Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země –povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.  hydrologie  hydrogeografie  oceánografie  hydrogeologie Hydrologický cyklus – koloběh vody mezi jednotlivými rezervoáry. Složení vod - rozpuštěné plyny, rozpuštěné a nerozpuštěné organické a anorganické látky - příjem z atmosféry, infiltrací půdou a horninou, průmyslové a splaškové odpadní vody, nečistoty v ovzduší Chemické – anorganické a organické Fyzikální – pravý roztok (iontově rozpuštěné látky), neiontově rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky (usaditelné, neusaditelné vzplývavé) Makrokomponenty Mikrokomponenty – koncentrace nižší než 1 mg/l, (1% z celkové mineralizace) Anorganické látky – kovy - Téměř všechny přirozeně obsaženy (geogenní pozadí) - Antropogenní znečištění – odpadní vody, agrochemikálie, atmosferická depozice (výfukové plyny, spalování), rozvody potrubí - Rozpuštěné a nerozpuštěné formě - Vázány na suspendované a koloidní látky, inkorporovány v biomase Bilance celkové koncentrace kovu pouhá analýza kapalné fáze po filtraci neposkytuje správnou představu o skutečném znečištění vodního prostředí kovy Mobilita kovů závisí na pH, teplotě a složení vody, Kovy bývají často vázány v organických komplexech - vodní rostliny dočišťování od zvykových koncentrací kovů Plyny ve vodách - O2, N2, CO2, CH4, H2S, Cl, Kyslík Oxidačně-redukční zonálnost podzemních vod  Mění kyselost vod  Růst nebo inhibice mikroorganizmů  Mění chuťové vlastnosti a použitelnost pro vodárenské účely Koloidní látky ve vodách - Přírodní, užitkové a odpadní vody = disperzní soustavy - Hrubě disperzní = suspenze, pěna, emulze – velikost částic nad 500 nm - Koloidně disperzní = velikost částic od 5 nm do 500 nm - Analyticky disperzní = pravé roztoky, velikost částic pod 5 nm - Pro dosažení jakosti vod se musí odstranit, projevují se změněnými optickými vlastnostmi. Elektrický náboj - elektroforéza Brownův pohyb - nesedimentace Tyndallův jev – rozptyl světla Stanovení koncentrace látek ve vodách (skupinové) - Celkové látky = odpaření vzorku vody při 105 °C - Rozpuštěné látky = odpaření filtrovaného vzorku při 105 °C - Rozpuštěné látky = žíhání filtrovaného vzorku při 550 °C - Celková mineralizace = skutečný obsah anorganických látek - Nerozpuštěné látky (NL) = tuhé látky odstranitelné filtrací nebo odstředěním - Iontově rozpuštěné látky (IRL) = součet kationtů a aniontů - CHSK – chemická spotřeba kyslíku (COD), titrace - BSK – biologická spotřeba kyslíku (BOD) Používají se k hodnocení přírodních, užitkových a odpadních vod podle předpisů Chemický rozbor vyjadřuje okamžité složení vody - Vzorky před analýzou konzervujeme přímo v terénu: T, CO2, Cl-, O2, pH, Eh Organoleptické vlastnosti vody - zjistitelné smysly teplota, barva, zákal, pach, chuť Druhy vod – rozlišení podle Původu: Přírodní – atmosférické – povrchové – podzemní Odpadní – splaškové – průmyslové Použití: Pitná, užitková, provozní a odpadní Voda v živých organismech je součástí rostlinných a živočišných těl (většinou přes 50 % jejich živé hmotnosti). Důlní vody Atmosférické vody - veškerá voda v ovzduší bez ohledu na skupenství - Atmosférické srážky - Podkorunové srážky Atmosferická depozice - přenos látek z atmosféry k zemskému povrchu Mokrá a suchá Množství srážek - srážková výška (mm) – 1 mm odpovídá 1 l vody spadlý na 1 m2 Chemické složení srážek závisí na složení a znečištění ovzduší ve sp. a stř. vrstvě atmosféry. - Zdroj N, P, a toxických kovů - Poškozování vegetace - Koroze stavebních materiálů - Acidifikace půd a vod Podzemní vody - voda přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení, která je přímo ve styku s horninami. Doplňují se: infiltrací srážkových a povrchových vod, kondenzace vodních par v půdě Chemické složení je dáno – podzemní atmosférou, horninovým prostředím, složením srážkových a povrchových vod, vyvíjí se s dobou cirkulace, rychlostí oběhu, a dochází k vertikální a horizontální zonálnosti. Klasifikují se podle převládajících iontů Podle chemického složení se dělí: prosté a minerální vody Pohyb podzemní vody Při stejné porozitě různá permeabilita. Většina podzemní vody je v pohybu. Pohyb závisí na: porozitě (procentické zastoupení pórů) permeabilitě (měřítko snadnosti pohybu vody) Transport kontaminantů Tortuosita = křivolakost průběhu reálných pórových kanálů Kontaminační mrak Chromatografický efekt – selektivní transport Sorpce Biodegradace Hustota kontaminantu ve vztahu k podzemní vodě Lehčí (LNAPL – light nonaqueous phase liquid) – benzin Těžší (DNAPL – dense …) – TCE Povrchové vody, plaveniny a dnové sedimenty - Všechny vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, rozlišujeme: vody kontinentální- tekouci, stojaté vodu mořskou Chemické složení je dáno a. geologickou skladbou podloží a složením dnových sedimentů b. hydrologicko-klimatickými poměry c. půdně-botanickými poměry d. antropogenní činností e. příronem podzemních vod Přísun znečištění porušuje biologickou rovnováhu a schopnost samočištění - Látky přímo toxické - Látky ovlivňujíc kyslíkovou bilanci - Látky měnící organoleptické vlastnosti Chemické složení stojatých povrchových vod - od toků se odlišují hloubkou a dobou průtoku - V hlubších nádržích dochází k vertikální stratifikaci teploty a chemického složení, Řízeným odtokem lze ve stratifikovaných nádržích výrazně ovlivňovat jakost vypouštěné vody. Eutrofizace - růst obsahu minerálních živin (nutrientů) P, N, a také Si (důležitý pro růst rozsivek) Kritéria posuzování: Obsah P, koncentrace chlorofylu, průhlednost vody a koncentrace kyslíku Trofický potenciál = ukazatel obsahu biologicky užitelných živin Přirozená eutrofizace = stárnutí jezer Pitná voda - Zpočátku problém epidemiologický – hlavní pozornost věnována fekálnímu znečištění - znečištění toxickými látkami, anorganickými, organickými a radionuklidy - Musí obsahovat látky nezbytné pro život a vyhovovat po stránce organoleptické Komplexní hodnocení: - Místní ohledání zdroje - Mikrobiologický a biologický rozbor vody - Chemický rozbor vody - Radiologický rozbor vody Užitková a provozní voda