Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jesuité
Societas Jesu = Tovaryšstvo
Ježíšovo, militantní řád založený
roku 1534 španělským vojákem
Ignácem z Loyoly (1491-1556).
Nejprve chtěl Ignatius působit mezi mohamedány a
vysvobodit z jejich rukou Jerusalem, později se rozhodl
působit na od katolicismu odpadlé protestanty.
Plánoval založit malé sdružení (nanejvýš 60 členů). Roku
1626 měli jesuité na 16.000 členů a 470 kolejí.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Je třeba dát se vést od
představeného, „jako bys byl
mrtvolou“ ("perinde ac si cadaver
essent") ...".
Jedinec = vykonavatel vůle celku
= vojenská organizace a
disciplina celého řádu
= zdroj úspěchů řádu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Oproti jiným řeholním řádům
se:
- neuzavírali před vnějším
světem do klášterů
- neodlišovali se žádným
zvláštním rouchem (někdy
používali běžný kněžský šat).
Věnovali se
- misijní činnosti
- školství
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Zakládali gymnázia (zvaná
též koleje) - bezplatně
přístupné všem stavům a
vyznáním.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jezuitská kolej v
Mnichově
Jezuitská kolej =
internátní škola,
poskytující střední a
vyšší vzdělání
Školství elementární
ponechávali obyčejně
jesuité řádům jiným.
Jezuitská kolej v
Londýně
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V Praze od r. 1556 - kolej v Klementinu ještě téhož roku
barokní sál klementinské knihovny
Další jezuitské koleje u
nás:
Český Krumlov Jindřichův
Hradec
Chomutov
Olomouc
Brno
Opava
zbořeniště bývalé jezuitské
koleje na Roosveltově (nyní je
zde budova soudu)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Organizace škol jednotná
na základě prvního školního
řádu
Ratio atque institutio studiorum
Societatis Jesu,
vytvořeným čtvrtým řádovým
generálem – Claudius de
Aquaviva.
Studium rozděleno do dvou
stupňů:
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
1. Pět tříd nižšího studia:
parva,
principia,
syntaxis,
poesis,
rhetorica.
Předměty:
1. jazyky (v nižších třídách mateřský,
později latina, řečtina),
2. matematika
3. náboženství
4. eruditio = vědomosti důležité pro
praktický život
5. vybrané kapitoly z dějepisu,
literatury a zeměpisu
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
2. studia vyšší: facultas artium,
obvykle čtyřletá.
dva roky matematika
dva roky fyzika
čtyři roky theologii.
Učiteli = řádoví kněží.
V čele školy rektor zastupující
školu navenek
Vnitřní zodpovědnost za výuku v
duchu řádových předpisů měl na
starosti prefekt = pomocník
rektorův.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Ilustrace z jesuitské
učebnice fyziky „Physica
generalis“
= Elementa Philosophiæ Naturalis. In
Usum Auditorum Conscripta Ab
Antonio Reviczky, E Societate Jesu
Philosophiæ Doctore Ejusdemque in
Universitate Tyrnaviensi Professore
Publico Ordinario. Pars Prima, Seu
Physica Generalis. Pars Altera, Seu
Pysica Particularis. - Tyrnau : Typis
Academicis Societatis Jesu, 1757-58.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jesuitská učebnice
aristotelovské logiky
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Velkou pozornost věnovali didaktické
stránce:
- podrobné učební plány
- každá hodina metodicky rozpracovaná
- cyklické opakování (týdenní, měsíční,
roční).
- v detailech řeší i intonaci nebo mimiku
učitele, či osvětlení třídy.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
- Zavedli stupnici známkování, včetně známky z chování.
- Snažili se o individuální přístup na základě dokonalého
poznání osobnosti žáka
- Systém odměn a trestů. Tresty užívány v rozumné míře.
Chovancům je udílel zvláštní zřízenec - korektor.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
- Podporovali soutěživost žáků, rozvíjeli jejich ctižádost.
- Pozornost věnovali účelnosti střídání hodin výuky, rozjímání,
modliteb, pracovní činnosti při tvorbě rozvrhu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
- Pobyt v koleji žákům zpříjemňovali a
usnadňovali zřizováním prostorů pro tělesná
cvičení. Povoleny byly hry v šachy, kuželky a
míčové hry.
- K tomu aby si žáci osvojili jistotu veřejného
vystupování, organisovali jesuité rozsáhlé
dramatické produkce látek biblických nebo
historických.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V jesuitských školách studovali jednak synové z bohatých
katolických rodin, jednak synové z nekatolických šlechtických
rodů a konečně i nadaní chlapci nemajetných rodičů, z nichž
řád získával nejoddanější bojovníky
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jesuité budovali také rozsáhlé klášterní knihovny, jejichž
základem se stávaly mnohdy celé staré šlechtické knihovny,
získané nejrůznějšími způsoby.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jesuitským misionářem byl také botanik
a lékárník Jiří Josef Camellus
První flóra Číny
V první polovině 17. stol.
studoval čínskou flóru polský
přírodovědec a cestovatel,
jezuitský misionář Michael
Boym (1620 - 1659).
Napsal první flóry Číny
Flora Sinensis, fructus
floresque humillime
porrigens ... Viennae
1656.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jesuitou byl také
Athanasius Kircher,
autor geologické
učebnice
Mundus
subterraneus (1665)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Poštovní spojení mezi státy
Roku 1504 je rodem Taxisů zavedena v Evropě pravidelná
mezizemská pošta - nejprve mezi Německem, Nizozemím,
Francií a Španělskem.
V
Čechách
byla
pošta
zaváděna
od r. 1527.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Osobní doprava - 17. století počátek
éry kočárů - velkých a na svou dobu
pohodlných osobních vozů.
V roce 1602 se objevuje první
povrchová koněspřežná nákladní
železnice v Anglii (v dolech byly
dřevěné koleje využívány již od 15.
stol.).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
První ponorka 1624 Holanďan Cornelius
Drebbel – ponorka = dřevěná kostra
potažená kůží se zátěží
Anglii s ní po
Temži překonal
pod vodou
vzdálenost mezi
Wesminsterem
a Greenwichem
(= 6 mil) za 3
hodiny.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jedna z prvních tužek na ilustraci v díle Konráda Gesnera (De omni rerum fossilium
genera, Zürich, 1565, p. 104)
Psací, tiskařská a ilustrační technika v době
renesanční
Grafit se jako surovina začal používat poprvé po objevení
velkých nalezišť u Borrowdale v Anglii r. 1564.
První tužky - kousky přírodního grafitu, upevněného ve
dřevě se od r. 1662 začaly ve velkém vyrábět v
Norimberku v Německu
Roku 1795 si francouzský chemik Nicholas Jacques
Conte nechal patentovat proces mísení na jemno
mletého grafitu s jílem – na výrobu tuh.
Velké továrny na masovou výrobu tužek začaly vznikat
během 19. stol. (Faber-Castell, Steadtler nebo Lyra).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pokus plnit dva do sebe zasunuté husí brky inkoustem na způsob
plnicího pera popsal roku 1636 Němec Daniel Schwenter;
Stříbrná plnící pera se vyráběla od poloviny 17. století ve
Francii. Průmyslově pak od 20. let 19. stol.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Od vynálezu knihtisku v 15. stol. se při ilustracích uplatňovala
dřevořezba. Od 16. století se začíná používat jako další ilustrační
technika mědirytina.
mědirytina
dřevořezba
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Zdokonalení technologie výroby
knih
V 17. století se literární a tisková produkce
rozrostla oproti 16. více než trojnásobně a
dosáhla zhruba 1 milionu publikací.
V důsledku zvyšující se produkce knih se
musely zrychlit vazebné práce. Rozšířilo se
použití papírové lepenky k vyztužení
knižních desek a zavedení snadno
přenosného osminkového formátu.
Autorem těchto zlepšení byl již dříve Aldus
Manutius, knihtiskař a vydavatel z Benátek
(1449-1515).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
První tištěné noviny
1605 Johann Carolus začal vydávat ve
Štrasburku (nyní ve Francii, tehdy ještě ve
Svaté říši římské) první tištěné noviny Relation
aller fürnemmen und gedenckwürdigen
Historien.
1618 v Amsterodamu a 1621 v Londýně začal
vycházet týdeník Courante (Corrant) „týdení
novinky z Itálie, Německa, Uher, Polska, Čech
a Nizozemí“, a to už ve foliovém formátu.
1719 4. února začal vzdělaný pražský knihtiskař Karel František
Rosenmüller vydávat Pražské poštovské noviny (do roku 1772), v letech
1782-1819 "Schönfeldské c. k. noviny".
Titulní stránka Carolových
novin (Štrasburk 1605)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Vynález mikroskopu koncem 16. století
Čočky byly známy již ve starověku - o jejich použití při
zapalování píše již např. Aristophanes v 5. stol. B.C.
Když kolem roku 1590 holandský výrobce brýlí Zacharias
Janssen ve městě Middelburgu chtěl použít čočku k tomu, aby
se přesvědčil, zda je jiná čočka dobře vybroušena.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Tak náhodně objevil, že dají-li se dvě čočky
do jedné spojnice jejich os a do určité
vzdálenosti od sebe, objeví se silné
zvětšení objektu. Na základě této myšlenky
zkonstruovali Johann a Zacharias
Jansenové první složený mikroskop.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Zatímco prakticky v téže době
objevený dalekohled našel záhy po
svém objevu široké uplatnění v
astronomii, trvalo u mikroskopu
téměř 80 let než se rozšířil a stal se
pomocníkem biologů.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Botanické zahrady v období renesance
Ve 14. století byly zakládány farmaceuticko- lékařské zahrady
*Salerno (1309 - založil ji v Castelnuovo u Salerna Mathaeus
Sylvaticus)
*Venetia (1333 založil ji lékař M Gualterus)
*Praha (1350 Andělská zahrada - Hortus angelicus, založil ji
císař Karel IV.)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
První botanická zahrada universitní založena
v Kolíně nad Rýnem 1490; zanikla však 1516.
Další velké universitní botanické zahrady byly
zakládány od 40 let 15. stol v severní Itálii.
Giuseppe Casabona
c. 1535-1595
1543 Pisa - založil ji lékař a botanik Luca Ghini
a stal se jejím prvním prefektem.
Významným prefektem zde byl v letech 1583-
1595 také botanik Giuseppe Casabona.
Tato zahrada existuje nepřetržitě až do
současnosti.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Universitní botanická zahrada
v Padově zal. 1545 z podnětu
prof. Francesco Bonafede,
jenž vyučoval farmakologii
Její název Orto medicinale či
též Giardino de Semplici
napovídá, že sloužila hlavně
ke kultivaci léčivých rostlin.
Zahrada v Padově
V řadě jejích ředitelů nacházíme jména
znamenité pověsti: Prospero Alpino, Giulio
Pontedera. V roce 1598 navšívil tuto zahradu
během cesty do Levantu i náš cestovatel Krištof
Harant z Polžic, jenž 20 let poté zhynul na
popravišti pobělohorském.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Dále následovaly zahrady:
*Florencie (1550)
*Bologna (1567)
*Kassel (1568)
*Leyden (1577)
*Lipsko (1580)
*Vratislav (Breslau) (1587)
*Heidelberg (1593)
*Motpellier (1598)
*Parma (1599)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
*Motpellier (založil ji roku 1596 Richer de Belleval)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Renesanční bylináře (16 - 17. stol)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Habituální princip třídění nalézáme i v renesančních herbářích,
bylinářích a rostlinářích, (něm. Krauterbuch) u německých "otců
botaniky" v 1. pol. 16. století.
Otto Brunfels
1488 - 1534
Brunfels, první
z německých
otců botaniky
popsal v díle
Herbarum
vivae icones.
(Strassburg
1530 - 1536)
celkem 290
druhů rostlin.
Němečtí otcové botaniky (16. stol.)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Nakonec ale začal znovu
studovat – medicínu na
univerzitě v Basileji
Byl také entomologem a v
církevních spisech psal mj. i o
Janu Husovi.
Po univerzitním studiu v Mainzu vstoupil do kartuziánského řádu, pak
konvertoval k protestantismu a působil jako pedagog na různých školách.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Kapitoly Herbarum odpovídají rodům
Nomenklatura kromě řecké a latinské
i v němčině
Výskyt a poznámky k rozšíření
bohatě komentovány, i když spíš v
jednotlivostech
Odkazy na použité prameny (Plinius,
Averroes, Dioscorides, ...)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Hans Weiditz
fenomenální
ilustrátor
Brunfelsova herbáře
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Druhým z německých otců
botaniky byl Hieronymus
Bock
Hieronymus Bock (Tragus)
1498 - 1554
Hieronymus Bock popsal v díle
New Kreuterbuch (Strassburg
1539) celkem 567 druhů rostlin.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Text u jednotlivých druhů obsahuje mimo
jiné místa výskytu, synonymiku, vnitřní a
vnější užití - cituje i různá pořekadla; na
vyobrazeních užívá též názornosti – např.
fíkovník s výmluvnou kresbou postavy
demonstrující projímavé a purgantivní
účinky fíků, či žánrová scénka kohouta
vyhánějícího ďábla pod zimostrázem, jež je
narážkou na vlastnost přisuzovanou
rostlině.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Třetím a posledním německým otcem botaniky byl Leonard
Fuchs
Fuchs popsal
v díle New
Kruterbuch (=
Den Nieuven
Herbarius)
(Basilej 1543)
přes 400
druhů rostlin
Leonard Fuchs
1501 - 1566
Ukázka kvalitního kolorovaného dřevořezu z Fuchsova bylináře
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Počátkem 16. století spatřuje světlo světa také první česky
psaný, tištěný rostlinář. Je to Knieha lekarska kteraz slowe
herbarz: a neb zelinarz: welmi uziteczna: z mnohych knieh
latinskych y zskutecznych praczij wybrana: poczina se
sstiastnie. Jejím autorem je Jan Černý (Johannes Niger de
Praga) (asi 1480 - 1530), lékař působící v Praze, Litomyšli a
Prostějově.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Byl autorem i dalších avšak převážně již lékařských. Kniha
vyšla přičiněním jeho přítele, lékaře Mikuláše Klaudyána l. p.
1517 v Norimberku. Kniha má schematické ilustrace.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Obsahuje abecední soupis různých přírodních léčivých
prostředků, kde vedle rostlin nacházíme i živočichy (hlísti,
hadi, brouci), ale i takové prostředky jako "játra hovadí",
"bolus armenus" (hlína červená v zemi speklá jež v Arménské
zemi nalézá se), "křišťál český" aj.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Každý takový prostředek je doplněn popisem jeho účinku. V
této práci je asi vůbec první zmínka o nalezišti rostliny z území
Čech - Archangelica officinalis, kterou zde sám Černý během
návštěvy Krkonoš sbíral.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pietro Andrea Mattioli (Mathiolus) (1501 - 1577)
Lékař a botanik italský. Studoval medicínu v
Padově. Poté lékařem v rodné Sieně, později v
Římě. Od r. 1554 v Praze, osobní lékař císařů
Ferdinanda I. a Maxmiliána II. Na sklonku života
se vrací do Sieny, kde umírá při epidemii moru.
Hlavní dílo jsou italsky psané Comentarii in libros
sex Pedanii Dioscoridis (Benátky 1544).
U nás pod jménem Mattioliho herbář, dvakrát
přeložen i do češtiny.
Jedna z nejoblíbenějších knih své doby, která se
dočkala více než 60 vydání, také v latině či
němčině). Mattioli během pobytu v Čechách
navštívil r. 1563 Krkonoše, kde také botanizoval,
o čemž svědčí to, že jmenuje Krkonoše jako
naleziště Geum montanum, Allium victorialis aj.
druhů). Jsou to vedle údajů Clusiových první
nálezy z území dnešního Česka.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Vynález herbarizace rostlin
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Herbáře jako sbírky sušených rostlin
Za vynálezce herbarizace rostlin považován Luca Ghini,
učitel Aldrovandiho a Maranty.
Nejstarší herbářovou sbírkou pocházející z území
Čech je herbář Jana Františka Beczskovského,
křížovníka řádu s červenou hvězdou, pocházející z
přelomu 17. a 18. století.
ČR je z hlediska počtu herb. položek na hlavu na 5. místě na světě.
Před námi je Švýcarsko, Švédsko, Finsko a Rakousko.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Základním stupněm botanického
poznání je terénní observace spojená
se sběrem materiálu pro herbář, který je
nepřekonanou konzervační metodou.
Tímto způsobem shromážděná data
umožňují efektivně studovat, jak
morfologickou variabilitu, tak
geografické rozšíření jednotlivých
taxonů s možností kontroly, zda takto
zístaná data patří skutečně ke
studovanému druhu.
Z herbářových položek lze také na
rozdíl od literárních dat či počítačových
databází izolovat DNA.
Herbáře jsou jedinečnou formou jak
uchovávat nomenklatorické typy.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Němečtí otcové botaniky a jejich následovníci ve svých dílech uváděli
pohromadě zvláště ty skupiny rostlin - např. čeledi u nichž je habitus
stavěn podle jednotného morfologického plánu - např. Lamiaceae,
Brassicaceae, Apiaceae či Asteraceae.
Francouz Lobelius či Holanďan Dodoneus přihlíželi v tomto směru
hlavně ke tvaru a stavbě listů.
Rembert Dodoens
(Dodoneus)
1518 - 1585
Mathias von
L'Obel
(Lobelius)
1538 - 1616
Uspořádání na principu habituálním (16. a 17. stol.)
Arnica montana
(Asteraceae) z díla
Plantarum seu
Stirpium Icones
(Lobelius, Antverpy
1576)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Za první umělý systém rostlin je povážováno třídění, které použil
italský lékař a botanik Andrea Cesalpino, osobní lékař papeže
Klimenta VIII. v díle De plantis libri sedecim (Florencie 1583) (16 knih o
rostlinách)
Andrea Cesalpino
(Caesalpinus)
1519 - 1603
Umělé systémy rostlin (konec 16. stol)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Cesalpino se sice konzervativně přidržuje
Theophrasta v tom že dřeviny považuje za
samostatnou skupinu, významný progres je
ale u něho v tom, že stromy a keře dělí na 2
a byliny s polokeři na 13 skupin, přičemž
největší váhu při vymezení těchto skupin
kladl na znaky na generativních
orgánech:
tvar a stavba plodu
počet semen
počet přihrádek v semenníku
stavka květu
Umělé systémy rostlin (konec 16. stol)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Cesalpinův systém zahrnuje celkem 840 jemu známých druhů
Arboreae (Arbores et frutices)
I. Corde ex apice seminis. Seminibus saepius solitariis (např. Quercus, Fagus, Ulmus, Tilia, Laurus, Prunus).
II. Corde e basi seminis. Seminibus pluribus. (např. Ficus, Cactus, Morus, Rosa, Vitis, Salix, Pinophyta sp. div.).
Herbaceae (Suffrutices et herbae)
III. Solitariis seminibus. Semine in fructibus unico (např. Valeriana, Daphne, Urtica nebo dnešní Poaceae).
IV. Solitariis pericarpiis. Seminibus in fructu pluribus, quibus est conceptaculum carnosum, bacca aut pomum
(např. dnešní Cucurbitaceae, Solanaceae, Arparagus, Ruscus, Arum)
V. Solitariis vasculis. Seminibus in fructu pluribus quibus est conceptaculum e sicca materia (např. dnešní Fabaceae,
Caryophylaceae, Gentianaceae)
VI. Binis seminibus. Semina sub singulo flosculo invicem conjuncta, ut unicum videantur ante maturitatem; cor in parte
superiore, qua flos insidet. Flores in umbella (Daucaceae)
VII. Binis conceptaculis. (např. Mercurialis, Galium, Orobanche, Hyoscyamus, Nicotiana, Brassicaceae)
VIII. Triplici principio fibrosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix non bulbosa (např. Thalictrum,
Euphorbia, Convolvulus, Viola)
IX. Triplici principio bulbosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix bulbosa (velkokvěté druhy
jednoděložných)
X. Quaternis seminibus. Semina quatuor nuda in communi sede (Borraginaceae, Lamiaceae)
XI. Pluribus seminibus, anthemides. Semina nuda plurima, cor seminis interius vergens; flos communis distributus per
partes in apicibus singuli seminis (Asteraceae pro parte)
XII. Pluribus seminibus, cichoriaceae aut acanaceae. Semina nuda plurima, corde interius vergit; flos communis
distributus per partes in apicibus singuli seminis (některé Asteraceae, Eryngium a Scabiosa).
XIII. Pluribus seminibus, flore communi. Semina solitaria plurima; corde interius flos communis, non distributus inferius
circa fructum (Ranunculus, Alisma, Sanicula, Geranium, Linum)
XIV. Pluribus folliculis. Semina plura in singulo folliculo (např. Oxalis, Aristolochia, Capparis, Nymphaea, Veratrum).
XV. Flore fructuque carentes. (Fungi, Bryophyta, Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta, ale i korály a
živočišné houby)
Poslední třída bez plodonosných květů je považována za nejprimitivnější rostliny tvořící přechod k minerálům.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Caesalpinovi současníci také pohlavnost rostlin
neuznávali, i když rozlišovali ženskou a mužskou
mandragoru a mužskou a ženskou kapraď; u
dvoudomé Mercurialis perennis považují za samčí
rostliny plodonosné - pro podobnost tobolek s
varlaty. Tento výklad však nelze považovat za
pochopení sexuálního principu vzniku semen
Kalich, korunu, tyčinky a pestík považoval
Cesalpino za orgány chránící semena.
Pohlavnost rostlin popírá - semena považuje za
zvláštní typ vegetativních diaspór.
Dvoupouzdré tobolky
Mercurialis perennis Mandragora officinalis
Renesanční názory na
pohlavnost rostlin (16. stol.)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Rozvoj terminologie umožňoval rozlišovat nové a nové druhy rostlin.
Počet známých druhů rostlin rychle rostl - od dob "německých otců
botaniky" za necelých 100 let se víc jak zdesateronásobil.
Gaspard Bauhin
1560 - 1624
V díle Pinax
theatri botanici
(1623) Švýcara
Gasparda Bauhina
obsahujícím
již víc jak 6000
druhů použil jeho
autor krátké a výstižné
diagnózy =
soubory rozlišovacích
znaků, které
sloužily i jako pojmenování
rostlin
Druhové diagnózy (počátek 17. stol.)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Aby byl popis rostliny co nejpřesnější a
tím zároveň její determinace co nejspolehlivější,
hromadily se další a další
vlastnosti a pojmy morfologické - nutnost
domluvit se přesně a jednoznačně
na znacích vedla ke zpřesňování a
rozšiřování morfologické terminologie
a vůbec k pozdějšímu etablování rostlinné
morfologie díky pracem německého
přírodovědce Joachima Junga
Doxoscopiae physicae minores
(Hamburg 1662) (Menší rozhledy po
přírodě a Isagoge phytoscopica
(Hamburg 1678)
Vznik rostlinné morfologie (2. pol. 17. stol.)
Joachim Jungius
1587 - 1657
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Přírodovědné encyklopedie: Adam
Lonitzer (Lonicerus 1527-1586)
prof. matematiky na Univ. v Marburgu,
později městský lékař ve Frankfurtu nad
Mohanem.
1587 vyšlo německy jeho trojsvazkové dílo
Kreuterbuch
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
První svazek Von distilliren, Bauung
der Gärten, Impfung ..., popisuje zde
různé destilační aparatury, chemické
nádobí a pomůcky
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
také různé techniky
zahradnické a zemědělské roubování,
orba,
přesazování, doplněné
instruktivními obrázky; dále
následuje přehled různých
dřevin, vzácně i mechů a
hub (také zde jsou názorně
prezentovány účinky
fíkovníku),
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Svazek druhý Von
allerhandt
Kreutergewaechsen,
Fruchten, Gewürtze je
věnován bylinám dřevoryty
pěkné, ale
jednoduché - kvality díla
Brufelsova či Fuchsova
nedosahující.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
místy fantaskní organizmy – např. strom
rodící kachny (Entenbaum, Anatifera
arbor).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Svazek třetí Von Gethieren, Vogeln,
Fischen, Metallen, Erz, Edelsteinen,
Gummi und Saefften je věnován
zvířatům (mezi nimiž najdeme i
bazilišky, draky, jednorožce apod.),
nerostům, korálům ... (najdeme zde i
mumii. Dílo je doplněno rozsáhlými
latinskými a německými rejstříky.
Celkově lze říci, že je to první populární
učebnice přírodopisu a hygieny pro
široké vrstvy tehdejší.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Johann Thal (Thalius), (zemř.
1587)
Lékař v Nordhausenu.
Jeho botanickou práci Sylva hercynia,
sive catalogus plantarum sponte
nascentium in montibus et locis vicinis
Hercyniae, qua respicit Saxoniam
vydal spolu se svým dílem Hortus
medicus et philosophicus ... l. p. 1588
ve Frankfurtu nad Mohanem Joachim
Camerarius. Ten toto dílo doplnil ještě
svazkem ilustrací vzácnějších druhů.
Dílo zachycuje abecedně seznam
rostlin Harzu s citacemi dříve
publikovaných údajů - jest tedy jedním
z prvních děl floristických.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Anatomie člověka v období renezance
V rámci lékařství a chirugie vzniká nová disciplina - anatomie
člověka. Na většině lékařských fakult se konstituují
profesorské stolice pro tento obor a začínají být zakládány
speciální pitevny - theatra anatomica.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Miguel Serveto (1511 - 1553)
Španělský lékař.
Pocházel z Aragonské Villanovy.
Vychován v klášteře u dominikánů;
studoval v Toulouse
nejprve práva, pak i matematiku a
medicínu.
Pro náboženské názory vězněn nejprve
ve Vídni, odkud uprchnul.
V Ženevě dopaden a odsouzen k
trestu smrti upálením.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Na jednom místě svého theologického
díla Christiani restitutio (Obnova
křesťanství) popsal malý krevní oběh
plicní.
Serveto dokazuje, že mezi pravou a
levou komorou srdeční u normálního
srdce není žádný otvor jak tvrdí Galén.
Do levé komory se tak může krev dostat
pouze přes plíce, kde se "připraví" světle
zbarví.
Popsal tak proud krve z pravé komory do
plic a odtud do komory levé, i změnu
barvy, jakou krev v plicích dostává.
Bohužel tato část jeho pojednání zůstala
dlouho nepovšimnuta.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Andries van Wesel (Vesalius)
(1514 - 1565)
Lékař anatom a chirurg
vlámský (Nizozemí v 16. století
bylo územím v držení španělské
větve Habsburků a
zahrnovalo z hlediska dnešního
uspořádání států území Nizozemského
a Belgického království).
Narodil se v Bruselu. Jeho
otec byl dvorním lékárníkem
španělského krále Karla V. (jež
byl i králem německým a
císařem římským).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Studoval v Brusselu, v Paříži, v
Lovani a v Padově. Jeho učiteli
byli anatom Jacob Sylvius
(Jacques Dubois) a Johann
Gunther z Andernachu. Ve 23
letech (den po své promoci) se
stává prof. chirurgie v Padově.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pitvy nesvěřoval chirurgům, jak bylo tehdy zvykem, nýbrž je
prováděl sám. Často pitval jednu mrtvolu třeba i přes 3 týdny,
dokud ji dokonale nepoznal. Jeho přednášky se těšily značné
oblibě posluchačů, jichž se mnohdy účastnilo i více než 500.
Hostoval i na sousední universitě v Bologni, kde l. p. 1540
provedl anatomickou demonstraci na třech lidských mrtvolách
a šesti psech.
V roce 1544 vstoupil
tehdy již slavný
anatom do dvorních
služeb - stal se
dvorním lékařem
Karla V. a později i
jeho syna Filipa II v
Madridu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Vydal vynikající
přehlednou učebnici
lidské anatomie
De corporis humani
fabrica libri septem
(Basilej 1543)
(Sedm knih o zařízení
těla lidského).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Dílo má 700 stran foliového formátu. Knihy: 1. osteologie; 2.
svaly, šlachy a vazy; 3. cévní „soustava“; 4. nervová
„soustava“; 5. anatomie trávící a pohlavní „soustavy“; 6. stavba
srdce; 7. stavba mozku.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Dílo opatřeno 300 scénickými anatomickými obrazy, jejichž
autorem byl Jan Steven van Kalkar, žák Tizianův.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Toto ve své době nejdokonalejší kompendium bylo základním
pramenem humánní anatomie téměř celých příštích 200 let.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Život Vesalův byl
poznamenán jeho velmi
kritickou povahou, jež byla
často příčinou osobních
sporů. Měl proto četné
nepřátele jak v církevních
kruzích tak i mezi vědci,
zejména madridští lékaři,
kteří byli ortodoxními
stoupenci Galénovými jej
neměli rádi.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pro pitvy si často opatřoval trupy lidí i dosti nebezpečným
způsobem - na hřbitovech a popravištích, kde často musel
vyrvat trup psům nebo jej odříznout ze šibenice.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Při pitvě jednoho španělského šlechtice byl v zinscenovaném
procesu obviněn, že rozřezal tělo živého člověka, neboť srdce
se prý při pitvě pohnulo. Přestože byl lékařem Filipa II. byl
vydán inkvizici, která jej odsoudila k trestu smrti, který byl na
přímluvu císařovu změněn na pouť do Svaté Země.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Při návratu narazil koráb na
skálu, Vesal se zachránil s
několika trosečníky na ostrově
Zakynthu (Sakinthos) v
Ionském archipelagu, kde
však "zhynuli bídnou smrtí
hladem 15. dne měsíce října
l.p. 1564".
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V díle Vesaliově pokračoval
jeho žák, kritik a nástupce na
profesorské stolici anatomie
padovské university
Matteo Realdo Colombo (1516
- 1559). Autor díla De re
anatomica.
Detailněji než jeho učitel
popsal oční čočku, mezihrudí,
pleuru (blánu vystýlající dutinu
hrudní) a peritoneu (pobřišnici)
Seznámil se s poznatky
Servetovými, dokazuje a
pozoruje malý oběh krevní a
srdeční systolu a diastolu (během
vivisekcí na zvířatech).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Na Colomba navázal jeho žák Gabrielle
Fallopia (1523 - 1562).
Autor Observationes anatomicae (1561).
Popsal stavbu vaječníků a vejcovody savců
(tuba Falloppii)
Zpřesnil poznání struktury vnitřního ucha kochley
(hlemýždě), labyrintu a objasnil
vztah mezi ušním bubínkem a kůstkami
zvukovodu
Popsal i krční a bederní míchu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Kromě vnitřního ucha popsal mj. i
hlasový aparát, nadledvinky, hrudní
lymfatické cesty.
Dílo Libelus de dentibus (1563) první
studie o anatomii zubů. Obsahuje
srovnání dětského a stálého chrupu.
Dílo Tabulae anatomicae
(dokončeno 1552) však vyšlo až v
18. stol.
Anatomii ucha se pak věnoval i Bartolomeo
Eustachi (1520-1574)
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Nástupcem Falloppiovým na
profesorské stolici anatomie a
chirurgie padovské university se stává
Girolamo Fabrizzi (Hieronymus
Fabricius ab Aquapendente) (1537 -
1619). Zabýval se emryologií,
anatomií ucha, oka a hrtanu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Samostatný spis věnoval Fabrizzi popisu žilních chlopní. Dílo
mělo název De venarum ostiolis (Padova 1603). Dokazuje, že
krev teče v žilách jen jedním směrem a ne střídavě oběma, jak
tomu učil Galenos. Dokázal také, že tepny nejsou vyplněny
vzduchem, jak se tehdy myslelo.
Podnítil tak
svého žáka
Williama
Harveye ke
studiu oběhu
krevního.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pro pitvy zřídil r 1594 v Padově Fabrizzi speciální proslulou
místnost – theatrum anatomicum– sál s otáčivým stolem a
kruhovitě a stupňovitě uspořádanými řadami míst k sezení i
stání. Podobná anatomická divadla založili městský lékař a
profesor medicíny Felix Platter v Basileji (v roce 1580) a
anatom Pietro Pauwo (Pavius) v Leydenu (1597).
Další pak
vznikala k účelu
veřejných pitev
později i jinde.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
William Harvey (1578 - 1657)
Syn statkáře z Folkerstone na
jižním pobřeží Anglie.
Studoval medicínu v Oxfordu, v
Padově (zde byl žákem
Vesaliovým a Fabrizziovým) a
v Cambridge. Po skončení
studia v Padově v r. 1602 se
oženil s Elisabeth Brownovou,
dcerou osobního lékaře
královny.
Poté si otevřel lékařskou praxi v Londýně. Později se stává
lékařem krále Jakuba I. a Karla I až do jeho popravy
Cromwellem (1649). Po revoluci se stáhl do ústraní na
anglickém velvyslanectví ve Vídni.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Ve své práci De motu cordis et sanguinis in animalibus
(Frankfurt 1628) (O pohybu srdce a krve u živočichů)
publikuje objev oběhu krevního. Dílo mělo 78 stran
čtvrtinového formátu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Do té doby se lékaři domnívali, že pravá polovina srdce
zásobuje tělo krví pomocí žil, levá rozvádí pomocí tepen ke
všem orgánům vzduch. To, že při poranění tepen teče z nich
krev, zdůvodňovali tím, že po rychlém úniku vzduchu se tepna
zaplní krví.
Dále se domnívali, že
krev přitéká k orgánům,
kde zaniká jako voda
dešťová dopadnuvší na
písek. Neustálý nový
přísun krve je zajištěn
jejím vznikem v játrech
odkud je čerpána dolní
žilou do srdce. Arterie
plicní považovali za žíly,
zásobující plíce atd. atd.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Harvey dokazuje, že krev vychází ze srdce, potom cirkuluje po
těle a vrací se zpět do srdce a opět vychází ze srdce do těla.
Srdce tedy představuje pumpu uvádějící krev do pohybu.
Správně interpretuje význam Colombem objevené systoly a
diastoly.
Názor Galenův vyvrací tvrzením, že srdce při obsahu přibližně
2 unce krve a 65 tepech za minutu by muselo za jednu minutu
vysílat do těla 10 liber krve, což je množství, které mohlo
těžko vzniknout z potravy v játrech během tak krátké doby.
Harvey nepoužil mikroskop a proto se domníval, že krev z
arterií se filtruje přes různé tkáně do žil (neznal kapiláry).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V druhé práci Exercitationes de
generatione animalium (1651)
navazuje rovněž na svého učitele
Fabrizzia - v oblasti embryologie.
"Ex ovo omnia" (vše živé z vejcete
pochází). Alegoricky na titulní
straně, kde je Zeus se svým orlem
a z vejce (na němž je psáno "ex
ovo omnia"), vystupují různí
živočichové a mezi nimi i člověk.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V intuitivním vymezení pojmu "vejce,
vajíčko zvířat" se však dopouští určité
nepřesnosti v tom, že jej přirovnává k
semeni rostlin - "primosque eorum
conceptus, equibus factus fiunt, ova
quaedam esse ut et semina plantarum
omnium". Proroctví Harveyovo se
splnilo o dvě století později, když l. p.
1827 Karl Ernst von Baer objevil vajíčka
u savců.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Dílo Harveyovo je vyvrcholením objevů, učiněných lékaři
padovské anatomické školy, u jejíhož zrodu stál Vesalius. Z
následovníků Harveyových vynikal zejména Thomas Willis
(1621 - 1675), autor děl Cerebri anatome (1666) a De anima
brutorum (1674), v nichž se zabýval anatomií mozku a
nervové soustavy.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Guillaume Rondelet [Gijóm]
(1507 - 1556)
Lékař a zoolog francouzský.
Pocházel z Montpellier,
studoval medicínu v Paříži,
od r. 1529 lékař v Montpellier;
od r. 1542 osobní lékař
kardinála Tournona ve
Florencii.
Poté byl profesorem medicíny
na universitě v Montpellier.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Zkoumal živočichy Středozemního moře a Atlantiku
výsledkem jsou práce: Libri de Piscibus Marinis, in quibus
verae Piscium effigies expressae sunt. Lyon 1553. a
Universae aquatilium Historiae pars altera cum veris ipsorum
Imaginibus. Lyon 1555. Díla pokrývají 300 druhů červů,
hlavonožců, korýšů, ryb, obojživelníků a plazů.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Pierre Belon (1517 - 1564)
Narodil se v Soultiére u Le Mans.
Lékař kardinála Tournona a s ním
se účastní diplomatické mise
napříč Evropou na východ - přes
Itálii, Řecko, ostrovy
Středozemního moře,
Blízký Východ, se dostává až do
Egypta.
Za své vědecké zásluhy obdržel roku 1556 pensi od Jindřicha
II. a od Karla IX. pak byt v zámečku v Boulogneském lesíku. V
tomto klidném prostředí začal překládat díla Theophrastova a
Dioscoridova. Při jedné ze svých procházek byl přepaden a
zavražděn.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Z cesty po Středomoří publikoval Belon
dílo Les Observations de plusieurs
singularites et choses mémorables
trouvées en Grece, Asie, Judée, Egypte,
Arabie et autres pays estranges. Paris
1553.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Nejvýznamnějšími díly zoologickými jsou jeho spisy o rybách
a o ptácích. V díle Histoire naturelle des Poissons. Paris 1551
(Historie ryb) najdeme např. první přesná vyobrazení jesetera,
tuňáka, delfína, včetně jejich vnitřní stavby. Ryby třídil Belon
podle tvaru, velikosti a výskytu.
Na prvním místě uvádí skupinu, kterou nazývá Cetaceaa velké
ryby, k nim však řadí i velryby; končí rybami říčními a
potočními.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
V díle L'Histoire de la
Nature des Oyseaux. Paris
1555 (Historie ptáků) se
pokouší vytvořit systém na
základě znaků jako je tvar
zobáku, tvar nohou a životní
projevy.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Jako jeden z
prvních si
všímá analogií
ve stavbě
koster
obratlovců -
konkrétně
srovnává kostru
ptáka s kostrou
člověka, je
proto pokládán
za zakladatele
srovnávací
anatomie.
Kvalita ilustrací je v Belonových dílech ve srovnání se
staršími pracemi na vysoké úrovni.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Konrad Gesner (Gesnerus, 1516 - 1565)
Švýcarský polyhistor, jazykozpytec,
literární historik, bibliograf, lékař a
přírodovědec.
Pocházel z Zürichu, z chudých poměrů
(otec kožešník záhy zemřel).
Díky stipendiu z rodného města, mohl
studovat na pařížské Sorbonně.
Po návratu domů se oženil a zastával
místo školního úředníka.
Později působil jako prof. řečtiny na
akademii v Lausanne.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
S podporou dalšího
stipendia vystudoval
medicínu v Basileji.
Cestuje - v Montpellieru se
seznamuje s Rondeletem a
Belonem.
Po návratu pracoval jako
městský lékař a profesor
přírodních věd na univ. v
Zürichu, kde založil
botanickou zahradu.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Autor 4 svazkové
encyklopedie Historia
animalium (1551-87), která
má ca 4500 stran
Mezi autory ilustrací (přes
1000 mědirytin) je řada
předních tehdejších malířů např.
Albrecht Dürer - či
malíři zurryšští Jean Asper a
Jean Thomas.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
První svazek = savci, druhý = vejcorodí čtvernožci, třetí =
ptáci, čtvrtý = vodní živočichové (především ryby).
Doplňkový pátý svazek vyšel již po Gesnerově smrti a měl
souhrnný charakter. Uvnitř jednotlivých skupin řadil Gesner
živočichy podle
abecedy. Při
popisu zvířat
zmiňoval jejich
georafické
rozšíření, popis
a složení těla,
chování a
instinkty a
význam pro
člověka.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Gesner napsal i díla
Historia plantarum (Benátky
1541)
Catalogus plantarum
quadrilinguis - abecední seznam
latinských, řeckých a německých
jmen rostlin.
Po celý život shromažďoval materiál pro
rozsáhlé botanické dílo (analyzoval květy a
plody)- ke konci života měl připraveno jen
pro ilustrace ca 1500 dřevorytů. Tento
obsáhlý materiál vyšel až 200 let po jeho
smrti v letech 1751 - 71, pod názvem
Conradi Gesneri Opera botanica I. et II.
(Nürnberg).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Kromě jiného je Gesner
pokládán za zakladatele
moderní bibliografie. Jeho dílo
Bibliotheca universalis. Basilej
1545, je soupisem veškeré
latinské, řecké a hebrejské
literatury (bohužel nebral v
úvahu literaturu psanou v
národních jazycích), jež byla
napsána do doby Gesnerovy a
prvním dílem tohoto druhu
vůbec. Celkem tato práce
obsahuje 12.000 děl.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Ulisse Aldrovandi
(1522 - 1605)
Zoolog italský.
Narodil se v Bologni.
Studoval práva na univ. v
Bologni, filosofii a
medicínu v Padově a v
Římě. Správce botanické
zahrady v Bologni a
profesor medicíny na univ.
v Bologni. Byl nařčen z
kacířství a uvězněn l. p.
1549. V Římě jej navštívil
Rondelet a po tomto
setkání obrací se A. ke
studiu zoologie.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Během života shromáždil
velké sbírky ryb a rostlin. V
77 letech začíná publikovat
svůj gigantický přehled
živočichů Historia animalium
(1599-1642 - vydání
dokončili po jeho smrti
přátelé a žáci).
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Rozděluje živočichy na 10 tříd a jejich třídění provádí na
základě podobnosti. Dílo je velmi dobře ilustrované.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Je i autorem vůbec
prvního díla
věnovaného pouze
hmyzu - De Animalibus
insectis, které
obsahovalo i určovací
klíče.
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
Petr Bureš: Dějiny biologie – Renesance
harpyjesiréna
bazilišek
africký bazilišek