Malakozoologie
determinační literatura – suchozemští plži
Malakozoologie
Michal Horsák
UBZ PřF MU
Ložek, V., 1956. Klíč československých měkkýšů. Vydavatelstvo SAV, Bratislava.
Kerney, M.P., Cameron, R.D.A., Jungbluth, J.H., 1983. Die Landschnecken Nord- und
Mitteleuropas. Paul Parey Verlag, Hamburk and Berlin.
Lisický, J.M., 1991. Mollusca Slovenska. Veda, Bratislava.
Wiktor, A., 2004. Ślimaki lądowe Polski. Wydawnictwo Mantis, Olsztyn.
Horsák, M., Juřičková, L., Beran, L., Čejka, T., & Dvořák, L., 2010. Komentovaný seznam
měkkýšů zjištěných ve volné přírodě České a Slovenské republiky. Malacologica
Bohemoslovaca, Suppl. 1, 1–37. on-line: http://mollusca.sav.sk/pdf/9/Suppl-1-v2.pdf
Horsák, M., Juřičková, L., Picka, J., 2013. Měkkýši České a Slovenské republiky.
Molluscs of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín, 264 pp.
Aciculidae
Malakozoologie
Platyla polita – jehlovka hladká;
3,40:1,25; evropská, vlhké lesy na
vápnitém podkladě, většinou suťová,
mimo vápencové oblasti izolovaně, po
celém území, v opadu
Acicula parcelineata – jehlička
malinká; 2,3:0,8; karpatská, lesní
průsaky, u nás jen v Beskydech (4
lokality: Mionší a okolí, pod Lysou
horou)
Carychiidae
Malakozoologie
Carychium minimum síměnka
nejmenší; 2,1:1,1,
Eurosibiřský; mokřadní
stanoviště, hojný v nížinách
Carychium tridentatum síměnka
trojzubá; 2,3:0,9,
Evropský; mokřadní a vlhká
stanoviště, lesní průsaky, hojný
Cochlicopidae
Malakozoologie
Cochlicopa lubrica
– oblovka lesklá; 7,0:2,7,
Holoarktický; mezofilní,
euryvalentní, všude hojný
Cochlicopa lubricella –
oblovka drobná; 6,5:2,4,
Holoarktický; xerikolní, hojný
Cochlicopa nitens –
oblovka slatinná; 7,5:3,2,
Středo a východoevropský;
mokřadní, reliktní, vzácný
Malakozoologie
Orcula dolium – sudovka skalní;
7,5:3,6; alpsko-karpatský; zastíněné
lesní skály, ve vyšších polohách i
holé, zejména na vápencovém
podkladě; na Moravě roztroušeně, v
Čechách chybí
Orculidae
Sphyradium doliolum
– soudkovka žebernatá; 6,0:2,5;
jiho- a jihovýchodo-evropský; lesní,
roztroušeně po celé ČR, zejména v
teplých vápencových pahorkatinách,
preferuje vápencové sutiny
Chondrinidae
Granaria frumentum – žitovka obilná;
8:3; severoalpský a jiho-středoevropský;
stepní stráně a skály v xerotermních
oblastech; vápnitý podklad
Malakozoologie
Chondrina avenacea
– ovsenka skalní; 8,0:2,5;
západoevropský a alpský;
vápencové skály a holé sutě
teplých poloh, jen Č. kras
Chondrinidae
Malakozoologie
Chondrina clienta
– ovsenka žebernatá; 6,5:2,5;
východoalpský a jiho-východoevropský;
vápencové skály a škrapová pole od
nížin do hor, Morava, okrajově i Čechy
Pupillidae
Pupilla muscorum
– zrnovka mechová; 3,5:1,8;
holoarktický; otevřená
stanoviště, místy hojný, dnes
hlavně polopřirozená stanoviště
Malakozoologie
Pupilla pratensis – zrnovka
slatinná; 3,7:2,0; středo- a
severoevropský; slatinné louky a
bazická slatiniště, vzácná, více lokalit v
Polabí (poz.: geneticky shodná s P. alpicola)
Pupilla sterrii – zrnovka žebernatá;
3,5:1,6; středo- a jihoevropský; teplé
vápencové skály, Pálava a Č. kras,
jinde izolované reliktní výskyty
P. triplicata – zrnovka třízubá;
2,8:1,4; alpský a východoevropský;
skalní stepy v teplých oblastech,
zejména krasových, na drolinách
Pupillidae Malakozoologie
Pyramidulidae
Pyramidula pusilla – kuželovka skalní; 2,0:3,0;
mediteránní a západoevropský; výhradně na
vápencových skalách, převážně zastíněných
Malakozoologie
Vallonia pulchella
– údolníček drobný; 1,3:2,5;
holoarktický; otevřená stanoviště,
striktně se vyhýbá lesu, všude hojný
Malakozoologie
Valloniidae
Vallonia excentrica
– údolníček šikmý; 1,2:2,3;
holoarktický; otevřená stanoviště,
spíše vyšší polohy
Vallonia declivis – údolníček švábský;
1,7:3,0; středoevropský; otevřená stanoviště, dva
nálezy v Č. středohoří; (možná parazitovaná
forma ú. drobného, nemá vytvořeno obústí)
Valloniidae
Malakozoologie
Vallonia costata
– údolníček žebernatý; 1,4:2,7;
holoarktický; otevřená stanoviště,
vzácně i s řídkým stromovým zápojem
Vallonia enniensis
– údolníček rýhovaný; 1,3:2,5;
středo- a jihoevropský;
zachovalé mokřadní louky, též
zasolené půdy, ohrožený
Acanthinula aculeata
– ostnatka trnitá; 2,0:2,0;
západopalearktický; lesní, hojný
Malakozoologie
Valloniidae
Vertiginidae
Malakozoologie
Columella aspera - ostroústka
drsná; 2,4:1,4; evropská; acidofilní !,
okraje smrčin, borůvčí, v Z a JZ
Čechách hojná, na Moravě jen
Žďárské vrchy
Columella edentula - ostroústka
bezzubá; 3,0:1,5; eurosibiřská; vlhké
biotopy (olšiny, okraje potoků,
příkopy), často na vegetaci –
Aegopodium, Petasites, hojná
Vertiginidae
Malakozoologie
Truncatellina cylindrica - drobnička
válcovitá; 1,9:1,3; západopalearktická;
suché trávníky, skalní stepi, náspy, hrady,
hojná, méně v rozsáhlých lesních
oblastech a horách
Vertiginidae
Malakozoologie
Truncatellina claustralis drobnička
jižní; 2,4:1,4; submediterrání;
vápnomilná, skály a sutě bohaté na Ca v
termofytiku, slunné i částečně stinné, Č.
kras, Č. Středohoří, Bílá skála (Slapy),
M. kras, Podyjí, Pálava, NPP Šipka
Truncatellina costulata drobnička
žebernatá; 1,9:0,9;
sarmatská; vápnomilná, suché
trávníky
NPR Děvín-Kotel-Soutěska, PP
Stráň u Trusnova (PU)
Vertiginidae
Malakozoologie
Vertigo pusilla - vrkoč lesní;
2,2:1,2; evropský; vlhké i suché
listnaté a suťové lesy, zříceniny, stinné
skály, i lužní lesy, relativně běžný
Vertigo angustior - vrkoč útlý;
1,9:1,0; evropský; vlhké bazické
otevřené biotopy (louky, prameniště,
okraje rybníků), pouze v Podyjí stinné
droliny, velmi roztroušeně, chráněný
Vertiginidae
Malakozoologie
Vertigo geyeri - vrkoč Geyerův;
1,9:1,2; boreo-alpínský; vlhkomilný,
slatiniště, přechodová rašeliniště, PP
V Dubech (Český ráj), dnes 20 na
Vysočině (PR Řeka), v Pošumaví u
Sušice; chráněný
Vertigo pygmaea - vrkoč
malinký; 2,1:1,2; holarktický;
otevřené biotopy, mokřady, vlhké i
mezofilní louky, suché trávníky,
skalní stepy, pastviny, náspy,
zahrady, velmi hojný, pionýrský druh
Vertiginidae
Malakozoologie
Vertigo moulinsiana - vrkoč bažinný;
2,7:1,6; atlantsko-mediteránní; silně
vlhkomilný, aluviální mokřady (Kokořínsko,
Dokesko), litorály rybníků (Znojemsko, PR
Houkvice), pěnovcová prameniště (Bílé
Karpaty), vzácný, chráněný
Vertigo antivertigo vrkoč
mnohozubý; 2,3:1,4;
eurosibiřský; vlhkomilný,
mokřady, olšiny, rákosiny a
vegetace kolem rybníků,
běžný, místy mizející
Vertiginidae
Malakozoologie
Vertigo alpestris - vrkoč horský;
2,1:1,1; boreomontánní; suťové lesy
(lípa), droliny, v horách i při kmenech a
tlejícím dřevě, roztroušeně v
pahorkatinách a horách, v
zachovalých biotopech, nehojný
Vertigo substriata - vrkoč
rýhovaný; 1,9:1,1; evropský; mokřady,
olšiny, vlhká místa v listnatých a
smíšených lesích, příbřežní vegetace
potoků, ve středních a vyšších
polohách, nížinám se vyhýbá, hojný
Vertiginidae
Malakozoologie
Vertigo ronnebyensis - vrkoč
nordický; 2,3:1,3, severoevropský;
acidotolerantní, smíšené i jehličnaté
horské lesy, pouze Knížecí stolec ve
VVP Boletice (CHKO Šumava); vlevo
šumavský, vpravo z jižního Finska
Vertigo lilljeborgi vrkoč
rašelinný; 2,2:1,4;
severoevropský; acidofilní –
rašeliniště a kyselé mokřady,
u nás zatím 4 lokality
(Šumava a J Vysočina)
Enidae
Malakozoologie
Chondrula tridens - trojzubka
stepní; 12,0:4,5; jiho-východoevropská;
termofytikum, otevřené suché biotopy
zejm. na vápnitém podloží, skalní stepi,
xerotermní stráně, náspy, mizející
Zebrina detrita - lačník stepní;
24:10; submediterrání; termofytikum,
stepní strání, skalní stepi, Moravský
kras (Hornek, Lysá hora), Znojemsko,
okolí Slaného, NPR Karlštejn
Enidae
Malakozoologie
Merdigera obscura - kalonoska
chlumní; 10,0:3,8; evropská; teplé
listnaté lesy, křoviny, zastíněné skály,
v teplejších oblastech hojná
Ena montana - hladovka
horská; 18,0:6,5; evropská;
dostatečně vlhké listnaté, smíšené
a suťové lesy, od luhů do hor, po
dešti šplhá s oblibou po kmenech
Succineidae
Malakozoologie
Succinea putris - jantarka obecná;
24,0:12,0; eurosibiřská; veškeré vlhké
biotopy, zvláště v bujné litorální
vegetaci, velmi hojná i v podhůřích
Oxyloma elegans - jantarovka
úhledná; 20,0:10,0; holarktická;
vlhké biotopy ale pouze v nižších
polohách, v příbřežní zóně hojná
Succineidae
Malakozoologie
Succinella oblonga - jantařička
podlouhlá; 8,0:4,5; evropskozápadoasijská;
vlhké i mírně vlhké
biotopy, hojná, (na suchých biotopech
běžné subfosilní schránky označované
za poddruh S. oblonga elongata)
Ferrusaciidae
Malakozoologie
Cecilioides acicula - bezočka
šídlovitá; 5,5:1,2; zapadopalearktická
a mediterrání; terikolní, skalní stepi,
xerotermní stráně, lomy a zříceniny na
vápnitém podkladě, běžná
Punctidae
Malakozoologie
Punctum pygmaeum - boděnka
malinká; 0,8:1,6; holoarktická; všude,
velmi hojná, pionýrský druh, preferuje
vyšší vrstvu listového opadu
Helicodiscidae
Malakozoologie
Lucilla scintilla - spirálovníček zemní;
1,1:2,1, nearktický; terikolní, nepůvodní
(Sev. Amerika), v náplavech řek (Vltava u
Zlaté Koruny, potok Zábrtka u Mnichova
Hradištì), hřbitovy Rudoarmějců (Věkoše u
HK), snad synantropní, volně v přírodě
zatím nehojný
Discidae
Malakozoologie
Discus perspectivus vrásenka
orlojovitá; 1,7:6,5,
karpatsko-dinársko-východoalpská;
listnaté nížinné nebo suťové lesy,
teplomilná a vápnomilný, nehojný
Discus rotundatus - vrásenka
okrouhlá; 2,3:8,0, západostředoevropská;
lesy (i okraje smrkových
monokultur), křoviny, zahrady, hřbitovy,
rumiště, parky, zříceniny, velmi hojná
Discidae
Malakozoologie
Discus ruderatus - vrásenka pomezní;
3,3:6,2, eurosibiřská; vlhčí horské
zejm. listnaté ale i smíšené a jehličnaté
lesy, zřídka v nižších polohách – inverzní
polohy (Ledové sluje v Podyjí, několik drolin
v Č. středohoří), v horách běžná
D. rotundatus
Clausiliidae
Malakozoologie
Cochlodina costata
commutata - vřetenovka
zaměněná; 15,0:3,4,
východoalpská; listnaté lesy na
skálách a sutích vápnitých hornin
(opuky), zříceniny, východní
Čechy, Hřebečovský hřbet,
roztroušeně, lokálně početná
Cochlodina orthostoma vřetenovka
rovnoústá; 13,0:3,0,
středovýchodoevropská;
zachovalé suťové a listnaté lesy,
roztroušeně po celém území
Clausiliidae
Malakozoologie
Cochlodina dubiosa corcontica vřetenovka
krkonošská; 17,0:3,7,
neoendemit Krkonoš, Rýchor a
Podkrkonoší; arborikolní, v zachovalých
lesních porostech, vzácná
Cochlodina laminata vřetenovka
hladká; 20,0:4,0,
evropská; listnaté, smíšené i
horské jehličnaté lesy, parky,
hojná
Clausiliidae
Malakozoologie
Itala ornata - zdobenka tečkovaná;
18,0:4,5, východo a severoalpská;
světlé lesy a křoviny na vápnitých
skalách, lomy, zříceniny, východní
Čechy, Svitavsko, Zábřežsko,
Javoříčsko, Boskovicko, roztroušeně
C. c. cerata
Cochlodina cerata
opaviensis - vřetenovka opavská;
20,0:4,5, neoendemit Opavského
Slezska; zachovalé listnaté, zejm.
suťové lesy, horní povodí Odry,
povodí Moravice, dnes velmi vzácná
Clausiliidae
Malakozoologie
Ruthenica filograna žebernatěnka
drobná; 10,0:2,2,
středovýchodoevropská;
zachovalé vlhké suťové lesy,
roztroušeně, vápen. sutě
Pseudofusulus varians - vřetenec
horský; 9,5:2,3, východoalpský a
západokarpatský; arborikolní, přirozené
listnaté a smíšené lesy vyšších poloh, pouze
Krušné hory (Mikulov-Český Jiřetín-Meziboří),
dříve Beskydy (Smrk), velmi vzácný
Clausiliidae
Malakozoologie
Macrogastra latestriata - řasnatka
žebernatá; 15,5:3,6, karpatská; arborikolní,
pralesovité listnaté a smíšené lesy vyšších
poloh, Beskydy, údolí Jezernice (VÚ
Libavá), NPR Razula, Jeseníky (údolí
Oskavy a Merty), Hanušovická vrchovina
(PR Rabštejn), velmi vzácná
Macrogastra plicatula řasnatka
lesní; 13,0:3,1,
středoevropská; listnaté a
smíšené lesy, suťové lesy, v
lesnatých oblastech běžná
Clausiliidae
Malakozoologie
Macrogastra tumida - řasnatka
nadmutá; 15,0:4,0, karpatská; vlhká místa
v horských lesích, okolí horských potoků,
porosty devětsilu, Šumava, Blanský les,
Jeseníky, Rychlebské hory, hojněji v
karpatských pohořích, jinak lokálně
Macrogastra ventricosa řasnatka
břichatá; 20,0:5,0,
středoevropská; listnaté a
smíšené lesy, okolí potoků, ve
vlhkých lesích poměrně běžná
Clausiliidae
Malakozoologie
Clausilia bidentata závornatka
černavá; 10,0:2,5,
severo a západoevropská, listnaté
a suťové lesy, stinné skály,
Jizerská hory, Přimda, Slavkovský
les, SZ Čechy, vzácná
Macrogastra badia - řasnatka
tmavá; 14,0:3,3, východoalpská;
oreofytikum, horské vlhčí listnaté a
smíšené lesy, Šumava (okolí Železné
Rudy), Kralický Sněžník, Orlické h., Bor
u Machova, roztroušeně
Clausiliidae
Malakozoologie
Clausilia cruciata - závornatka křížatá;
11,0:2,5, boreomontánní; oreofytikum,
arborikolní, listnaté a smíšené lesy, horské
lesy pohraničních pohoří, v moravských
Karpatech velmi vzácná, izolovaně Žďárské
vrchy, Železné hory, v Sudetech běžná
Clausilia parvula závornatka
malá; 10,0:2,0,
středoevropská; pouze
vápnité skály, také zříceniny,
roztroušeně, v krasech hojně
Clausiliidae
Malakozoologie
Clausilia pumila - závornatka
kyjovitá; 13,0:3,8, východo- a
středoevropská, vlhké stinné lesy,
okolí potoků, luhy, běžná
Clausilia dubia - závornatka
drsná; 15,0:3,5, středoevropská, stinné
skály, také smíšené lesy, často
zříceniny, relativně běžná
Clausiliidae
Malakozoologie
Laciniaria plicata - mnohozubka
evropská; 17,0:4,0, východo- a
středoevropská; stinné skály, sutě,
hojně zříceniny, roztroušeně, lokální
Alinda biplicata vřetenatka
obecná; 23,0:6,0,
středoevropská, lesy, křoviny,
sutě, skály, zahrady, parky,
zříceniny, hřbitovy, velmi hojná
Clausiliidae
Malakozoologie
Balea perversa - hrotice
obrácená; 10,0:2,4,
západoevropská; stinné i slunné
skály, sutě, hlavně zříceniny velmi
roztroušeně
Vestia gulo - nádolka hrubá; 20,0:5,5,
karpatská, vlhké horské lesy, okolí potoků
(devětsily), lesní prameniště, Beskydy
(Mionší a okolí), vzácná – okraj areálu
Clausiliidae
Malakozoologie
Vestia ranojevici moravica nádolka
moravská; 15,5:4,0,
neoendemit Moravy; arborikolní,
listnaté lesy, Beskydy, Podbeskydí,
Hostýnské v., Vsetínské v., Oderské
v., Jeseníky, vzácná, lokálně početná
Vestia turgida - nádolka
nadmutá; 16,0:3,9, karpatská, vlhké
horské lesy, okolí potoků (devětsily),
lesní prameniště, Šumava, údolí
Desné (SY), Žákova h., Rychlebské
h., hojněji v karpatských pohořích
Clausiliidae
Malakozoologie
Bulgarica cana - vřetenka šedivá;
18,0:4,0, jiho- a východoevropská;
arborikolní, přirozené listnaté, zejm. suťové
lesy středních a vyšších poloh, v Čechách
jednotlivé roztroušené nálezy, na Moravě
hojnější, vzácná, ohrožená
Bulgarica nitidosa - vřetenka
lesklá; 17,0:3,4, neoendemit
povodí Berounky, osluněné i řídce
zarostlé skály, sutě, kameniště,
Český kras, Křivoklátsko, Drnový
potok (KT), lokálně četná
Clausiliidae
Malakozoologie
Bulgarica cana (vřetenka šedivá) a Alinda biplicata (vřetenatka
obecná) – srovnání znaků; zavírací aparát nahoře je jen pro ukázku
Gastrodontidae
Malakozoologie
Zonitoides arboreus
– zemounek lesní; 3,5:5,0;
severoamerický přistěhovalec; hojně ve
sklenících, jeden nález volně v Havířově
– rozpadlé skleníky
Zonitoides nitidus
– zemounek lesklý; 3,5:7,0;
holoarktický; hygrofilní, okraje
vod, běžný na celém území
Euconulidae
Malakozoologie
Euconulus fulvus
– kuželík drobný; 2,4:3,5;
holoarktický; euryvalentní,
běžný na celém území
Euconulus praticola
– kuželík tmavý 2,4:2,8;
holoarktický; hygrofilní, některá mokřadní
stanoviště nižších poloh, vzácnější
Zonitidae
Malakozoologie
Vitrea contracta
– skelnička stažená; 1,3:2,5;
západopalearktický; sušší stanoviště, lesní
skalnaté stráně i stepní stráně (terikolně)
Vitrea crystallina
– skelnička průhledná; 2,0:4,0;
evropský; vlhké lesy, mokřady,
okolí vodních toků, běžný
Vitrea diaphana
– skelnička průzračná; 2,0:4,2;
karpatsko-alpský a severobalkánský; lesní,
úpatí lesních skalek, lokálně běžný
Zonitidae
Malakozoologie
Vitrea transsylvanica
– skelnička karpatská; 1,8:4,3;
karpatský; vlhké horské lesy,
ohrožený
Zonitidae
Malakozoologie
Vitrea subrimata
– skelnička zjizvená; 1,7:3,3;
alpský a jihoevropský; lesní, spíše horské
lesy, sutě, výjimečně i teplá místa
Aegopis verticillus
– zemoun skalní; 18,0:30,0;
východoalpský; vlhké suťové lesy,
vlhká úpatí skal, dna vlhkých údolí
Zonitidae
Malakozoologie
Aegopinella minor – sítovka
suchomilná; 5,0:10,0;
jihovýchodo- a středoevropský;
převážně lesní, ale i na suchých
otevřených stanovištích; běžný
Aegopinella nitidula –
sítovka lesklá; 5,0:10,0;
severozápadoevropský; vlhká lesní
stanoviště, aluvia a nivy potoků
Zonitidae
Malakozoologie
Aegopinella epipedostoma iuncta
– sítovka podhorská; 5,0:11,0
východoevropský; vlhká lesní stanoviště,
zejména horské polohy; pouze na Moravě
Aegopinella nitens
– sítovka blýštivá; 5,0:11,0; alpský
a středoevropský; vlhká lesní
stanoviště, převážně v horách
Aegopinella pura – sítovka
čistá; 2,6-5,0; evropský; hojný
lesní druh po celém území
Zonitidae
Malakozoologie
Aegopinella ressmanni – sítovka
dravá; 5,0-15; východoalpský; lesní,
vlhká stanoviště, úd. Tiché Orlice
Nesovitrea hammonis
– blyštivka rýhovaná; 2,2:4,2;
palearktický; mezofilní, euryvalentní,
acidotolerantní, velmi běžný
Zonitidae
Malakozoologie
Nesovitrea petronella
– blyštivka skleněná; 2,4-5,0;
boreo-alpinský; vlhká a chladnější
stanoviště, zejména v horách;
ohrožený, v nížinách reliktní
Zonitidae
Malakozoologie
Oxychilus cellarius
– skelnatka drnová; 5,5:12,0;
západo- a středoevropský;
mezofilní, lesy, zahrady, běžný
Oxychilus draparnaudi – skelnatka
západní; 7,0:16,0; západomediteránní a
západoevropský; mezofilní, vlhká místa
pod kameny a listím, zvláště v nížinách,
nepůvodní, synantropní, města
Oxychilus mortilleti – skelnatka horská; 6,0:14,0;
jihoalpský; stepní stanoviště teplých oblastí, u nás
pouze v Čechách, kriticky ohrožený, nezvěstný
Zonitidae
Malakozoologie
velmi podobný
druhu O. cellarius,
odlišný tvar obústí,
poslední závit
méně rozšířený
Oxychilus depressus
– skelnatka stlačená; 4,0:9,0;
karpatsko-alpinský; lesní, vlhké
svahové lesní sutě pahorkatin a hor
Zonitidae
Malakozoologie
Oxychilus glaber – skelnatka
hladká; 6,5:14,0; jiho- a
středoevropský; spíše lesní, ale i
otevřené kamenité sutě, kalcifilní
Zonitidae
Malakozoologie
Oxychilus inopinatus
– skelnatka zemní; 2,8:6,0;
podkarpatsko-balkánský; stepní
stráně i skalnaté stepi v
nejteplejších oblastech, terikolně
Oxychilus alliarius – skelnatka
česneková; 4,0:7,0; západoevropský;
mezofilní, lesní a křovinný, u nás
pouze v Z Čechách, 6 lokalit
Semilimax kotulae
– slimáčník horský; 2,5:6,0;
alpský a karpatský; vlhké
horské lesy, horský druh
Vitrinidae
Malakozoologie
Semilimax semilimax
– slimáčník táhlý; 2,4:5,0;
alpský a středoevropský; vlhké
lesy hor i pahorkatin, luhy
Eucobresia diaphana
– slimáčnice průhledná; 3,3:6,7;
alpský a středoevropský; vlhká,
chladná místa, údolní porosty, od
nížin do hor, do Karpat okrajově
Vitrinidae
Malakozoologie
Eucobresia nivalis
– slimáčnice lesní; 3,1:6,0;
alpský a karpatský; vlhká,
zarostlá místa, zejména v
horách, ohrožený, Karpaty
Vitrina pellucida
– skleněnka průsvitná; 3,4:6,0;
holoarktický; mezofilní,
euryvalentní, běžný
Vitrinidae
Malakozoologie
Daudebardia brevipes
– sklovatka krátkonohá; 1,4:6,0; středoa
jihoevropský; lesní; vlhké suťové lesy,
ohrožený, hlavně Karpaty
Daudebardiidae Malakozoologie
Daudebardia rufa
– sklovatka rudá; 1,5:6,0; středoa
jihoevropský; lesní, vlhké
suťové lesy, více i do Čech
Limacidae s.lat. - Milacidae
Tandonia budapestensis
– plžice štíhlá; 50-60;
evropský, původně jihoevropský;
synantropní, hřbitovy, křoviny,
lužní lesy na J Moravě
Malakozoologie
Tandonia rustica
– plžice vroubená; 80-100;
středo- a jihoevropský; teplá kamenitá
místa, světlé suťové lesy, skalnaté
křovinaté stráně, pouze v Čechách
Bielzia coerulans – modranka karpatská; 90-100(-
160); karpatský; vlhké horské lesy, pouze na Moravě
Limacidae s.lat. - Limacidae Malakozoologie
Limax cinereoniger
– slimák popelavý; 100-200;
evropský; lesní i synantropní,
hojný na celém území
Limacidae s.lat. - Limacidae Malakozoologie
Limax maximus
– slimák největší; 100-200;
jiho- a západoevropský; převážně
synantropní, řidčeji nížinné luhy
Limacidae - kopulace Malakozoologie
Limax maximus
– slimák největší; 100-200;
jiho- a západoevropský; převážně
synantropní, řidčeji nížinné luhy
Foto: J. Č. Hlaváč
Limacus flavus
– slimákovec pestrý; 75-100;
jiho- a západoevropský; synantropní
(skleníky, sklepy, zelinářství,..)
Limacidae s.lat. - Limacidae Malakozoologie
Malacolimax tenellus
– plžík žlutý; 35-65;
severo- a středoevropský; lesy listnaté
i jehličnaté, i smrkové monokultury, na
houbách, hojný, na východ vzácnější
Lehmannia macroflagellata
– podkornatka karpatská; 40-50;
karpatský; nejvyšší horské polohy,
Karpaty, po Kralický Sněžník
Limacidae s.lat. - Limacidae Malakozoologie
Lehmannia marginata
– podkornatka žíhaná; 70-80;
evropský; lesní, stromový druh,
po celém území hojný
Lehmannia nyctelia
– podkornatka jižní; ca 50;
severoafrický a jihovýchodoevropský;
lesní, u nás pouze ve střední části
Bílých Karpat
Limacidae s.lat. - Limacidae Malakozoologie
Deroceras agreste
– slimáček polní; 35-50;
západopalearktický; vlhčí místa
na loukách, hojně také
synantropní, polní škůdce
Limacidae s.lat. - Agriolimacidae Malakozoologie
Deroceras laeve
– slimáček hladký; 15-25;
holoarktický; silně vlhkomilný,
vlhké louky i lesy, mokřady,
břehy vod,.., hojný
Deroceras invadens
– slimáček středomořský; 25-35;
evropský; synantropní, skleníky
Limacidae s.lat. - Agriolimacidae Malakozoologie
Deroceras reticulatum
– slimáček síťkovaný; 35-50;
evropský; synantropní stanoviště,
významný polní škůdce
Deroceras rodnae s. lat.
– slimáček světlý; 30-40;
středoevropský; zachovalé lesy i horské
louky, Čechy, střední a J Morava
Limacidae s.lat. - Agriolimacidae Malakozoologie
Deroceras praecox
– slimáček lesní; 35-40;
karpatský; vlhká místa v lesích,
Karpaty a SV Čechy
Deroceras sturanyi
– slimáček evropský; 30-40;
evropský; silně vlhkomilný,
synantropní
Deroceras turcicum – slimáček
balkánský; 40-50; balkánský s areálovým
ostrůvkem ve střední Evropě; lesní, spíše sušší
a teplé zachovalejší lesy
Limacidae s.lat. - Agriolimacidae Malakozoologie
Variabilita penisů v r. Deroceras
Malakozoologie
D. laeve
D. sturanyi
D. reticulatum
D. turcicum
D. praecox
D. rodnae D. agreste
D. invadens
Boettgerilla pallens – blednička útlá; 30-
45; evropský (původně Kavkazský); kulturní
biotopy i přírodní stanoviště, vlhká stinná místa
v lesích, těžké půdy
Limacidae s.lat. - Boettgerillidae Malakozoologie
Arionidae
Malakozoologie
Arion rufus – plzák lesní;
150, snad západo- a středoevropský;
lesy všech typů,
křoviny i otevřená stanoviště, i
synantropně
Arion lusitanicus – plzák
španělský; 120, původní na Iberském
poloostrově a v Británii, synantrop.,
pole, zahrady, hřbitovy, parky, rumiště,
nivy toků
Arionidae
Malakozoologie
Arion fuscus – plzák hnědý; 70,
evropský; všechny typy lesů včetně
smrkových monokultur, údolí potoků,
rašeliniště, borůvčí nad horní hranicí lesa,
velmi hojný, stoupá na kmeny
Arion circumscriptus –
plzák žíhaný; 50, rozšíření ne
zcela známé (severní, střední, jižní
Evropa); zahrady, parky, nivy
potoků, okolí Prahy a Havířova,
Kokořínsko, izolovaně
Arionidae
Malakozoologie
Arion silvaticus – plzák
hajní; 40, evropský, vlhčí
listnaté lesy, pod kůrou i na
zemi, velmi hojný
Arion fasciatus – plzák žlutopruhý; 50,
původní rozšíření není zcela známo;
synantropní: zahrady, hřbitovy, parky,
rumiště, údolí potoků blízko sídel, velmi hojný
Arionidae
Malakozoologie
Arion distinctus – plzák
obecný; 50, evropský,
synantropní: zahrady, parky,
hřbitovy, rumiště, nivy potoků v
okolí sídel, velmi hojný
Arion obesoductus – plzák
alpský; 25, středoevropský; lesy všech
typů, vyhýbá se silně antropogenně
zatíženým místům, lokálně častější,
roztroušeně v příhraničních pohořích
Arionidae
Malakozoologie
Arion intermedius – plzák
nejmenší; 25, západoevropský,
smíšené a listnaté lesy, pouze
lokálně hojnější, severočeská a
slezská pohoří, izolovaně severní
Bradybaenidae
Malakozoologie
Fruticicola fruticum – keřovka plavá;
16,0:20,0, východoevropská, vlhké lesy,
údolí potoků s bujnou vegetací, břehy řek,
i silniční náspy, hojná
Hygromiidae
Malakozoologie
Euomphalia strigella – keřnatka
vrásčitá; 12,0:17,0, východo- a
středoevropská, stepní stráně, suché
křoviny, skalní stepi, hojná, lokálně
vzácná (např. jz. Čechy)
Hygromia cinctella –
tenkostěnka kýlnatá; 7,0:12,0,
jihoevropská, křovinný druh, šíří s do
kulturních stanovišť západní a střední
Evropy, u nás v Praze-Holešovicích
Hygromiidae
Malakozoologie
Monacha cantiana – tmavoretka
kentská; 14,0:20,0; západomediteránní;
trávníky a keřoví kolem budovy depozitáře
NM v Horních Počernicích, nepůvodní
Monacha cartusiana –
tmavoretka bělavá; 10,0:17,0;
submediteránní; suché teplé
travnaté porosty, křoviny,
silniční náspy, šířící se druh
Hygromiidae
Malakozoologie
Trochulus hispidus –
srstnatka chlupatá; 5,0:8,5;
evropská; vlhké lesy i louky,
nivy, křoviny, suťové lesy,
parky, zahrady, velmi hojná
Trochulus villosulus – srstnatka
huňatá; 6,0:10,0; západokarpatská;
vegetace kolem potoků, svahové
mokřady, olšiny, vlhké louky, karpatská
pohoří, moravské Sudety
Hygromiidae
Malakozoologie
Trochulus sericeus – srstnatka
západní; 5,5:7,5; středoevropská;
suťové a vlhké lesy, křoviny, nivy, suché
stráně, meze, lokálně hojná, vých.
Moravě chybí/velmi vzácně
Pseudotrichia rubiginosa –
ochlupka rezavá; 5,0-7,0;
východoevropský a sibiřský;
vlhkomilný, nivní louky, břehy vod,
nížiny, citlivá, hojná v nivě Labe
Hygromiidae
Malakozoologie
Petasina edentula –
chlupatka bezzubá; 5,0:7,0;
alpská; vlhké horské lesy,
pouze údolí potoka Debrník na
severní Šumavě
Petasina unidentata –
chlupatka jednozubá; 6,0:8,0;
západokarpatsko-východoalpská;
suťové lesy, údolí, hojná
Malakozoologie
Plicuteria lubomirskii – nábělka
karpatská; 7,0:9,0; karpatská; bujná
vegetace kolem potoků, vlhké louky, sutě,
Morava, Železné hory, Posázaví, střední
Čechy, až do Křivoklátska
Helicopsis striata –
suchorypka rýhovaná; 6,0:9,0;
středo- a západoevropská;
suché travnaté stráně, dnes
pouze Hemrovy skály v
Prokopském údolí (?původní)
Hygromiidae
Malakozoologie
Candidula unifasciata – suchobělka
bělavá; 5,5:8,0; západoevropskostředomořská;
teplé suché stráně,
xerotermní meze, PP Kamenná (FM)
Šramberk, Tachlovice u Prahy
Xerolenta obvia –
suchomilka obecná; 9,5:17,0;
jihovýchodoevropská; suché
travnaté stráně, xerotermní
meze, náspy, velmi hojná v
teplých oblastech
Hygromiidae
Malakozoologie
Cernuella neglecta –
suchobytka přehlížená; 10,0:17,0;
západoevropsko-středomořská;
xerotermní meze, náspy, okolí
skládek, České středohoří, Kolín,
Votice, Šeberov
Helicella itala – sucholibka ladní;
8,5:16,0; západoevropsko-středomořská;
suché travnaté stráně, xerotermní meze,
Hrubý Rohozec, Mělnicko, České
Středohoří, Vápenná
Hygromiidae
Hygromiidae
Malakozoologie
Perforatella bidentata –
dvojzubka lužní; 5,8:9,0;
východoevropská; olšiny, nivní lesy,
mokřady, vlhké louky, v nižších
polohách Čech a hlavně Moravy
Helicodonta obvoluta –
trojlaločka pyskatá; 6,0:11,0;
středoevropská; teplé suťové lesy,
zříceniny, hojně pouze v teplých
lesnatých oblastech (B. Karpaty, Č kras)
Monachoides incarnatus
– vlahovka narudlá; 11,0:16,0;
středo- a jihovýchodoevropský;
lesní a křovinný, běžný všude
Hygromiidae
Malakozoologie
Monachoides vicinus
– vlahovka karpatská; 11,5:15,5;
karpatský; vlhká lesní stanoviště,
do východních Čech
Urticicola umbrosus
– žihlobytka stinná; 7,0:13,0;
východoalpský a karpatský; vlhké
údolní lesy, svahové mokřady,
úpatí skal, ráda na vegetaci
Hygromiidae
Malakozoologie
Arianta arbustorum
– plamatka lesní; 22,0:28,0;
západo- a středoevropský;
vlhké lesy od nížin do hor,
běžný, i kyselá stanoviště
Helicidae
Malakozoologie
Helicigona lapicida – skalnice
kýlnatá; 9,0:20,0; západo- a
středoevropský; mezofilní, skály,
zříceniny, vých. Moravě končí
Faustina faustina
– skalnatka lepá; 11,0:20,0; karpatský;
lesní, vlhčí zastíněné skály, suťové
porosty, údolí potoků, až do V Čech
Isognomostoma isognomostomos
– zuboústka trojzubá; 7,0:11,0;
alpský a karpatský; lesní, zejména suťové
lesy pahorkatin a hor
Helicidae
Malakozoologie
Causa holosericea
– aksamítka sametová;
6,0:12,0; alpský a karpatský;
lesní, zejména suťové lesy
pahorkatin a hor
Cepaea hortensis
– páskovka keřová; 16,0:21,0;
středo- a západoevropský; luhy,
vlhčí místa v hájích, křovinách, i
na kulturních stanovištích
Helicidae
Malakozoologie
Cepaea nemoralis
– páskovka hajní; 22,0:25,0;
západoevropský; u nás na druhotných
stanovištích, sady, zahrady, meze, okolí
lidských sídel, původně jen SZ Čechy
Helicidae
Malakozoologie
Cepaea vindobonensis
– páskovka žíhaná; 19,0:23,0; jihovýchodoevropský
(pontický); stepní stráně,
xerotermní skály, křoviny, v nížinách
Helicidae
Malakozoologie
Cornu aspersum
– hlemýžík kropenatý; 35,0:39,0; středoevropskobalkánský;
mediterán, velmi hojný synantropně v
atlantické oblasti, 2008 v Praze – Holešovicích
Helix lucorum
– hlemýžď balkánský; 45,0:60,0;
původně východní Středomoří,
zavlékán do jižní Evropy,
nedávno zavlečen do PrahyŽižkova,
nejsevernější výskyt
Helicidae
Malakozoologie
Helix pomatia
– hlemýžď zahradní; 40,0:40,0;
středoevropsko-balkánský; světlé háje
a křoviště, zejména v nižších teplých
polohách