jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt Charakter F1: F1 překoná lepšího rodiče – heteroze F1 se rovná lepšímu rodiči – dominance lepšího rodiče F1 se rovná průměru obou rodičů – intermediální dědičnost Heteroze Hypotéza dominance a epistáze Introdukce dominantních alel (komplementace, akumulace, potlačení původní nežádoucí recesivní alely) Interakce dominantních alel nealelních genů 1908 Davenport, 1910 Bruce, 1917 Jones P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH F1 Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh Hypotéza superdominance (1945 Hull) Komplementární interakce různých alel jednoho lokusu u Hybrida (heterozygotnost je výhodnější než homozygotnost) Podstata heteroze klasická genetika Molekulární a buněčné aspekty heteroze  Interakce mezi jadernou DNA rodičů, interakce jádro - cytoplazma  Interakce jádro cytoplazma  Změny v nekódujících oblastech – repetice, chromatin  Změny v expresi genů  Epigenetické modifikace  Metody studia: DNA markery, genetické mapování QTL, RNA-Seq Genová exprese při heterozi Typy interakcí transkripční regulace X Žádná exprese genu Síla čáry představuje intenzitu genové exprese Interakce alel rodičovských genomů má za důsledek změnu v naprogramování genů, což vede ke zlepšení řady vlastností Transkripční regulace genů u plodin  Kukuřice – superdom. u 50% expr. genů pro výšku rostliny, 26% neúplná dom., 12,6% úplná dom., 10,2% aditivní účinek  42-55% genů se různě exprimuje u rodičů a hybridů F1 (B73 x Mo17)  Aditivní alely jsou pozitivně korelovány s heterozí ve výnosu  Geny se stejnou expresí u rodičů a hybrida F1 jsou negativně korelovány s heterozí ve výnosu Odlišná regulace alel hraje důležitou roli v heterozi ve výnosu  Rýže – studium vztahů mezi fenotypem a transkriptomem, RNA-Seq  U hybrida - 2/3 transkriptů je specificky spojeno s odnožováním a začátkem kvetení  Rozdíly v expresi mezi rodiči a hybridy F1  Řepka olejná - specifické interakce mezi homeologickými geny  Výhoda duplikace genů - polyploidie, komplementace genů v F1 (např. kódují různé podjednotky proteinů), různá genová dávka Význam nekódujících oblastí genomu  Repetice  Aktivita transpozonů, retrotranspozonů, začlenění do kódujících a regulačních sekvencí. Především u polyploidů.  Malé RNA miRNA, siRNA pocházející z nekód. sekv. – transpozonů, tandemových repeticí, 5´UTR, intronůPůsobí proti genovému šoku u hybridů Kukuřice - 22 a 24 nt siRNA z transpozonů, odlišná akumulace u rodičl a hybridů F1 Epigenetická regulace u hybrida  Změny v metylaci DNA určitých lokusů rodiče vs. hybrid F1. suprimuje transkripci regulačních faktorů podílejících se na inbrední depresi (rajče).  Acetylace histonů  Modifikace struktury chromatinu  Změny v expresi genů pro malé RNA Model Arabidopsis – epigenet modifikace genu pro cirkadiální rytmy CCA1, Late elongated hypokotyl LHY – reguluje zdatnost hybridů F1, zvyšuje biomasu Genetické a negenetické faktory ovlivňující heterozi Inbríding Vzájemné opylování blízce příbuzných jedinců až po vynucené samosprášení téže rostliny = selfování Důsledky inbrídingu 1. deprese - snížení růstu, snížení vitality, defektu v chlorofylu 2. zvýšení homozygotnosti 3. objevování se genotypů s recesivními vlastnostmi 4. fixace genů, které řídí znaky s nízkou heritabilitou Generace – I0, I1, I2, … I6 … homozygotní, geneticky vyrovnané linie Stupeň homozygotnosti ≈ počtu heterozygotních alelových párů a na celkovém počtu samosprašovaných generací ≈ prostředek dosažení heteroze (heterózní šlechtění) Inbriding zvyšuje celkovou genetickou proměnlivost: utajená ve formě recesivních alel lokusů  Druhy citlivé: kukuřice, zvláště žito, vojtěška, řepa  Druhy méně citlivé: okurky, melouny, slunečnice Využití heteroze Kukuřice, pšenice, ječmen, oves, rýže, cukrová řepa, vojtěška, rajče, okurek, paprika, špenát, květák, mrkev, slunečnice, begonie, aksamitník Praktická aplikace heteroze a kombinační schopnost Kombinační schopnost - Obecná kombinační schopnost je průměrná hodnota heteroze všech hybridních potomstev určité linie - Specifická kombinační schopnost je odchylka od průměrné hodnoty kombinační schopnosti určité kombinace linií Linie A, B, C, D jsou kříženy s linií T (tester) A B C D průměr T 11 11 16 10 12 Dialelní křížení A B C D průměr A - 13 20 11 14,6 B 11 - 16 10 12,3 C 11 11 - 8 10 D 10 9 10 - 9,6 Průměr 10,6 11 16,3 10 Fixace heterózního efektu  vegetativní rozmnožování  apomikticky se množící druhy Využití heteroze u autogamních a alogamních plodin Autogamní druhy  Meziodrůdová hybridizace Alogamní druhy výběr rostlin, linií, odrůd s nejlepší kombinační schopností  Meziodrůdová hybridizace  Meziliniová hybridizace  Syntetické populace Tvorba čtyřliniových hybridů u kukuřice Fenotypová heteroze hybridů kukuřice U dvou náhodně vybraných inbredních linií kukuřice je průměrně 1 polymorfismus na 100 bp (SNP, Indel). Hodnoceno pro několik set inbredních linií. B73 a Mo17 alelové varianty Gen A mutace v kódující sekvenci, funkčně odlišný protein Gen B chybí Gen C vyšší exprese (změna v přilehlé repetitivní sekvenci) Gen D není exprimován (změna v regulační sekvenci) Gen E žádná změna Tvorba syntetické populace u pícnin výběrová školka klonová školka hromadné křížení (polykros) zkoušky výkonu hybridizační školka