}Dvě míry nezaměstnanosti: }Míra registrované nezaměstnanosti (MPSV) = poměr lidí zaregistrovaných na úřadech práce (kteří jsou dosažitelní) ku pracovní síle (zaměstnaní+nezaměstnaní) ◦není mezinárodně porovnatelná, neboť odráží národní specifika trhu práce ◦každý členský stát má například jiný systém podpory v nezaměstnanosti – odlišně definovaní nezaměstnaní ◦Míra registrované nezaměstnanosti - každý měsíc, i za okresy a obce } }Obecná míra nezaměstnanosti (ČSÚ) ◦nezaměstnaný = splňuje zároveň tři podmínky (podle definice ILO): počítá s nedosažitelnými –1) není zaměstnán; 2) aktivně hledá práci a 3) je připraven k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů). ◦Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) ◦Eurostat nepřebírá obecnou míru nezaměstnanosti, kterou samostatně zveřejňují jednotlivé národní statistické instituce, ale využívá jejich zdrojová data (z výběrových šetření) pro vlastní výpočet = mezinárodní srovnatelnost ◦Proč přebírá zdrojová data ? –ČSÚ - nezaměstnaní - skupina 15letí a starší - Eurostat omezuje horní věkovou hranici na 74 let –Eurostat publikuje obecnou míru nezaměstnanosti na regionální úrovni pouze jednou ročně - ke konci následujícího roku –Český statistický úřad - každé čtvrtletí - data jsou dostupná za celou ČR, regiony soudržnosti a jednotlivé kraje úuv }Nový ukazatel – registrovaná míra nezaměstnanosti – MPSV } }Původní ukazatel srovnává }počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání dle evidence pracovišť ÚP ČR s pracovní silou }(zaměstnané, tak nezaměstnané osoby - nikoli ekonomicky neaktivní) }zdroje dat pro tento jmenovatel (pracovní síla) jsou odlišné - dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou bráni z evidence ÚP ČR, zaměstnané osoby jsou vzaty z dat VŠPS. } }Nový ukazatel }podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let }čitatel (tj. počet evidovaných lidí bez práce) zůstává nezměněn - přizpůsobena věková skupina jmenovateli (15 – 64 let). }jmenovatel - pracovní síla nahrazena celkovým počtem obyvatel v tomto věku z bilance obyvatel }data z tohoto zdroje – do úrovně obcí. }nový ukazatel bude vyjadřovat podíl nezaměstnaných ze všech obyvatel v daném věku, zatímco míra nezaměstnanosti poměřuje uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám, což je obtížněji interpretovatelné } F:\dotkorandsky\ZRG\rozdil mezi ukazateli MPSV.jpg Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13856/tz_071112a.pdf }V rámci tohoto cvičení se pokuste vytvořit jednoduchý „mediální“ a „kulturní“ obraz území vašeho okresu. Zadání je specifikováno pouze rámcově - opřete se o vlastní tvořivost a invenci. } }U mediálního obrazu – zaměřte se na média s celorepublikovým a větším prostorovým dosahem (tzn. celá ČR, Evropa, svět – deníky, cestovatelské servery, zájmová sdružení atd.). Vyhledávejte informace týkající se území vašeho okresu (tedy i jeho částí - obcí, měst, chráněných území, významných zaměstnavatelů apod.). Na základě získaných informací se pokuste vytvořit a popsat takový obraz území okresu, jaký by si o něm člověk mohl vytvořit, pokud bude mít k dispozici pouze médii zprostředkované informace. Takto vytvořený obraz vlastními slovy dále komentujte, a to zejména v tom smyslu, jestli a do jaké míry je podle vás zkreslený. } }U kulturního obrazu – částečně můžete vycházet z informací získaných v předcházející části cvičení. Doplňte ale i další zdroje – např. literaturu, písně nebo obrazy související s územím okresu, média s regionálním rozsahem, uveřejněné rozhovory s místními obyvateli a osobnostmi apod. Cílem je vytvoření „obrazu“ místní kultury a jejich (případných) odlišností v rámci území okresu – např. místní folklor, zvyklosti, kulturní události. Zamyslete se, jak tyto a další faktory souvisí s regionální identitou obyvatel. } }Na závěr komentujte: }• Váš vlastní metodický postup zpracování a důvody tohoto postupu. }• Postupovali byste příště stejným způsobem, nebo jinak? Zdůvodněte proč. }• Jak by podle vás bylo možné postup zkoumání obrazu území dále „vylepšit“- např. pokud byste měli více času, finančních zdrojů apod.? }• Je podle vás okres vhodným prostorovým rámcem pro zkoumání obrazu území? Pokud ne, jaký jiný prostorový rámec (nebo i zcela jiné řešení) byste navrhovali? } }Cílem cvičení je srovnání (komparace) dvou regionů (okresů). }Každá pracovní skupina dostane k dispozici vypracovaná cvičení jiné pracovní. }Provede srovnání dvou okresů z hlediska všech ukazatelů a charakteristik zjišťovaných v rámci předcházejících cvičení (cvičení 3 – cvičení 8) }Srovnání z hlediska nejvýraznějších rozdílů nebo naopak podobností + vlastní komentář (např. kde a proč je situace „lepší“ nebo „horší“). Měla by obsahovat textovou část, tabulky, grafy, obrázky atd. } }Vyhledejte jeden nebo dva (podle územního rozsahu) strategické rozvojové dokumenty, týkající se (částí) území vašeho okresu (programy nebo strategie rozvoje obcí, měst, mikroregionů, svazků obcí, MAS …) } Preferujte ty, které z hlediska jejich prostorového zaměření pokrývají co největší část území okresu. } }Dokumenty prostudujte – poreferujte: }název dokumentu, pro jaké území je určen, jaký časový rámec řeší, kdo jsou jeho autoři, na čí podnět a za jakým účelem dokument vznikl }analytická část – povšimněte si, jakým způsobem je analyzováno dané území, jak autoři u této analýzy postupovali, v čem jsou podle vás její nedostatky, čím by se dala vylepšit atd. }jaké jsou podle autorů dokumentu silné a slabé stránky (rozvoje) území, jaká identifikovali ohrožení a příležitosti? Souhlasíte s nimi? }návrhová (strategická část) – jaké hlavní priority, cíle, opatření… rozvoje území autoři dokumentu pro dané území stanovují. Souhlasíte s autory? Navrhli nebo doplnili byste nějaké vlastní priority rozvoje? }další názory, připomínky, komentáře týkající se daného dokumentu… } }Druhá část cvičení – vyhledejte strategický rozvojový dokument území, kterého je váš okres jednoznačnou součástí (např. kraj) – charakterizujte ho stejně jako v předešlém případě } }Třetí část - uveďte váš názor na obsahovou a koncepční provázanost (příp. rozporuplnost) obou dokumentů. Zhodnoťte oba dokumenty v kontextu informací, které jste o regionu (okresu) získali doteď (analýzou a komparací s jiným okresem). } }Čtvrtá část – pokuste se vytvořit vlastní jednoduchou koncepci strategie rozvoje území vašeho okresu (jako celku) na příštích 10 až 20 let. Zaměřte se na určení silných a slabých stránek, příležitostí, ohrožení, cílů a priorit dalšího rozvoje. }