Starověké Řecko Počátkem II. tisíciletí př. Kr. se konstituoval ve východním Středomoří řecký národ. Vznikl jako důsledek stěhování dorských a ionských kmenů na Balkánský poloostrov. Poslední vlna tohoto rozsáhlého stěhování skončila v 11. stol. př. Kr. Rodovou organizaci nahradil stát, jehož zvláštní formou pro starověké Řecko byla polis - antický městský stát. http://schools.yrdsb.ca/markville.ss/projects/classof2007/16chong/edwards/pplandevents_files/polies .jpg 9. stol. př. Kr. Řekové přejaji od Féničanů hláskové (alfabetické) písmo. Fénickou abecedu: 'alef, beth, gimmel, dalebh, he, zajin, het, thet, jod, kaph, lamed, mem, nun, samekh, 'ajin, pe, reš, šade a taf, Řekové zdokonalili v tom, že zavedli znaky pro samohlásky, jež Féničané nevyznačovali Hippokrates z Kóu (460 - ca 375 př. Kr.) Narodil se kolem roku 460 př. Kr. na ostrově egejském ostrově Kós. Pocházel z lékařské rodiny a jeho otec Herakleides mu dal také základní lékařské vzdělání. Corpus Hippocraticum Soubor 58 spisů v 73 knihách Vznikl v letech 450 - 350 př. Kr. Mezi léky rostlinného původu pojednává celkem o asi 240 druzích rostlin (např. Thymus vulgaris, Mentha, Carum carvi, Rosa, Cinnamomum camphora, hřebíček, Syzygium aromaticum, Pimpinella anisum, kadidlovník, Boswellia sacra (Burseraceae), myrrha, Commiphora abyssinica (Burseraceae), Coriandrum sativum, Allium sativum, Papaver sativum, Atropa bella-donna, Mandragora officinarum (Solanaceae). http://greenscenelandscape.com/images/Plants/Rosmarinus_officinalis.jpg Syzygium aromaticum, (Myrtaceae) http://www.fiftyfifty.cz/fotografie/2007-12-c6538513/Hrebicek-lecive-koreni-s-vuni-dalek-a-vanoc.jp g Rosmarinus officinalis, (Lamiaceae) http://www.awl.ch/heilpflanzen/boswellia_sacra/weihrauchbaum.jpg kadidlovník, Boswellia sacra (Burseraceae), http://www.flowersinisrael.com/Flowgallery/Commiphora_abyssinica_flower2.jpg myrrha, Commiphora abyssinica (Burseraceae) http://botany.cz/foto/atropabelherb1.jpg Atropa bella-donna, (Solanaceae) http://www.koreni.cz/photos/jednodruhove/koriandr_c.jpg http://www.vltava2000.cz/shops/8849/images-goods/Fenykl.2.jpg koryandr fenykl http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Allium_sativum_-_Garlic_02.jpg Allium sativum http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/01/Aniseed_p1160018.jpg/200px-Aniseed_p116001 8.jpg anýz http://www.okhelp.cz/images/botanika/kohler/img/cinnamomum_camphora.jpg Peri fýsios anthrópú (De natura hominis - O přirozenosti člověka) Součást Corpus hippocraticum V lidském těle - mikrokosmu - 4 hlavní šťávy: červená krev - sanguis, žlutá žluč - cholé, bělavá tekutina (sliz) - flegma, černá žluč (zřejmě sražená krev) - melancholé jako protiklady živlů makrokosmu (oheň, vzduch, voda a země). aristotle Převaha jedné z nich a jejich vzájemný poměr určuje schopnosti a typ chování člověka. V 5. století nastává zlatý věk antického Řecka. V čele Řeků Athény - s více jak 100.000 obyvateli - nejmocnější a nejbohatší městský stát. Vzdělání a výchova v Athénách Podstatná náplň výuky = fyzická příprava, mezi cičeními odpočinek (= scholé) četba, recitace, diskuse s učitelem. Athénské školství = tři stupně 1.elementární stupeň (6-)7–13 let čtení, psaní, počítání, základy gramatiky, vybrané básně, hra na 7strunnou lyru; učitelé se nazývali: Grammatistes = učitel čtení a psaní Kytharistes = učitel hry na lyru Paidotribes = učitel tělocviku http://byrneathens.files.wordpress.com/2011/11/greece_1.jpg?w=990 http://rachelderozario.files.wordpress.com/2010/09/educ2.jpg http://www.apim.com.mx/Opinion/educacionhomero.JPG 2. stupeň palaistra od 13 do 16 let dominovala tělesná výchova - hry, plavání, zápas, atletika http://rachelderozario.files.wordpress.com/2010/09/educ1.jpg http://www.mlahanas.de/Greeks/Live/Education/Education1.jpg 3. stupeň gymnasion 16 do 18 let gymnastika, společenské chování, diskuse o politice, filosofii a literatuře. Na gymnasiích vyučovali placení učitelé. PayneSchool Gymnasion v Pergamonu Gumnasion picture Gymnasion v Olympii Propylon of Gymnasion, Miletos (Milet) Gymnasion v Milétu Všechna významná řecká města měla své gymnasiony Gymnasiony byly také vrcholnými vědeckými institucemi helénského Řecka Athény měly v době helénské 3 gymnasia - Akademia, Lykeion a Kynosarges. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/61/AtheneOudheid.JPG File:Athens Plato Academy Archaeological Site 3.jpg http://www.my-favourite-planet.de/images/blogs/cheshire-cat/2013/10-02/athens-map-lyceum-1c.jpg Lykeion založil Aristoteles ze Stageiry, žák Platónův roku 355 př. Kr. na pozemku spojeném s hájem Apollona Lykeia nedaleko východní brány města. Přednášky – dopolední interní (logika, metodologie a filosofie); – odpolední veřejné (rétorika, politika a etika) Součástí i botanická zahrada Shromažďování a třídění vědeckých sbírek a knih Pozorování astronomická, meteorologická, biologická Pořizování výtahů z vědeckých prací. Dělba práce – „první týmová vědecké spolupráce“ Aristoteles (384 - 322 př. Kr.) Filosof řecký, polyhistor. Narodil se v severním Řecku, v malé iónské kolonii Stageira. Dětství strávil ve městě Pella (sídlo makedonských králů). Jeho otec – Nikomachos dvorní lékař makedonského krále Amynta III. (393-370 př. Kr.) a jeho syna Filippa II. http://www.cplong.org/website/wp-content/uploads/2010/01/Aristotle.jpg V roce 367 odešel Aristoteles do Athén na Platónovu Akademii. Na ní nejprve studoval a poté i vyučoval až do mistrovy smrti v roce 347, tedy celých 20 let. Platón a mladý Aristoteles 343 př. Kr. - Aristoteles povolán do makedonské Pelly, aby učitel 13-letého Alexandra - budoucího krále Alexandra Makedonského. mac Ze svých tažení do Egypta, Persie, Indie, pak zasílal Alexandr Aristotelovi vzácné rostliny a živočichy. pompeii_art_alexander_great http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fb/Aristotle_tutoring_Alexander_by_J_L_G_Ferris_189 5.jpg Kolem roku 335, po Alexandrově nástupu na trůn, se Aristoteles vrací zpět do Athén, kde zakládá vlastní filosofickou školu - Lykeion. Aristoteles napsal ca 400 knih, z nichž se opisováním zachovala asi ¼ byly to spisy z oblasti logiky, kosmologie, meteorologie, fyziky, matematiky – věnoval se však také klasifikaci živočichů http://hfriedberg.web.wesleyan.edu/engl205/wshakespeare/graphics/aristotlehistanimal.jpg Hai ta zoá historiai = latinsky Historia animalium (10 knih) - Přehled zvířat. 500 druhů živočichů. Enaima živočichové s krví Živorodí Čtvernožci (savci) Beznozí (velryby) Vejcorodí S nohama Dvounozí (ptáci) Čtvernožci (plazi, obojživelníci) Beznozí (hadi, ryby) Anaima živočichové bez krve S tuhým tělem Entoma - hmyz (další vzdušnicovci, klepítkatci) S měkkým tělem Malakia (měkkýši bez skořápek) Zoofyta - (hvězdice, živočišné houby aj.) tj. organismy „na přechodu mezi živočichy a rostlinami Malakostraka - měkkošupinatí (hlavonožci i korýši) Ostrakoderma - skořápkatí (skořápkatí mlži, plži) “ Ryby správně dělil na chrupavčité (rejnok a žralok) a kostnaté. Opici zařadil vedle savců a člověka. Popsal i živočichy které neznal z autopsie - např. krokodýla a lva, ale i některá zvířata bájná jako např. draka či jednorožce. pozoroval pupeční šňůru při porodu delfínů – řadil je proto s velrybami k „beznohým živorodým“ Popisuje však i živorodost u žraloků a u některých hadů Popisuje pupeční šňůru při porodu delfínů – řadil je proto s velrybami k „beznohým živorodým“ http://www.neviditelnycert.cz/data/files/img/l_delfin_fa.jpg http://www.chovzvirat.cz/images/zvirata/plejtvak-obrovsky_jyz19qh.jpg Peri zóón morión (lat. De partibus animalium - O částech zvířat. Srovnávací anatomie a fyziologie zvířat Korelace znaků: živorodí čtvernožci mají chlupy a vejcorodí šupiny žádný živočich nemá zároveň trháky a rohy = býložravost + rohy / masožravost + trháky brodiví ptáci – dlouhé nohy kachny, husy – plovací blány nelétavým ptákům chybí ocasní pera Morfologie orgánů založena na teleologickém principu (principu účelnosti) = příroda nikdy neplýtvá = = organismus tvořen dle dokonalého plánu, jež každému orgánu dává právě takový tvar, aby svoji funkci mohl plnit co nejlépe = metafyzické učení o jednotě mezi látkou a formou - látkou je tělo, formou je duše. Za nejdůležitější orgán a sídlo duše považuje Aristoteles srdce, kde se tvoří krev. Mozek je podle něho žlázou, jenž slouží k ochlazování krve. K tvorbě krve z potravy slouží navíc i játra. Aristotle V ledvinách se vylučuje moč z krve Peri zóón geneseós – lat. De generatione animalium – O vzniku zvířat Definuje 4 způsoby vzniku zvířat: 1. samoplození (též prvoplození), 2. pučení, 3. hermafroditní plození 4. pohlavní plození 41Mu3dLo8yL – dominantní mužský živel = aktivní nositel tvaru - formy („Slunce“) – submisivní ženský živel = pasívní nositel hmoty - látky. („Země“) prvooplození (generatio spontanea seu equivoca) domnívá se, že drobní živočiché (blechy, mouchy, někteří měkkýši a červi), vznikají z hnijících látek; úhoři z bahna. Vzniku živých organizmů z neživé hmoty přirovnává k procesu, kterým z beztvarého kusu mramoru vzniká tvořivou rukou umělce krásná socha. Někdy logicky dedukuje: úhoř je ve Středomoří jedinou rybou bez semenné tekutiny => nemůže se pohlavně množit. Peri zóón kinéseós (lat. De animalium motione) - O pohybu zvířat. Popsal migraci ptáků, savců i ryb, ptačí teritorialitu Peri zóón poreias (lat. De animalium incessu) - O vývoji zvířat. Popisuje např. formy metamorfózy u hmyzu, hibernaci, popisuje sociální hmyz – včely, zkoumá různě vyvinutá slepičí vejce - popsal vývoj zárodku kuřat (domnívá se že orgány jsou již v zárodku předvytvořené a jen se během vývoje zvětšují a mění se již jen minimálně) Parva naturalia - Přírodopisné drobnosti - soubor menších pojednání o paměti, spánku, dýchání a j. metamorphosis 2003071700010201 Theophrastos (371 - 287 př. Kr.) Narodil se v Eressu na ostrově Lesbos. Jeho pravé jméno bylo Tyrtamos (jméno Theophrastos = božský řečník mu dal jeho učitel Aristoteles). Po odchodu Aristotelově (323) se stal jeho nástupcem - gymnasiarchou (= představeným gymnasionu). lesbos_map_hu http://www.vacationstogo.com/images/ports/maps/737_w.gif Celkem vedl školu po 36 let a Lykeion za jeho výuky dosáhl nebývalého rozkvětu - navštěvovalo jej až 2000 žáků. Je považován za zakladatele (otce) botaniky (neboť jako první studoval ji pro jí samu, nikoli pro praktické účely). Mnohá ze svých botanických pozorování uskutečnil v zahradě Lykeionu. Shromáždil a utřídil také poznatky z výprav Alexandra Makedonského. Je autorem 227 učených traktátů. Zachovala jen malá část. Dvě základní botanická díla Peri fyton historia - (Historia plantarum - Dějiny rostlin), pojednávající o všeobecné a systematické botanice Peri fyton aition - (De causis plantarum - Příčiny rostlin), pojednávající o fyziologii rostlin a praktické botanice. Dílo Historia plantarum pojednává v jednotlivých knihách: 1. Morfologie 2. Rozmnožování a pěstování stromů a bylin 3. Volně rostoucí stromy 4. Cizokrajné stromy 5. Vlastnosti dřev 6. Volně rostoucí keře a byliny 7. Zeleninové rostliny 8. Obiloviny a luštěniny 9. Léčivé a další užitkové rostliny 10. kniha se nedochovala Celkem v díle uvádí Theophrastos zhruba 500 druhů rostlin. na plodu rozlišoval např. oplodí (perikarpion) a semeno (sperma), na květu svrchní a spodní semeník, počet korunních lístků, volné či srostlé obaly. 1. První kniha: Části rostlin = přehled tvarů listů, květů, květenství, plodů, semen či kořenů. První klasifikační systém rostlin na principu habituálním. Rozlišuje také přechod mezi jednoletostí a polykarpií – dvouletost rostlin V této první knize jsou rostliny rozděleny na: (1) stromy, (2) keře, (3) byliny (3a) vytrvalé (3b) jednoleté 1. První kniha: Části rostlin 2. Kniha: Růst a rozmnožování rostlin Jde o přehled pěstovaných stromů a keřů, ale ... Zmiňuje dobu tvorby plodů/semen / tvorby hlíz, cibulí ..., zmiňuje vliv zavlažování, půdních typů a hnojení na růst a tvorbu semen Poněkud „lysenkisticky“ působí jeho tvrzení o transformaci rostlin, pokud jim není věnována péče: bergamotu v mátu pšenice v jílek Také tvrzení, že udupání semen celeru po zasetí vede ke kadeřavosti jeho listů je z oblasti fantazie V některých případech věnuje pozornost i způsobu rozšiřování rostlin Píše např., že u dvoudomé palmy datlové je dobré květenství plodonosných stromů poprášit žlutým práškem ze stromů prašníkových Pro tvorbu semen tak nestačí jediná rostlina, ale přenos pylu lze uskutečnit i uměle (uříznutým samčím toulcem) http://botanique.univ-lyon1.fr/Photographies/Monocotyledones/Phoenix%20dactylifera%20femelle.jpg http://botanique.univ-lyon1.fr/Photographies/Monocotyledones/Phoenix%20dactylifera%20male.jpg Intuitivně chápe pohlavnost rostlin 2. Kniha: Růst a rozmnožování rostlin Všímá si také role hmyzu při vzniku semen a plodů – např. u fíkovníku zmiňuje, že vosičky vyletující z fíků zalézají do jiných, což způsobuje jejich dozrávání, zatímco když vosičky „nedorazí“, fíky předčasně opadnou http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Starr_020421-0074_Ficus_microcarpa.jpg/102 4px-Starr_020421-0074_Ficus_microcarpa.jpg fíkové vosičky (Agaonidae) okřídlená oplozená samička vyletí s pylem z květenství/plodenství otvorem, který prokousal sameček silnými kusadly a při lezení do mladého sykonia ztrácí křídla vajíčka kladou do krátkočnělečných a sterilních květů, semena vznikají s opylených květů dlouhočnělečných http://master-bonsai.com/forum/attachment.php?attachmentid=15807&d=1292339796 2. Kniha: Růst a rozmnožování rostlin Zdůrazňuje závislost rozšíření některých druhů nadmořské výšce. Rozlišuje např., že (i) některé stromy rostou v horách, (ii) jiné jen v nížinách, zatímco (iii) u jiných nemá nadmořskou výška na rozšíření vliv, nicméně plodnost mají v nížinách vyšší, zatímco v horách dozrávají jejich plody později Rozmnožování ze semen a plodů popř. kořenů považuje za jediné – odmítá důrazně názory dřívějších filosofů jako Anaxagora, který se domníval, že vzduch „obsahuje“ semena všech rostlin nebo Diogena, který se domníval, že ke vzniku rostliny postačí smíchat půdu s vodou ... 3. Kniha: Divoce rostoucí stromy a keře Píše o rostlinách Peloponézu, Anatolie, Egypta, Lybie, ale také Indie. Zdůrazňuje závislost rozšíření některých druhů a vegetačních typů na klimatu. Rozlišuje opadavé a stálezelené stromy. Píše poprvé o mangrove, o nichž se dozvěděl z díla Paraplús (Plavba) admirála Nearchose z Amfipole, účastníka tažení Alexandra Makedonského do Indie mangrove 4. Kniha: Cizokrajné stromy a keře http://hortuscamden.com/images/plants/Cinnamomum_zeylanicum_Blume.jpg https://kayhanirani.files.wordpress.com/2012/10/banyan-2.gif banyan, Ficus benghalensis Gossypium herbaceum http://www.htbg.com/Piperaceae/PIP-010-12-23-003/images/Piper_nigrum.jpg Piper nigrum http://toptropicals.com/pics/garden/m1/raznozw/cinnamomum3496.jpg Cinnamomum zeylanicum Z indického tažení jsou u Theophrasta také: 4. Kniha: Cizokrajné stromy a keře Všímá si odolnosti, tvrdosti, pružnosti, hustoty jednotlivých dřev i jejich letokruhové struktury. Popisuje, které druhy se hodí pro (i) tesařské práce při stavbě domů, (ii) pro truhlářské využití, (iii) pro stavbu lodí, (iv) výrobu zbraní zejména luků 5. Kniha: Vlastnosti dřev http://www.featurepics.com/FI/Thumb300/20100412/f245Wood-Structure-1508304.jpg http://static3.depositphotos.com/1000693/111/i/950/depositphotos_1117113-Wood-structure.jpg Wood structure Divoce rostoucí druhy Rosa, Rubus, Prunus, makchiové mediteránní keře, ... Carduus, Cirsium, Onopordon, Sylibum a další Cardueae, Eryngium Apiaceae, Lamiaceae, Asteraceae ... Všímá si nejen tvarů a stavby lístků, květů, ... ale i jejich barvy, vůně míst kde vyskytují ... 6. Kniha: Keře a dřevnaté byliny s trny i bez nich Eryngium amethystinum = Přehled pěstovaných zeleninových druhů (včetně odrůd např. u cibule) s přehledem toho, v které roční době je třeba je vysévat. 7. Kniha: Zeleninové rostliny http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Brassica_oleracea2.jpg/258px-Brassica_oler acea2.jpg http://i.ceskyinternet.cz/rostliny/132345723123_02.jpg http://www.chatar-chalupar.cz/wp-content/uploads/2010/12/zelenina-5.jpg v červenci, po letním slunovratu spolu s koryandrem, salátem, hořčicí a cukrovou řepou, ... http://www.biolib.cz/IMG/GAL/54772.jpg http://img.blesk.cz/img/1/gallery/197553_okurky-nakladacky.jpg http://www.nasevyziva.cz/img_data_arch/1/1290873657cla_dyne6.jpg v dubnu po jarní rovnodennosti por v lednu po zimním slunovratu spolu s celerem Všímá si i možných zeleninových náhražek, mj. pampelišky Pšenice, žito, oves, ječmen, proso, čirok a různé náhražky K luštěninám vedle hrachu, fazole, čočky, cizrny dál řadí také sezam. Dále i různé divoké vikve a hrachory zde zmiňuje 8. Kniha: Obiloviny a luštěniny http://bishop9396.files.wordpress.com/2011/11/pea-sprouts.jpg popisuje zde různé fáze klíčení luštěnin a obilovin http://www.2020seedlabs.ca/sites/default/files/IMAG0656_0.JPG = Rozsáhlý přehled léčivých bylin, popisujícív jednotlivých kapitolách jejich jména v různých jazycích, morfologii, výskyt, rozšíření, způsob a dobu sběru a použití při léčení 9. Kniha: Léčivé rostliny Vedle bylin si všímá i dřevin, zejména těch, z nichž se získává latex, pryskyřice, kleje, oleje, terpentin, balzámy, kadidlo, ... Zmiňuje různé jedy a protijedy, prostředky pro potraty, bezbolestnou euthanasii Popisuje zde způsoby úpravy ve formě fermentovaných listů, čajů, kompotů, zavařenin, čípků, ... Také různé magické a halucinogenní rostliny zde lze nalézt. = Rozsáhlý přehled léčivých bylin, popisujícív jednotlivých kapitolách jejich jména v různých jazycích, morfologii, výskyt, rozšíření, způsob a dobu sběru a použití při léčení 9. Kniha: Léčivé rostliny Vedle bylin si všímá i dřevin, zejména těch, z nichž se získává latex, pryskyřice, kleje, oleje, terpentin, balzámy, kadidlo, ... Zmiňuje různé jedy a protijedy, prostředky pro potraty, bezbolestnou euthanasii Popisuje zde způsoby úpravy ve formě fermentovaných listů, čajů, kompotů, zavařenin, čípků, ... Také různé magické a halucinogenní rostliny zde lze nalézt. Např. Oleandrový kořen podávaný ve víně činí lidi jemné a veselé = Rozsáhlý přehled léčivých bylin, popisujícív jednotlivých kapitolách jejich jména v různých jazycích, morfologii, výskyt, rozšíření, způsob a dobu sběru a použití při léčení 9. Kniha: Léčivé rostliny Vedle bylin si všímá i dřevin, zejména těch, z nichž se získává latex, pryskyřice, kleje, oleje, terpentin, balzámy, kadidlo, ... Zmiňuje různé jedy a protijedy, prostředky pro potraty, bezbolestnou euthanasii Popisuje zde způsoby úpravy ve formě fermentovaných listů, čajů, kompotů, zavařenin, čípků, ... Také různé magické a halucinogenní rostliny zde lze nalézt. http://files.soky.webnode.cz/system_preview_detail_200000365-e8f56e9efc-public/Zhulen%C3%BD%20prase .jpg Např. Oleandrový kořen podávaný ve víně činí lidi jemné a veselé V 6 kapitolách díla De causis plantarum je pojednáno: 1. O klíčení rostlin a jejich růstu a o roubování dřevin 2. O vlivu vody, větru, tepla a půdy na vegetativní části i na plody; dále pojednává o epifytech, o pohybech květů, stonků a listů. 3. O zemědělství, sadařství a vinařství 4. O semenech a jejich uchovávání a klíčení 5. O proměnách rostlin, o jejich nemocech a smrti 6. O chuti a vůni rostlin (2 knihy/kapitoly se nedochovaly) Intuitivně si uvědomuje, že rostliny je možno rozdělit na ty, které mají stonek nevětvený a listy jednoduché s rovnoběžnou žilnatinou a na rostliny se stonkem větveným a žilnatinou větvenou - tedy na jednoděložné a dvouděložné (u obilovin pak zdůrazňuje také jejich rozdílnost v kořenech oproti rostlinám bobovitým). Všímá si seismonastických pohybů u egyptské Mimosa asperata. Nebo transportu semen pomocí vody v řece. Mnohé z theophrastovských termínů použil později v základním díle morfologickém Isagoge phytoscopica Joachim Jung v roce 1678. Zhuštěná forma díla a množství příkladů naznačují, že obě Theophrastova díla byla používána jako podklady k jeho přednáškám v Lykeionu Byla jím patrně celoživotně kompilována. Z Theophrastových dalších přírodovědných spisů možno zmínit Peri lithón - (O nerostech), které třídil podle barvy, hustoty, tavitelnosti a tvrdosti, Peri pyros - (O ohni), Peri anemón (O větrech), Peri sémeión (O povětrnostních znameních), Peri osmón (O vůních), Peri hidrótos (O potu), Peri kopón (O únavě). Helénistická Alexandrie Historické pozadí 338 př. Kr. bitva u Chaironey - Athény poraženy - tradiční koncepce menších městských států vystřídána makedonskou koncepcí velké říše Od r. 336 Alexandrem Makedonským během 13 let vytvořil jednu z největších říší v dějinách vůbec. Dříve než ji stačil politicky a administrativně stabilizovat zemřel (v Babylonu roku 323 př. Kr.) a to bez vlády schopného následníka. http://www.livius.org/a/greece/chaeronea/chaeronea_map.gif http://www.heritage-history.com/books/church/helmet/zpage140.gif Roku 331 př. Kr. zakládá Alexandr Veliký při deltě Nilu moderní město Alexandrii. Systémem kanálů město propojeno přes jezero Mareotis s Nilem a tvořilo jednu z největších obchodních křižovatek starověku. Díky dynastii Ptolemaiovců zaujalo toto město přední pozici v antické kultuře období helénistického - zhruba 300 až 40 př. Kr. Dnes se Alexandrie nazývá Iskandaríja a je druhým největším egyptským městem. Alexandrie http://www.shipparade.com/cruise%20ports/Alexandria/Alexandria_map.jpg Po Alexandrově smrti - boj o následnictví mezi diadochy - správci jednotlivých území Alexandrovy říše - zavražděna Alexandrova manželka Rhóxana i syn Alexandr IV. (309 BC). Generál Ptolemaios převezl Alexandrovu mrtvolu do Egypta. Prohlásil se za krále Egypta a přijal přídomek Soterus = osvoboditel. Ptolemaiovská dynastie pak vládla v Egyptě po 300 let. Alexandrijský maják Ptolemaiovci Such was the ancient Alexandria. Famous lighthouse located on the island of Pharos, connected to the mainland by a causeway Řecko-makedonský král Egypta Ptolemaios I. Soterus, vyrůstal po boku mladého Alexandra a cenil vysoko výchovy jeho učitele Aristotela Rozhodl se proto vybudovat v alexandrijské královské čtvrti na počátku 3. stol. B. C. podle vzoru Aristotelova Lykeionu největší vědeckou instituci starověku Múseion. (Svatyně múz = patronek filosofie a veškerých věd) Múseion Velká knihovna = veškerá řecká i římská literatura - v 1. stol. BC na sklonku dynastie Ptolemaiovců – 700 000 svitků Starší část knihovny v královském paláci (Prucheion, lat. Prucheum), již Ptolemaios II. zřizuje další část v chrámě Serapově (Serapeion, lat. Serapeum), jež byla vedle učenců Múseionu přístupná i široké veřejnosti. Prucheion a Serapeion http://www.ancient-origins.net/sites/default/files/library-alexandria.jpg http://alexandria.gov.eg/alex/fr/images/history/roman/AlexandriaLibrary2.gif http://www.litmir.me/BookBinary/126050/1333255402/img_1.jpg Kromě shromažďování literatury zaměstnávala Velká knihovna i množství opisovačů a písařů, jež přepisovali vypůjčené knihy, či svazky poškozené, jimž hrozilo zničení. Období prvních Ptolemaiovců je proto vrcholem knižní produkce starověku. Knihovna existovala nepřetržitě až do r. 391. http://4.bp.blogspot.com/-1-C67f6zr6E/UwUtZIvWr6I/AAAAAAAAARg/XEEAjfsgRYs/s1600/Alexandria+Library1 .jpg Období prvních Ptolemaiovců je proto vrcholem knižní produkce starověku. Knihovna existovala nepřetržitě až do r. 391. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/The_Burning_of_the_Library_at_Alexandria_in_391_ AD.jpg Část uložená v královském paláci byla zasažena požárem již během obléhaní Caesarových vojáků, opevněných v tomto paláci (během střetnutí jež vedla Kleopatra po boku s Caesarem proti svému bratru Ptolemaiovi XIII. Dionysovi roku 48 př. Kr.) Image11 http://i.kinja-img.com/gawker-media/image/upload/s--y1DtfUpf--/c_fit,fl_progressive,q_80,w_636/192l upil6cg62jpg.jpg http://tecnovortex.com/wp-content/uploads/2014/12/Alejandr%C3%ADa-Biblioteca-incendio.jpg Múseion = první státní instituce, jejímž cílem bylo zajistit podmínky pro vědeckou práci. Konala se v něm vědecká zasedání, přednášky, pořádaly se společné hostiny spojené s diskusí. Vědci zde pobírali doživotní rentu za badatelskou činnost. Vedle zoologické zde byla i botanická zahrada, pitevna a různá exprimentální zařízení, astronomická observatoř. museion Podmínky pro vědeckou práci Obdobná knihovna byla i v maloasijském Pergamonu (založená dynastií Attalovců). 200 tisíc svazků této knihovny, daroval Marcus Antonius své milence Kleopatře jako náhradu za svazky zničené při požáru Prucheionu. Pergamon Další byly v syrské Antiochii na řece Orontu (založená dynastií Seleukovců) a na ostrově Rhodos. Kolos rhodský Obdoby Múseionu a Velké Knihovny http://spazioinwind.libero.it/dongiuseppe/images/Antiochia.gif http://www.infoescola.com/wp-content/uploads/2011/12/pergamo.gif http://allworldtowns.com/data_images/countries/rhodes/rhodes-09.jpg Ptolemaiovci žárlivě střežící prvenství své knihovny, chtěje zpomalit růst pergamonské knihovny, omezili vývoz papyru, jehož monopolním výrobcem Egypt byl. To mělo za následek masové využití speciálně upravených (tuku zbavených, vápnem mořených a pemzou hlazených) ovčích, telecích, kozích nebo oslích kůží, zvaných nejprve diftera a později pergamen právě v Pergamonu. Výroba pergamenu byla známá v Egyptě již kolem roku 1400 př. Kr. Pro poměrně značnou cenu nemohl však kvantitou pergamen konkurovat papyru. Byl však pro svoji kvalitu a trvanlivost vyráběn po celé období starověku. Teprve v raném a především vrcholném středověku začíná být postupně užíván výhradně pergamen. Pergamen Hérofilos z Chalkedónu (3. stol př. Kr.) Vyrostl na ostrově Kós, kde studoval v lékařské škole víc než 100 let po Hippokratovi. Ptolemaiem I. pozván, aby působil v Múseionu. Poprvé provedl pitvu mrtvoly za přítomnosti žáků a asistentů. Údajně mu bylo dovoleno provádět vivisekci - zkoušky na živých zločincích. Pitvy mu poskytly dostatek materiálu k tomu, aby položil základy vědecké anatomii - je proto právem nazýván otcem anatomie. Funkčně odlišil nervy od šlach a cév Nervy rozdělil na smyslové - senzorické a pohybové – motorické, Popsal mozkové pleny a mozkové dutiny. Tepny odlišil od žil dle anatomické stavby V lidském těle rozlišil čtyři hlavní pochody: (1) zažívání - s hlavním orgánem játry, (2) zahřívání - se srdcem jako hlavním orgánem, (3) vnímání - zprostředkované nervy, (4) myšlení - s centrem v mozku. Nervy si představoval jako trubice naplněné proudícím fluidem, analogicky jako cévy naplněné krví). Vytvořil některé anatomické termíny používané do současnosti - reticula, duodenum (dvanácterník - "úsek střeva dlouhý 12 prstů"). Věnoval pozornost příznakům choroby čímž položil základy symptomatologie. Jako první klinicky využívá puls (měřený pomocí vodních hodin - klepsydra). Vedle řady léků doporučoval i preventivní gymnastiku a různé diety. Je autorem tří knih o anatomii a příručky pro porodní báby. Antický Řím Římský školský systém třístupňový: 1. Elementární škola 7-12 let (ludus magister) čtení, psaní a počítání. 2. Gramatická škola 12-17 let (ludus grammaticus), mluvená řečtina, četba řeckých i latinských klasiků, později sedm svobodných umění (gramatika, dialektika, rétorika, hudba, aritmetika, geometrie a astronomie), dále někdy i architektura a lékařství. ludus magnus v Římě 3. Rétorická škola, stylistika a rétorika – absolventi politikové či právníci. Římané přejímají helénskou vědu, překládají řecké knihy - latinizují je a přenášejí a uchovávají tak tyto poznatky pro další generace středověkých myslitelů. 86970t castor Bez zprostředkovatelské role Říma by poznatky helénské a helénistické epochy dříve nebo později zanikly. Římská věda orientována na praxi, rozvíjí se např. stavitelství a jiné technické obory Na základě znalostí alexandrijských astronomů je roku 46 př. Kr. reformován na Caesarův příkaz římský občanský kalendář. splashw-caesar Od té doby má 365 dní a jednou za 4 roky 366. Na počest Caesarovu je nazýván juliánský, měsíc, kdy se Gaius Julius Caesar narodil je od té doby nazýván Julius). Před tím měl rok 355 dní a každý druhý rok se musel vkládat různě dlouhý pomocný měsíc Mercedonius Koncem prvního stol. př. Kr. zřizují Římané první nemocnice zv. valetudinaria pro léčení legionářů. Později staví valetudinaria pro otroky také statkáři. Z lat. valetudo = zdraví. Plán římského valetudinaria Colour reconstruction of Doune Roman fort Zájem o knihy byl příčinou čilého obchodu s nimi. Knihkupci zaměstnávali vzdělané otroky - serviliterati, kteří na zakázku opisovali požadované dílo. Diktováním bylo možno rozmnožit knihu najednou až na sto exemplářů. Na ulicích byly stánky knihkupců a novinky literatury byly oznamovány na sloupech a dveřích s nápadnou reklamou. Rukopis předával knihkupci nebo "nakladateli" autor, ale honorář obdržel jen od mecenáše, jemuž knihu v úvodu věnoval. Knihy byly psány na papyrových či pergamenových svitcích. P Římské knihovny byly přísně presenční. Každý návštěvník knihovny musel přísahat, že nic neodnese. Knihovny byly obvykle při chrámech nebo v lázních. Byly to otevřené prostorné místnosti lemované sloupořadím a za ním s dřevěnými regály ve výklencích Svitky v pouzdrech – postavených nebo ležících v policích. U stěn nebo na skříních stály sochy a busty slavných autorů. Knihovnu spravoval otrok nebo propuštěnec, později byl knihovníkem veřejný úředník. bibliothecaulpia První noviny v historii zavedl Gaius Julius Caesar roku 59 př. Kr., když dal jako konzul uveřejňovat pravidelně obsahy zasedání senátu - Acta senatus. Caesar zavedl i politický časopis, zvaný Acta populi, Acta urbis, Acta diurna = deník). V časopise byly oznamovány politické události i veřejné vyhlášky, také však i soukromá sdělení. Jednotlivá čísla byla opisována a šířena i do provincií. Acta diurna vycházela až do doby císaře Konstantina (4. stol.) http://stenografia.pl/pmwiki/zalaczniki/Historia/StarozytnyRzym/taquigrafos_tironianas_at_senatus.j pg Marcus Terentius Varro (116 - 27 BC) Varro%20XCIIv V devíti kapitolách díla Disciplinarum shrnuje alexandrijský systém vědních oborů do sedmi disciplin, které mají tvořit obsah vzdělání. Tak vzniklo ustálené pojetí - sedmero svobodných umění - septem artes liberales - gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika. Systém později převzatý na artistických (= filosofických) fakultách středověkých universit. Lucius Iunius Moderatus Columella (1 stol.) Pocházel z Hispánie, Liber de arboribus (Kniha o stromech) pojednává o sadařství. Image:Columella.JPG 2 De re rustica libri duodecim – 12ti dílná zemědělská encyklopedie zahrnující: - zahradnictví a sadařství - 400 rostlin, mnohé jen odrůdy, ne druhy. - pedologie, - vinařství, - chov velkých i drobných hospodářských zvířat - rybníkářství - včelařství - lov volně žijící zvěře - kalendář a organizace hospodářských prací během roku Plinius, Gaius Secundus Maior (Plinius starší) (23 - 79) Spisovatel římský * Novum Comum (dnešní Como, severně od Milána). Spisovatel, povoláním státní úředník. Navštívil Germánii, Hispánii i Afriku. Byl velmi pilný, málo spal a hodně četl a studoval. Aby ušetřil čas, jež by ztratil chůzí, nechával se vozit na vozíku a čas během jízdy užíval také ke studiu. Zájem o vědění se mu stal osudný. 24. srpna roku 79 donesla se mu zpráva o obrovském mračnu nad Vesuvem. Plinius se bez prodlení odebral na blízké návrší, aby mohl úkaz co nejlépe pozorovat a pozorování zaznamenávat. Pomocí lehké lodi se dostává do co největší blízkosti Vesuvu a nedbá ani dopadajících rozpálených kamenů a popela ani varování přátel. Odebral se do blízké osady Stabie kde přenocoval. Při útěku před lávou a popelem se následujícího dne udusil jedovatými plyny. Autor spisů vojenských, rétorických, gramatických a historických. Gigantické 37 svazkové dílo Naturalis historia - ca 20 000 výpisků a poznámek z ca 2000 spisů 474 řeckých a římských autorů. Encyklopedie zoologie, botaniky, mineralogie, astronomie, geografie, meteorologie a medicíny (zčásti také hospodářství, národopisu a umění). Liber I. Úvod věnoval svému osobnímu příteli císaři Vespasianovi. Zbytek této první knihy tvoří obsah celého díla = názvy následujících knih, přičemž za každým obsahem je i seznam autorů, z nichž Plinius pro příslušnou knihu čerpal. Liber II. An finitus sit mundus et an unus. Pojednává o vesmíru (planety a jejich pohyb, měsíc a jeho pohyb, "geometrie a pohyb vesmíru", souhvězdí). Dále o vzduchu, teplotě, útvarech povrchu zemského a jiné neživé přírodě. 3343608668_d856496fe5 Liber III. - VI. Geografický a národopisný přehled tehdy známého Světa. Mapa Claudia Ptolemaia vznikla v 2. století PtolemyWorldMap Liber VII. Zde pojednává o člověku jak z hlediska společenského tak z hlediska biologického. Liber VIII. - XI. Přehled zvířat. Dělí živočichy podle výskytu do následujících skupin: 1. suchozemští živočichové (Liber VIII.), 2. vodní živočichové (Liber IX.) 3. ptáci (Liber X.), 4. zbývající velmi malí živočichové (Liber XI. - hmyz, pavouci, štíři, ...) Liber XII. - XIX. Přehled rostlin. Dělí je do tří skupin: 1. Arbores (stromy včetně keřů) 2. Fruges et Legumina (polní plodiny a luštěniny) 3. Herbae (byliny) Uvádí značné množství sort různých pěstovaných rostlin - např. asi 80 odrůd révy vinné (té věnoval celou 14. knihu), 43 odrůd hrušek, 29 jablek, 10 švestek, 8 třešní atd. Liber XX. - XXVII. O lécích rostlinného původu. Liber XXVIII. - XXXII. O lécích živočišného původu. Liber XXXIII. - XXXVII. Mineralogie, zpracování kovu a kamene a použití těchto látek ve výtvarném umění. Ve středověku byla po vynálezu knihtisku Pliniova Naturalis historia prvním vědeckým spisem který vyšel tiskem. Stalo se tak roku 1456. Pedanius Dioskurides (Pedacius Dioscorides) (1 stol.) Pocházel z Anazarby v Malé Asii. Studoval v Alexandrii a na lékařské škole v Římě. Současník Pliniův. Později byl lékařem římských legií - s nimiž prošel mnohá území, kde sbíral nové dosud neznámé údaje o rostlinách. Sepsal 5 svazkové řecky psané dílo Peri hyles iatrikes (O léčivých látkách) později mnohokrát přeložené do latiny pod názvem De materia medica, kromě toho bylo přeloženo mnohokrát i do syrštiny, arabštiny, turečtiny a hebrejštiny. V tomto díle, jež se stalo výchozím pramenem středověkého evropského i arabského lékařství a farmacie popisuje 580 rostlin, které uspořádal podle Theophrastova systému, přitom někdy uvádí pohromadě rostliny stejné vůně jindy však přihlédl i k habituální podobnosti, takže pohromadě najdeme za sebou většinu zástupců čel. Lamiaceae, jinou řadu pak tvoří Apiaceae a další pak Fabaceae. Lamium-alb lamium Galeobdolon montanum Lamium album Jedné každé rostlině je věnována jedna kapitola, ve které Dioskurides. (1) jméno rostliny řecké a latinské (snad i egyptské, dácké a punské) (2) krátký popis, (3) výskyt, (4) způsob sběru (5) užití při léčbě. Použitá jména rostlin jsou již dost blízká jejich dnešnímu významu. Vedle rostlin se zmiňuje Dioskurides také o 35 léčivech živočišného původu a o 90 minerálech. An illustration and description of a Cinnamomum tree in a 10th-century Arabic manuscript of Dioscorides’ De Materia Medica. Dioscorides wrote that cinnamon was useful in combating a number of illnesses, from coughs to kidney diseases. skořicovník v arabském překladu Dioscorida z 10. stol. Jako první požívá Dioskorides termínu botaniké pro označení nauky o rostlinách. Poměrně brzy po vynálezu knihtisku vychází ve Frankfurtu nad Mohanem Kreuterbuch des hochberuempten Pedanii Dioscoridis, jež do tisku připravil lékař Johan Dantzen. Již před tím v 5. a 7. století vznikly dva opisy jež jsou bohatě ilustrované a patří mezi nejstarší ve Státní vídeňské knihovně. Starší z nich, zvaný Codex vindobonensis, byl dokončen v Byzanci v r. 512 (ve Vídni je uložen od r. 1569). Představuje tak nejen první ilustrované botanické dílo, ale i jeden z nejstarších zachovaných vědeckých ilustrovaných knižních pramenů vůbec. colo2 Dioscorides_De_Materia_Medica_Spain_12th_13th_century Arabský překlad Dioscorida z 12-13. stol. z Iberského poloostrova Dioscorides_De_Materia_Medica_Byzantium_15th_century Byzantský překlad Dioscorida z 15. stol.