Ekologie mokřadů (9)
Vodní a mokřadní rostlinstvo a živočichové


Vzájemné vazby mezi rostlinami a živočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru
mokřady něčím výjimečné?


Rostliny
• primární producenti (potrava pro živočichy), kyslík
Živočichové
• opylovači, napomáhají šíření rostlin
• úkryt, hnízdní materiál
• disturbance vytrvalé vegetace
Takto to funguje ve všech ekosytémech, které se od sebe liší bohatstvím druhů rostlin a živočichů,
vstupujících do vzájemných vazeb.

Vazby mezi rostlinami a živočichy v mokřadech fungují na mnoha úrovních (bohatství různých skupin
rostlin i živočichů)
Příklady:
(1) vodní makrofyta a ryby
+ rostliny – produkce kyslíku, úkryt a třecí podložka pro ryby (fytofilní druhy – např. kapr,
štika, lín aj.), potrava ryb (perlín, plotice, amur), potrava a úkryt bezobratlých, kterými se ryby
živí (korýši, měkkýši, larvy hmyzu)
- rostliny – velké množství rostlinné biomasy vede k odčerpávání CO2, zvyšování pH a tvorbě
amoniaku, zástinu kyslíkovému deficitu, ?? jedovatost některých druhů pro ryby

+ ryby – šíření rostlinných diaspor, disturbance dna a vegetace „promíchává“ semennou banku a
uvolňuje prostor pro konkurenčně slabší druhy; býložravé druhy (amur) se využívají pro asanaci vod
zarostlých expanzivními makrofyty Þ zpomalují zazemňovací procesy
- ryby – vysoká rybí obsádka znemožňuje růst ponořených vodních makrofyt (nadměrná disturbance,
nízká průhlednost vody), v izolovaných vodách bez přísunu jiné potravy – makrofyta zkonzumována
vysazeným amurem (stulíky a lekníny v aluviálních ramenech a tůních)

Paracheirodon axelrodi vyhledává úkryt v porostu Hottonia palustris



http://www.umwelt.ktn.gv.at/seenbericht99/fischbilder/amurkarpfen_frei.jpg
http://www-f.igb-berlin.de/images/bild_17.5.jpg
Amur bílý má čelisti a požerákové zuby uzpůsobené k rozmělnění tvrdé rostlinné potravy

(2) vodní makrofyta a ptáci
+ rostliny – úkryt, hnízdní prostředí (rákosiny, obnažené dno), hnízdní materiál (orobinec, vrba,
rákos), potrava ptáků (hl. u vrubozobých), potrava a úkryt živočichů, kterými se ptáci živí
(korýši, měkkýši, larvy hmyzu, ryby)
- rostliny – přímý negativní vliv asi žádný, rychlá sukcese vede k zazemňování a tím ke změně
celého biotopu a omezuje možnosti pro život i pro některé druhy ptáků
+ ptáci – šíření rostlinných diaspor (druhy obnažených den, makrofyta – epi- i endozoochorně),
disturbance, obohacování mokřadu o živiny
- ptáci – velké ptačí kolonie (kachny v chovu i divoké, labutě, rackové) vedou k nadměrnému
obohacování stanoviště živinami, eliminaci některých druhů (vrubozobí – šmel, šípatka)

Hnízdo husy velké z úlomků rákosu



Slavík modráček hnízdí v rákosinách v rybničních oblastech (na snímku porost Glyceria maxima a
Equisetum fluviatile)


Moudivláček lužní si staví vysuté hnízdo na stromech s převislými větvemi, nejčastěji na vrbách
(zde na bříze)


Potápka černokrká na hnízdě z tlejících zbytků rostlin



Kulík říční si staví hnízdo z kamínků na obnaženém dně se sporou vegetací vlhkomilných jednoletek



Velké kolonie divokých kachen mohou vést k potlačení některých bažinných rostlin



Další příklady









http://www.greglasley.net/Images/Nutria-F3.jpg
Nutrie se živí mokřadními rostlinami, např. orobincem. Velké populace nutrie, ondatry nebo bobra
mohou vést k citelné redukci mokřadní vegetace na stanovišti.

Velký vliv na rostliny mohou mít i bezobratlí (např. některé druhy hmyzu, vodní plži), přitom
jejich činnost není tak dobře vidět jako u většiny obratlovců. Bezobratlí živící se rostlinami jsou
tak schopni nenápadně přispět i k zániku populací některých vzácných druhů.
Pokus s plovatkou bahenní – A) konzumace Potamogeton nodosus v přírodě; B) konzumace P. lucens v
akváriu; v obou případech absence jiné potravy (Elger 2002)
P1040521
Mšice často napadají vodní rostliny s listy plovoucími na hladině – zde jde o hojný druh Lemna
gibba, stejně dobře jim však chutná např. vzácný plavín leknínový (Nymphoides peltata).
© KŠ