Neformální ekonomické činnosti na Slovácku Průzkum v okrese Uherské Hradiště 12.-16. 5. 2014 První pohled do získaných dat: Demografická struktura respondentů Věk Počet respondentů Podíl (v %) Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 19 – 34 let 72 73 145 27,2 24,9 26,0 35 – 49 let 75 80 155 28,3 27,3 27,8 50 – 64 let 63 68 131 23,8 23,2 23,5 65 a více let 55 72 127 20,8 24,6 22,8 Celkem 265 293 558 100,0 100,0 100,0 Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Počet respondentů Podíl (v %) Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem základní 17 24 41 6,4 8,2 7,3 střední odborné bez M 88 74 162 33,2 25,3 29,0 středoškolské s M 94 128 222 35,5 43,7 39,8 vysokoškolské 66 65 131 24,9 22,2 23,5 nezjištěno 0 2 2 0,0 0,7 0,4 celkem 265 293 558 100,0 100,0 100,0 Životní úroveň domácnosti podle subjektivního vyjádření respondentů Životní úroveň domácnosti Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem velmi podprůměrná (k=1-2) 12 17 29 4,8 5,5 5,2 podprůměrná (k=3) 25 26 51 9,9 8,5 9,1 průměrná (k=4) 79 117 196 31,3 38,2 35,1 nadprůměrná (k=5) 79 105 184 31,3 34,3 33,0 velmi nadprůměrná (k=6-7) 57 40 97 22,6 13,0 17,4 neuvedeno 0 1 1 0,0 0,3 0,2 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Víc respondentů považuje svoji ŽÚ za nadprůměrnou (asi polovina dotázaných), a častěji to jsou domácnosti ve městě než na venkově (město = Uherské Hradiště a Uherský Brod). Venkovské domácnosti (16 obcí na Slovácku v okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu) považují svoji ŽÚ častěji za průměrnou. Rozdíl mezi městem a venkovem je statisticky významný (chí sq.). Změna ŽÚ domácnosti v porovnání se stavem před deseti lety (ca 2004 – 2014) Změna životní úrovně domácnosti Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem výrazně se zhoršila (k=1-2) 17 29 46 6,7 9,5 8,2 zhoršila se (k=3) 32 31 63 12,7 10,1 11,3 zůstala stejná (k=4) 89 119 208 35,3 38,9 37,3 zlepšila se (k=5) 63 66 129 25,0 21,6 23,1 výrazně se zlepšila (k=6-7) 48 57 105 19,0 18,6 18,8 neuvedeno 3 4 7 1,2 1,3 1,3 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Respondenti vidí uplynulé období, z hlediska životní úrovně jejich domácnosti, spíš pozitivně: největší skupinu (42 %) tvoří ti, jejichž ŽÚ se zlepšila; opačný názor má jen 20 % dotázaných. Rozdíl mezi městy a venkovskými obcemi není významný. Změna kvality života v obci za posledních 10 let (ca 2004 – 2014) Změna kvality života v obci Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem výrazně se zhoršila (k=1-2) 11 20 31 4,4 6,5 5,6 zhoršila se (k=3) 26 33 59 10,3 10,8 10,6 zůstala stejná (k=4) 76 111 187 30,2 36,3 33,5 zlepšila se (k=5) 84 66 150 33,3 21,6 26,9 výrazně se zlepšila (k=6-7) 48 68 116 19,0 22,2 20,8 neuvedeno 7 8 15 2,8 2,6 2,7 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Život v obcích se změnil k lepšímu; to si myslí skoro polovina (48 %) dotázaných. Překvapivě poněkud častěji ve městech (52 %) než na venkově (44 %), ale rozdíl není statisticky významný. Počet respondentů, kteří se věnují práci na zahradě nebo zahrádce Věnuji se práci na zahradě nebo zahrádce Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem vůbec ne 89 49 138 35,3 16,0 24,7 občas (několikrát za rok) 66 99 165 26,2 32,4 29,6 často (každý měsíc, v sezóně) 97 158 255 38,5 51,6 45,7 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Nejvíc (46 %) je respondentů, kteří se věnují práci na zahrádce „často“; na venkově je to většina dotázaných (52 %). Jen čtvrtina celkem (a jen třetina ve městech) se zahrádkaření nevěnuje vůbec. Rozdíl mezi městy a venkovem je pochopitelně statisticky významný. Počet respondentů, kteří chovají domácí zvířata Věnuji se chovu domácích zvířat Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem vůbec ne 207 192 399 82,5 62,7 71,6 občas (několikrát za rok) 7 17 24 2,8 5,6 4,3 často (každý měsíc, v sezóně) 32 92 124 12,7 30,1 22,3 neuvedeno 5 5 10 2,0 1,6 1,8 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Domácí zvířata pravidelně chová 22 % dotázaných, na venkově 30 %; ale i ve městech 15 % dotázaných chová zvířata. Hlídání dětí jako bezplatná práce Věnuji se hlídání dětí Někomu z blízké rodiny I lidem mimo rodinu Neuvedeno Počet Podíl (%) Počet Podíl (%) Počet Podíl (%) občas (několikrát za rok) 125 22,4 15 2,7 15 2,7 často (každý měsíc) 111 19,9 14 2,5 17 3,0 celkem 236 42,3 29 5,2 32 5,7 Hlídání dětí se věnovalo 297 respondentů, tj. 53 % všech dotázaných (z toho 155 dotázaných „občas“ a 142 dotázaných „často“). V tabulce jsou uvedeni jen tito respondenti, kteří děti aspoň občas hlídají, a to z hlediska toho čí děti hlídají. Z těch, kdo děti hlídají, to 79 % dělá pro vlastní rodinu a 10 % i pro lidi mimo rodinu (zbývajících 11 % neuvedlo, komu hlídají). Procenta v tabulce vyjadřují podíl na celkovém počtu dotázaných (N = 558). Počet hodin věnovaný uvedeným typům činnosti v obvyklý pracovní den Typ činnosti Počet respon-dentů Podíl na celk. počtu resp. (%) Průměrný počet hodin Práce za mzdu nebo odměnu (např. v zaměstnání, ve vlastní firmě, brigáda apod.) 352 63,1 8,02 Studium, školení, příprava apod. (ve škole i doma) 175 30,6 2,92 Neoficiální práce pro jiné za finanční odměnu (např. práce „na černo“) 67 12,0 2,40 Neplacená práce v domácnosti nebo pro blízkou rodinu (např. péče o děti, nákupy, úklid) 486 87,1 3,29 Neplacená práce pro jiné lidi než členy vlastní rodiny 65 11,6 1,62 Za mzdu pracovalo 63 % respondentů. Délka pracovní doby byla od 1h do 16h, průměrně 8,02 hodin denně. Neplacené práci v domácnosti se věnovalo 87 % respondentů. Neplacené práci mimo vlastní rodinu se věnovalo jen (nebo dokonce?) 12 % dotázaných, podobně jako neoficiální práci za odměnu. Rozložení celkového počtu odpracovaných (a uvedených) hodin podle typu činnosti. Typ činnosti Podíl na celk. počtu hodin. (%) Práce za mzdu nebo odměnu 54,3 Studium, školení, příprava apod. (ve škole i doma) 9,8 Neoficiální práce pro jiné za finanční odměnu 3,1 Neplacená práce v domácnosti 30,8 Neplacená práce pro jiné lidi než rodinu 2,0 Za předpokladu, že hodiny práce uvedené respondenty odpovídají jejich skutečné pracovní aktivitě, potom práce za mzdu (v „bílé“ ekonomice) tvoří 54 % odpracovaných hodin, další 3 % tvoří práce v šedé ekonomice, zbytek (43 %) připadá na neplacenou práci. Pokud neuvažujeme studium, pak poměr placené a neplacené práce je 64 % (práce za mzdu nebo odměnu) : 36 % (neplacená práce v domácnosti a pro jiné). Neplacená práce pro lidi mimo vlastní domácnost tvoří jen 2 % odpracované pracovní doby. Zdroj zeleniny pro domácnost (Odkud získáváte zeleninu pro vaši domácnost?) Zdroj zeleniny Počet respondentů, kteří uvedený zdroj využívají Podíl na celk. počtu resp. (%) Průměrný podíl uvedeného zdroje na spotřebě zeleniny v domácnosti (%) Pěstuji vlastní 321 57,5 23,9 Nakupuji v supermarketu 431 77,2 46,7 Nakupuji v místním obchodě 257 46,1 19,4 Nakupuji na trhu, od zemědělce 120 21,5 6,1 Dostávám darem 96 17,2 3,8 Jiná možnost 3 0,5 0,1 Neuvedeno 4 0,7 - Nejobvyklejším zdrojem či místem nákupu/získání zeleniny ve slováckých domácnostech je supermarket: zde zeleninu (či část spotřeby zeleniny) nakupuje 77 % domácností. Na druhém místě jsou zahrady a zahrádky, odkud má aspoň část zeleniny 57 % domácností. Je to více než z místních obchodů, kde nakupuje zeleninu 46 % domácností. Co se týče celkového množství spotřebované zeleniny ve slováckých domácnostech, pak 66 % jí bylo nakoupeno v supermarketu nebo místním obchodě a 24 % bylo vypěstováno na zahrádce (vypočítáno jako vážený průměr). Zbývající desetina byla buď koupena u zemědělce (6 %) nebo získána darem (4 %). Zdroj ovoce pro domácnost (Odkud získáváte ovoce pro vaši domácnost?) Zdroj ovoce Počet respondentů, kteří uvedený zdroj využívají Podíl na celk. počtu resp. (%) Průměrný podíl uvedeného zdroje na spotřebě zeleniny v domácnosti (%) Pěstuji vlastní 299 53,6 21,3 Nakupuji v supermarketu 425 76,2 46,6 Nakupuji v místním obchodě 234 41,9 18,6 Nakupuji na trhu, od zemědělce 154 27,6 8,6 Dostávám darem 113 20,3 4,9 Jiná možnost 3 0,5 0,0 Neuvedeno 5 0,9 - Velmi podobná struktura jako v případě zeleniny. Ovoce pěstuje o maličko (o 3 %) méně respondentů, o poznání méně jich taky nakupuje v místním obchodě, zato víc na trhu/u zemědělce a taky více ovoce se dostává darem. Celkem 35 % ovoce pochází z místní produkce, pokud za ni počítáme vlastní zahradu, nákup na trhu i dary. Zdroj medu pro domácnost (Odkud získáváte med pro vaši domácnost?) Zdroj medu Počet respondentů, kteří uvedený zdroj využívají Podíl na celk. počtu resp. (%) Průměrný podíl uvedeného zdroje na spotřebě zeleniny v domácnosti (%) Vyrábím vlastní 28 5,0 5,1 Nakupuji v supermarketu 128 22,9 17,9 Nakupuji v místním obchodě 61 10,9 8,1 Nakupuji na trhu, od zemědělce 308 55,2 52,6 Dostávám darem 116 20,8 16,4 Neuvedeno 22 3,9 - Zdaleka nejčastějším zdrojem medu jsou včelaři, od nichž domácnosti kupují med přímo (toho využívá 55 % domácností) nebo dostávají darem (21 %). Z hlediska množství spotřebovaného medu bylo 53 % koupeno u včelaře a 16 % získáno darem; jen 26 % bylo zakoupeno v obchodě nebo supermarketu. Zdroj oblečení (Prosím „podívejte se“ do šatníku a vzpomeňte, odkud jste oblečení získal/a) Zdroj oblečení Počet respondentů, kteří uvedený zdroj využívají Podíl na celk. počtu resp. (%) Průměrný podíl uvedeného zdroje na spotřebě zeleniny v domácnosti (%) Koupil/a nové v obchodě 543 97,3 78,8 Koupil/a v second handu 152 27,2 7,5 Ušil/a sám/sama 54 9,7 1,5 Zdědil/a po členech rodiny 91 16,3 2,7 Dostal/a darem 245 43,9 9,5 Jiná možnost 6 1,1 0,0 Neuvedeno 2 0,4 - Asi 79 % oblečení bylo koupeno jako nové. Dary jsou poněkud významnější než sekáče: aspoň nějaké oblečení dostalo darem 44 % dotázaných a ve slováckých šatnících tvoří tyto dary 9 % oděvů, zatímco v sekáčích nakupuje jen 27 % dotázaných a tyto oděvy tvoří jen 7 % oblečení. Počet respondentů, kteří bezplatně půjčují knihy Půjčuji mimo domácnost, bezplatně Počet respondentů Podíl (v %) Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem často (každý měsíc) 19 54 73 7,2 18,4 13,1 občas (několikrát za rok) 78 118 196 29,4 40,3 35,1 vůbec ne 167 118 285 63,0 40,3 51,1 neuvedeno 1 3 4 0,4 1,0 0,7 celkem 265 293 558 100,0 100,0 100,0 Knihy si půjčuje skoro polovina (48 %) dotázaných, ale jen 13 % „často“. Častěji to jsou ženy: jen 40 % žen si knížky nepůjčuje, zatímco mezi muži je to 64 % dotázaných. Rozdíl muži – ženy je statisticky významný. Půjčování knih je stejně rozšířené ve městech i na venkově (rozdíl město – venkov není statisticky významný). Počet respondentů, kteří přispívají na dobročinné akce nebo na charitu Přispívám na dobročinné akce nebo charitu aspoň 1000 Kč za rok Počet respondentů Podíl (v %) Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Ano, to dělám 53 70 123 20,0 23,9 22,0 Ne, ale uvažuji o tom 38 65 103 14,3 22,2 18,5 Ne, neuvažuji o tom 172 155 327 64,9 52,9 58,6 neuvedeno 2 3 5 0,8 1,0 0,9 celkem 265 293 558 100,0 100,0 100,0 Filantropické aktivity finančně podporuje 22 % dotázaných. Dalších 18 % o tom uvažuje, zatímco největší skupina – 59 % - uvedla, že o tom neuvažuje. Poněkud častěji přispívají ženy než muži, i když větší rozdíl mezi ženami a muži je v oblasti zamýšlené filantropie („uvažuji o tom“), než realizované. Rozdíl muži – ženy je statisticky významný. Naproti tomu ve městech a na venkově je filantropie rozšířena stejně. Počet respondentů, kteří občas darují věci lidem mimo vlastní rodinu Občas daruji věci lidem mimo vlastní rodinu Počet respondentů Podíl (v %) Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Ano, to dělám 84 133 217 31,7 45,4 38,9 Ne, ale uvažuji o tom 21 38 59 7,9 13,0 10,6 Ne, neuvažuji o tom 159 118 277 60,0 40,3 49,6 neuvedeno 1 4 5 0,4 1,4 0,9 celkem 265 293 558 100,0 100,0 100,0 Darování věcí je podstatně rozšířenější než finanční dary: „občas“ darovalo věci 39 % dotázaných. Přesto největší skupinu (polovinu souboru) tvoří ti, kteří věci nedarují ani o tom neuvažují. Ekonomika darů je výrazně feminizovaná záležitost: uvádí ji 45 % dotázaných žen, oproti 32 % mužů. Je zhruba stejně rozšířená na venkově jako ve městech. Podíl těch, kteří darují věci, roste s věkem a největší je ve věkové skupině 50 – 64 let, mezi ještě staršími je pak naopak nejmenší. Ale rozdíly nejsou natolik přesvědčivé, aby vliv věku na ekonomiku daru bylo možné statisticky prokázat. Motivace k neziskovým aktivitám v domácnosti Hlavní důvod pro to, že v domácnosti něco děláte nebo opravujete Počet respondentů, kteří uvedli hodnotu na škále Průměrná hodnota na škále (střed = 4,0) Rozdíl vůči střední hodnotě (tj. prům. hodnota minus 4,0) Je to levnější, ušetřím 293 5,72 +1,72 Baví mě to 287 5,82 +1,82 Je to šetrné vůči přírodě 141 4,04 +0,04 Tak kvalitní zboží nekoupím 217 5,47 +1,47 Je to normální, vždycky se to dělalo 223 5,22 +1,22 Jiný důvod 40 5,75 +1,75 Nic doma nevyrábím 114 - - Nejčastějším důvodem, proč dotázaní v domácnosti něco vyrábí nebo opravují, je to, že je to baví. Skoro stejně významný důvod je ale i to, že tím ušetří. Environmentální důvody jsou až na posledním místě. Celkem 114 respondentů (20 %) uvedlo, že doma nic nevyrábí. Změna v hospodaření domácnosti za uplynulých 10 let Srovnejte hospodaření vaší domácnosti v současnosti a před 10 lety Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem Dnes nakupujeme i takové zboží a služby, které jsme dřív vyráběli 62 95 157 24,6 31,0 28,1 Poměr toho, co nakupujeme a vyrábíme, je stejný jako dřív 135 116 251 53,6 37,9 45,0 Dnes jsme víc soběstační. Vyrábíme i to, co jsme dřív kupovali. 15 23 38 6,0 7,5 6,8 Nevím 40 71 111 15,9 23,2 19,9 Neuvedeno 0 1 1 0,0 0,3 0,2 Celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Největší část (45 %) tvoří ti respondenti, v jejichž hospodaření nenastala žádná významná změna. Mezi těmi, kteří uvádí změnu, je podstatně víc těch, kteří se posunuli k tržní ekonomice (28 % dotázaných) než k domácí autarkii (7 %). Významnější změny uvádí respondenti z venkova ve srovnání s obyvateli měst, kde nejvíce dotázaných (54 %) uvedlo, že poměr nakoupených a vyrobených statků zůstal stejný. Žádný výrazný posun k samozásobitelství ve smyslu „katalánské teze“ na Slovácku nenastal. Rozdíl město – venkov je statisticky významný. Domácí úvěry (Kolikrát jste v uplynulých dvou letech půjčil/a peníze (1000 Kč nebo více)? Kolikrát jste půjčil/a peníze Počet respondentů Podíl (v %) Město Venkov Celkem Město Venkov Celkem Nepůjčil/a 128 156 284 50,8 51,0 50,9 Jedenkrát 31 50 81 12,3 16,3 14,5 Dvakrát 31 32 63 12,3 10,5 11,3 Třikrát 23 22 45 9,1 7,2 8,1 Čtyřikrát 9 6 15 3,6 2,0 2,7 Pětkrát 12 8 20 4,8 2,6 3,6 6 krát nebo vícekrát 9 23 32 3,6 7,5 5,7 Neuvedeno 9 9 18 3,6 2,9 3,2 celkem 252 306 558 100,0 100,0 100,0 Do sousedských mikroúvěrů je zapojena polovina respondentů (51 %), a to stejně na venkově i ve městě. Z nich 26 % poskytlo jednu nebo dvě půjčky za uplynulé dva roky. Dalších 20 % poskytlo tři nebo více půjček. Muži půjčují poněkud častěji než ženy: 24 % mužů poskytlo 3 nebo více půjček, zatímco mezi ženami to bylo 16 % žen. Seznam obcí, ve kterých proběhl průzkum Název obce Počet obyvatel (sčítání 2011) Počet respondentů Babice 1 809 19 Bánov 2 133 22 Bílovice 1 821 17 Boršice 2 223 24 Dolní Němčí 3 018 30 Hradčovice 1 016 8 Jalubí 1 807 17 Nedakonice 1 576 19 Nivnice 3 349 34 Ostrožská Nová ves 3 391 24 Polešovice 2 027 16 Popovice 1 060 11 Suchá Loz 1 122 9 Šumice 1 689 14 Topolná 1 623 13 Uherský Brod 13 654 90 Uherské Hradiště 20 918 162 Vlčnov 3 047 29 Celkem 67 283 558