(XXIX.) Vyšetření vzpřímeného postoje
Fyziologie II - cvičení
Fyziologický ústav LF MU, 2016 © Michal Pásek
Řízení vzpřímeného postoje centrálním nervovým systémem
spočívá v neustálé korekci výchylek našeho těžiště vůči
rovnovážné poloze, což se projevuje ve změnách tonu
antigravitačního svalstva.
Zjednodušené blokové schéma regulace vzpřímeného postoje
mícha svalový tonus
(pro udržení vzpřímeného postoje)
proprioreceptory
taktilní receptory
zrak
vestibulární aparát
mozkový kmen
(motorická centra)
motorická kůra
mozeček
Vychýlení našeho těžiště z rovnovážné polohy a následující
změny svalového tonu se na stabilometru projevují změnami
momentů oporných sil, které registrujeme.
COP (centrum oporných sil) je imaginární bod na podložce představující
působiště výslednice oporných sil.
Výchylky COP ve statokineziogramu (a) a stabilogramu (b, c)
Výchylky v ose X
Výchylky v ose Y
osaY[mm]
osa X [mm]
[mm][mm]
•Mean COP X,Y (mm): průměrná hodnota souřadnic x a průměrná
hodnota souřadnic y ze všech bodů křivky statokinesigramu. Závisí na
pozici vyšetřované osoby vůči středu stabilometru a na míře a směru
naklonění.
Parametry stabilometrického testu
•Mean distance from the centre (mm): průměrná vzdálenost centra
oporných sil v pravolevém (osa x) a předozadním (osa y) směru od mean
COP X,Y. Je přímo úměrně závislá na ploše, již zaujímá trajektorie
vykonaného pohybu COP.
•Mean velocity (mm/s): průměrná rychlost pohybu COP. Charakterizuje
úroveň svalového úsilí vynaloženého na udržení vzpřímeného postoje.
•X, Y-axis movement (mm): dráha COP v pravolevém (X) a předozadním
(Y) směru. Informuje o převládajícím směru pohybu COP a je přímo
úměrná délce trajektorie pohybu.
Stabilometrické testy
•Rombergův postoj I: Pokusná osoba stojí na stabilometru s chodidly 10 cm
od sebe, oči má otevřené, hlavu zpříma.
•Rombergův postoj II: Pokusná osoba zaujme postoj spojný (paty a špičky u
sebe), oči má otevřené, hlavu zpříma.
•Rombergův postoj III: Pokusná osoba zaujme postoj spojný, oči má zavřené,
hlavu zpříma.
•Vibrační stimulace Achillovy šlachy pravé i levé nohy: Pokusná osoba je
stále ve spojném postoji, má oči zavřené a hlavu zpříma. Během vyšetření
jsou zapnuty vibrační stimulátory.
•Oslabení taktilní aferentace z plosek nohou: Vyšetřovaná osoba se postaví
na molitanovou podložku umístěnou na stabilometru. Zaujme spojný postoj
a zavře oči.
(XLI.) Reakční doba
Fyziologie II - cvičení
Fyziologický ústav LF MU, 2015 © Michal Pásek
smyslový orgán
(detekce)
CNS
(zpracování)
Svalová soustava
(reakce)
podnět
reakční doba
Reakční doba je čas, který uplyne od počátku prezentace
podnětu (světelného, zvukového apod.) do okamžiku, kdy
vyšetřovaná osoba odpoví smluvenou reakcí.
Reakční doba závisí na:
•modalitě a intenzitě podnětu,
•složitosti úkolu (různá reakce na různý podnět),
•na motivaci, únavě, pozornosti a zkušenostech jedince.
Testy reakční doby
• Zrakový a sluchový podnět: Test sestává z náhodné opakované prezentace podnětu
zrakového (hvězdička ve středu obrazovky) a sluchového. Úkolem vyšetřované osoby je
na každý podnět co nejrychleji reagovat stisknutím klávesy ENTER.
• Zrakový podnět: Reakce na opakovanou prezentaci samotného zrakového podnětu..
• Sluchový podnět: Reakce na opakovanou prezentaci samotného zvukového podnětu.
• Go/NoGo na střed: Test sestává z náhodné opakované prezentace dvou různých
zrakových podnětů (hvězdička a symbol amerického dolaru). Každý podnět se objevuje
ve středu obrazovky. Úkolem vyšetřované osoby je na každou hvězdičkou co nejrychleji
reagovat stisknutím klávesy ENTER. Na symbol dolaru nereaguje.
• Go/NoGo mimo střed: Test sestává z náhodné opakované prezentace dvou různých
zrakových podnětů (hvězdička a symbol amerického dolaru). Každý podnět se objevuje
kdekoliv na obrazovce. Úkolem vyšetřované osoby je na každou hvězdičkou co
nejrychleji reagovat stisknutím klávesy ENTER. Na symbol dolaru nereaguje.
Zdroj obrázků
Slide 2 – Praktická cvičení z fyziologie, Masarykova univerzita 2011