Venkov - prostor - sídla
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ H/5
Vnímání venkova
o Ruralita = izolace (?)
• Vzdálenost od velkých městských center, nižší civilizační úroveň (JOHNSTON 1986)
o Typy krajiny — zóny:
• (urbanizované), s prioritou zemědělské výroby, smíšené zemědělsko-rekreační, (rekreace a přírodních parků
o Zalidnění a vzdálenost od velkého města
• 20 tis. / 5 mil., 100 tis. / 10 mil.
o Velký sociologický slovník (1996):
...jiný způsob života, spojení s přírodou, jiná sociální struktura
PŘÍSTUPY (HALFACREE 1993):
o Deskriptivní - prostřednictvím:
Statistické analýzy, administrativního vymezení, zastavěné plochy, funkčních regionů, zemědělství, velikosti a hustoty osídlení
o Socio-kulturní
• Chování, způsob života
Venkov jako lokalita
• Přítomnost venkovských prvků
o Venkov jako sociální reprezentace
• Sociální konstrukce / sebevnímání
Typologie venkova
2 typy:
• Pruský (junkerský):
o sedlácké hospodaření se smíšenou strukturou o kompaktní venkovské sídlo o Půda — majetek — dědictví
o OVLIVNĚNÍ SOCIALISTICKÝM HOSPODAŘENÍM: kolektivizace, združstevňování / v sídelní struktuře vesnice hierarchicky a funkčně diferencované
• Kolonizační:
farmářský typ hospodaření se specializovanou produkcí o Jednotvárné účelové stavby o Půda kapitálem
o Index rurality (CLOKE 1977)
• 16 indikátorů, týkajících se populace, bydlení, zaměstnanosti, migrace
4 kategorie: extrémně rurální až extrémně nerurální / zázemí měst, periférie
o japonsko
Suburbánní, urbánní stínový, periferní, zemědělský, odlehlý, samozaměstnanecký (celkem 14 typů)
o BRITÁNIE
Zachovalý - proti rozvoji, ochrana, bydlení, odpočinek
• Soutěživý — dominantní zájmy farmářů a rozvoj
• Paternalistický — velké soukromé statky a farmy
Klientelistický — okrajová území, zemědělství závislé na podpoře státu, zaměstnanost a životní úroveň
Specifika venkova
o Ruralismus (WIRTH 1938)
Způsob života charakterizovaný stabilitou, integrací a přísnou stratifikací (OPAKEM URBANISMUS)
o Městská / venkovská dichotomie (REISSMAN 1964)
Sekulární/religiózní, solidarita organická/mechanická, dohoda/stav, městský/lidový, průmyslový/vojenský?, společnost/společenství, racionální/tradiční
o Rural-urban kontinuum typologií nebo procesem?
Modelová sídelní evoluce: tradiční venkovská obec — současná vesnice — urbanizované sídlo — semi-město — současné město — modelové město (PAHL 1966)
o Ideologie rurálního prostředí (FLYNN 1982)
• Ideologie malého města
o přirozený životní styl spjatý s přírodním prostředím
• Agrarismus
o Život na farmě nejlepší forma rodinné výchovy
• Ruralismus
o Otevřený prostor bez větší zástavby, nekonzumní způsob života
o Rurální deprivace (úpadek venkova, SHAW 1979)
• Výsledkem působení průmyslové etapy vývoje společnosti
• Pracovní příležitosti, bydlení, vzdělávání, mobilita
• Kdo rozhoduje? Kdo platí? Kdo získává?
Rural-urban fringe (rozhraní)
o Přechodné území / možný konflikt
Víceúčelové využití země (multiple land use), kontaktní pás (fringe belt), rozptýlené město (dispersed city)
• Sídla s obytnou funkcí (dormitory villages, rurban villages)
• Sídla s jednoznačně obytnou funkcí (dormitory settlements) — na základě migrace z centrálních měst / metropolitan villages
o Tzv. střediskové obce (key settlements)
• „stimulace růstu v odlehlých venkovských územích", konzervace X rozvoj, plánování populace a sídel na základě efektivity
• bez jednoznačně pozitivních výsledků (Británie,
v
Československo)
Perspektiva venkova
o „protikladné" publikace (1992)
• Das gefährdete DorfXDas Land hat Zukunft
o Evropská unie
• Zemědělská/venkovská politika — až % rozpočtu (regionální politiky v širším slova smyslu), trvalý pokles
o Součást globalizace:
• Prvky mezinárodní ekonomické scény
Příjemce investic, dotací — úloha malého a středního podnikání
• Venkov stejně spotřební jako výrobní
Mj. znovuzalidňování (repopulation) rurálních oblastí, nová střední vrstva vs. původní obyvatelé, farmářská lobby vs. environmentalisté
Klasifikace venkovských sídel
(PODLE UN DEMOGRAPHIC YEARBOOK, IN ZUBRICZKÝ 2005)
VE STŘEDNÍ EVROPĚ ZHRUBA 1/3 POPULACE VE VENKOVSKÝCH SÍDLECH
stát	hranice
Dánsko	200
Řecko	200
Island	200
Norsko	200
Austrálie	1000
Kanada	1000
Nový Zéland	1000
Skotsko	1000
Irsko	1500
Francie	2 000
Nizozemsko	2 000
Lucembursko	2 000
Španělsko	2 000
Rakousko	5 000
Portugalsko	10 000
Švýcarsko	10 000
VÝVOJ/KONCENTRACE VENKOVSKÉHO OSÍDLENÍ
o Z celosvětového pohledu:
• ústup rozptýleného typu
o Bezpečnost, rodinná kolonizace, soukromé vlastnictví, chov dobytka, reliéf krajiny
• ve prospěch kompaktního
o Obrana ve středověku, ne/dostupnost vody, rozdělení dědictví, rostlinná výroba, politická / náboženská / ideologická rozhodnutí
o Formování specializovaných služeb
• nadlokálního/regionálního dosahu/funkce (outsized function) v „rozptýlených" městech (dispersed city)
o Principy/důvody politiky koncentrace
• Fyzické, např. zamezit vzniku/rozvoji malých sídel v krajině
zemědělské, zvýšit produkci uchováním zemědělského půdního fondu
ekonomické, redukovat náklady na infrastrukturu Socioekonomické, zvýšit komunikaci venkovanů
Venkovská komunita
(ROBINSON 1998, V OBDOBÍ NÁSTUPU INDUSTRIÁLNÍHO OBDOBÍ)
OTEVŘENÁ	UZAVŘENÁ
mnoho vlastníků půdy	koncentrace vlastnictví půdy
malé farmy	velké
brzké ohraničení/oplocení	pozdější
dvě zaměstnání farmářů	nedostatečné zdroje pracovních sil
podíl farmářů na částečný úvazek	zdroje PS doplněné z otevřených komunit
rozvinutá řemesla a obchod	málo
poskytování služeb pro jiné obce	spoléhání na služby z jiných obcí
nedostatečné řízení obce	řízení/usměrnění výstavby domů
samospráva	statkářský paternalismus
nekonformní náboženství	velkostatkář je patronem církve
radikalismus v politice	konzervatismus
rozvoj manufakturní výroby	nedostatečný
populačně velké	malé
vysoký podíl chudých	nízký
v
Znaky současné venkovské komunity (BAKSA 1991):
• Vyšší vzájemná sociální závislost
• Menší variabilita profesních možností
• Menší sociální diferenciace a zúžený prostor sociální mobility
• Silná vazba na tradice a slabší inklinace k sociálním změnám
• Silnější determinace přírodním prostředím
o Typologie / typy venkovských komunit (JONES 1973)
• Otevřená/integrovaná - centrem pro okolní obce
• Uzavřená/integrovaná - dovnitř X navenek
• Otevřená/dezintegrovaná - napětí X kontakty
• Uzavřená/dezintegrovaná — upadající, periferní
PROMĚNA OSÍDLENÍ
o Prostorový vývoj (MARTIN 1957):
Princip gradientu: vliv města na zázemí na základě vzdálenosti a poklesu vlivu (distance-decay)
Princip diferenciace: urbanizace transformuje původně nediferencované oblasti prostřednictvím funkční specializace
o Metropolitní vesnice (metropolitan villages)
• Přenos městského způsobu života na venkov
Těsné zázemí měst „mentálně urbanizované", fyzicky zůstává „rurální částí krajiny"
Dostupnost do centra s městským typem zaměstnání — utváření denních městských systémů / funkčních městských regionů (daily urban systems)
Fenomén druhého bydlení
o Druhé domovy městského obyvatelstva
• Second homes, weitere Wohnung / Zweitwohnung / Zweitwohnsitz, residences secondaires, drugi dom
o Disperze města na venkov - sezónní, temporální suburbanizace
• Již ze starověku, nástup po roce 1945
o Kritéria, faktory:
v
Časová dostupnost: ideálně do 1 hod (1914 15 km X dnes až 100 km)
Doba pobytu: postupné prodlužování, práce, roční období
o Výhody X nevýhody pro venkov - např.:
• Nové pracovní příležitosti/možnosti podnikání X
• Tlak na technickou infrastrukturu, životní prostředí
KONTRAURBANIZACE
o Působení migrace (RAVENSTEIN 1885) - zákony:
• 2. Města absorbují nejprve obyvatelstvo z nejbližšího zázemí a poté ze vzdálenějšího.
5. Migranti na velké vzdálenosti se stěhují zpravidla do největších měst.
• 6. Obyvatelé měst se stěhují méně než obyvatelé venkova.
4. Každý výrazný migrační tok vyvolá také určitý kompenzační zpětný tok KONTRAURBANIZACE
o Obrácená, opačná, zpětná, counterurbanisation
o Proces dekoncentrace obyvatelstva s převahou migrace z větších sídel do menších (BERRY 1976)
• USA 60. a 70. léta 20. stol.
• Do zázemí metropolitních oblastí / do malých metropolitních oblastí v původní periferii (Sunbelt)
o Zastavení depopulace venkovských území, opak urbanizace
o Spjatost s procesy decentralizace a dekoncentrace
pohyb směrem dolů po hierarchické škále od největších měst po vesnice
o Změna od koncentračních procesů k převládajícím rozptylovacím (dispersal) (CHAMPION 1989)
• Dolů po městské hierarchii, výhody ekonomické / environmentálni
o téměř v každém z nás je hluboko zakořeněná latentní preference venkovského způsobu života
Kvalita života na venkově
o Heslo „zpět k přírodě"
• Od 80. let v západní Evropě na venkov k doposud přítomným „starým, nemocným a chudým?" přichází obyvatelé nové kategorie
• Měšťané po odchodu do důchodu, majitelé druhého bydlení, ale i neorolníci a neoumělci (CHIVA 1980)
o v populaci sociální „mix" (CLOUT 1981)
• Věk, pohlaví, profese, příjmy atd.
• Uplatňování tradičních hodnot
Romantismus / idealismus X východiska z krize města, stylu života, ekologie
Mobilizace vnitřních zdrojů a využití místních iniciativ
o Kvalita života - definice, obsah?
Dostatek jídla, být zdravý, bydlet v pěkném prostředí, být spokojený v práci, mít podmínky na odpočinek, pocit bezpečí před kriminalitou
o Rurální deprivace
• Nízký příjem, vysoký podíl lidí s nízkým příjmem, důchodců, žen v domácnosti, nezaměstnaných
Malé možnosti ve sféře zaměstnání, podnikání, veřejných službách
• Omezená mobilita, hlavně starších, dětí, matek v domácnosti, chudých
o Nástup telematiky
Odpadá nezbytnost fyzické blízkosti místa bydlení a práce o Vč. teledomů - např. Skandinávie
• Rozptyl aktivit, dekoncentrace, redukce významu vzdálenosti resp. odlehlosti