Možnosti větrné energetiky David Hanslian Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. VĚTRNÁ ENERGIE •jeden z nejstarších zdrojů energie, využíván lidstvem od nepaměti (plachetnice, větrné mlýny, pumpy ...) •s nástupem uhlí a elektřiny jeho význam klesá •v současné době renesance využití větru jako šetrného a obnovitelného zdroje (především) elektrické energie mlyn2_maly Schooner_maly vetrnik STRUKTURA PŘEDNÁŠKY 1.vítr a jeho energie 2.technologie větrných elektráren 3.měření a modelování větru 4.vliv větrných elektráren na prostředí 5.vývoj větrné energetiky ve světě 6.vývoj větrné energetiky v ČR 7.možnosti budoucího rozvoje JAK VZNIKÁ VÍTR •Velká většina využitelné energie na Zemi s výjimkou jaderné má svůj původ na Slunci. To platí pro a) fosilní zdroje energie (uhlí, ropa, plyn) b) obnovitelné zdroje energie (slunce, voda, biomasa, vítr) • •Vznik větru: •Sluneční záření dopadá na zemský povrch -> •-> povrch a vzduch nad ním se zahřívá - ale nerovnoměrně -> •-> vznikají rozdíly v tlaku vzduchu (teplý vzduch je lehčí) -> •-> vyrovnávání rozdílů = vítr •1) rozdíly ve vertikálním směru => konvekce (mj. bouřky) •2) rozdíly v horizontálním směru => • a) v místním měřítku – místní větry (např. bríza) • b) v regionálním a globálním měřítku - tlakové výše vs. níže => • => díky Coriolisově síle, která stáčí proudění, se rozdíly vyrovnávají jen pozvolna, proudění probíhá po spirále CE059500FG0010 Ukázka cirkulace atmosféry Kinetická energie větru = energie pohybující se hmoty vzduchu m – hmotnost; V – objem; ρ - hustota vzduchu; u - rychlost větru Hustota výkonu větru [W/m2] - výkon, který by bylo možno získat stoprocentním využitím kinetické energie větru, proudícího jednotkovou plochou kolmou na směr proudění VÝKON A ENERGIE VĚTRU Výkon větrné turbíny [W] S – plocha opisovaná rotorem; cp - součinitel výkonu teoretická maximální hodnota cpmax = 0,593, reálně do 0,5 Výroba elektrické energie [kWh,MWh,GWh] – zpravidla se vztahuje k období 1 roku (=> MWh/rok ap.) Závisí na: 1)větrných poměrech v prostoru rotoru 2)vlastnostech větrné elektrárny – dány výkonovou křivkou 3)technických a dalších okolnostech (poruchy, údržba, námraza ap.) TECHNOLOGIE VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN • •Základní rozdělení větrných zařízení •Malé větrné elektrárny - výkon od desítek W po desítky kW - výška do 50m, zpravidla mnohem menší - průměr rotoru do cca 25m - slouží především jako zdroj elektřiny v místech bez připojení k elektrické síti – dobíjení baterií, úspora dieselu - nevýhodou je malá výška zařízení => nižší rychlost větru, stínění překážkami • - Valaš -ML 10+ML1500+ML300 Dnes jsou nejběžnější velké 3-listé větrné elektrárny s horizontální osou rotace; existují i jiné technologie •Velké větrné elektrárny - výkon stovky kW až MW (dnes typicky 2 MW) - výška tubusu většinou od 40m do 120m (dnes typicky 80-100m) - průměr rotoru cca 25m až 120m (dnes typicky 80-100m) - slouží k výrobě elektřiny dodávané do elektrické sítě - výhodou je velká výška a velikost zařízení => vyšší rychlosti větru, nižší náklady na infrastrukturu Větrné pumpy - hojně využívané v aridních oblastech s výskytem podzemní vody - buď využívají energii větru přímo nebo prostřednictvím elektřiny - velikostí odpovídají spíše malým větrným elektrárnám Windmill_and_Cart_maly Rozdělení podle orientace osy rotace •Elektrárny s vertikální osou rotace - nemusejí se natáčet za větrem - nevýhodou je nižší efektivita - nepříliš rozšířené - využití spíše u malých elektráren Darrieus-windmill kop1ab Darreiova turbína Elektrárny s horizontální osou rotace - většina současných větrných elektráren Kolik listů? •Méně listů => • - efektivnější • - vyšší rychlost rotace (=> mj. vyšší namáhání, hlučnost) • - u jednolisté vrtule potřeba protizávaží •Více listů => • - pracují již při malých rychlostech větru • - nižší rychlost rotace • - výhodné především u vodních pump •Nejvíce se osvědčují 3-listé elektrárny • - stále velmi efektivní při rozumné rychlosti rotace, esteticky přívětivé Windpump_near_Winburg záhadnývětrník_0501 DSCN17640053 •Regulace výkonu •Stall - využívá aerodynamického „stall“ efektu na profilu listů vrtule, který při vyšších rychlostech větru omezuje její výkon (tento efekt je mj. „nepřítelem“ při konstrukci letadel a helikoptér) - listy vrtule se nemusejí naklápět - rychlost otáček vrtule bývá konstantní •- rozšířen spíše v minulosti (do 90. let); dnes někdy koncepce tzv. „active stall“ •Pitch •- využívá naklápění listů vrtule - umožňuje měnit rychlost otáček •=> jemnější regulace výroby •=> kvalitnější dodávka proudu do sítě •=> nepatrně vyšší výroba - je možné „zaparkovat“ elektrárnu vhodným natočením listů - v dnešní době převládá •Koncepce generátoru •Klasická („převodovková“) - nejvíce rozšířená •„Bezpřevodovková“ •- mírně efektivnější a tišší, má delší životnost - nevýhodou je velký rozměr a hmotnost •Jiné koncepce (např. „direct drive“) •- zvláště v poslední době řada nových technologii od různých výrobců • 100_0125 Obr Obr DSCN17210010 STANOVENÍ VĚTRNÝCH POMĚRŮ Větrné poměry (větrné klima) = statistický souhrn větrných podmínek v určitém místě za klimatologicky významné období - zpravidla se vztahují k ose rotoru větrné elektrárny - jsou dány četnostním rozdělením rychlostí větru v prostoru rotoru a větrnou růžicí - Obrázek1 Rychlost větru vs. výroba energie Výkonová křivka = závislost výroby elektrické energie na rychlosti větru Rychlost větru Výroba Měření větru - přesné (při správném provedení), ale nákladné a časově náročné - problémem je výška měření vs. výška větrné elektrárny Standardní meteorologické a klimatologické stanice - většinu zajišťuje meteorologická služba (ČHMÚ) - dlouhodobá systematická měření - měření ve výšce 10m - stanice zpravidla daleko od plánovaných elektráren - během posledních 10 let automatizace měření 11504_045_z_dalky 11729_315 11698_pohled_z_J Stožárová měření - provádí se účelově v blízkosti plánovaných větrných elektráren - měření standardně 1 rok, poté prodloužení na dlouhodobý normál - měření nejčastěji na stožárech 30 – 70m - zpravidla měření ve více úrovních - zvláště vyšší stožáry jsou značně nákladné - Měření dopplerovským sodarem - využívá odrazu zvukových vln od atmosféry - měří profil větru až do výšky několika stovek metrů - velmi nákladné zařízení, provozně náročné - zpravidla jen krátkodobá doplňující měření - existují i další distanční metody (balóny, lidar ap.) Měření na větrných elektrárnách - anemometry umístěné na strojovně elektráren - slouží pro regulaci provozu elektrárny - určení skutečné rychlosti větru je problematické remtech 100_0134 180m Přístroje na měření větru - anemometry - měří směr a rychlost větru (dělená vs. kombinovaná čidla) - ve větrné energetice extrémně přísné požadavky na přesnost měření Robinsonův kříž Lopatkový anemometr Tlakové čidlo (Pitotova trubice) Akustické anemometry Gill Ultrasonic Kolo Mile Novi_m Modelování větru - umožňuje operativnější stanovení větrných poměrů - je možný výpočet v ploše nebo v různých výškách nad zemí - výsledky jsou ale méně přesné než by bylo (dobře provedené) měření - možnosti jsou limitovány složitostí reálných podmínek a kapacitou výpočetní techniky - Modelování větru se používá pro: a) předběžné určení větrných poměrů lokality b) vytváření plošných „větrných map“, zjišťování větrného potenciálu území c) přesné výpočty v rámci větrné farmy (přepočet z místa stožárového měření na jednotlivé elektrárny, určení výroby) - Existuje řada modelů, zde prezentuji modely používané na ÚFA AV ČR: Statistický model VAS - jednoduchá interpolační pomůcka Dynamický model proudění PIAP - numerický model mezní vrstvy atmosféry Model WAsP - model a program pro potřeby větrné energetiky Hybridní model VAS/WAsP - - autor: RNDr. Zbyněk Sokol, CSc. (ÚFA) STATISTICKÝ MODEL VAS • trojrozměrná interpolace naměřených hodnot větru • pracuje se sítí měření meteorologických stanic • interpolace metodou postupných korekcí • interpolují se např. průměrné rychlosti nebo Weibullovy parametry • předpokládá logaritmický vertikální profil rychlostí větru Je to jen jednoduchý, orientační model: • předpokládá závislost větrných poměrů na nadmořské výšce (nárůst průměrné rychlosti s výškou) • empiricky určené opravy na specifické místní podmínky Výsledky modelu VAS1 VAS_mapa Výsledky modelu VAS2 dewi_vas2_10m autor: RNDr. Jaroslav Svoboda, CSc. (ÚFA) DYNAMICKÝ MODEL PIAP Složený ze 2 sub-modelů: Model pro výpočet scénářů • 3-rozměrný nestacionární numerický model mezní vrstvy atmosféry • pro každý scénář zvolen směr natékajícího proudění a stabilitní podmínky • v modelu prozatím nejsou zahrnuty vlivy radiace a oblačnosti Výpočet větrné růžice = kombinace výsledků jednotlivých scénářů •Vychází se z řady měření na referenční stanici: •Každý termín měření je přiřazen určitému scénáři -> určení poměru rychlostí a rozdílu směru větru mezi referenční stanicí a výpočtovým bodem pro daný scénář -> určení směru a rychlost větru ve výpočtovém bodě. •Výsledkem je simulovaná řada měření ve výpočtovém bodě, kterou je možné podle potřeby dále zpracovat. Model PIAP – regionální výpočet krusne_piap Model PIAP – celá ČR 21_1 wasp_str2 Princip modelového výpočtu 1. Výpočet regionálních klimatologických charakteristik (Wind Atlas analysis model) 2. Aplikace regionálních klimatologických charakteristik (Wind Atlas application model) 3.Výpočet roční produkce energie v daném místě • MODEL WASP • vytvořen institutem RISO (Dánsko) speciálně pro potřeby větrné energetiky • v současnosti asi nejpoužívanější pomůcka pro větrnou energetiku • vedle samotného modelu doprovodné funkce (např. výpočet vzájemného stínění elektráren) • vychází z měření na stožáru (stanici) v blízkém okolí větrné farmy • není vhodný pro aplikaci vzdáleného měření •Stabilitní model - malé opravy vůči základnímu neutrálnímu stavu atmosféry •Orografický model • zjednodušený model proudění, vychází z teorie potenciálového proudění a předpokladu neutrálního zvrstvení atmosféry • výpočet v polárních souřadnicích => vysoké rozlišení v místě výpočtu, s rostoucí vzdáleností rozlišení klesá • vyžaduje mapu terénu v podobě vrstevnic •Model drsnosti terénu: • okolní terén je ohodnocován charakteristickými parametry drsnosti (mapa nebo růžice) • v případě změny drsnosti "vnitřní mezní vrstva" • drsnost hraje roli především v menších výškách nad zemí •Model překážek • útlum větru za geometrickými překážkami (budovy, větrolamy) • velmi zjednodušený - empiricky určené hodnoty útlumu proudění v závislosti na výšce, vzdálenosti a "propustnosti" překážky Dílčí koncepce jj01 Ukázka výsledku modelu WAsP autoři: Mgr. Jiří Hošek, Mgr. David Hanslian (ÚFA) HYBRIDNÍ MODEL VAS/WAsP - určen pro výpočet větrných poměrů v prostoru ČR - kombinuje výhody modelů VAS a WAsP: - WAsP - vyhodnocení vlivu místních podmínek - VAS - interpolace mezi meteorologickými stanicemi Model vychází z měření v síti meteorologických stanic. Výpočet se skládá ze 3 kroků: 1) WAsP - výpočet "regionálních klimatických charakteristik" z jednotlivých meteorologických stanic (odečtení vlivu místních podmínek) 2) VAS - interpolace "regionálních klimatických charakteristik" mezi jednotlivými stanicemi 3) WAsP - výpočet místních podmínek z vyinterpolovaných "regionálních klimatických charakteristik" Model VAS/WASP – krok 2 priloha02 Model VAS/WASP – krok 3 priloha05c priloha05a PŘEDPOVĚDNÍ MODELY Slouží k operativní předpovědi výroby energie z větru V současné době rozsáhlý vývoj těchto modelů, především ve státech s vysokým zastoupení větrné energie (Německo, Dánsko, Španělsko) Potřeba jsou 2 typy předpovědi: 1) Předpověď očekávané výroby -> zapojení vyrovnávacích zdrojů => podklad pro krátkodobé obchodování s elektřinou (1 den předem, 1 hodina předem) 2) Předpověď nejistoty předpovědi -> alokace záložních zdrojů • většinou vycházejí z běžných meteorologických předpovědních modelů • pro předpověď výroby jednotlivých větrných farem jsou zakomponovány statistické metody, např. neuronové sítě • často více modelů, výběr nejvhodnějšího pro danou situaci • různé metody určení nejistoty předpovědi, například ansámbly (mnoho paralelních modelových výpočtů) VLIVY VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN NA PROSTŘEDÍ •Každý ze způsobů výroby elektrické energie (a ostatně jakákoli lidská činnost) má za následek i „postranní “ vlivy na své okolí -> •-> mluví se o externích nákladech (externalitách) •Velikost negativních externích nákladů je u různých zdrojů energie velmi rozdílná. Podle studie EU: •-> nejvyšší při spalování fosilních paliv (především uhlí, ropy) •-> nejnižší při výrobě energie z větru (následují jaderná energie a další obnovitelné zdroje) •(ovšem nutná opatrnost - velký vliv použité metodiky, způsobu výpočtu) • •U větrné energie můžeme rozlišovat - vlivy na přírodu - vlivy na člověka, společnost - vlivy na elektrickou síť Vlivy na přírodu •Vliv na ptáky - přímé zabíjení - řádově méně než jiná rizika (doprava, průhledné a lesklé plochy, dráty ap.) - ztráta stanovišť, ztížení cest za potravou, rušení – může být závažnější problém, záleží na druhu - elektrárny by neměly být situovány do tažných cest, ohled na stanoviště citlivých vzácných druhů - pokud možno co nejmenší osvětlení (přitahuje a mate ptáky) - celkově méně závažný než se jeví na první pohled, velmi závisí na druhu •Vliv na netopýry - méně prozkoumaný než u ptáků (noční život) - vzhledem k delšímu životnímu cyklu potenciálně závažnější - riziko hlavně během málo větrných letních nocí •Rušení zvěře a jiných živočichů - zanedbatelný problém; spíš při výstavbě •Přístupové komunikace •- při necitlivém postupu ztráta stanovišť, vznik eroze Vlivy na člověka •Hluk •Mechanický: zvuk strojovny, skřípání ap. •- především problém prvních větrných elektráren, dnes málo významný - •Aerodynamický: svist vrtule, pulsy při průchodu listu kolem tubusu - dnes převládající typ hluku • •0 dB - práh slyšitelnosti •20 dB - šum listí, tichá místnost •30 dB - šepot, tichý byt, tichá ulice •40 dB - tlumený hovor, zvuk ledničky, hygienický limit pro noc •50 dB - běžný pouliční hluk, hygienický limit pro den •55 dB - hluk u paty větrné elektrárny •60 dB - hlasitý hovor •70 dB - frekventovaná ulice •90 dB - jedoucí vlak •120 dB - startující letadlo •140 dB - akustické trauma •Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. => na vnějších stěnách „chráněných budov“ (obytné domy ap.) nesmí ekvivalentní hladina akustického tlaku (intenzita hluku) překročit 50 dB ve dne a 40 dB v noci •=> aby byla elektrárna povolena, musí jej splňovat •=> dostatečná vzdálenost elektrárny pro splnění nočního limitu je cca 350 až 500m, u větrné farmy více •=> možnost omezit výkon elektrárny (elektráren) v nočních hodinách •Intenzitu hluku zjišťuje akustická studie, resp. hygienické měření • •Infrazvuk = zvuk pod hranicí slyšitelnosti - při vysoké intenzitě může vyvolávat nevolnost, zdravotní problémy => argument proti VE - nese se dál, takže ve velké vzdálenosti od elektrárny je relativně významněji zastoupen - celkově je ale málo intenzivní (i ve srovnání s přirozenými zdroji), škodlivý vliv na lidské zdraví je nepravděpodobný - • •Stroboskopický efekt •- vzniká při průchodu listů vrtule přes sluneční kotouč - může být vnímán nepříjemně - podle německé normy by neměl překročit 8 h/ročně - přesná doba trvání závisí na meteorologických faktorech (oblačnost, směr větru) => špatně se určuje => •=>udává se „teoretické maximální trvání“ – předpoklad nulové oblačnosti a kolmého natočení vrtule – podle německé normy max. 30 h/ročně • •Námraza - především v námrazových oblastech (vysočiny, hory), v malé míře i jinde - snižuje výrobu elektráren, vede ke zvýšenému opotřebení - může ohrožovat kolemjdoucí •=> nutnost zastavovat elektrárnu během námrazových epizod •Ovlivnění krajinného rázu - nejzávažnější problém větrných elektráren - do značné míry věc osobního názoru - elektrárny jsou z principu velké, na otevřených místech, na výšinách, jsou tedy velmi viditelné •- zpravidla vadí rekreantům, méně trvale žijícím obyvatelům • •Umísťování větrných elektráren z hlediska vlivů na okolí •- neměly by být umísťovány v místech ojedinělých přírodních scenérií a v těsné blízkosti kulturních památek - zpravidla narazí na odpor v rekreačně využívaných oblastech - obecně nejsou povolovány v chráněných oblastech a v oblastech přírodních parků •- bohužel značná role postoje jednotlivých úředníků, krajských úřadů (nekoncepčnost, ...) - jako nejvhodnější se jeví řídce osídlená zemědělská krajina - výhodné může být využití průmyslových oblastí - vždy je zásadní získat podporu místních obyvatel Vliv na elektrickou síť - výroba větrné energie kolísá v závislostí na meteorologických podmínkách -> nutno kompenzovat ostatními zdroji či regulací spotřeby - v průměru VE vyrobí cca 25 – 30% teoreticky možné výroby (záleží na lokalitě a typu elektrárny) - při malém zastoupení větrné energie se kolísání výroby „ztratí“ v šumu - při vysokém zastoupení se zvyšují nároky na záložní a vyrovnávací zdroje a na přenosovou síť => dodatečné náklady, velký význam předpovědi výroby - pokud možnost přenosu energie na velké vzdálenosti - výchylky ve vzdálených oblastech se vyrovnávají (na různých místech fouká různě) - výhodou je decentralizovaný charakter větrných elektráren - možnost snadného odpojení a zapojení do sítě • • VÝVOJ VĚTRNÉ ENERGETIKY - pokusy o výrobu energie z větru již od počátku využití elektřiny - ropné krize 70. let => systematičtější vývoj větrných elektráren - 80.léta - boom větrných elektráren v Kalifornii, velký pokrok v technologii - 90.léta - rozvoj větrné energetiky především v Dánsku a Německu • - větrná energetika se stává významným průmyslovým odvětvím - současnost - energie z větru se cenově blíží konkurenceschopnosti • - zvýšený zájem o problémy klimatu => celosvětově obrovský rozvoj - Celkový instalovaný výkon k 31.12.2013 Výkon instalovaný v roce 2013 Růst velikosti větrných elektráren - umožněn technickým pokrokem -> úspora jednotkových nákladů (infrastruktura apod.) -> rotor ve větší výšce nad zemí => vyšší rychlost větru, nižší turbulence - limitován možnostmi dopravy velkých dílů, výškou jeřábů - další růst velikosti již méně výhodný (vyšší růst hmotnosti než výkonu) - v současné době trend vyrábět různé řady elektráren: - pro vnitrozemské podmínky relativně větší rotory vůči výrobě -> vyšší kapacitní faktor v méně větrných lokalitách - „mořské“ (offshore) elektrárny co největší, s velkým výkonem (i přes 5 MW) VÝVOJ V ČESKÉ REPUBLICE •„Období nadšení“: 1992 – 1994 • - postavena řada větrných elektráren (cca 25) převážně prototypů české výroby (Vítkovice a nástupnické firmy) • - očekávání trvalejší podpory větrné energetiky • •„Období zklamání“: 1996 – 2001 - nulová podpora větrné energetiky, „podraz“ na provozovatele (nevýhodné podmínky výkupu elektřiny) - vývoj „Vítkovických“ elektráren nemá podporu a končí - většina provozovatelů krachuje (neschopnost splácet úvěry, technické problémy větrných elektráren - prototypů) • •„Nový věk“: 2002 – současnost - od roku 2002 povinný a zvýhodněný výkup „obnovitelné“ elektřiny - 2005 - přijat Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů -> záruka výkupu elektřiny za zvýhodněné ceny po dobu 15 let - instalovány již moderní větrné elektrárny od osvědčených výrobců Historický vývoj instalací VE v ČR Větrné elektrárny v ČR stav 31.12.2013 MOŽNOSTI BUDOUCÍHO ROZVOJE •Potenciál větrné energie •klimatologický (teoretický) potenciál - v celosvětovém měřítku řádově převyšuje energetickou potřebu lidstva •technický potenciál - kolik energie by bylo možno získat za současných technických a legislativních podmínek •realizovatelný potenciál - jaký potenciál lze reálně očekávat k realizaci • •- velikost technického, resp. realizovatelného potenciálu je obtížné a do značné míry subjektivní odhadovat - dle naší studie technický potenciál ČR cca 20 GW (více než všechny současné elektrárny dohromady) - realizovatený potenciál cca 2,5 GW => reálně lze očekávat podíl větrné energie v ČR necelých 10 % • •Určující faktory budoucího rozvoje • •Společenské •- jak bude větrná energetika přijímána veřejností - naléhavost boje proti globálnímu oteplování - atraktivita ostatních zdrojů (či úspor) energie - tlak průmyslové lobby (v obojím směru) - budoucí ekonomický a společenský vývoj •- míra byrokratických překážek • •Ekonomické - legislativní podmínky pro výkup větrné energie - cena energie z ostatních zdrojů - cena větrných elektráren •Technické - vývoj nových technologií a jejich využitelnost •- dostupnost a kapacita elektrické sítě • • •Regulace elektrické sítě - technicky proveditelná i pro velmi vysoké zastoupení větrných elektráren, při vysokém podílu větrné energie ovšem výrazně rostou náklady - existují podstatné rezervy (předpověď větru, regulace na straně spotřeby, dálkový přenos, ...) - ani při relativně vysokém zastoupení (Německo, Španělsko) zatím není zásadnější problém, limitem jsou spíše kapacity elektrických sítí - v případě ještě vyššího podílu již může náročnost růst, pomoci mohou nové možnost (vodík, baterie) a inteligentní řízení sítí •Mořské větrné elektrárny (offshore) •- využití větrného potenciálu mořských ploch - moře = hladký povrch • => vysoká rychlost větru • => nízká turbulence proudění a střih větru • => méně střetů ohledně využití území •- problémem je technická náročnost a cena - kvůli infrastruktuře větší stroje než na pevnině - dlouhodobě se očekává velký rozvoj, ale zatím pomalejší než se čekalo • vindebyl 346023267_56ff881716_o •Perspektiva větrné energetiky - v současné době je již vítr cenově konkurenceschopným zdrojem energie: uhlí (voda) < vítr (voda) < plyn, jádro (voda), slunce < biomasa - v případě zahrnutí externalit (uhlí) a nepřímých dotací (jádro) je vítr prakticky nejlevnější energií (záleží samozřejmě na lokalitě) •=> nejde již o "alternativu", ale o jeden ze základních zdrojů •=> v globálním měřítku lze očekávat další rozvoj VtE, ale současně i odbourávání dotací, doba exponenciálního růstu zřejmě skončila •Základním problémem je integrace větrné energie => výhodnější je výstavba větrných elektráren nedaleko míst spotřeby a mimo oblasti velké koncentrace větrných elektráren (např. jih Německa, Česká republika) •V našich podmínkách tendence k elektrárnám s větším využitím výkonu (vyšší elektrárny a větší rotor, ale relativně nízký výkon) => levnější a menší zátěž pro síť Děkuji za pozornost hanslian@ufa.cas.cz