Instituce venkova, funkce venkova, problémy venkova vesnice, venkovská a zemědělská rodina (neformální vztahy), kulturní a společenské instituce a organizace, obecní samospráva – základní složky struktur - zajišťují uspořádanost a funkčnost společnosti Vesnice nkomplex společenských vztahů na vesnici, obsahuje všechny druhy moci a je propojena v lokálním i vyšším měřítku nsociální typologie vesnice npoloha sídla, dříve mocnosti, nyní hospodářství a doprava, u nezemědělských nutno brát v potaz bydlení a volný čas nvelikost sídla – intenzita interakcí, kooperace, konflikty, styly života nsložení sídla – využívání budov, stáří fondu, vybavenost (známka statusu), míra samozásobení ntyp sídla – diferenciace podle povolání místních Venkovská a zem. rodina nfunkce reprodukční, hospodářské, výchovné, sociální a kulturní (široké spektrum výzkumů) nzemědělská rodina a podnik tvoří jednotu nosudová křivka selského podniku, následovnictví? nmoderní rodina ztratila funkce: výroby (hlavně potravin, kt. si nakoupí – spotřeba, peníze, volby), zajišťovací a pečovatelská funkce, náboženská funkce (především postavení otce, malá rodina na ni nestačí), kulturní funkce (přebraly školy a umělci – profesionálové, konzum), výchovná funkce – (dovednosti převzala škola, morální a etické souvislosti nikdo) Sousedství, příbuzenství, věk nsousedství: dříve větší význam, pracovní výpomoc, pomoc a případě nouze, udržování bezpečnosti (sociální zajištění, kontroly), zachovány více společenské kontakty (interakce) npříbuzenství – koheze u zemědělců, častěji vypomáhaly ženy než muží (gender studies) nvěkové skupiny, další znak pro formování neformálních skupin na venkově, sdružování mládeže, sociální zakotvení není stabilní, u starších hraje roli status, spol. život či spol. zájmy (můžou být i napříč věkovými skupinami) nintegrující faktory, sociální koheze komunity Kulturní a spol. instituce a org. ninstitucionálně určené činnosti, spec. funkce nracionálně uspořádané struktury, předpisy nlidé, jejich schopnosti, dovednosti, materiální a finanční prostředky, ale i ideje a hodnoty nživotaschopnost vesnice je ovlivněna ne-existencí -zájmové a kulturní a jiné vesnické spolky n(hasiči, ochrana, ale i sport, tělovýchova, spol. f-ce) n(spol. žen, zahrádkáři, myslivci, rybáři, ochotníci…) -škola (a knihovna), v minulosti učitel velmi vážený n(feminizace škol, jejich rušení, malá prestiž učitelů) -církev, náboženství, kostel, farnost, kaple, hřbitov -hospoda (trávení volného času, širší komunikace) Obecní samospráva, vyhlášky nobec – správní prvek, vesnice f-ce sociálně-kulturní nlegislativní autonomie, demokracie a volení zástupci npravidla pro jednání, dělba kompetencí, delegování nfinance a materiální prostředky pro rozvoj obce nvolené obecní zastupitelstvo, obecní rada, starosta nvýbory a komise, povinné finanční a kontrolní výbor norgánem je i obecní úřad s nevol. zaměstnanci nsamostatné hospodaření, zakládání organizací, stanoviska k životu v obci, veřejný pořádek (veřejnoprávní smlouvy – delegace moci), ZŠMŠ, sociální problematika, komunikace, osvětlení, čistota, sběr a likvidace odpadů, zařízení pro občany, podnik. Problémy venkova ČR nvenkov v sídelních aglomeracích a ve městských regionech, lépe vybaveno, stagnace-růst p. obyv. nvenkovské osídlení mimo aglomerace či příměstí – selektivní vylidňování, sociální ne-reprodukce nstřediskový systém osídlení – SOOV, SOMV… nteorie centrum – periferie, často póly rozvoje nproměny organizace společnosti a hierarchizace nroste počet malých sídel do 500 obyv., vznikají nová, ale lidé z nich mnohem častěji odchází nzávislost úbytku obyv. na velikosti sídla nv malých sídlech žijí více staří, EAO, více v zemědělství, je zde starší byt. fond, kt. stagnuje Periferní a marginální území nhierarchizace, póly a osy rozvoje, vylidňování, spirála úpadku malých obcí či v perifériích, trvale neudržitelné – kvůli funkcím, které venkov vykonává nna rozhraní krajů a okresů, nižších správních jedn. nextrémní selektivní emigrace, úbytek ekon. akt. O nchybí vzdělaní lidé, vysoký podíl zemědělců, chudí nvliv malých měst? nHranice Středočeského kraje (zcela), hranice mezi Karlovarským a Plzeňským krajem, západní část hranice mezi Ústeckým a Středočeským krajem, Pelhřimov – J. Hradec – Slavonice, okres Znojmo mimo Znojma s jihových. zázemím, Kyjovsko, Drahany, Chřiby, Litenčická pahorkatina, horní povodí Svratky, VVP Libavá, Jesenicko a Osoblažsko Funkce venkovských sídel npolyfunkčnost sídel, často nevyhraněné nf-ce zemědělská ↓, obytná ↑ - někde↓, rekreační ↑*, různé obslužné funkce, krajinotvorná (specifický význam, ↑*), * - dle vývoje společnosti ndříve: venkov jako faktor politické stability, konzervativnosti a selského stavu – neplatí nvenkov a jeho populační přírůstky – neplatí nuchovávání a rozvíjení místní kultury – konfliktní nohrožení: zánik mnoha vesnic, je to dobře?, TUR? nf-ce zemědělská zlikvidována v nejmenších sídlech, f-ce obytná dle vzdálenosti od centra, funkce výrobní – pokles, rekreace – chaty, regulace, chalupy (obnova fondu), sklady, brownfields, odpady, obraz krajiny Perspektiva? ntransformace zemědělství? selství? reprivatizace? nvyužití volného času, romanticky o rurální „idyle“ nrůst obytné funkce, konflikty starousedlík-náplava npracovní příležitosti na venkově – účast trhu práce nrekreace růst – chalupaření končí, tvorba venkovského turizmu, jak na to budou reagovat venkované na tento typ poptávky? legislativa? nspeciální obslužné funkce – skládkování, řešení odpadů (nejen z venkova, ale i měst!, geografie?) nsportovní účely, koupaliště, divadla a kina „v přírodě“? – ztráta či rozvoj „venkovské identity“?