13. Metamorfované hornin v Českém masivu Petrologie G3021 geomapa Metamorfované hornin v Českém masivu •Český masiv reprezentuje nejvýchodnější část evropského hercynského orogenního pásu •je složen z rady terranů s rozdílným předkolizním a kolizním vývojem •terrany byly stmeleny během kolize Gondwany a Laurusie (Baltika) •orogen vzniká v průběhu devonu až spodního karbonu Českého masivu je produktem variské kolize (před 390 až 320 miliony let) •saxothuringikum obsahuje široké spektrum metamorfovaných hornin včetně HP metamorfovaných hornin •moldanubikum komplex vysoce metamorfovaných hornin •brunovistulikum MP/MT metamorfované horniny •bohemikum je složeno převážně ze sedimentárních hornin, které prodělaly maximálně MP/MT metamorfózu vvystupuje zde většina základních jednotek na něž se evropské variské orogenní pásmo dělí: •během kambria a ordoviku: Øodtržení saxothuringika a brunovistulika od Gondwany Øvzniku saxothuringického oceánu Ø •během středního devonu: Øsubdukce Øsaxothuringická oceánská deska pod bohemikum a moldanubikum •ve svrchním devonu: Ønad subdukční zónou vulkanický oblouk (Středočeský pluton 360 až 350 Ma) •v karbonu: ØKolem 340 Ma má kůra maximální mocnost ØIntruze moldanubického plutonu GEOLOGIECR Moldanubikum •je komplexem silně metamorfovaných hornin považovaných za nejhlubší části variského orogénu •je tvořeno migmatity, migmatitizovanými pararulami, s hojnými polohami amfibolitů, mramorů a kvarcitů, vzácněji se objevují tělesa granulitů, eklogitů a serpentinitů •pro minerální asociaci světlých granulitů strážeckého moldanubika byly vypočteny vrcholné podmínky metamorfózy kolem 1,8 GPa a 850°C (Tajčmanová et al., 2006) •minerální asociace migmatitů pak indikuje metamorfní podmínky kolem 680-720°C a 0,4-0,6 GPa (Vrána 1995, Tajčmanová et al., 2006) http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/2_obr/2_1_moldanubikum.jpg Moravikum •Je členěna na dílčí litotektonické jednotky: •(1) horniny v autochtoní pozici, které tvoří jádro jednotky. Jedná se o velmi slabě metamorfované kadomské granitoidy brunovistulika a jejich sedimentární obal (vápence a slepence devonského stáří) •(2) jednotlivé systémy variských příkrovů výše metamorfovaných hornin v alochtonní pozici. •Litologicky rozdělujeme příkrovy moravika na tři dílčí jednotky : •(a) Jednotka Bílého potoka je tvořená hlavně fylity s vložkami metagranitů, metabazitů a kvarcitů •(b) Bítešská ortorula (původní granitoidy kadomského stáří) obsahuje ojedinělé polohy amfibolitů, amfibolických rul a metakarbonátů •(c) Olešnická jednotka je tvořena muskovit-biotitickými svory, s polohami fylitů, amfibolitů, rul a mramorů D:\PDF\CM\image025.jpg Tr mramor olešnická skupina bítešská skupina MO011822 MO011048 MO011225 MO010959 Tišnovské brunidy •devonské obalové jednotky: spodní závistský vývoj a svrchní květnický vývoj (Jaroš, 1991). •v závistském vývoji převládají klastika nad karbonáty, v květnickém vývoji je tomu naopak •deblínská skupina: metamorfovaný komplex sedimentárních a vulkanických hornin •metagranodiotity (svratecké žuloruly) •podél dřínovského nasunutí je přes tišnovské brunidy přesunut komplex morávních příkrovů (mocnost 3 – 4 km) •na morávní příkrovy je od západu nasunuto svratecké krystalinikum a moldanubikum •dvě fáze sunutí (Schulmann et al. 1991). •starší fáze (350-340 Ma) = moldanubikum přesunuto přes morávní příkrovy •druhá fáze (320–310 Ma) = moldanubikum a morávní příkrovy přesunuty přes tišnovské brunidy •Dyjská klenba moravika •esovitě prohnuté těleso zasahující na severu k Moravskému Krumlovu a na jihu ke Kremsu •od moldanubika je odděleno moravskoslezským zlomovým pásmem •hranici s brunovistulikem tvoří diendorfské zlomové pásmo. •centrální část dyjská klenba je kadomská a tvoří ji vulkanosedimentární metamorfované horniny prostoupené kyselými intruzemi •pleissingský příkrov, který je metamorfovaným obalem brunovistulika •celý komplex je varisky postižen •morávní příkrov je v dyjské klenbě tvořen šafovskou, vranovskou, bítešskou a lukovskou skupinou •vranovská skupina litologicky odpovídá olešnické skupině (metapelity s vložkami krystalických vápenců a bazických vulkanitů) •bítešská skupina je tvořena dvojslídnými ortorulami, na styku s vranovskou skupinou jsou běžné polohy bazických metavulkanitů. •lukovské skupina = metadroby • http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/2_obr/2_14_KSK.jpg Svratecké krystalinikum •je tvořeno leukokratními až dvojslídnými migmatity, ortorulami, pararulami a svory s polohami mramorů, vápenatosilikátových hornin, skarnů a amfibolitů •stáří protolitu těchto hornin je nejasné (svrchnoproterozoické – kadomské?) •v čase kambro-ordovických procesů okolo 515 Ma vmístěna tělesa porfyrických granitoidů (Schulmann et al. 2005) •relikty nejstarší vysokotlaké metamorfózy (kolem 1,2 GPa) jsou zachovány ve skarnech •regionální metamorfóza variského stáří: kolem 0,8 GPa a 650-670 °C •nízkotlaký přetisk v podmínkách 0,4-0,6 GPa a 630 °C (Pitra a Guiraud 1996; Tajčmanová et al. 2006) •je tvořeno leukokratními až dvojslídnými migmatity, ortorulami, pararulami a svory s polohami mramorů, vápenatosilikátových hornin, skarnů a amfibolitů •stáří protolitu těchto hornin je nejasné (svrchnoproterozoické – kadomské?) •v čase kambro-ordovických procesů okolo 515 Ma vmístěna tělesa porfyrických granitoidů (Schulmann et al. 2005) MO012034 MO011955 MO012037 •relikty nejstarší vysokotlaké metamorfózy (kolem 1,2 GPa) jsou zachovány ve skarnech •regionální metamorfóza variského stáří: kolem 0,8 GPa a 650-670 °C •nízkotlaký přetisk v podmínkách 0,4-0,6 GPa a 630 °C (Pitra a Guiraud 1996; Tajčmanová et al. 2006) Poličské krystalinikum •je metamorfovaný vulkanosedimentární komplex (pravděpodobně spodnopaleozoického stáří), •nachází se ve strukturním nadloží svrateckého krystalinika a v podloží hlinské zóny •granulity reprezentují horniny s nejvyšším stupněm metamorfózy (860–1000 °C a 1,6 GPa). •střední pásmo poličského krystalinika prošlo poněkud jiným metamorfním vývojem: •1) starší nízkotlaká metamorfní fáze je doložena pseudomorfózami sillimanitu po andalusitu, které se vyskytují v celém středním pásmu poličského krystalinika •2) následovala metamorfóza v podmínkách 550-600 °C ~ 0,5 GPa •tvořeno pararulami s polohami svorových hornin, dále migmatity a tělesy amfibolitů •v jihovýchodních částech krystalinika (okolí Víru) se vyskytují granulity. Svor, Telecí Rula, Sádek D:\prace\Paleozoikum\DB101.jpg Lugikum •nejsevernější jednotka Českého masívu •krystalinikum krkonošsko-jizerské, orlicko-kladské, novoměstské, staroměstské a plutony lužický a krkonošsko-jizerský. Øorlicko-sněžnické krystalinikum: •migmatity, kambroordovické ortoruly a drobné čočky eklogitů = variská HP-HT metamorfóza a pozdější HT-LP reekvilibrace •do migmatitů jádra klenby jsou zavrásněny horniny stróňské skupiny (pararuly, svory s vložkami kvarcitů a vápenců) = celkově nižší metamorfóza v podmínkách amfibolitové facie Migmatit, Kralický Sněžník D:\PDF\CM\image023.jpg Økrkonošsko-jizerské krystalinikum •jizerský rulový komplex – prekambrické horniny ortorulového vzhledu s podřadnými svory •ještědské krystalinikum – komplex svrchnoproterozoických až spodnokarbonských slabě metamorfovaných hornin •železnobrodské krystalinikum – fylitový komplex svrchněproterozického až silurského stáří, doplněný komplexem vulkanických hornin kambrického stáří •krkonošské krystalinikum – komplex prekambrických svorů a rul •rýchorské krystalinikum – zvrásněné kambro-silurské horniny převážně břidlicového charakteru. • Kvarcit, Ještěd metafaci •Kontaktní metamorfóza (Metamorfóza LP/HT) •Zřetelná kolem většiny plutonů v ČM (např. středočeský pluton, žulovský masiv, brněnský masiv) •postiženy hlavně metapelity a vápenato-silikátové horniny: •1) Plodové břidlice (porfyroblasty: Cdr, And): Říčany, okolí Hlinska. •2) Kontaktní rohovce: středočeský pluton. •3) Kontaktní skarny (taktity): grossular, diopsid + křemen, wollastonit, vesuvián, epidot, karbonáty: žulovský masiv, středočeský pluton, brněnský masiv geomapa Kontaktní metamorfóza Metamorfóza LP/LT a MP/MT •Svory: moravikum (olešnická skupina), svratecké krystalinikum (Nedvědice, Kovářová), moldanubikum (Chýnov) •Fylity: železnobrodské krystalinikum, moravikum (skupina Bílého potoka), silezikum (Vrbno). •Zelené břidlice: brněnský masiv (Želešice), železnobrodské krystalinikum (Semily), silezikum (Zlaté Hory), moravikum •Amfibolity: Český Krumlov, Chýnov – moldanubikum; Olešnice – moravikum; letovické krystalinikům; sobotínský a jesenický masiv – silezikum •Pararuly: silezikum, moldanubikum, poličské krystalinikum (Sillimanit-biotitické: Milevsko, biotitické ruly: Sádek u Poličky) •Ortoruly: moldanubikum (Bechyně, Choustník), saxothuringikum •Migmatity: Tábor, Vlašim – moldanubikum; Kaňk – kutnohorsko-svratecké krystalinikum •Serpentinity: kutnohorské krystalinikum (Bečváry), moldanubikum (Mohelno, Křemže, Dolní Bory, Kleť), brněnský masiv (Modřice), letovické krystalinikum •Mramory: moldanubikum (Sušicko, Českokrumlovsko Moravské Budějovice), moravikum (Olešnice), silezikum (Vápená, Supíkovice), Svratecké krystalinikum (Nedvědice) •Skarny: svratecké krystalinikum (Líšná), moldanubikum (Budeč, Vlastějovice u Ledče nad Sázavou) • •moldanubikum, saxothuringikum, kutnohorsko svratecké krystalinikum, silezikum • geomapa Fylity, svory, zelené břidlice geomapa Amfibolity, pararuly, ortoruly geomapa Mramory, skarny a serpentinity metafaci •Modré břidlice: Krkonoše - železnobrodské krystalinikum, vystupují společně se zelenými břidlicemi a chloriticko-sericitickými fylity •Granulity: saxothuringikum (údolí Ohře), moldanubikum (Blanský les, tělesa: prachatické, náměšťské, borské) •Eklogity: saxothuringikum, kutnohorské krystalinikum, moldanubikum (Rouchovany, Bechyně) Metamorfóza HP/LT a HP/HT metafaci geomapa Granulity, eklogity, modré břidlice Literatura •Dudek, A. - Fediuk F. - Palivcová M. (1962): Petografické tabulky •Hejtman, B. (1962): Petrografie metamorfovaných hornin •Konopásek, J. – Štípská P. – Klápová H. – Schulmann K . (1998): Metamorfní petrologie •Naprostá většina obrazového materiálu pochází z celé řady internetových stránek věnujících se metamorfní petrologii