jeskyně Kůlna v CHKO Moravský Kras
Zdroj:http://www.blanensko.cz/files/filemanager_images/fotogalerie/files/ckeditor/Fotogalerie/moravsky%20kras/Kulna01.jpg
Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
Reliéf území
Povrch okresu Blansko je dost členitý a rozkládají se zde především vrchoviny. Celé území
patří do Česko-moravské soustavy v provincii Česká vysočina. Rozlišujeme zde tři
geomorfologické jednotky ze západu do okresu zasahuje Hornosvratecká vrchovina, která sousedí
s Boskovickou brázdou, a většina území patří Drahanské vrchovině. Nejvýše položený vrchol je ve
výšce 727 m a nejnižší místo je ve výšce 248 m, to svědčí o poměrně velikém výškovém rozpětí.
V okolí toku Svitavy a na severu Boskovické brázdy je reliéf poměrně rovinatý a nížinný,
ovšem Drahanská vrchovina na východě je výše položená a více členitá, a díky jinému
geologickému složení měla v průběhu doby větší schopnost odolat celkové erozi.
V oblasti CHKO Moravský Kras je reliéf velmi členitý díky protékající říčce Punkvě a díky
všem vápencovým útvarům, které se zde nacházejí. Díky ochraně přírody je toto území velice
zachovalé a hojně turisticky navštěvované.
Obrázek č. 2 Vyznačení okresu Blansko na mapě geomorfologických celků (červenou barvou).
Zdroj: http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/geomorfologie/GEOCELKY.GIF
Klimatické poměry
Podle klasifikace E. Quitta (1971) patří okres Blansko do mírně teplé oblasti. Na místní
klima má největší vliv nadmořská výška. Nejtepleji je na jihozápadě okresu a v nížinných oblastech
Boskovické brázdy, naopak chladněji je postupem více k severovýchodu na Drahanské vrchovině.
Průměrná roční teplota se pohybuje na severu okresu v rozmezí 6 až 7 °C a na jihu mezi 7 a 8 °C,
roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 a 700 mm (ČHMÚ, 2013). Částečně i díky takovému
příznivému počasí pro pěstování obilovin má okres Blansko necelých 50 % své rozlohy pokrytých
ornou půdou.
Obrázek č. 3 Okres Blansko vyznačený v mapě klimatické klasifikace (černě vyznačený).
Zdroj: http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/mapa1.jpg
Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
Vodstvo, hydrologické poměry
Celé území okresu Blansko spadá do povodí řeky Dunaj. V menším měřítku je toto území
součástí povodí Svratky, do které se mimo území okresu vlévá největší řeka, která Blanskem
protéká Svitava. Řeka Svitava pramení ve svitavském okresu a odtud teče směřem k jihu, kde se
na území Brna vlévá do Svratky. Je dlouhá necelých sto kilometrů, ale povodí má výměru 1150
km2
. Na řece leží většina největších obcí v okresu Blansko, Letovice a Adamov. Zprava se u obce
Letovice do Svitavy vlévá Křetínka, na které je postavena největší vodní nádrž v Blanském okresu
(viz Obrázek č. 4). Dále se do Svitavy vlévá z levé strany řeka Bělá, na které je postavena taktéž
vodní nádrž, která byla pojmenována po nedaleké obci Boskovice. Posledním větším přítokem
Svitavy je podzemní řeka Punkva, která je nejdelší podzemní řekou v ČR a pramení v CHKO
Moravský Kras. Na tomto území se díky dlouhodobému působení tekoucí vody zfromovaly vzácné
přírodní krasové útvary, které jsou dnes chráněné.
V obci Jednovnice se nachází největší rybník oblasti Olšovec. Dále je zde několik dalších
rybníků menší velikosti, které jsou využívány stejně jako vodní nádrže k rekreaci nebo rybolovu.
V průběhu posledních sta let bylo povodí řeky Svitavy hodně změněno čiností člověka.
Řeka Svitava, díky které Blansko zažilo několik povodní byla v některých úsecích upravena pro
zvětšení průtoku a na dvou přítocích byly vybudovány umělé nádrže. Největší povodeň byla v roce
1938, kdy se průtok a hladina vody přiblížily k hranici stoleté vody. Za posledních sto let hladina
překročila dvakrát padesátiletou vodu a poslední povodeň zde byla v roce 2006, kdy byla
zaznamenána čtvrtá nejvyšší hodnota vodní hladiny.
Obrázek č. 4 Umělá vodní nádrž Křetínka
Zdroj: http://www.berx.cz/galerie/pokus%20o%20let%20do%20kame-/kretinka.JPG
Půdní typy území
V Macošském bioregionu se na výchozech vápenců, většinou na svazích nacházejí
rendziny, často kambizemě(zhnědlé) s odvápněnou jemnozemí. Tyto půdy umožňují vsakování vod
do podzemní. Na náhorních plošinách můžeme nalézt hnědozemě na spraších a sprašových hlínách.
V nejvyšší ploché části Drahanského bioregionu se rozprostírají souvislé plochy
bystrických kambizemí. Nacházejí se zde také ostrovy primárních pseudoglejů na těžších hlínách.
Kyselé typické kambizemě, které jsou často oglejené, pokrývají nižší plošiny a horní části
okrajových svahů, na kterých jsou mimoto vyvinuty typické kambizemě. Typické hnědozemě
nalezneme na ostrovech sprašových hlín a spraší na východě bioregionu. Velmi omezené plochy
rendzin se vyskytují na vápencích.
Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
Hlavní tepnou okresu Blanska je řeka Svitava a ta ohrožuje celé zemědělství, jelikož hrozí
erozí a následně potom celou devastací půd a snížení výnosů z prodeje plodin. Erozí přenášený
materiál je následně ukládán v silničních příkopech, korytech vodních toků a ve vodních nádržích,
podílí se na zhoršování kvality povrchových vod. Nejvíce ohrožená je Drahanská a Bobravská
vrchovina, kam patří právě okres Blansko a Brno-venkov.
Okres Blansko celkově má nejmenší podíl kvalitních půd v celém JM kraji. Do I. Třídy
ochrany půd ZPF se řadí pouze 5,3% celkové půdy v okrese Blansko. Do II. Třídy se řadí 7,1 %.
Tyhle čísla jsou nejmenší z celého kraje, což mluví za vše. Na druhou stranu má Blansko největší
výměru trvale travnatého porostu.
Díky přítomnosti Moravského krasu okres Blansko vykazuje nejvyšší podíl zalesněnostiaž
50% území pokrývají lesy.
Obr. č. 5: Rendziny na vápencích v Moravském krasu
Zdroj: http://jirman.info/www/ugp/presentace/04-pedologie/pedologie.html
Rostlinstvo a živočišstvo
Macošský bioregion se nachází v geomorfologickém podcelku Moravský kras a vytváří
úzký pruh vápencového území ve středu Jižní Moravy. V tomto území se převážně nachází 4.
bukový stupeň, na dnech žlebů lze rozpoznat také 5. jedlovo-bukový vegetační stupeň. V dnešní
době se zde převážně nalézají lesy s přirozenou skladbou, kde jsou ve velké míře zastoupeny
dřínové doubravy, bučiny, dubohabřiny a suťové lesy. V krasových údolích žije výrazná hmyzí
fauna(např. píďalky).
Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
V celku Drahanská vrchovina a v jižní části celku Zábřežská vrchovina se rozkládá
Drahanský bioregion, pro který je typický 3. dubovo-bukový až 5. jedlovo-bukový vegetační
stupeň. V bioregionu tvoří vegetaci bukové bučiny, květnaté bučiny se rozprostírají v členitějším
reliéfu. Plošiny v současnosti pokrývají pole, na kterých se místy objevují zbytky vlhkých luk,
naopak na svazích velké pozůstatky bučin a kulturní smrčiny. Na tomto území je relativně
zachovaná fauna přirozených bučin, místy se nacházejí rašelinné louky, na kterých žijí zbytky
rašeliništní fauny. Ze významných druhů zvířat zde žije ježek východní, hnědásek, strakapoud
prostřední atd.
Obr. č. 6: Hnědásek černýšový v Moravském krasu
Zdroj: http://www.ursus.cz/fotoalbum/rok_2011/Moravsky%20kras_a_Klak/album/slides/22.JPG
Závěr:
V tomto cvičení jsme stručně charakterizovali okres Blansko. Díky tomu si můžeme udělat
celkově lepší obrázek o daném regionu. Po tomto cvičení jsme schopni říci, jaký tam převládá
reliéf, geologická stavba, vodstvo, klima, půdy a jaká je tam biogeografie. Text je doplněn o
obrázky pro lepší představu.
Základy regionální geografie (jaro 2013)
FADRNÝ Matěj, B-AG-APGI, 1. ročník, Brno 2013
HORTVÍK David, B-GK-GEOG 1. ročník, Brno 2013
Zdroje:
Blansko [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.blansko.cz/
RESORT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Český hydrometeorologický ústav [online]. 2013
[cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.chmi.cz/
Charakteristika okresu Blansko. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-21].
Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_blansko
Dekorační kameny. Česká geologická služba [online]. 2009 [cit. 2013-03-21].
Dostupné z: http://www.geology.cz/app/eurolithos/index_cz.pl
RESORT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Geologická služba ČR [online]. 2013 [cit. 2013-03-21].
Dostupné z: http://www.geology.cz/extranet/
Povodeň. MČ Brno-sever [online]. 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z:
http://www.sever.brno.cz/index.php/2012-03-20-19-30-54/79-ochrana-obyvatelstva/obcan-v-
ohrozeni/626-povoden.html
VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA. Hydroekologický
informační systém VÚV TGM [online]. 2001, 2012 [cit. 2013-03-22].
Dostupné z: http://heis.vuv.cz/
QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, 1971.
Územně analytické podklady Jihomoravského kraje. Http://www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2009
[cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.kr-
jihomoravsky.cz/stahuj/oupsr/uap_jmk/TEXTOVA_CAST/2_cast_A/09_A_5.pdf