Trávicí trakt, jako endokrinní žláza (gastroenteropankreatický systém - GIP) Střevo -střevo / trávicí ústrojí je „největší endokrinní orgán" - vlastní endokrinní buňky jsou difusně rozšířeny => difúzní neuroendokrinní systém (DNES) - sekretin (S-buňky), somatostatin (D-buňky), glukagonu podobný peptid (L-buňky), cholecystokinin-pankreozymin (M-, I-, CCK-buňky), gastrin (G-buňky), pankreatický peptid (PP-buňky), trávení inhibující peptid (gatric IP, GIP), vasoaktivní střevní peptid (vasoactive intestinal peptide, VIP) - sekrece regulována vlastním průběhem trávení a jeho produkty, v některých případech také parasympatikem (bloudivý nerv - n.vagus) - tyto endokrinní buňky mají možná původ v neurálních buňkách - (neuroektoderm, neurální lišta) -některé z těchto hormonů se vyskytují i v mozku - (cholecystokinin, gastrin, VIP, somatostatin,...) Koncentrace vybraných hormonů (pmol/g v oválech) a hustota příslušných endokrinních buněk (počet buněk na mm2) v daném regionu v trávicím traktu člověka Gastrin (G-buňky, hlavně žaludeční a duodenální sliznice) - stimulace žaludeční a pankreatické sekrece, inzulinu, glukagonu. Stimulace motility žaludku a střeva, trofický efekt na sliznici travicího traktu celkově Produkce indukována parasympatikem, nárůstem pH žaludku a přítomností AMK a peptidů v žaludku. Produkce tlumena somatostatinem Cholecystokinin (epitelie apikální části duodena) - stimuluje vylučování žluči a pankreatické šťávy (+ syntézu jejích enzymů), kontrakci žlučníku, inhibuje vyprázdnění žaludku, má trofický vliv na pankreas, stimuluje sekreci glukagonu Produkce indukována produkty trávení - AMK, peptidy, mastné kyseliny Sekretin (S buňky přední části tenkého) - stimulace sekrece panreatu (hlavně HCO3-, voda, ionty). Inhibuje sekreci žaludku a motilitu tlustého střeva Produkce po stimulaci AMK, peptidy a nízkým pH. © © Gastric Distension G-Cell (+) iv GRP Gastrin Účinky gastrinu a jeho regulace prostřednictvím bloudivého nervu (n. vagus; parasympatikus) GRP - Gastrin releasing peptide Ach - acetylcholin SST - somatostatin ECL - enterochromafinní buňky Tvorba gastrinu SOMATOSTATIN Je tvořen buňkami D téměř v celém GIT. Podnětem pro jeho uvolnené je snížené pH v antru a obsah tuků a proteinů ve střevě. Pro jeho sekreci z pankreatu je stimulem zvýšená glykemie, zvýšená hladina AMK, mastných kyselin a gastrin.Dále se zvedá hladina žaludečního somatostatinu při hladovění. Somatostatin inhibuje sekreci gastrinu, VIP, GIP, sekretinu a motilinu, snižuje motilitu žaludku, duodena i žlučníku. Snižuje uvolňování inzulinu i glukagonu v pankreatu,snižuje sekreci a resorpci v GIT. GASTROINTESTINÁLNÍINHIBIČNÍ PEPTID (GIP) Je produkován buňkami K sliznice duodena a jejuna. Sekrece je stimulována přítomností glukozy a štěpných produktů tuků a bílkovin. Jeho hlavním účinkem je stimulace sekrece inzulinu. VAZOAKTIVNÍ INTESTINÁLNÍ PEPTID (VIP) Je přítomen v enterickém systému jako neurotransmiter, nachází se také v CNS (v mozkové kůře a hypothalamu), ve dřeni nadledvin a společně s Ach v dalších autonomních gangliích,nachází se také v krvi. Jeho sekrece z jejuna je stimulována tukem, podněty pro tvorbu jsou také i neurogenního původu. Jeho účinky jsou: stimulace sekrece vody a elekrotrolytů ve střevě, stimulace relaxace hladké svaloviny střeva a svěračů, vazodilatace periferních krevních cév a útlum sekrece kyseliny chlorovodíkové v žaludku, tlumí pohyby žaludku. Je také důležitým neurotransmiterem a neuromodulátorem. NEUROPEPTID YY Je produkován endokrinními buňkami GIT a je peptidickým mediátorem. Jeho produkce je spuštěna tukem v lumen střeva. Tlumí exokrinní sekreci pankreatu a žaludku a tlumí také střevní a žaludeční motilitu NEUROTENZIN Vzniká ve sliznici ilea a vyskytuje se jako neurotransmiter v neuronech enterických plexů Stimulem pro jeho sekreci jsou tuky přítomné v ileu. Tlumí sekreci a motilitu v žaludku a tlumí vyprazdňování žaludku. Působí také vazokonstrikci. GASTRIN RELEASING PEPTID (GRP) Uvoňuje se jako neurotransmiter v nervových zakončeních nervus vagus v žaludku. Stimuluje uvolnění gastrinu, CCK, pankreatického polypeptidu, glukagonu, GIP a somatostatinu. Zprostředkovaně přes gastrin stimuluje sekreci HCl pankreatické šťávy, zprostředkovaně ovlivňuje i motilitu střev. SUBSTANCE P Nachází se v endokrinních a nervových buňkách trávícího ústrojí,také ve dřeni nadledvin, v bazálních gangliích a v hypothalamu. Zvyšuje motilitu tenkého střeva a kontrakce hladké svaloviny. V nervovém systému obecně funguje jako modulátor a neurotransmiter spojený s vnímáním bolesti. MOTILIN Je uvolňován enterochromafinními buňkami v žaludku, tenkém střevě a tlustém střevě, zejména během lačnění. Vyvolává kontrakce hladkého svalstva žaludku a střev, zvyšuje motilitu žaludku. Jeho koncentrace je zvýšena v době mimo trávení. Pankreas - endokrinní část - endokrinní buňky A (glukagon), B (insulin), D (somatostatin) -buňky A a B asociovány vždy s tkání odpovídající exokrinní sekreci pankreatu -A a B buňky tvoří ostrůvky: Langerhansovy (spolu s D buňkami, savci), obecně pankreatické ostrůvky, Brockmannova tělíska u ryb erhans savců (člově PANKREATICKÝ POLYPEPTID Je produkován endokrinními buňkami Langerhansonových ostrůvků pankreatu. Podnětem k jeho produkci jspu proteiny, tuky a glukoza v horním úseku tenkého střeva a také vagová stimulace. Jeho hlavní účinek je ůtlum žaludeční sekrece a motility. Snižuje účinnost sekretinu a CCK. PreproinsuIin i ProinsuIin i InsuIin + C-peptid Podobně z progIukagonu vzniká i gIukagon Konvertásy + karboxy peptidásy Indukce produkce insulinu A Cluccse ATP-Sůnsitívů K' channel Depolariiation Voltage-dependerrt Ca?* chanr>fil o secreticm o o Mechanisms of Insulin Action I rri in lnil4rWlGF-r G^uu^'I in;itriiH-n ^nijhůaia \\m\.- •.i:\.i\ť.u BAHvd NjJ-if..NifUTř 4-14r 793 3.1}*, 2 (km Patologie - Diabetes + Mutace měnící fci Insulinu SIGNAL PEPTIDE ID MM [Bei isii :bhj: ioni LJU' GUI CÜrSMÜD L35F val Asa Gin Ms cys Qly s*r His Lau valülu * ü Leu Tyi Lüu Varels Gly GliT* CM 711B2 31 lFjüctg^i I u;:i i c Q O Endokrinní ostrůvky pankreatu u bezčelistnatých (sliznatky), paryb a ryb (typ II je běžnější) Agnatha sliznatky endokrinní pankreas odvozený od žlučovodu a oddělený od exocrinního mihule endokrinní pankreas samostatný orgán odvozený od duodea ryby Elasmobranchii endokrinní pankreas v podobě buněk lokalizovaných podél rh r\m h+ pankreatického kanálu, exokrinní pankreat je plně separovaný unonciricmyes od jater Holocephali endokrinní buňky v nevaskularizovaných shlucích integrovaných do exokrinní tkáně Latimerie podobné žralokům, poprvé tvorba ostrůvků, B-buňky kolem kapilár mezi aciny, exokrinní pankreas je oddělen od jater Osteichyes Teleostei endokrinní pankreas je samostatný orgán „principal" ostrůvky, Brockmannova tělíska nebo je integrován do exokrinního obojživelníci plazi Dipnoi separátní orgán, tzv. „principal" ostrůvky mloci endokrinní buňky roztroušené v exokrinní tkání, případně asociované do ostrůvků, někteří nemají A-buňky žáby endokrinní buňky z pankreatických kanálků během larválního stadia, asociují do ostrůvků a ty již zůstávají endokrinní buňky v ostrůvcích lokalizovaných kolem střeva ptáci / savci endokrinní pankreas v podobě vaskularizovaných ostrůvků, oddělených od exokrinní tkáně - párové i nepárové (redukce) orgány - Leydigovi (intersticiální / vmezeřené) buňky, nejsou u všech obratlovců (steroidy) -Sertoliho buňky (steroidy, inhibin, anti-mullerian Boundary eclls teleostei m m Regulace Hypotalamus I Hypofýza I Testes I Hypotalamus Hypatfiai-amuSi CD en Seconds, ly ěěx ůiýáris Setündsry sen ťhrirsíjiBrisliee (?} GnRH frůin hypolhnlHmii.5 stánulales the «rillen iůl piluiLoij lw wvist, FSH Hrní LH. ť2) ŕňH Stimulates: SuStŕítlBĽUlaf eels 10 secríífu undragsn-binrlin:] ® LH sbmulales inlaratniiil ::nl y ic; In Li« |jriJK)H-) . v KI ]JTí I ľS( + H I DIPNOANS \ tri Ľa n lun^fivh (-H () f South American lunyrish AMPHIBIANS (+) hi*) < + )< -ŕ) ■i- m :■ liLPHALIANS tatfish [+)(*:•) COELACANTHS Coclačanth (+')(»*) ^ 4 SARCOPTĽRYGIANS CHONDRICI y___ OSTEICHTHYES t PJ / HOI.OSTKANS L o tig nose gyr ) (-H CHONDROSTF.ANS ShnrinosĽ MurtKon I 4- i J Nile hichir f-hl í > Rťedtish i )(—) \CTlNOPTt RYGIANS GNATIIOSTOMÍ S >CYCLOSlOVU Si- t f- i v AGNA 1 H\ Pineální žláza — epifýza (derivát dorsální části diencaphaia) ---■ ■---------p,---j .~ j ,----j------. . , ----, — ■---|---— ■ ! ■ — ■---—--—■ ■ - složena zejména z pienalocytů a podpůrných glií -u většiny obratlovců fotoreceptivní struktury, nejlépe obojživelníci, plazi, a odpovídají na světlo, ztraceno u savců (některé komponenty fotorecepce ale zachovány - fotoreceptivní S-antigen) - produkce melatoninu (regulace cirkadiálních rytmů, den-noc, roční období) - další hormony - vasoaktivní intestinální peptid (VIP), vasotocin, renin, hypofyziotropní hormony (THR, LHRH, PIH, PRH) - inervace sympatikem, spojení s hypothalamem, suprachiasmatickými jádry (biol. hodiny) -u člověka velmi jednoduchá, u slonů a nosorožců velmi malá - není přítomna u sliznatek, krokodýlů, rodu Torpédo, velryb - je zde snad pineální tkáň součástí mozku? Torpedo AM PR IV Paraphysis 'EL K OST FISH Skin Cartilaginous skull Pineal tract Habenular tract Posterior commissure Subcommissural oruan l'int'al organ 1 III ventricle Habenular commissure P a rap i nta I organ Skin and scales Skull -Midbrain Pineal organ — Posterior commissure Pineal tract Subcommissural organ Habenular commisure Parapineal organ (variable) Paraphysis DorsaI SilĽ ALBINO RAT Nervi conarii Cerebral venous drainage Cingulate gyrus of cerebral hemisphere Corpus callosum Skull Cerebellum Tentorium eerebel Pineal organ Midbrain Aberrant habenular-posterior commissural fibers of pineal stalk Fornix III ventricle Choroid plexus Habenular commissure Posterior commissure Subcommissural organ Pineal recess FROC. Frontal (parapineal) organ Pineal nerve Paraphysis Skin Skull Posterior commissure Pineal organ Subcommissu ral organ Dorsal sac Pineal tract III ventricle Choroid plexus Habenular commissure LIZARD H U M A N Cingulate gyrus oľ cerebral hemisphere Splenium of corpus callosum Choroid plexus III ventricle Skin and scales Skul! Pineal organ Midbrain Pineal tract Posterior commissure —-Subcommissural orgai - Habenular commissure Dorsal sac-Ill ventricle Pineal recess Cerebellum Tentorium ccrcbclli Great cerebral vein Pineal organ Midbrain Habenular commissure Posterior commissure Subcommissural organ Stanniusova tělíska - na povrchu ledvin Holostei (kaproun, jehlice) a Teleostei, Chondrostei (jeseter) a ostatní obratlovci je nemají - oválné žlázy v počtech od 1-2 (Teleostei) po až 50 (kaproun) -původem snad z pronefros / mesonefros - z buněk typu I (převažují) a typu II -buňky typu I (se sekrečními zrny), produkce stanniocalcinu (hypocalcin, teleocalcin) -> snižování Ca2+ v plasmě, krvi - indukce přenesením ryb (euryhalinních) ze sladké vody do slané -někdy snad další glykoproteiny s funkcí hormonu -> teleocalcin, reninu podobný protein - stanniocalcin byl nově detekován v plasmě žraloků, mloků, i člověka a potkanů (imunohistochemicky v buňkách ledviných tubulů) -y^**^ mRNA v lidských ovariích, prostatě, thyroidei, mozku, ",_ svalech, plicích, STC1 a STC2, předpokládá jÉ^7-'~ se zejména parakrinní aktivita £mlt/^^^^ + reabSOrbce fofátŮ barramunda Urofýza známé pouze u kostnatých ryb 1-1 funkce ne úplně jasná, pravděpodobně regulace osmoregulace a svalové kontrakce hladké svaloviny urogenitálního traktu podobně jako neurohypofýza složeno z nervové tkáně, těla nervů v míše axony v kontaktu s cévami procházejícími ledvinami -> neurohemální spojení (sekrece do krevního oběhu) hormony urotensin I a II (peptidy), zdá se, že v jednom typu buněk, hormony jsou podobné kortikotropin-uvolňujícímu hormonu (I) a somatostatinu (II) mění: - permeabilitu membrán pro vodu a sodík - zvyšují krevní tlak (u potkana snižují ???) - indukují kontrakci hladké svaloviny (zejména urogenitální trakt) u paryb pravděpodobně v podobě jednotlivých neurosekrečních neuronů (20x větších něž normální motoneurony), tzv. Dahlgrenovy buňky malé Dahlgrenovi buňky u Holostei, Chondrostei a Dipnoi, náznaky nebo nic u kruhoústých Urotensin II - U savců v srdci, cévách, mozku, endokrinní tkáně - nejsilnější savčí peptidový vasokonstriktor, funkce ale není úplně známá - aktivní peptid je 11 AMK peptid odštepovaný z dvou isoforem prepro-urotensinu II (prepro-urotensin II má 124 a 139 AMK, pro člověka) - Koncový cyklický hexamer ((-CYS*-TRY-LYS-TRP-PHE-CYS*-), (*bridged CYS residues)) je konzervován od latimérie po člověka (odhadem 560mil. let) Squalus acanthias Torpedo ocellat Příklady hormonů asociovaných s tkání a ne přímo s konkrétní žlázou - uvolňují se do oběhu a působí tak na velké vzdálenosti - peptidové i steroidný typy Srdce - natriuretickýpeptid (ANP), syntéza svalem komory, někdy i předsíně - stimulace vylučování Na+, antagonistické k renin-angiotensin - adrenomedullin (také v dřeni nadledvin a v endoteliích cév) - stimulace vasodilatace, vylučování Na+, vody Tuková tkáň - leptin, regulace chuti a tukové hmoty Syncytiotrophoblast (placenta) - estrogen, progestriny, gonadotropiny, placentární laktogeny - kvalita a kvantita produkce v závislosti na období březosti Mléčné žlázy - v závislosti na laktaci -> růstové hormony, parathyroidnímu hormonu podobný protein, estrogeny, progestiny, prolaktin food intake up ^^^^^^^^^^^^^ temperature down food m|ake down energy expenditure down reproductive function down ene^V expenditure up parasympathetic activity up sympathetic activity up \ hypothalamus ( leptin level/ ^leptin level, falls rises weiqht loss weiqht qain. adipose tissue Leptin a regulace metabolismu Adiposity signals Satiety signals https://wiki.brown.edu/confluence/download/attachments/74847911/CNS+food.pdf?version=1&modificationDate=1291433667000 Lew leptin and insulin levels in the brain du ring weight loss increase activity of anabolic neural pathways that stimulate eating and suppress energy expenditure, and decrease activity of catabolic pathways that cause anorexia and weight loss. Leptin and insulin act on central effector pathways in the hypothalamus, repressing brain anabolic neural circuits that stimulate eating and inhibit energy exiienditure. while sirn ultaneous ly act i vat ing cataliolic circuits that inhibit food intake and increase energy expenditure. <3 intake Energy expenditure J Metabolic rate Physical activity Ingestion of food generates neural and hormonal satiety signals to the hindbrain. Leptin/insu lin -sensitive central effector patlnways interact with hindbrain satiety circuits to regulate the meal size, thereby modulating food intake and energy balance. JQ - T V \ / O 9 Energy balance Insulin/leptin Leptin and insiilin circulate in the blood in concentrations proportional to body fat content and energy l^ilance Hormony odvozené od aminokyselin Katecholaminy (adrenalin x noradrenalin = epinephrin x norepinephrin, dopamin) - odvozeno od katecholu, základem je molekula tyrosinu - adrenalin častěji systémové účinky, noradrenalin častěji neurotansmiter - hormony a neurotransmitery v mozku a sympatickém nervovém systému - produkce tzv. chromafinní tkání - tzv. adrenergní účinky a1-adrenergní -> konstrikce hladké svaloviny (cévy + některé svaly), snížení uvolňování reninu, u některých druhů zvýšení jaterní glykogenolyze a produkce potních žlaz a2-adrenergní -> konstrikce hladké svaloviny a snížení uvolňování inzulinu P1-adrenergní -> posílení srdeční kontrakce, zvýšení produkce reninu P2-adrenergní -> uvolnění hladké svaloviny (bronchi, cévy), zvýšení glykogenolyze P3-adrenergní receptor - lipolýza a oxidace mastných kyselin - receptory jsou spojeny s G-proteiny a mají 7 transmembránových domén - tyto receptory patří do rodiny receptoru pro: kalcitonin, glucagon, sekretin, vasoaktivní intesticiální peptid, vasopresin, oxytocin (o) CH 2—CH—NH2 hydroxylase COOH Phenylalanine HO Syntéza nor- a HO -CH2 CH^NH2 I COOH Tyrosine hydroxylase CH2—CH—NH] I JJ COOH HO1 Dopa HO- L-aromatic acid decarboxylase CH2 CH2 NH2 [^hydroxylase HO- HOT Dopamine Podíl noradrenalin na celkových katecholaminech (%) velryba 83 prase kur domácí 80 ovce žralok 68 tur mořská želva 60 člověk holub 55 Xenopus 55 ropucha 55 potkan králík morče 49 33 26 17 9 2 2 CHOH—CH2—NH2 Norepinephrine HO1 (Noradrenaline) A'-methyhransferase (PNMTl HO -CHOH—CH2—NHCH3 Epinephrine HO1 (Adrenaline) nh2 i CH.-CH-COOH HO II Tryptophan tryptophan hydroxylase > H NH i j ho ch2-<:h-cooh L-aromatic amino acid decarhoxvlase jCH2-CH2-NH2 5-Hydroxylryptophan Melatonin (MT; N-acetyl-5methoxytryptamine) - produkován zejména v epifýze pinealocyty - produkce se rytmicky se střídáním dne a noci (tma indukuje jeho produkci) - nositel informace o střídání denní a roční doby pro ostatní žlázy a tkáně, regulace pigmentace obojživelníků (distribuce melaninu v melanocytech) - výskyt také v retině, v střevě, v Harderianově žláze a některých dalších tkáních T 5 - Hydroxy t ry ptami ne (serotonin) .V llLVI\ llľilIl^ľs.Til-.Ľ I NAT) HO CH,-CH,-NH-C-CH. - II o N-Acetyl serotonin hydro x y indole-Ö-meihy Hran sderast: (HIOMT) CH;0 -rrCH H ,-NH-C-CH. - " II 'N H II o N- Acetyl -5-melhoxytryptami ne Melatonin - katecholamin, prekurzoch adrenalinu a noradrenalinu aktinu - PIF (produkce hypotalamem, statin) ámci >né 1. antidiuretický hormon -ADH (arginine-vasopresin AVP) - zvýšení resorbce vody v ledvinách a snížení tvorby moči 2. oxytocin - kontrakce dělohy a iniciace ejekce mléka, u samců snad ejakulace Cys Tyr Jle C=0 S Cys O Asn ^. O NH CH2—CH—NH—C—CH—N H—C—CH—(CH2)2—CO N H.! C- O HX—N Pro O CH2 I CONH Leu O Gly \7 II 8 9 CH—C—NH-CH—C—NH—CH2—CONH, H2C—CH2 nylalanin (3) antidiuretický hormon ginin (8) Homologní hormony (~ 12) u všech obratlovců, u savců a ptákůčasto produkovány i ovárii a testes. Substituované molekuly v poyici 2, 3, 4, 8. arginine vasopresin - savci arginine vasotocin (kruh oxytocinu a postranní řetězec vasopresinu) - ostatní obratlovci oxytocinu podobný peptid - 8 variant (u savců vzácně) mesotocin (Ile na 8) - ptáci, plazi, obojživelníci, plicnaté ryby, klokani isotocin (Ile na 8, serin na 4) - mnohé kostnaté ryby ... glumitocin, valitocin, aspargtocin, asvatocin, fasvatocin (paryby) Polymorfismus u nepřežvýkavých sudokopitníků (Suiformes) - mnozí vasopresin s lyzinem místo argininu (pozice 8) tzv. lyzin vasopresin prase domácí má lyzin vasopresin a oxytocin, ostatní mohou mít oba vasopresiny, případně jeden z nich (homozygoti, heterozygoti) Hormony neurohypofýzy u různých skupin obratlovců Evoluce hormonů neurohypofýzy Melanín-koncentrUJÍCÍ hormon (MCH, melanin concentrating hormone) Schematické znázornění působení MCH u ryb. Amano & Takahashi (2009) MCH - Uvolňovaný z neurohypofýzy, syntéza v hypotalamu - v menším množství i na jiných místech mozku, ale i v thymu, slezině, střevu, varlatech -pravděpodobně inhibuje produkci MSH a CRH - podporuje anabolické děje, potravní chování, chuť k jídlu - aktivní hormon je u myši, potkana a člověka identický CCK Leptin Amylifi Insulin OP, PYY3.34 nxxwiin NGE neuripeptid glycin -kyselina glutamová NEI neuropeptid kyselina glutamová-isoleucin (štěpeno konvertásami) SavčíMHC Rybí MHC Hypothalamus iFood anchor I Energy I Food and/or A Energy intake T expenditure ▼ intake I expenditure Prohormony 1 gen => více produktů (postraslačně!!!) - štěpeno konvertázami Rodina opioidních prohormonů ENKEFALINY (Tyr-Gly-Gly-Phe-Met/Leu) tlumí bolest, produkce v mozku ale i v jiných tkáních - proenkefalin A - 3 molekuly Met-enkefalinu a 1 Leu-enkefalinu - proenkefalin B - 3 molekuly Leu-enkefalinu POMC (proopiomelanocortin) peptidy - u všech obratlovců - produkce kortikotropními buňkami v hypotalamu, pars distaslis a melanotropními buňkami pars intermedia POMC tura r do Dú cm < —J < <: ví 1/1 t/1 I I p-LPH(l-91) a-MSH CLIP v LPH (1-58) fj-Endorphin prekurzor ACTH a p-lipotropinu v hypofýze 1 ^ , ;m i^h^h i ís I 9 1 i ACTH - adrenokortikotropní hormon m -v :. < ^ \ ]. ■■ CLIP - kortikotropinu podobný intermedia lobe peptid) . , .-f ^ );. MSH - melanotropin, melanocyty stimulující hormon ' ■ ' ' -' ■ ' ' 1 1 L'L"'1 LPH - lipotropin -j--.,-.'■ J N-i-MTirial řía|jí:itriE J J ~l—I IN POMCj JP n MÍM CLIP 1 1 ZD I-\ EÜZD Yl-MSH L_J I ft-LPx I - I i ... rove1 » POMGK|-ř« Steroidní hormony NR NR jaderné (nuclear) receptory a) struktura cholesterolu a číslování jeho atomů uhlíku b) základní steroidní sloučeniny Steroidní hormony jsou přítomny u všech obratlovců, ale jednotlivé hormony bývají lehce odlišné struktury - pohlavní steroidy jsou uniformní (testosteron, progesteron, estradiol-17p) - kortikosteroidy variabilní (pestrost funkcí) H H H Pregnane (C2i) Andros(anc(Cn) Estrane(C,s) (progcstinsand (arulrogens) (est rogen s) corticostcroids) Posloupnost syntézy steroidních hormonů Fylogeneze (a) adrenokortikoidů a jejich základní struktura (b) - v závislosti na stavu a druhu různý poměr mezi produkcí kortizolu a kortikosteronu - existuje relativně velké množství produkovaných derivátů a prekurzorů různými tkáněmi Rodina jaderných receptoru Obecná struktura jaderných receptoru AF-1 A/B DBD LBD/AF-2 AF-1 (A/B doména) - oblast regulující aktivaci transcripce, nezávisle na ligandu DBD (C doména) - DNA vázající doména (DNA-binding domain) + dimerizace LBD/AF-2 (D/E doména) - oblast regulující aktivaci transkripce, závislé na ligandu + dimerizace N-