Krajiny jižní Moravy -3- ZDARSKY BIOREGION (1.65) KÍ" 1 I 5ŠÉ 17 A tí*** \ 4M: štYi > Jíl / Ii T.1>.->-r.io. -2714m Charakteristiky Žďárského bioregionu_1 • Poloha: + prameny řek........... • Důvod vymezení: • Plocha: ........km2, Nejvyšší vrch:............... • Vegetační stupně: .............. • 4..........,5........... • A........B......, Cs......, Ca........, D......... • N........., z (........raš......), a.......,o........ • Orná ... %, TTP ...%, lesy......%, vody......% • KES........ Žďárský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn...... Bo......, Bobi........ Jd Md • Db....., Hb......, Bk......, Ol..... Bř.. • Podíl přirozených dřevin:........% • VZCHÚ: .......... • Přírodní parky: ................... • MZCHÚ: ............ • CHOPAV Od Koníkova k SZ, vlevo k. 821 u Studnice Blatiny- Krovina (830 m n.m.) Buchtův kopec Buchtův kopec - 813 m n.m. Od Teplé u Krátké k V Dářko - plocha Nejhořejší Sázava Podmáčené a rašelinné lesy na pískovcích - kde se zde vzaly? Radostínské rašeliniště - kde v Žákova hora — co zde chybí za stromy? Blatiny - svahy Teplé Kamenné snosy - kamenice, Blatiny Žďár n./Sáz. Zelená hora - čím zajímavá Krátká - založ. 1727 pro dělníky v hutích Blatiny, podobný typ osídlení je ještě v Milovský rybník - hotel Pilská nádrž - kde? K čemu? Cyklostezka kolem Pilské nádrže Žďárský bioregion charakteristiky_3 • Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • .......... + balvanové proudy • .................- cca 300 ha • ............masiv -............ • Písky.......................- Škrdlovice • údolí..............+ Rozštípená skála Žďárský bioregion charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: Zajímavé stavby: Žďár -... Žďár -... zřícenina osídlení ........ chalupy a statky Zďá rs ký b i o reg i o n_ch a ra kte ri st i ky_4 b Negativa: Smrkové............................................ Poškozená ......................................... Devastující......................................... Žďár -............................................... Žďár -............................................... Opuštění............................................ Vysoká Velkomeziříčský bioregion (1.50) Charakteristiky Velkomeziříčského bioregioniM • Poloha: • DŮVOd Vymezení: Region ploché části vysočiny ve vyšší poloze než 1.23. Monotónní, rozsáhlé zarovnané povrchy a nehluboká údolí říček. Mírně zdvižené tektonické kry, nehluboké tektonické sníženiny. Kyselý substrát, četné podmáčené sníženiny, slabý srážkový stín, ale silné přízemní inverse. Vyznívající vliv alpské bioty (dřípatka horská), proniky teplomilných prvků údolími. • Plocha: 2542 km2 • Vegetační stupně: 3. - 5. • 3. (3%), 4. (80%). 5. (17%) • A (65%). B (30%), Cs (1%), Ca (4%), D (0%) • N (81%). z (15% raš+). a (4%). o (0.1%). • Orná: 49%, TTP 12%, lesy 29%, vody 1.6% • KES 0.9 Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: Srn 75, Bo 13, Jd 1, Md 4 • Db1. Hb1. Bk2, Bř2. • Podíl přirozených dřevin: 15% • VZCHÚ: CHKO Žďárské vrchy (okraj) • Přírodní parky: Třebíčsko, Údolí Balinky • MZCHÚ: PR Mutenská obora, PR U Trojáku, PR Údolí Brtnice, PP Ptáčovský kopeček (koniklec), PP Náměšťská obora. Od Náměšti n./Oslavou k SZ, na obzoru tektonicky zdvižená část třebíčského masivu (syenit), kopcovitá na rozdíl od ostatního území, s nejvyšším vrchem Smrček (674 m n.m.). Nejvyšší vrch regionu však leží jinde. Od hřbetu Bába (665 m) u Dačic k S přes údolí Vápovky na nejvyšší část regionu, náležející již do 5. v.s. Ovšem řada typických horských druhů zde ještě chybí nebo je vzácná. Typické jsou rozsáhlé zarovnané povrchy v relativně vysoké poloze (500 - 680 m n.m.). V pozadí nejvyšší bod regionu - Veselský vrch 712 m n.m. Typická krajina polní části regionu, zde nad soutokem Brtnice a Jihlavy u Střížova. Není sice příliš atraktivní, ale stále lepší (zachovalé meze s porosty dřevin, menší pole) než v plochých sníženinách, např. u Měřína. Podmáčené sníženiny na zarovnaných površích jsou i dnes místy zalesněny, hl. smrkovými kulturami. Původně zde byly podmáčené jedliny se smrkem a bukem. Typické nivky potůčků - na obr. PR Mrázkova louka (nemá nic společného s „kmotrem" Mrázkem ;-)), původně rašelinná, většina rašeliništních druhů však přesto vymizela. Svatá hora (679 m n.m.) u Křižanova - jeden z mála poměrně výrazných vrcholů regionu (substrát - rula). Poutní místo obnovené v 90. letech 20. stol. - souvisí s tradicí Křižanova, jako rodiště sv. Zdislavy (1220 - 1252), ochrankyne chudých a ošetřovatelky nemocných. alší z výrazných vrcholů - druhý nejvyšší v regionu - Mařenka (711 m n.m.). Na vršku bučiny, původně jedlí, ovšem také meze bývalých polí - i toto extrémní místo bývalo polem! Polopřirozené hadcové bory na hadcovém masívu u Sklenného n./Oslavou. Výrazně acidofilní květena se zastoupením horských druhů. Vysýchavé lesy na již. svazích údolíček v nižších polohách náležejí ještě do 3. vs. Druhotné lesy na bývalých pastvinách v údolí Brtnice. Polootevřené údolí Jihlavy nad Přibyslavicemi. V pozadí syenitové vrcholy západního okraje třebíčského masivu. Výšky kolem 600 m n.m. Erodované zarovnané povrchy nad údolím Brtnice (i jinde) jsou od 90. let 20. stol. často zatravněny. Důvodem je erozní ohrožení půd i jejich malá úrodnost a kamenitost. i Říčka Brtnice nad Střížovem - jedno z mála výraznějších údolí v regionu. Zde přírodní rezerva- ce naší největší kapradiny - pérovníku pštrosího (vpravo). Je zde však zřejmě zavlečený. Jedno z téměř neznámých unikátních míst - údolí Oslavy pod Velkým Meziříčím. Zde se Oslava probíjí přes třebíčský masiv a obnažila v korytě obrovité syenitové balvany. Údolní nádrž Mostiště na Oslavě slouží hlavně jako zdroj pitné vody pro okolí Jihlava - největší město regionu. Založeno u původní slovanské celní osady na řece Jihlavě, která až do pol. 20. stol. tvořila hranici mezi Čechami a Moravou. Hornické město, jehož bohatství bylo dáno velkou těžbou stříbra, založ, asi r. 1238. Postaveno a osídleno Němci až do r. 1946. Řada velmi významných památek, včetně tří (!) velkých ranně gotických chrámů, gotických a renesančních domů a rozsáhlého podzemí. Kopce v pozadí již patří do výše položeného a členitějšího Pelhřimovského (bio)regionu. Rozsáhlé obdélníkové náměstí v Jihlavě, typické pro města založená na posledních Přemyslovců Dvojité hradby Jihlavy jsou dodnes zachovány a byly výrazně rekonstruovány. Odolaly útoku zdivočelé šlechty z okolí v r. 1402, i husitům. Jeden z ranně gotických chrámů - zřejmě nejstarší - Nanebevzetí P. Marie ze 40. let 13. stol. Telč - památkově chráněné zachovalé renesanční město, zapsané ..... kdeže? Náměstí Zachariase z Hradce (rozuměj Jindřichova), který se zasloužil o velmi kvalitní renesanční přestavbu hradu i města - za vedení italských stavitelů. Většina fasád je však dnes barokní. Zachariášův zámek na konci náměstí. Italské vlivy zřejmé. Zázrak - freska P. Marie na vnější zdi románského koste- ~ líka ani časem nevybledla, k ní pak přistavěn pozdně PRIBYSLAVICE barokní poutní chrám z pol. 18. stol, věže až z r. 1936. , r , ~, - poutní chrám ■ Foto:Kubikula, Panoramio, Google Earth Velmi zapomenuté zajímavé historické městečko Brtnice na stejnojmenné říčce s řadou stavebních památek včetně rozpadajícího se hradu - zámku. Součást původního německého jazykového ostrova v Jihlavě a okolí. Tedy vnitřní Sudety, bohužel. Brtnice v Brtnici. Hodnotné barokní sochy na mostech. Miniatura Prahy. Nová Říše - kolonizační klášter p re m o n strate k založený již r. 1211. Zanikl za třicetileté války, pak barokně přestavěn. Ze staršího období se nic nezachovalo, ale jde o jednu z nejvýznamnějších barokních památek západní Moravy. Křižanov - náměstí s goticky přestavěným románským kostelem sv. Václava Měřín Velmi cenný portál na románské bazilice ukazuje na významné městečko na hlavní cestě Brno - Praha, (od ranného středověku dodnes - dálnice) Velká BíteŠ - opevněný gotici kostel, město zpočátku nemělo ohrazení celého sídla. peni Lovecký zámeček Aleje u Stonařova s komponovanou lesní krajinou v okolí (hvězdicovitě se rozbíhající průseky) Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_3 Geoloqicko-qeomorf. pozoruhodnosti: Třebíčský masiv - čím? údolí Oslavy (Nesměřské) údolí Brtnice jihlavské stříbrné doly hadcový masiv u Horních Borů + doly živec (růženín) Velkomeziríčský bioregion charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • rašelinné louky a výskyt alpských druhů rostlin v záp. části, pahorky s konikleci • Zajímavé stavby: • Telč(.........) • Slavonice - renes. maloměsto s podzemím, • Jihlava - ranná gotika, • Velké Meziříčí - románský hrad (pak zámek), dálniční most přes Oslavu (80 m vysoký, nejvyšší dálniční u nás) • Měřín - román, bazilika, • Brtnice - město a hrad, • Klášter v Nové Říši Velkomeziříčský bioregion charakteristiky_4b • Negativa: • Dálnice D1 • Těžba uranu v okolí Dolní Rozinky • Zarůstání krajin balvanů • Opuštěnost - málo služeb • Environmentálni kauzy: • D1, • uranové doly - Rozinka a okolí • větrné elektrárny Charakteristiky Svkořského bioreqionu -1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ...........km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2...... 3......, 4...... 5....... .....j ........ ... ■, ...... ...... • N....., z.........., a......, o....... • Orná:......, TTP.....%. lesy ....%, vody ....% • KES...... Sýkořský bioregion_charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo...... Jd Md .... • Db..... Hb ..., Bk .... Cenné I....., Bř.... • Podíl přirozených dřevin:.....% r J:.........................,.............., Údolí ......., Kaviny,...........,...............vrch, Horní les (774 m n.m.) svěží Sýkor (705 m n.m.) od JV Jv okraj regionu - Jamné U Horního Čepí Údolí Svratky u Dolního Čepí - zde se těžilo Jarní Svratka u Prudké Údolí Svratky v Borači, podmíněno Kunštát - zámek na samém v. okraji regionu Zubštejn Vítochov Černvír-jeden ze tří cca 210 let starých krytých dřevěných mostů přes Svratku - památky Pozůstatky lidové architektury - horácký roubený dům - Horní Chlébské Statek na Víru Štěpánov n./Sv. - velitelský bunkr partyzánské skupiny Jermak - od podzimu 1944 Švařec Sýkořský bioregion_charakteristiky_3 • Geoloaicko-qeomorf. pozoruhodnosti: • Průlom................... • Údolí...................... • Údolí...................... • Vodopády ................ • Kaviny..................... • .......................................................na vrcholech • ........................u Nedvědice • ..........v údolí Loučky, Nedvědičky ... Sýkořský bioregion - charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: ................................................................a na vrcholech Reliktní.............................. .................................................................a na Hersici Květena na................... Zajímavé stavby: ...............a řada menších, ....................- kostel, zámek........................................, zámek......................... kryté..... lidová ... přehrada .........,.............vodovod. Tišnov - Níhov Sýkořský bioregion - charakteristiky_4b Negativa: Výstavba............. ..............vesnic Ubývání....................... Environmentální kauzy: Vírský.................. ................Nedvědička Návrhy................ CEtfÄ^C) ČSÚ, ADPKČR,PLAN«tudio «W 1 Charakteristiky Svitavského bioregionu_1 Poloha: Důvod vymezení: Plocha: ..............km2 Vegetační stupně:............. 2......3......., 4......, 5- ....... A....... B......, Cs....., Ca......., D......... N........, z............., a........, o........ Orná:.....%, TTP.....%, lesy.....%, vody.....% KES Svitavský bioregion - charakteristiky_2 Lesy - zastoupení dřevin v %: • Sm...... Bo....., Jd Md..... • Db..... Bk..... Hb....., Bř..... • Podíl přirozených dřevin:......% Ú: PR...........PR................, PP............. (byl. podrost), PP.................................., PP .....................sev. hranice............... Nej vyšší vrch a čím tvořen: Rudky u Kunštátu k S Od Rozsíčky k SSV Hřebečovský hřbet Roh Geologie ? U Čertových děr u Brněnce Jz okraj u Kunštátu .stripky.cz Údolí Svitavy s již. okrajem Letovic Březová n./Svitavou Svitavy Polička Od Letovického zámku k S Letovický zámek r. 2007 Letovický zámek v září 2008 Boskovice - náměstí Svitavský bioregion - charakteristiky_3 Geoloqicko-qeomorfoL pozoruhodnosti: ...........- Hřebečov díry Březová Výchozy Kra u Letovic Doly permu Svitavský bioregion - charakteristiky_4 Biologicky zajímavé lokality: Četné zachovalé.................................................. Reliktní..................... ....................................................+ teplé lokality Zajímavé stavby: Březová - Svitavský bioregion - charakteristiky_4b Negativa: ..................pastvin, luk ................koridory Environmentálni kauzy: Doprava...................... Těžba Charakteristiky Drahanského bioregionu • Poloha: • Důvod vymezení: Vyklenutá kra kulmských sedimentů na okraji ohraničená strmějšími zlomovými svahy. Rozsáhlé zarovnané vyklenuté povrchy v centrál, části. Břidlice, droby, slepence. Chemicky i odolností velmi monotónní substrát, mírně kyselý, nepevný => minimum skal a jen menší. 3 hlavní části - náhorní plošiny, pás při obvodu členěný sítí středně velkých paralelních údolí, okrajové strmé zlomové svahy. Okraje teplé - i vinice, uvnitř - relat. chladno. Monotónní biota, silné karpatské vlivy, na obvodu i teplomilná. Rozsáhlé lesy v obvodovém pásu, poměrně zachovalá dřevinná skladba. Řada zaniklých vsí, větrné mlýny, vojenský prostor (VVP Březina). • Plocha: 1309 km2 • Vegetační stupně: 2. - 5. • 2. (2%), 3. (20%), 4. (74%), 5. (4%) • A (45%), B (47%), Cs (4%), Ca (3%), D (1%) • N (91%), z (5% raš +), a (3%), o (0,3). • Orná: 36%, TTP 7%, lesy 46%, vody 0,6% • KES1.5 Drahanský bioregion - charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn 55, Bo 15, Jd_2, Md 7 • Db 4, Bk10, Hb3, Bř 1. • Podíl přirozených dřevin: 26 % • VZCHÚ: • Přírodní parky: Říčka, Údolí Rakovce, Řehořkovo Kořenecko • MZCHÚ: PP Hynčicovy skály (xeroterm), PR Bayerova rezervace (bučiny), PR Skály (buč. 5. v.s.), PR Pavlovské mokřady (rašeliniště), PR Lipovské úpolínové louky, PRVratíkov (kras) ad. Jižní okraj regionu v. od Brna, vpravo Pozořice Popředí vč izolované kry kulmu uprostřed s průlomem potoka náleží ještě do Lechovického bioregionu Výrazný zlomový svah u Viničných Šumic - velmi teplý, s teplou svahovou zónou -využito původně na vinice, dnes spíše zahrádky nebo opuštěné plochy. Teplomilná biota. Pole v popředí - již Prostějovský bioregion (1.11) Pohled ze západního okraje Ždánicko-Litenčického bioregionu přes Vyškovskou bránu - součást Prostějovského bioregionu na zlomový okraj Drahanského regionu u Lulce - s nápadným kostelem sv. Martina Pohled z Babího lomu k SV - ve střední části Macošský bioregion, na horizontu zarovnané povrchy Drahanského bioregionu s Kojálem při pravém okraji. Vrcholová část Drahanského bioregionu od Drahan - vlevo nejvyšší vrchol - Skalky (735 m n.m.) s mrakovým radarem. Vpravo farma větrných elektráren, které Olomoucký kraj povoloval benevolentněji než jihomoravský, kde v této části zatím nejsou. Území přechodu 4. a neúplně vyvinutého 5. v.s. Typický charakter vrcholové části Drahanského bioregionu - pramenná oblast Luhy - zdrojnice Punkvy z. od Protivanova. Podmáčené sníženiny jsou většinou odvodněné, ale často od 90. let opět zalučnéné. Osídlení dosáhlo vlivem příznivého reliéfu až vrcholových poloh - novější horní část obce Benešov leží ve výšce přes 700 m n.m., na sev. okraji kopce Skalky. Vrchol Skalky (735 m) - n ej vyšší vrch regionu. Žádné skalky zde nejsou. Skalky jsou až na druhém nej vyšším vrchu -Skály (724 m). Teď se v tom vyznejte. i nu i Od Skalek se již otevírá pohled na severní Moravu - s Hrubým Jeseníkem v pozadí Prameniště v nejvyšších polohách pokrývaly i původně podmáčené smrči-ny, mírně rašelinící. Dnes jsou částečně odvodněné a v létě silně vysýchají Prameniště boskovické Bělé sv. od Benešova - tzv. Pavlovské mokřady. Původně jediné plnohodnotné rašeliniště Drahanského bioregionu, dnes z větší části odvodněné a zničené, ale část se zachovala a je chráněna. Lesní část rašeliniště Pavlovských mokřadů není chráněna. Borovice, bříza i olše lepkavá zde mohou být původní, i když asi přirozeně dominoval smrk. Okrajový pás bioregionu na V okolí Opatovické nádrže. Pohled od Ježkovic k S. Typické je mírné uklonění zarovnaných povrchů, četná údolí potoků a téměř souvislé zalesnění. i á Ú Atypická část bioregionu ssv. od Blanska na granodioritech Údolí potoka nad nádrží Pálava u Blanska překonává okrajový svah peřejemi Vratíkovský kuželový kras - na cca 200 m širokém pruhu vápenců -pokračování Mor. krasu k S. 25 ha, 5 kuželů, 12 jeskyní, malé vyvěračky. Plumlov Krtiny - barokní poutní chrám Zbytky teras s vinicemi na okrajovém svahu nad Viničnými Šumicemi - unikátni krajina Foto: Jaroslav Novák Kojál - televizní vysílač, 3. nejvyšší stavba v ČR, vysoký 340 m, vrchol je v 940 m n.m. Rekonstruovaný větrný mlýn v Ruprechtově s americkou Halladayovou turbínou, údajně jedinou v Evropě - z I. 1882 -84. Mí Moderní větrná elektrárna se stožárem vysokým 105 m průměrem rotoru 90 m u Drahan, viditelná až z Hornomoravského úvalu Okraj bioregionu s průhledem na Opatovickou přehradu Málo známá Opatovická přehrada na Malé Hané, dokončena r. 1972, plocha 70 ha, hráz vysoká 42 m, zdroj pitné vody pro Vyškov a okolí Zatravněné povodí Bělé nad Boskovickou přehradou - zdroj pitné vody Golfové hřiště u Kořence v Přírodním parku Řehořkovo Kořenecko, v místě původně navržené rezervace Drahanský bioregion - charakteristiky_3 Geoloqicko-qeomorfoloqické pozoruhodnosti: Račické slepence - Hynčicovy skály Kras u Němčíc, Vratíkova a Mojetína Okrajové zlomové svahy Prolom potoka Rakovce (tektonický přes Drah. vrchovinu, původní koryto Svitavy, která teprve koncem třetihor si prolomila současné údolí přes Adamov) Meandrující údolí dolní Říčky (Mariánské údolí u Brna) Peřeje nad Blanskem (Pálavá) Rašeliniště u Benešova (Pavlovské mokřady) Ledková huť u Valchová - těžba ledku a žel. rudy v pískovcích Valchovského prolomu - v 1. pol. 19. stol. Drahanský bioregion - charakteristiky_4a • Biologicky zajímavé lokality: • Četné zachovalé bučiny a dubohabřiny na obvodu regionu • Mokré louky s úpolíny + Pavlovské mokřady (rašeliniště) • Teplomilná i podhorská květena • Zajímavé stavby: • Zámky Plumlov, Račice, • kostely Luleč, Krtiny, • přehrady - Plumlov, Opatovice, Boskovice. • Kojál - 3. nejvyšší stavba v ČR, mrakový radar na Skalkách, • Větrné mlýny a VTE. Drahanský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • WP Březina - chemické znečištění, dopadové plochy, zničené lesy v okolí • Lomy - hl. po j. a v. obvodu regionu • Odvodnění mokřadů Environmentálni kauzy VTE WP Prostějovský bioregion \V1Vr. •-X J V ■ ■ • «*- > ■■■■\«<*f* . "«»Mvi* 1---|j rfľlf » «I 0 ■ k. 1 i 1.11 J:- .-x Ä.^ . ,,.x?f 0 p. ■t Prostějovsky bioregion - charakteristiky 1 • Poloha: • Důvod vymezení: • Plocha: ............km2 • Vegetační stupně: .......... • 2..........., 3......... ......j ......j .....j ......j ....... • N....., z............, a........ o....... • Orná: ...■%, TTP....%, lesy ...■%, vody.....% KES = Prostějovský bioregion - charakteristiky_2 • Lesy - zastoupení dřevin v %: • Srn Bo Jd Md...... • Db......Hb Cenné I.......Tp....., Ol....., Bř....., Ak...... • Podíl přirozených dřevin: .....% • MZCHU: ......................................, mimo naši jižní Moravu NPP Hrdibořické rybníky a NPP a PP chránící výchozy skal. Typická krajina Hané Topolová stromořadí podél příkopů - u Skalky Lesík nad obcí Skalka Vyškovská brána - jz. výběžek bioregionu Haná pod Vyškovem Haná před ústím do Moravy m Křižanovice - biokoridor v r. 2001 2048^850 Vyškov 74 U Kojetína Prostějovský bioregion - charakteristiky_3 Geoloaicko-qeomorfoloqické pozoruhodnosti: .........................(Skalka, Brodek.....) ricek u Brodku u Prostějova ...........ve Skalce Prostějovský bioregion - charakteristiky_4a Biologicky zajímavé lokality: Letiště......................... Zajímavé stavby: ..............j Věž......... Prostějovský bioregion - charakteristiky_4b • Negativa: • Dlouhodobé ................. • Vodní ................... Environmentálni kauzy