Návod ke cvičení na PC
Environmentální informace a
modelování
Jiří Komprda, Ph.D., Klára Komprdová, Ph.D.
Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí
Masarykova Univerzita
Přírodovědecká fakulta
Brno, Česká Republika
2013
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obsah
1 CÍLE CVIČENÍ ................................................................................................................................ 3
2 PROSTOROVÉ MODELY.............................................................................................................. 3
2.1 PROSTOROVÁ PREDIKCE KONCENTRACE.................................................................................... 3
2.1.1 Příprava a transformace souboru v programu Statistica ................................................... 3
2.1.2 Příprava souborů v programu ArcGIS 9 ............................................................................ 4
2.1.3 Výpočet Moranova indexu ................................................................................................. 5
2.1.4 Interpolační metody ........................................................................................................... 5
2.1.5 Úkoly k řešení .................................................................................................................... 7
3 ATMOSFÉRICKÉ MODELY - RECEPTOROVÉ............................................................................ 7
3.1 GENEROVÁNÍ TRAJEKTORIÍ VZDUŠNÝCH MAS A JEJICH ZOBRAZENÍ V GIS ..................................... 7
3.1.1 Generování trajektorie v modelu HYSPLIT ....................................................................... 8
3.1.2 Úprava dat trajektorií ....................................................................................................... 11
3.1.3 Import trajektorií do GIS................................................................................................... 12
3.2 APLIKACE RECEPTOROVÉHO MODELU V GIS ............................................................................ 12
3.2.1 Příprava potřebných vrstev.............................................................................................. 12
3.2.2 Výpočet hodnot GMSL..................................................................................................... 13
3.2.3 Výsledné zobrazení prostorové distribuce hodnot GMSL ............................................... 13
4 BOXOVÉ MODELY ...................................................................................................................... 14
4.1 BOXOVÝ MODEL CHEMCAN .................................................................................................... 14
4.1.1 Práce v programu ChemCAN.......................................................................................... 15
4.1.2 Úkoly k řešení: ................................................................................................................. 17
2
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
1 Cíle cvičení
Cílem je procvičení teoretických znalostí z přednášek na konkrétních příkladech na PC. Stejně
jako přednášky, jsou i příklady rozděleny do tří částí, zabývající se různými typy
environmentálních modelů:
1. Prostorové interpolační modely
2. Atmosférické modely
3. Boxové modely
Text je určen zejména jako podklad ke cvičení a pomoc k přípravě samostatného projektu,
nikoli jako samostatný studijní materiál. Ke cvičení je vhodné používat softwarové nástroje,
které jsou instalované na počítačích v příslušné učebně. V případě atmosférických modelů je
využita on-line verze modelu Hysplit, která využívá zdrojová atmosférická data z příslušného
serveru.U boxových modelů je využit software ChemCAN, který je volně dostupný na
webové stránce citované v textu. Student je v textu upozorněn na zdroje dat potřebných
k provedení úkolů. Při práci s daty souvisejícími s environmentálními koncentracemi
polutantů doporučujeme využívat portál GENASIS www.genasis.cz.
2 Prostorové modely
V programu ArcGIS 9 zjistíme pro vybraný kraj prostorovou distribuci koncentrací Hg a Pb v
půdě s použitím korelačních indexů: Moranův a Gearyho index. Provedeme výpočty
interpolovaných map s využitím probraných interpolačních metod, zejména metoda inverzní
vzdálenosti (IDW), kriging nebo trendová analýza. Vyzkoušíme různá nastavení vzdáleností,
typy variogramů a použití stupňů polynomu.
2.1 Prostorová predikce koncentrace
Návod na vytvoření interpolované mapy znečištění těžkými kovy ve vybraném kraji České
republiky.
2.1.1 Příprava a transformace souboru v programu Statistica
Nejdříve je potřeba připravit soubor na načtení do GIS a seznámit se s distribucí měřených
hodnot, které mohou výrazně ovlivnit výslednou interpolační mapu.
1. nastavte si v počítači oddělovač desetinných míst jako tečku: Start > Ovládací panely
> oblast a jazyk > formáty > další nastavení > desetinný oddělovač: „.“
2. stáhněte data z ISu – volně ve složce předmětu PřF:ENV003 Environmentální
informace a modelování (jaro 2012) v souboru GIS.zip
3. otevřete ve Statistice soubor „kovy_cr“
4. seřaďte řádky podle kraje a okresu: Data > Sort > kliknout na ZRK_KRAJ > add vars,
NAZ_ORP > add vars > ok
5. vyberte pouze řádky se svým okresem (smazat všechny ostatní): je nutné označit řádky
jiných okresů a kliknout do prvního sloupce s čísly kraje (např. 08) pravým tlačítkem
> Delete cases.
3
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
6. vykreslete histogram: Statistics > Basic statistics > Descriptive statistics > ok >
variables: Hg_tot, Pb_HNO3 > ok > histograms
7. podle výsledku histogramu a základní popisné statistiky smažte odlehlé vzorky,
odlehlé hodnoty je rovněž možné pouze označit a později je přidat do mapy jako „hot
spots“, pokud je distribuce lognormální můžeme použít logaritmickou transformaci;
pozor! hodnoty v legendě mapy je pak potřeba zpětně transformovat na původní
měřené hodnoty
8. upravený a popřípadě transformovaný soubor uložíme ze Satistiky jako .txt
následovně: nastavíme 1. řádek obsahuje záhlaví, oddělení tabelátorem - File > save as
> uložit jako typ: text file .txt > uložit > objeví se upozornění „soubor may contain
features that will be lost...“ > ano > Save as Text file: Tab, put variable names in first
row > ok
2.1.2 Příprava souborů v programu ArcGIS 9
Přidání nových vrstev, zobrazení souřadnic, distribuce bodů v mapě podle koncentrace
těžkého kovu
9. spustíme ArcMap a přidáme nové vrstvy
10. přidáme obrys České republiky– file > add data > hrcr_linie
11. převedeme data na .dbf: kliknout na soubor pravým tlačítkem myši> data > export >
přejmenovat název souboru z „Export_Output.dbf“ na „mujsoubor.dbf“ > ok > objeví
se upozornění, jestli chceme přidat soubor do mapy > ok
12. nastavit souřadnice (v našem případě Křovák): pravým klikem myši na název nového
souboru mujsoubor.dbf > Display XY Data > Edit > Select > Projected Coordinated
systems > National grids > S-JTSK Krovak.prj > použít, ok, ok = > zobrazí se lokality
do mapy
13. obarvíme měření na mapě podle škály koncentrací těžkého kovu (v našem případě Pb):
pravým kliknout na vrstvu „nazev Events“ s prozatím znakem fialového kosočtverce >
properties > sympology > Show:quantities > value: např. Hg_HNO3
 
Obr. 2.1 Mapa Zlínského kraje s měřenými hodnotami rtuti.
14. zprovoznění potřebných nástrojů pro výpočet interpolace a Moranova korelačního
indexu: Tools > extesions: 3D Analyst, Geostatistical Analyst, Spatial Analyst
4
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
2.1.3 Výpočet Moranova indexu
15. pro výpočet Moranova indexu je nutné nejprve opravit geometrii (překryté body
v mapě se oddělí): červená skříňka > Data management tools > Features > Repair
geometry > načíst data > ok
16. dále ve Features: Multipart to singlepart > načíst data a dát opravit potvrzením ok a
znovu obarvit body podle škály olova (viz krok 13)
17. výpočet prostorové autokorelace: červená skříňka > spatial STATISTICAL tools >
analyzing patterns > Spatial autocorrelation: vložit nová data, Pb, zaškrtnout Display
output Graphically > ok
2.1.4 Interpolační metody
18. IDW: červená skříňka na liště > Spatial analyst tools > Interpolation > IDW > Input
point features: vybrat mujsoubor.dbf, Z value field: Pb. Zapsat si: output cell size
(např. 109,364), Number of points (12), Power (2)
19. export mapy: File > Export map > .jpeg
Obrázek 2.2 Výsledné mapy pro IDW s nastavením power indexu pro vzdálenost 1, 2, 10.
20. Trendová analýza: červená skříňka > Spatial analyst tool > Interpolation > Trend
Obrázek 2.3 Výsledné mapy pro trendovou analýzu s různým stupněm interpolace 1, 2, 3, 4
5
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
21. Kriging: View > Toolbars > Geostatistical Analyst (otevře se nové okno) >
Geostatical Wizard > vložit původní data, Pb, Kriging > Next > Next > Number of
lags = např. 10, v poli Model 1 vybrat nejvhodnější proložení neboli nejvhodnější
teoretický variogram (u Pb např. sférický) - opište si nastavení všech hodnot
variogramu: např. Lag size = 3266,3, nugget = 46,202, number of lags = 10,
sousedi(13), partial sill 22,191 > Next > next > Finish
Obrázek 2.4 Kriging - ukázka nastavení: Lag size: 48,7; nugget: 0,003; number of lags 12;
sousedi (Max = 5, Min = 2); partial sill 0,011
22. Červená skříňka > Spatial analyst tools > interpolation > Kriging > navolit vrstvu +
Pb, Semivariogram: spherical, Advanced parameters – vyplnit podle předchozího
výpisu (Major range, partial still, nugget)
6
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 2.5 Výsledná interpolační mapa z metody Kriging, a) s použitím geostatistical
wizard, b) s použitým Geostatistical Analyst
23. je možné vypočítat samostatně matici vzdáleností –(pro ČR je vhodný rovinný systém
S-JTSK nikoli WGS ) - čv. stříňka > analysis tools > proximity > near nebo point
distance
2.1.5 Úkoly k řešení
• U metody Inverzní vzdálenosti (IDW) otestujte různé nastavení počtu
interpolovaných bodů a hodnotu power indexu pro vzdálenost. Jaký vliv mají na
výsledek tato nastavení?
• Pomocí Moranovu indexu zjistěte vzdálenost, při které je významná pozitivní
prostorová autokorelace.
• Vyberte optimální stavení polynomu u trendové analýzy.
• Z variogramu zjistěte vzdálenost, na které již koncentrace nejsou prostorově
závislé.
3 Atmosférické modely - Receptorové
3.1 Generování trajektorií vzdušných mas a jejich zobrazení v GIS
Cílem cvičení je vytvoření souboru 2-3 trajektorií s počátkem v jednom libovolně zvoleném
místě. Student/ka si zvolí, zda chce generovat trajektorie předné či zpětné, také další
parametry záleží na osobním zvážení (jejich vysvětlení je v ppt z příslušné přednášky).
7
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
3.1.1 Generování trajektorie v modelu HYSPLIT
On-line generování trajektorií vzdušných mas je zdarma možné na webové adrese
http://ready.arl.noaa.gov/HYSPLIT.php.
Obrázek 3.1 Webová stránka ARL pro generování trajektorií
Postupujeme následovně:
1. Zvolíme Run HYSPLIT Trajectory Model
2. Trajektorie budeme generovat za využití archivovaných meteorologických dat:
Compute archive trajectories
3. Zvolíme jeden počáteční bod trajektorie (Number of trajectory starting locations = 1,
Type of trajectory = normal)
4. Jako soubor vstupních meteorologických dat zvolíme soubor GDAS a zadáme
souřadnice místa počátku trajektorie jedním ze tří způsobů:
(a) kód stanice WMO nebo letiště
(b) vybereme město v rozbalovacím menu
(c) zeměpisné souřadnice zadáme ručně (např. Košetice: šířka (latitude) 49.58,
délka (longitude) 15.08; Brno: šířka 49.20, délka 16.62; Rio de Janeiro: šířka -
22.90, délka -43.17). Souřadnice je také možné importovat umístěním bodu
pomocí Google Maps.
5. Upřesníme výběr souboru vstupních meteorologických dat (např. gdas1.jan12.w1 =
data pro první týden ledna 2012)
6. Zadáme všechny vstupní parametry pro generování trajektorie do formuláře:
8
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 3.2 Zadávání parametrů do modelu HYSPLIT
(a) rozhodneme, zda chceme generovat zpětnou (backward), nebo přednou
(forward) trajektorii
(b) u typu trajektorie zvolíme: Model vertical velocity
(c) zadáme počáteční čas trajektorie ve formátu UTC
(d) zvolíme délku trajektorie v hodinách
(e) zkontrolujeme souřadnice (jednoho) počátečního místa
(f) zadáme (jednu) výšku počátku trajektorie v AGL
(g) u Display options necháme vše, jak je zadané a navíc zakšrtneme všechny
možnosti doprovodných meteorologických dat (Dump meteorological data
along trajectory)
9
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 3.3 Nastavení výstupů modelu HYSPLIT
7. Po chvíli, po níž trvá generování trajektorie, můžeme shlédnout výsledek v obrazové
(odkaz GIF) nebo txt formě (odkaz Trajectory endpoints file). Txt soubor uložíme
(doporučuje se soubor vhodně nazvat). Výsledky je také možné exportovat ve formátu
kompatibilním s GIS a nebo Google Earth. V takovém případě získáme ale pouze
vizuální informaci o průběhu trajektorie.
10
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 3.4 Výstup trajektorií z modelu HYSPLIT
Stejným způsobem vygenerujeme další 1-2 trajektorie se vstupními parametry dle vlastního
uvážení a txt soubory uložíme.
3.1.2 Úprava dat trajektorií
Datový soubor vygenerovaný modelem HYSPLIT je nutné nejprve upravit, sloučit soubory
jednotlivých trajektorií do jednoho a následně jej ve formátu vhodném pro import do GIS.
1. soubor otevřeme v programu WordPad
2. smažeme „hlavičku“ a soubor uložíme
3. soubor otevřeme v Excelu (u importu zvolíme u typu zdrojových dat pevnou šířku)
11
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
4. stejným způsobem upravíme datové soubory dalších 1-2 trajektorií. Následně soubory
spojíme tak, že všechny soubory nakopírujeme do jednoho souboru ve formátu xls
5. smažeme sloupce B, G a H (jedná se o nadbytečné informace)
6. mezi sloupce A a B vložíme nový sloupec, do něhož upravíme datum tak, aby bylo
přehledněji uvedené pomocí vzorce E1&"."&D1&".20"&C1. Hodnoty datumů
v novém sloupci převedeme ze vzorců na čísla. Smažeme sloupce C, D a E.
7. sloupce A až O nazveme: CISLO TRAJEKTORIE, DATUM, HODINA, ZPETNA
HODINA, SIRKA, DELKA, VYSKA, TLAK, TEPLOTA1, TEPLOTA2, SRAZKY, SMES.
VYSKA, VLHKOST, VYSKA N.M., SVIT
8. ve sloupci CISLO TRAJEKTORIE je třeba provést přečíslování tak, aby každá
trajektorie měla své vlastní číslo
9. buňky v souboru musí být všechny převedeny do formátu číslo a s desetinnou tečkou.
Hodnoty ve sloupcích SIRKA a DELKA musí mít všechny 3 desetinná místa
10. soubor uložíme ve formátu txt (oddělený tabulátory)* na disk C
3.1.3 Import trajektorií do GIS
Upravený soubor se 2-3 trajektoriemi zobrazíme v GIS programu ArcMap.
1. otevřeme program ArcMap
2. vložíme vrstvu cntry98.shp ze souboru _WRLD
3. vložíme soubor s trajektoriemi: přidáme jej jako novou vrstvu, klikneme pravým
tlačítkem na název vrstvy a dále volíme Data – Export data, soubor exportujeme do
formátu dbf (dBASE table) a přidáme jako další novou vrstvu
4. zobrazíme soubor s trajektoriemi: kliknutím pravým tlačítkem na vložený soubor
zvolíme nabídku Display XY Data, v políčku X Field navolíme DELKA, v políčku Y
Field navolíme SIRKA
5. výslednou mapu můžeme libovolně upravovat
Seznam zkratek:
AGL – Above Ground Level; GDAS – Global Data Assimilation System; GIS - Geographic Information System;
HYSPLIT – Hybrid Single Particle Lagrangian Integrated Trajectory Model; UTC – Coordinated Universal
Time; WMO – World Meteorological Organisation
*u Excelu 2003 uložíme ve formátu DBF IV
3.2 Aplikace receptorového modelu v GIS
Cílem cvičení je statistické vyhodnocení zpětných trajektorií vypočtených pro receptor
Košetice (metodou GMSL, viz ppt k přednášce) a zobrazení možných zdrojových oblastí.
3.2.1 Příprava potřebných vrstev
Nejprve je nutné vložit a vhodně upravit všechny potřebné vrstvy tak, aby bylo možné
následně provést vyhodnocení trajektorií.
12
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
1. soubor SSEurope uložíme z plochy na disk C
2. otevřeme program ArcMap a zvolíme záložku „display“
3. vložíme vrstvy country, grid25x25, kosetice a concentrations 2004-06 z C:\SSEurope
4. u vrstvy kosetice zobrazíme XY data (choose X Field – longitude / Y Field – latitude)
a změníme projekci: click on Edit – Select, Geographic coordinate system – World –
WGS 1984 a to stejné provedeme s vrstvou concentrations 2004-06
5. Změníme projekce: View – Data Frame Properties - Coordinate System - Predefined –
Projected Coordinate Systems – Continental – Europe – Europe Albers Equal Area
Conic
6. Změníme symboly u vrstev kosetice (např. na hvězdičku libovolné velikosti a barvy),
concentrations 2004-06 (zmenšíme velikost kvůli přehlednosti) a grid25x25 a country
(na bezbarvé)
3.2.2 Výpočet hodnot GMSL
Pomocí GIS vypočteme hodnotu GMSL pro každou buňku mřížky (gridu).
1. sloučení vrstev: pravým tlačítkem klikneme na vrstvu grid25x25, zvolíme funkci Joins
and Relates a dále Join (zvolíme možnost Join data from another layer based on
spatial location), zvolíme vrstvu, kterou chceme sloučit (concentrations 2004-06),
možnost Sum za účelem součtu dat v každé buňce nové vrstvy, novou vrstvu nazveme
např. grid and concentrations a uložíme do C:\SSEurope
2. výběr dle atributu a export:
(a) otevřeme tabulku atributů kliknutím pravým tlačítkem na vrstvu grid and
concentrations a dále volíme Options – Select by Attributes a do volného pole
vepíšeme Count_ > 0, zvolíme Apply a zavřeme tabulku
(b) exportujeme vybraná data tak, že klikneme pravým tlačítkem na název vrstvy a
dále volíme Data – Export data – export „selected features“, novou vrstvu
nazveme např. grid and concentrations more0 a uložíme na C:\SSEurope, po
exportu zvolíme „yes“ jako možnost zobrazení exportu jako nové vrstvy
(c) vymažeme výběr dat pomocí ikony „clear selected features“
(d) skryjeme vrstvu grid and concentrations
3. práce s atributovou tabulkou vrstvy grid and concentrations more0:
(a) vložíme nový sloupec (Add Field v nabíce Options), nazveme jej GMSL, jako
typ zvolíme „double“ (umožňuje vkládat kontinuální hodnoty, např.
koncentrace)
(b) použijeme Field calculator (klikneme pravým tlačítkem na jméno nového
sloupce na pravém konci tabulky) a vytvoříme funkci Sum_CWHCB / Count
(Sum_CWHCB je šestá položka odspodu seznamu, lze použít i položky XY,
které se odkazují k jiné látce než HCB, např. Sum_PCB52; Count je šestá
položka od začátku seznamu)
(c) zavřeme atributovou tabulku
3.2.3 Výsledné zobrazení prostorové distribuce hodnot GMSL
Výslednou vrstvu a ostatní vrstvy upravíme tak, aby bylo možné výslednou mapu použít pro
další účely (článek, ppt apod).
13
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
1. Změna vlastností vrstvy grid and concentrations more0
(a) pravým kliknutím na název vrstvy zvolíme funkce Properties – Symbology –
Quantities
(b) jako hodnotu zvolíme GMSL (poslední položka v seznamu) a zvolíme Classify
(c) jako klasifikační metodu zvolíme Natural breaks (Jenks) nebo libovolnou
jinou, doporučovaný počet tříd je 5 (lze ale i zvolit jiné)
2. Úprava zobrazení vrstev
(a) skryjeme vrstvu concentrations 2004-06 and grid25x25
(b) změníme pořadí vrstev: přemístíme vrstvy country a kosetice nahoru
(c) zvětšíme výslednou mapu pomocí ikony „Zoom in“ v liště nástrojů
(d) nakonec lze změnit symboly a barvy vrstev dle vlastního uvážení
4 Boxové modely
4.1 Boxový model ChemCAN
Boxový model ChemCAN byl vytvořen na univerzitě Trent (Canadian environmental
modelling centre) za účelem modelování distribuce polutantů v oblasti jednotlivých
kanadských regionů. Jedná se o klasický Level 3 model (tedy ustálený nerovnovážný model)
založený na fugacitním přístupu. Model obsahuje všechny základní kompártmenty, tedy
vzduch, vodu, půdu a sediment. Model také obsahuje všechny běžné distribuční procesy, které
umožňují přestup polutantu mezi jednotlivými složkami prostředí.
Obrázek 5.1 Úvodní okno modelu ChemCAN
Model obsahuje vytvořený seznam 24 kanadských regionů, které mají nastavené vlastnosti dle
reálných hodnot, jako je plocha, průměrná rychlost větru, teplota, množství srážek apod.
14
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 5.2 Zadávání vstupních hodnot prostředí do modelu ChemCAN
Uživatel ale má možnost vytvořit si vlastní region dle požadovaných kritérií. Výhodou
modelu je, že umožňuje uživateli značnou kontrolu nad zvolenými parametry, výpočetními
postupy a prezentací výsledku. Uživatel má také možnost přidávat do databáze další chemické
látky, či upravovat rozdělovací koeficienty u již vložených chemických látek. Program je
velmi málo náročný na hardware a má dobrou kompatibilitu s nejnovějšími typy operačního
systému Windows.
Cílem cvičení je seznámit studenty s používáním softwaru a řešením problémů simulací
distribučních procesů polutantů.
4.1.1 Práce v programu ChemCAN
1. Stáhněte a nainstalujte program ChemCAN.
http://www.trentu.ca/academic/aminss/envmodel/models/CC600.html
2. Po spuštění obsahuje hlavní okno programu 3 sloupce. V prvním sloupci „Model Input“ je
nutné zvolit uživatelské jméno, vybrat region pro simulaci, zvolit polutant a nastavit vstupy
polutantu do prostředí.
15
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
Obrázek 5.3 Zadávání fyzikálně-chemických hodnot do modelu ChemCAN
Obrázek 5.4 Zadávání hodnot emisí do modelu ChemCAN
16
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
3. Po stisknutí tlačítka „Compute“ se vypočítá hmotnostní bilance polutantu v prostředí.
Ve druhém sloupci „Model output“ jsou shrnuty jednotlivé předvolby a zobrazen
výsledek výpočtu, včetně modifikovaných rozdělovacích koeficientů ve formě tabulek
a grafů.
Obrázek 5.4 Finální výstup z modelu ChemCAN, ukazující průběh výpočtu
4. V posledním sloupci pod tlačítkem „Display“ se zobrazí zdrojový kód modelu a uživatel se
má možnost přesvědčit a způsobu výpočtu. Další volby umožňují uložení a výpočet simulací.
4.1.2 Úkoly k řešení:
1. Vyzkoušejte si funkci softwaru v default nastaveních. Testujte různé možnosti nastavení
emise polutantu a vstupních koncentrací ve vzduchu a vodě.
2. Úkolem je zjistit roční emisi B(a)P na území ČR.
• Vytvořte nový region „Česká republika“, koeficienty charakterizující ČR najděte
pomocí on-line dostupných zdrojů, které uznáte za vhodné. Jedná se o rozlohu,
průměrnou roční teplotu, množství srážek a rychlost větru. Vodní plochu zanedbejte.
Jakým způsobem budeme řešit nepravidelný tvar ČR a bude to mít vliv na výsledek?
Jaký má význam rezidenční čas vzduchu ve vztahu k průměrné rychlosti větru?
• Předpokládejme, že ČR není v případě B(a)P cílovou oblastí dálkového transportu, ani
jeho významným producentem, což je vzhledem k potenciálu B(a)P k dálkovému
17
Podklady ke cvičení na PC: ENV003
transportu pravděpodobné. Koncentrace B(a)P ve vzduchu na vstupu i výstupu z ČR
bude tedy stejná. Pomocí portálu GENASIS http://www.genasis.cz/ zjistěte průměrnou
roční atmosférickou koncentraci B(a)P na pozaďové lokalitě observatoře ČHMÚ
v Košeticích. Předpokládejme, že zde měřená koncentrace reprezentuje průměrnou
koncentraci na celém území ČR.
• Vhodnou volbou nastavení emise do atmosféry v modelu ChemCAN zjistěte roční
emisi B(a)P. Je nutné najít ustálený stav mezi vstupem polutantu do ČR a výstupem.
• Co bude největším zdrojem nejistot v naší simulaci? Testujte různá nastavení modelu.
• Jaký parametr prostředí bude nejvíce ovlivňovat koncentraci polutantu?
18