ÚVOD – VĚDNÍ DISCIPLÍNA GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/1 PARADIGMA  Osídlení + / x kulturní krajina  Městská/urbanizovaná území – Geografie města X  Venkovská území/venkov – Geografie venkova KONTINUUM: fragmentace územních struktur, „přechod“ – propojení – „souostroví“ →  Geografie sídel/osídlení / sídelní geografie OD PROTIKLADU MĚSTO – VENKOV K PROPOJENÍ OSÍDLENÍ  Jádro – zázemí – suburbanizace  Střediskovost x centripetální síly  Stírání rozdílu mezi městem a venkovem X mísení prvků  TERMINOLOGIE: periferie, zázemí, okraj, outskirts, peri/semiurbánní území, městské území, urban sprawl, urbanscape, síťové město (netzstadt), slátanina (patchwork-city), meziměsto, postsuburbia  USA: multinucleated metropolitan regions, suburban cities, - downtowns, urban cores, edge cities, outer cities, outtown, centerless cities, peropheral cities, perimeter cities, antipolis / urban villages, middle landscapes, semi cities,  Sociokulturní aspekty:  nejnovější technologie, průmysl a služby OKRAJOVÉ ZÓNY  city of realms (bohatství okrajových zón), shopping malls (nákupní centra, Speckgürtel), satellite sprawl, technourbia, silicon landscapes, service cities  new cities/towns, tomorrowland, prowth corridors, mobility cities, mega centers, peperoni-pizza cities, multi-nucleated metropolitan regions ÚZEMNĚ, KVANTITATIVNĚ A KVALITATIVNĚ ODLIŠNÁ STADIA A ÚROVEŇ PROCESŮ VÝVOJE MĚSTA V USA A EVROPĚ,  amerikanizace sídelní struktury? X přeměna stávajících sídel (x USA), permanentní intenzivní proces přeměny „MĚSTA NE SVĚTADÍLY, ALE SOUOSTROVÍ“ / ARCHIPEL (FR.)  Zázemí měst –  přeměna na rurbánní území, komplexita vs. chaos? „sídla rodinných domů, nákupní centra, jádra starých vesnic, dálnice a aleje, výrobní zóny, zemědělské plochy, golfová hřiště, vinice, statky, letiště, komunikace, chráněné oblasti atd.  Městský/koncentrační region: odlišná půdorysná struktura: regionální město, „prstové“ město, středisková soustava, zahradní město / satelit, pásové atd.  Tvorba world cities – význam ve světovém hospodářství/systému  Paradox: „ztráta regionálního a nárůst globálního významu měst“ SÍDELNÍ GEOGRAFIE JAKO INTEGRUJÍCÍ DISCIPLÍNA  Městské území: vývoj, prvky deurbanizace/ re-, postavení aglomerací v globálním a kulturním kontextu, otázky řízení a plánování,  Následně také migrace, segregace X integrace, regionálně kulturní rozdíly  DEFINICE: zachycuje, popisuje a objasňuje osídlení v komplexu i dílčích částech –  lidská sídla (poloha, materiál, formy, struktury, síly, funkce) – vývoj v čase, struktury a procesy  Sídlo: každá forma lidského sídliště, jednotlivé X skupinové,  stanový tábor myslivců X milionové město, benzínová stanice, chatová osada  Úkolem: utvoření exaktní terminologie, typologie a klasifikace sídel a jejich prvků  Podle polohy, formy, struktury, funkce, geneze  Územní diferenciace  Propojení s ostatními disciplínami PROBLÉMY / OTÁZKY  CO: definice/klasifikace podle druhu a velikosti  KDE: pravidelnosti v rozšíření a rozmístění  JAK: členění podle forem a struktur  KDY: založení, etapizace, vývojová zkoumání  PROČ: analýza funkcí a jejich změn, střediskovost  Problémově orientované – aplikovaná sídelní geografie, aktivní přístup  Kvalita života, řešení městské dopravy, snížení emisí METODY / PLURALISMUS  Bezprostřední pozorování – hypotetické, subjektivní?  Kartografická analýza – velké měřítko, vývoj (PREZENTACE VÝSLEDKŮ)  Historické prameny – archeologie; urbáře, pozemkové knihy, kroniky  Letecké/satelitní snímky  Oficiální statistika  Empirické výzkumy – kvantitativního X kvalitativního charakteru, percepce/psychologie (mentální mapy, sémantický diferenciál)  Vazba na FG – (a)biotickou sféru  Indukce +x dedukce USPOŘÁDÁNÍ / ZAŘAZENÍ  Geografie všeobecná / sociální / krajiny (vlastivěda) X (antropogeografie)  Individuální/idiografický přístup  Komplexní X diferencovaný přístup (města X venkovská sídla)  Příbuzné disciplíny: propojuje  Všeobecnou geografii  Vlastivědu: případové studie, monografie  Věda o krajině: sídelní krajina, sídelní typy SÍDELNÍ GEOGRAFIE V RÁMCI VÝZKUMU SÍDEL  V rámci disciplíny, mezi, nad  Výzkum základní, aplikovaný  OBRÁZEK? VÝVOJ DISCIPLÍNY  Popis cest – poloha, fyziognomie (KOHL 1841)  Podmíněnost přírodou – velikost, rozmístění sídel (RATZEL 1882)  Sídla podle doby užívání (von RICHTHOFEN 1908)  Stavební materiál (de la BLACHE)  Morfologie/fyziognomie – půdorys, funkční analýza, genetické aspekty  Krajinné a kulturně geografické aspekty (PASSARGE 1930, Městské krajiny Země)  Teorie středisek (CHRISTALLER 1933)  „mnichovská“ škola sociální geografie (RUPPERT, SCHAFFER 1969): existenční otázky (bydlení, práce, zajištění, chování – percepce)  Kvantitativní přístup (BERRY, HORTON 1970): sítě, systémy, modely  70. léta – aplikovaná sídelní geografie: sanace měst, rozvojové plánování, obnova venkova, ekologické aspekty (klima, e/imise, bioindikátory)  OBRÁZEK?