Fyzika
- vysvetlí stepnou reakci jader uranu a její praktické využití v energetice (jaderná elektrárna);
- rozliší různé druhy radioaktivního záření, uvede příklady praktického využití radioaktivity a její negativní stránky (vliv na zdraví, důsledky jaderných havárií), zná způsoby ochrany před radioaktivním zářením;
- popíše elementární částice, ze kterých se skládají látky. Učivo:
6.1 Složení jádra, hmotnostní úbytek, vazebná energie, elektronový obal atomu
6.2 Modely atomů
6.3 Jaderné reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna
6.4 Radioaktivita
6.5 Elementární částice
7.    Shrnutí a systemizace poznatků
Žák:
- si utřídí a upevní poznatky získané v jednotlivých ročnících;
- aplikuje získané znalosti na praktických úlohách;
— správněformuluje základní poznatky jednotlivých tematických celků;
— vysvětlí a využívá souvislosti mezi jednotlivými tematickými celky.
114
Chemie
Chemie
Obor: 78-42-M/01 Technické lyceum týdně hodin za studium 7
Forma vzdělávání: denní studium Platnost: od 1.9. 2022
Cíle vyučovacího předmětu
Výuka chemie navazuje na poznatky získané na základní škole a dále je rozvíjí. Obecným cílem vzdělávání v chemii je uspořádat, doplnit a rozšířit poznatky o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi, formovat logické myšlení, poskytnout žákům poznatky, z kterých bude vycházet ekologická výchova a vzdělávání k ochraně životního prostředí v dalších předmětech. Chemie na technickém lyceu by měla tvořit základ pro studium na vysoké škole technického zaměření.
Vyučování směřuje k tomu, aby žák:
- správně používal základní chemické pojmy, terminologii a chemické názvosloví;
- uměl pracovat s chemickými rovnicemi, veličinami a jednotkami a dovedl uplatnit tyto znalosti a dovednosti při řešení úloh;
- získal přehled o systému chemických prvků a sloučenin;
- osvojil si základní poznatky o charakteristice chemického děje;
- znal vlastnosti a využití běžných chemických látek v odborné praxi i v občanském životě a jejich vliv na zdraví člověka a životní prostředí;
- zvládl základní pravidla bezpečnosti práce s chemickými látkami;
- uměl aplikovat získané chemické poznatky v odborné složce vzdělávání i v občanském životě.
Z hlediska klíčových kompetencí se klade důraz zejména na:
- vedení k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování;
- obhajování výsledků své práce i svého názoru na řešení problému;
- učení přijmout kritiku a poučit se z ní;
- využívání všech dostupných informačních a komunikačních médií;
- učení posuzovat věrohodnost informací a zpracovávat je z hlediska důležitosti i objektivity a využívat je k dalšímu učení chemie;
- numerické aplikace - volba správného matematického postupu, správné výpočty na kalkulačce.
V chemii budou využívány znalosti žáků z biologie, např. o stavbě buňky nebo z genetiky. Naopak na znalosti z obecné chemie naváže učivo fyziky. Matematické znalosti jsou nezbytné při chemických výpočtech.
Charakteristika učiva
Obsahem vyučovacího předmětu chemie jsou čtyři základní celky. Obecná, anorganická, organická chemie a biochemie. Poznatky z jednotlivých celků se vzájemně prolínají, postupně doplňují a aplikují.
Důraz bude kladen na řešení problémů a příkladů, které spíše než reprodukci učiva vyžadují řešení jednoduchého problému, vyžadují schopnost aplikovat teoretické poznatky a matematickou dovednost.
115
Chemie
Rozdělení tematických celků do ročníků	
1. ročník	Obecná chemie 1. Úvod do vzdělávání chemie 2. Látky a soustavy látek 3. Složení a struktura atomu 4. Periodická soustava prvků 5. Chemická vazba 6. Chemický děj Anorganická chemie — 1. část 1. Nekovy 2. Polokovy
2. ročník	Anorganická chemie — 2. část 1. Kovy 2. Základy chemické analýzy Organická chemie — 1. část 1. Organická chemie 2. Uhlovodíky
3. ročník	Organická chemie — 2. část 1. Deriváty uhlovodíků 2. Organická chemie v běžném životě Biochemie 1.   Základy biochemie
Pojetí výuky
Výuka probíhá v 1. ročníku tři hodiny týdně, ve 2. a 3. ročníku dvě hodiny týdně. Ve výuce se uplatňují tyto metody:
- informačně receptivní - formou výkladu, vysvětlování a popisem, práce s učebnicí, pozorování jevů s využitím počítačových programů, využití interaktivní tabule;
- metoda problémového výkladu - zafixování algoritmu postupu při vytváření vzorců sloučenin
- heuristická metoda - aktivní zapojení studentů do procesu hledání a získávání nových vědomostí a seznámení s nimi formou referátů formou samostatné i skupinové práce;
- řízená diskuse - vhodná u situací, se kterými mají studenti zkušenosti z praktického života;
- autodidaktické metody - snaha učit studenty technice samostatného učení a práce;
- individuální konzultace s nadanými studenty.
Hodnocení výsledků žáků
Žáci jsou zkoušeni a hodnoceni podle zásad uvedených ve školním klasifikačním řádu:
- jsou zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení;
- hodnocení klíčových a odborných kompetencí provádí vyučující průběžně během školního roku ústně nebo písemnou formou testů a prověrek;
116
Chemie
- při ústním zkoušení učitel posuzuje úroveň odborných vědomostí, používání správné terminologie, samostatnost a plynulost projevu žáka;
- krátké písemné zkoušení je zaměřeno hlavně na psaní vzorců a názvů sloučenin, chemických rovnic a řešení příkladů;
- na hodnocení žáků se dále podílí jejich aktivní projev v samotných vyučovacích hodinách a samostatnost při řešení problémových úloh, hodnotí se také zvládnutí všech dříve vyjmenovaných klíčových kompetencí.
Přínos předmětu k realizaci průřezových témat
Člověk a přírodní prostředí: Chemie pomáhá pochopit význam přírody a životního prostředí pro člověka a možné negativní dopady působení člověka na přírodu a životní prostředí. Např. diskuse o vlivu činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v plynném obalu Země, o příčinách znečišťování ovzduší výfukovými plyny, o vlivu oxidu uhličitého, průmyslových hnojiv, halogenderivátů, tenzidů, pesticidů a plastů na životní prostředí. Žáci by měli umět posoudit zneužití přírodovědného výzkumu a měli by si uvědomit nutnost ochrany životního prostředí a zdraví člověka.
Informační a komunikační technologie: V současnosti jsou velmi významným informačním zdrojem média, která nás významně ovlivňují, a je jistě žádoucí vést žáky k tomu, aby zaujímali vlastní postoj k informacím v nich prezentovaných. Žáci by se měli v hodinách chemie naučit vyhodnocovat objektivnost a závažnost zpráv i reklamy souvisejících s chemií běžného života, např. vyhodnocovat zprávy týkající se znečištění vody a ovzduší chemickými látkami, jež jsou způsobené činností průmyslových podniků. Při zpracování samostatných referátů mohou využít Internet.
117
Chemie
Ročník: 1._hodin týdně 3, 34 týdnů, celkem 102 hodin
Výsledky vzdělávání a kompetence
Obecná chemie
1.    Úvod do vzdělávání chemie
Žák:
- popíše vývoj chemie a uvede její význam v různých oborech lidské činnosti;
- uvádí příklady dodržování pravidel bezpečné a hygienické práce ve školní praxi i v prostředí kolem nás;
- popíše postupy poskytování první pomoci při úrazech v chemické laboratoři;
- pojmenuje základní chemické nádobí a pomůcky. Učivo:
1.1 Vývoj a význam chemie, obory chemie
1.2 Bezpečnost práce v chemické laboratoři
2. Látky a soustavy látek
Žák:
- rozlišuje pojmy těleso a chemická látka;
- vysvětlí rozdíl mezi směsí a chemicky čistou látkou;
- rozlišuje směs homogenní a heterogenní; uzavřené, otevřené a izolované soustavy látek;
- popíše metody oddělování složek ze směsí látek a jejich využití v praxi;
- porovná fyzikální a chemické vlastnosti různých látek;
- vysvětlí pojmy prvek, sloučenina a používá je ve správných souvislostech;
- zná názvy a značky vybraných chemických prvků;
- dokáže zapsat vzorec a název jednoduché sloučeniny;
- umí využívat oxidační číslo atomu prvku při odvozování vzorců a názvů sloučenin;
- zapíše symboly jednotlivých veličin a jejich jednotky;
- vyhledá hodnoty základních chemických veličin v chemických tabulkách.
- definuje pojem roztok, rozpustnost látek;
- vyjádří složení roztoků různými způsob, řeší příklady a připraví roztoky požadovaného složení.
Učivo:
2.1 Klasifikace látek, časticové složení látek, atom, molekula
2.2 Směsi homogenní a heterogenní, metody oddělování jejich složek
2.3 Chemické látky a jejich vlastnosti
2.4 Chemické prvky a sloučeniny, chemická symbolika, značky a názvy prvků
2.5 Oxidační číslo
2.6 Názvy a vzorce jednoduchých sloučenin, základy názvosloví anorganických sloučenin
2.7 Hmotnost atomů a molekul, látkové množství, výpočty z chemických vzorců
2.8 Roztoky, výpočty složení roztoků
3.    Složeni a struktura atomu
Žák:
- popíše stavbu atomu;
- rozlišuje pojmy atom, ion, izotop, nuklid;
118
Chemie
- zapíše podle pravidel pro výstavbu elektronového obalu elektronovou konfiguraci atomů běžných prvků;
- charakterizuje typy radioaktivního záření.
Učivo:
3.1 Částice v atomu
3.2 Jádro atomu
3.3 Elektronový obal atomu
4. Periodická soustava prvků
Žák:
- vysvětlí periodický zákon;
- popíše periodickou soustavu prvků;
- zná skupinové názvy prvků;
- vysvětlí obecně platné zákonitosti vyplývající z periodické soustavy prvků;
- využívá závislost vlastností prvků na jejich postavení v periodické soustavě prvků.
Učivo:
4.1 Periodický zákon
4.2 Periodická soustava prvků
5.    Chemická vazba
Žák:
- vysvětlí chemické vazby;
- charakterizuje typy vazeb;
- určuje vaznost atomů v molekulách;
- vysvětlí vliv chemické vazby na vlastnosti látek. Učivo:
5.1 Vznik chemické vazby
5.2 Typy chemické vazby
6. Chemický děj
Žák:
- vysvětlí podstatu chemických reakcí;
- zapíše danou chemickou reakci chemickou rovnicí a vyčíslí ji;
- určí ze zápisu chemické rovnice typ chemické reakce;
- provádí výpočty z chemických rovnic;
- dokáže popsat faktory, které ovlivňují průběh reakce;
- klasifikuje chemické děje podle tepelné bilance;
- vymezí pojmy a vysvětlí podmínky ustavení chemické rovnováhy;
- vysvětlí podstatu protolytické reakce;
- klasifikuje roztoky podle hodnoty pH;
- vysvětlí podstatu redoxních dějů a vyčíslí redoxní rovnici;
- uvede příklady redoxních dějů v přírodě a technice. Učivo:
6.1 Chemické reakce a rovnice
6.2 Výpočty z chemických rovnic
6.3 Základní typy chemických reakcí
119
Chemie
Anorganická chemie -1. část
1. Nekovy
Žák:
- charakterizuje obecné vlastnosti nekovů;
- charakterizuje vybrané nekovové prvky a jejich anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí;
- charakterizuje vlastnosti a druhy vody a její použití;
- zhodnotí význam vody pro život na Zemi;
- zjistí a uvede příklady znečišťování vody v přírodě i v domácnosti;
- zhodnotí vliv činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v plynném obalu Země;
- vysvětlí příčiny kyselých dešťů;
- objasní metodu odsiřování kouřových plynů;
- uvede hlavní příčiny znečišťování ovzduší výfukovými plyny a omezení tohoto jevu při používání automobilových katalyzátorů;
- zdůvodní význam výroby průmyslových hnojiv a posoudí jejich vliv na životní prostředí;
- posoudí vliv oxidu uhličitého na životní prostředí;
- objasní funkci biogenních prvků. Učivo:
1.1 Anorganické látky, oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli a jejich vlastnosti
1.2 Obecné vlastnosti nekovů
1.3 Vodík, kyslík a vzácné plyny
1.4 Vybrané nekovové prvky a j ej ich anorganické sloučeniny
2. Polokovy
Žák:
- uvede výskyt, vlastnosti boru a křemíku a jejich sloučenin;
- popíše použití kremičitanu a oxidu křemičitého pro výrobu skla, keramiky a cementu. Učivo:
2.1 Obecné vlastnosti polokovů
2.2 Vybrané polokovy a jejich anorganické sloučeniny
Ročník: 2. hodin týdně 2,   34 týdnů, celkem 68 hodin
Výsledky vzdělávání a kompetence
Anorganická chemie - 2. část
1. Kovy
Žák:
- uvede typické vlastnosti kovů a jejich výskyt;
- zapíše a vyčíslí chemické rovnice vyjadřující reakce kovů a jejich sloučenin;
- charakterizuje vybrané kovové prvky a jejich anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí;
- popíše hlavní způsoby výroby kovů;
120
Chemie
- objasní na příkladu průběh koroze;
— objasní průběh krasových jevů v přírodě;
— zapíše chemickými vzorci a pojmenuje vybrané koordinační sloučeniny d-prvků;
- objasní strukturu a význam koordinačních sloučenin obsažených v tělech organismů. Učivo:
1.1 Obecná charakteristika kovů
1.2 Významné kovové prvky a jejich anorganické sloučeniny
2.    Základy chemické analýzy Žák:
- popíše postup, kterým se zjišťuje chemické složení daného vzorku;
- vysvětlí podstatu vážkové a odměrné analýzy a nejvýznamnějších instrumentálních metod;
- uplatňuje poznatky o určitých chemických reakcích v chemické analýze;
- uvede příklady uplatnění analytických metod. Učivo:
2.1 Základní kroky chemické analýzy
2.2 Kvalitativní analýza a kvantitativní analýza
2.3 Analytické instrumentální metody
Organická chemie -1. část
1.    Organická chemie
Žák:
- zhodnotí postavení atomu uhlíku v periodické soustavě prvků z hlediska počtu a vlastností sloučenin;
- jmenuje látky, které patří mezi organické sloučeniny;
- zná složení organických sloučenin;
- charakterizuje a na příkladech vysvětlí typy vazeb v molekulách organických sloučenin a jejich vliv na vlastnosti látek;
- charakterizuje typy reakcí organických sloučenin a dokáže je využít v chemické analýze;
- používá systematické i triviální názvy a různě typy vzorců organických sloučenin;
- znázorní modelem prostorově uspořádání atomů v molekule;
- vysvětlí kritéria pro třídění organických sloučenin;
- objasní na příkladech druhy izomerie;
- popíše základní typy chemických reakcí organických sloučenin;
- uvede významné lokality těžby ropy a zemního plynu a vysvětlí metody jejich zpracování;
- vyjmenuje hlavní výrobky z ropy a zemního plynu a jejich použití. Učivo:
1.1 Vlastnosti atomu uhlíku
1.2 Klasifikace organických sloučenin a jejich názvosloví
1.3 Typy reakcí organických sloučenin
1.4 Zdroj e organických sloučenin
121
Chemie
2. Uhlovodíky
Žák:
- charakterizuje skupiny uhlovodíky a tvoří jejich chemické vzorce a názvy;
- popíše zdroje uhlovodíků a jejich zpracování;
- objasní závislost vlastností uhlovodíků na počtu uhlíkových atomů;
- vysvětlí mechanismus reakcí uhlovodíků;
- popíše toxické působení arenů;
- uvede významné zástupce derivátů uhlovodíků a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí.
Učivo:
2.1 Uhlovodíky
Ročník: 3. hodin týdně 2,   34 týdnů, celkem 68 hodin
Výsledky vzdělávání a kompetence
Organická chemie - 2. část
1.    Deriváty uhlovodíků
Žák:
- charakterizuje jednotlivé skupiny derivátů uhlovodíků, jejich vlastnosti;
- popíše průběh jejich reakcí;
- tvoří jejich chemické vzorce a používá jejich názvosloví;
- popíše metody přípravy a praktické použití derivátů uhlovodíků;
- uvede významné zástupce derivátů uhlovodíků a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí;
- objasní roli halogenderivátů při znečišťování životního prostředí;
- vysvětlí význam močoviny pro výrobu plastů, léčiv a dusíkatých hnojiv;
- klasifikuje heterocyklické sloučeniny;
- zná názvy a vzorce základních heterocyklických sloučenin;
- popíše jejich vlastnosti a praktické použití;
- vysvětlí význam heterocyklických sloučenin jako součást přírodních látek, léčiv, barviv, černouhelného dehtu.
Učivo:
1.1 Halogenderiváty
1.2 Dusíkaté deriváty uhlovodíků
1.3 Kyslíkaté deriváty uhlovodíků
1.4 Heterocyklické sloučeniny
2.    Organická chemie v běžném životě
- zná rozdělení, vlastnosti a výrobu plastů;
- uvede výrobky ze základních typů plastů využívané v každodenním životě a posoudí vliv používání plastů na člověka a jeho okolí;
- objasní vliv tenzidů a pesticidů na životní prostředí;
- uvede běžně používaná léčiva a příklady pesticidů.
122