1. a new View
2. File - Extensions
3D Analyst, HEC-GeoHMS, HEC-GEoHMS Add In, Spatial Analyst
3. View - Properties, u Main View i ProjView nastavit jednotky, File - Save Project - uložení projektu
4. HMS Project Setup - Start new project
5. přidat DEM
6. Terrain Preprocessing
I. „Flow Direction“ – rastr směrů odtoku, určení vektorů stékání na základě největšího lokálního
sklonu terénu.
II. „Flow accumulation“– rastr akumulace odtoku s hodnotami reprezentujícími počet
přispívajících buněk (contribution area). Představuje sumy všech buněk, ze kterých voda
přitéká do dané buňky.
III. „Stream Definition -definice toku s hodnotou akumulace vody větší než určitá prahová
hodnota, která se určuje jako podíl celkové plochy k závěrnému profilu, např. 1 %. Výsledkem
je klasifikovaný rastr s hodnotou „1“ v každé buňce splňující podmínku přispívajících buněk
IV. „Stream Segmentation“ – rozdělení toku do jednotlivých orientovaných říčních úseků a
určení soutoků. Výsledkem je klasifikovaný rastr, kde každá buňka náležející danému úseku
má shodnou hodnotu
V. „Watershed Delineation“ – určení povodí pro každý úsek hydrografické sítě. Výsledkem je
klasifikovaný rastr, kde každá buňka náležící danému povodí má stejnou hodnotu (shodnou s
hodnotou příslušného říčního úseku)
VI. „Watershed Polygon Processing“ – převedení rastru povodí na polygonovou vrstvu hranic
povodí
VII. „Stream Segment Processing“ – převedení rastru říčních úseků na liniovou (vektorovou)
vrstvu vodních toků
VIII. „Watershed Aggregation“ – krok automatické agregace povodí, který slouží pro urychlení
následných procedur (Unucka at al., 2009)
Výsledek - Full preprocessing setup
7. „Add Autlet Point“ závěrný profil povodí
8. Generate Project
- vytvoří se soubor v ProjView
9. Výpočet dalších parametrů subpovodí říčních úseků - „Basin Characteristic“
I. „River Lenght“ – výpočet délky říčních úseků
II. „River Slope“ – výpočet sklonů říčních úseků; zde je nutno věnovat pozornost volbě jednotek
vstupního DMT (metry)
III. „Basin Centriod“ – umožňuje určit těžiště povodí podle tří různých metod (ponechána
implicitně nastavená metoda – Bounding Box Method)
IV. „Longest Flow Centroid“ – vypočítá délku a sklon maximální délky toku (nejdelší údolnice
povodí)
V. „Centroidal Flow Path“ – vypočítá délku toku z profilu průmětu těžiště povodí na hlavní tok k
závěrovému povodí
10. Sestavení a export hydrologického modelu povodí
I. „Reach AutoName"- přiřazení automatických jmen říčním úsekům (např.R120)
II. „Basin AutoName“ – přiřazení automatických jmen subpovodím (např.R12W120)
III. „Map to HMS Units“ – nastavení jednotek SI
IV. „HMS Check Data“ – provede kontrolu typologie a zapíše její výsledek do souboru
V. „HMS Schematic“ - vytvoří schematický model povodí (body – těžiště povodí, soutoky; linie –
úseky toků) v podobě bodového a liniového tématu (vrstvy). (Unucka at al., 2009)
VI. „HMS Legend“ – přiřadí speciální legendu schématu modelu (vytvořeného v „HMS
Schematic“)
VII. „Add Coordinates“ – přiřadí souřadnice schématickému modelu pro topografickou kresbu v
HEC-HMS
VIII. „Background Map File“ – vytvoří exportní soubor s geometrií rozvodnic a říční sítě pro HECHMS
(soubor mapfile.map), tento soubor je možno využít jako podkladovou mapu v projektu
HEC-HMS
IX. „Distributed Basin Model“ – vytvoří exportní soubor schematizovaného hydrologického
modelu ve formátu HEC-HMS
Výsledkem těchto kroků je základní forma souboru schematizace povodí pro HEC-HMS hmsfile.basin.
V této formě souboru však schází hydrologicko-hydraulické parametry odvislé od zvolených metodik
výpočtu. Pro výpočet těchto parametrů byla vytvořena extenze HEC-GeoHMS Add-In. (Unucka at al.,
2009)
11. Použití extenze HEC-GeoHMS Add-In - „Toggle view interface“
12. GeoHMS Add-In - Charakteristiky z DEM
- Velikost buňky a prostorový rozsah se zvolí podle prvního vytvořeného rastru, což je „Fillgrid“
vypočtený v kroku „Fill Sinks“
Výsledky výpočtů vybraných charakteristik jsou zapsány do atributové tabulky vrstvy subpovodí:
13. Výpočet CN
Metoda SCS CN
Princip této metody spočívá ve sdružení klíčových parametrů krajinného pokryvu (nebo lépe prvků
využití půdy) a hydrologických charakteristik půd do jediného čísla CN (které vyjadřuje odtokovou
ztrátu na povodí. Metoda ve své podstatě řeší výšku povrchového odtoku v závislosti na intenzitě
srážkového impulsu, předchozích vláhových podmínkách (ukazatel předchozích srážek) a na vlastních
hodnotách CN křivek. Výsledné číslo křivky je dáno hydrologickou skupinou půdy (používají se 4
kategorie A-D podle mocnosti půdního profilu a jeho hydraulické vodivosti) a typem pokryvu a využití
území (ztráty intercepcí a evapotranspirací). Číslo křivky (CN) nabývá hodnot teoreticky 30-100, v
našich podmínkách se však hodnoty nižší než 50 vyskytují jen zřídka na elementárních ploškách
(rašeliniště apod.). Pro horská povodí typu Bečva, Olše, Bělá apod. čísla CN nabývají hodnot nejčastěji
v intervalu 60-75.
Výpočet doby koncentrace
= čas, za který částečka vody doteče z nejvzdálenějšího místa povodí do závěrového profilu povodí.
Jedná se o jednu z nejdůležitějších charakteristik povodí, protože určuje přímo např. tvar a rychlost
nástupu povodňové vlny a nepřímo velikost kulminace.
Export charakteristik povodí
Poslední krok: Aktualizace souboru pro HEC-HMS
Kontrola atributové tabulky