HRANICE – FENOMÉN, STABILITA
GURŇÁK 2003, 2007
¢„politické izobary“ (BARBAG 1987)
¢Analýza vývoje státních hranic ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě
—„prostor mezi velmocemi“ Ruskem a Německem
—Mezi čtyřmi moři: Baltským, Jaderským. Egejským a Černým
—1001-2000
—6174 hraničních úseků → 3814 k analýze (bez Německa)
¢Průběh v území/krajině
¢Hierarchická úroveň:
—100 % „úplná“ státní hranice, 75 poplatného státního útvaru, 50 konfederace, decentralizované
federace, 15 mezi státním a autonomním celkem
¢Časové období od poslední změny
—Relativní podíl – od max 1000 let 100 % až po 1 rok → tloušťka




¢Velmi stabilní hranice / další členění méně stabilní
¢Hranice „vnitřního“ (dnešního) Německa
—Odra, sz. a jz. hranice Česka, DE x AU
¢„vnějšího“ Německa, tj. bývalé Svaté říše římské
¢Vých. Pomořansko, Slezsko, Morava, AU/Burgenland, SLO, Istrie, Benátsko, j. Tyrolsko, CH
¢Aktuální situace – kontrast jednotlivých úseků
¢Nejstabilnější: CZ x 1/2 SK, SLO, LT
¢Ostatní až na výjimky málo stabilizované
—Nejméně záp. Burgenland, Podněsterská republika v MOL
¢
¢

POROVNÁNÍ STABILITY HRANIC PŘÍRODNÍCH A UMĚLÝCH
¢Přírodně geografické celky (KREJČÍ 2000) – zóny:
—Severní: Středoevropská nížina (až Český masiv a Karpaty)
—Vnitřní: Karpatsko-alpsko-hercynská oblast (až řeky Kupa, Sáva, Dunaj)
—Jižní: Balkán až Egejská ostrovní oblast
¢Přirozené bariéry – zvyšují míru stability hranic, jejich zastoupení příp. kombinace
—Řeky
¢Dunaj, Dráva, Sáva, Drina, Dněstr / Narva, Morava, Kupa
—Pohoří
¢Karpaty, obruba Čech
¢Celková délka hranic a jejich typologie pro šest časových horizontů (1250 – 2000)
—26 tis. km – 14,5 – 21,5
—Zachování poměru mezi přirozenými a umělými (40-50 %), říčních 38,5 → 26,6 / horských 21-26

POROVNÁNÍ STABILITY HRANIC






PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE REGIONU BRATISLAVY (ZEMKO, BUČEK 2000)
¢Předpoklady přeshraniční spolupráce
—v blízkosti státní hranice ekonomická centra, důležitá infrastruktura, blízkost Vídně a Györu
¢Trilaterální území SK – HU – AU
¢Rakousko
—Značný rozsah příhraničích oblastí, integrace do EU, odstranění regionálních nerovností / INTERREG
—Nízké zapojení SK
¢Maďarsko
—Phare CBC s AU – Západopanonský euroregion (1998), vzor pro vstup do EU (zaměstnanost, životní
prostředí)
¢Instituce (WEINBERGER 1995)
—Normativně chápané – legislativa,
—Reálné – subjekty, organizace, sdružení
¢

¢Společné programové dokumenty
—AU – SK, HU – SK
¢Vídeň:
—Dohoda o spolupráci v oblasti komunálních technologií – např. odpadové hospodářství
¢Dolní Rakousy:
—Doprava, energetika, přeshraniční regionální projekty,…
¢EUROREGIO Weinviertel – jižní Morava – Záhorie (1999)
—Cestovní ruch, know-how na komunální úrovni,…
¢Fórum rakouských, maďarských a slovenských příhraničních obcí (1999)
—40 starostů, vzájemné porozumění

¢Málo příkladů spolupráce MSP
—Vytváření dceřiných společností
¢Přeshraniční inovační inkubátor
—BIC Bratislava, BIC Burgenland, Innostart Budapešť
¢(Business Innovation Centre)
¢Dokumenty:
—„Výhody a problémy spolupráce ve středoevropské kontaktní zóně Bratislava – Vídeň – Brno – Györ
(1994, Centrum strategických studií SR
—„Víceletý indikativní program pro bilaterální spolupráci Slovensko – Rakousko 1995-1999“ (1995)
—„Strategie přeshraniční spolupráce v trilaterálním regionu Slovensko-Rakousko-Maďarsko“ (1998)
¢Projekty:
—SNITS (angl. SME Networking for Innovative and Technology based SMEs)
—CERNET (Central European Regional Network for Education Transfer)
¢Bratislava – Vídeň – Brno – Györ,
¢European Secondary School

DOPRAVNÁ INTEGRÁCIA EURÓPY – POZÍCIA SLOVENSKA A BRATISLAVY
HORŇÁK 2001
¢očakávanie nárastu tranzitnej dopravy (prinášajúcej ekonomický profit) cez územie ich štátu?
¢koncepciu dopravných trás – koridorov s prepojením západnej Európy na východ na báze multimodality
—koridor IV (Berlin/Nürnberg – Praha – Budapest – Constanta/Thessaloniki/Istanbul),
¢osobitosti postavenia dopravného uzla Bratislava
—poloha v rámci Slovenska je výrazne excentrická,
—z geopolitického hľadiska a vzhľadom na orientáciu a smerovanie významných európskych dopravných
prúdov veľmi výhodná.
¢

¢Transeurópska železničná sieť a Slovensko
—Ostrava - št. hranica ČR/SR – Čadca – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou – št. hranica SR/Ukrajina
– Čop,
—Praha – št. hranica ČR/SR – Kúty – Bratislava – Nové Zámky – Komárno – št. hranica SR/MR –
Komárom,
—Vybudovanie modernej železničnej stanice Bratislava-Petržalka s prepojením na Viedeň znamená
otvorenie tohto železničného uzla smerom na západ?
¢Kombinovaná doprava
—jednoznačná orientácia na medzinárodnú a tranzitnú prepravu
—potenciálom pre prekládku v systéme cesta/železnica ako aj voda/cesta/železnica
¢
¢
¢

ENVIRONMENTÁLNY ROZMER EUROREGIÓNOV
BUČEK 1992
¢Pre prírodu je štátna hranica neprirodzená a prekračujú ju pozitívne, aj negatívne vlastnosti
prírodných prvkov.
¢Politika euroregiónov
—externý rozmer: reakciou na záujmy európske, štátne, regionálne - euroregióny sa presadzujú voči
inak konštruovaným regiónom),
—rozmer interný zameraný na riešenie spoločných vnútorných problémov
¢Väčšina z existujúcich euroregiónov má svoju hlavnú orientáciu (jeden, dva dominujúce smery
spolupráce) - v agende niektorých dominuje napr. koordinácia a spoločný postup v oblasti turistiky.

¢V rámci euroregiónov sa stretávame napr. s jediným významným centrom, alebo dvoma jadrami-centrami
oddelenými hranicou atď. Niektoré euroregióny majú charakter typických periférnych regiónov - sú
bez centra, alebo s velmi slabými jadrami.
¢Hranica euroregiónov pravdepodobne nikdy nebude typicky liniová, bude skôr pohyblivá a nejasná (v
sprievodnej mape euroregiónov ČSFR sme využili najmä hranice administratívnych jednotiek a hranice
prirodzené - rieku, horský hrebeň).
¢Pri úvahách o možnosti vzniku euroregiónov sa najčastejšie využíva spoločné pôsobenie homogenity
(istý jav alebo znak sa vyskytuje na celom území regiónu) a nodality (väzby na určité centrum -
jadro) v danom priestore.

TAB. EUROREGIÓNOV
V ČSFR
(1992)

http://www.sds.cz/docs/zpravy/volby/eu_04/euroregi_small.jpg



NOVÉ ŠANCE NA HRANICI – MALÉ ZAMYŠLENÍ PO VSTUPU DO SCHENGENU
BEDRNA 2008
¢Rozdělená sídla podél hranice
¢Výjimečná výzva pro dotčené správy, pro podnikatele a investory, urbanisty….
¢ZÚR příslušných krajů?
¢Hranice de iure X de facto

CZ – AU / CZ – PL



ČESKO – SASKO



NĚMECKO/
SASKO – POLSKO


NOVÁ ROLE „PŘÍHRANIČNÍCH“ CENTER VE „SJEDNOCENÉ“ STŘEDNÍ EVROPĚ
KÖRNER 2008
¢Optimalizace vazeb v osídlení v příhraničních územích X
¢Legislativní, ekonomické i jazykové bariéry
¢Spíše centra nižší nebo lokální úrovně, nižší „průměrné“ zalidnění než v sousedních zemích
¢Strategie vývoje:
¢Vznik většího města (souměstí) ovládající společné spádové území
—Cieszyn (37 tis.) – Český Těšín (26) / Třinec 38
—Gmünd (6) – České Velenice (3,5) / CB – St. Pölten

¢Posílení regionálního významu silnějšího města / ke spojení měst nedochází
—Zittau (30) – Hrádek n. N. (7,3) – Bogatynia (19) / silniční – železniční spojení
—Klingenthal (8,8) – Kraslice (7,3)
—Bärenstein (2,7) – Vejprty (3,3)
—Náchod (21) – Kudowa Zdroj (10)
—Chebsko: Cheb (33)… – Marktredwitz (18), Selb (17)…
¢Změny v polycentrické struktuře osídlení – propojování, změna v dosavadní hierarchii
—Šluknovsko
¢Sebnitz – Dolní Poustevna, Šluknov – Sohland – Schirgiswalde
¢Ebersbach – Neugersdorf – Jiříkov – Rumburk
¢Varnsdorf – Seifhennersdorf - Grossschönau
¢