CHKO Beskydy
rok vyhlášení: 1973
rozloha: 1160 km2
sídlo správy: Rožnov pod Radhoštěm
oficiální web:
http://www.beskydy.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
© Josef Bosák
CHKO Beskydy
Geologie a geomorfologie
1
3
2
4
1
2
3
4
1 – druhohorní horniny alpínsky zvrásněné
(pískovce, břidlice)
2 – třetihorní horniny alpínsky zvrásněné
(pískovce, břidlice)
3 – vulkanické horniny třetihorní (čediče,
fonolity, tufy)
4 – kvartérní sedimenty
CHKO Beskydy
Geologie a geomorfologie
Součást flyšového pásma Západních Karpat – jedno z mladých pásemných pohoří,
vzniklých při alpínském vrásnění koncem druhohor a ve třetihorách.
Flyš je obecné geologické označení sledu usazených hornin mořského původu,
tvořených střídáním sedimentů různé zrnitosti. Karpatský flyš je mnohonásobné
střídání různě vápnitých jílovců, prachovců, pískovců a slepenců.
CHKO Beskydy
Geologie a geomorfologie
Velká reliéfová členitost Beskyd je vedle jejich mládí dána právě častým střídáním
různě odolných hornin. Prakticky všechny nejvyšší hřbety, včetně nejvyššího vrcholu
moravských Karpat Lysé hory (1323 m), jsou vázány na odolné pískovce.
Složitá příkrovová stavba – vrásněné hmoty vytvořily příkrovy, jež byly sunuty přes
sebe převážně S a SZ směrem a překryly V okraj Českého masivu. Nejstarší příkrov
je podslezský, přes něj se nasunul příkrov slezský, přes něj magurský.
Vedle vlastního masivu Moravskoslezských Beskyd a okolních pahorkatin zasahují
do CHKO od jihu Vsetínské vrchy, oddělené Rožnovskou brázdou, a Javorníky,
oddělené průlomovým údolím Vsetínské Bečvy.
CHKO Beskydy
Geologie a geomorfologie
CHKO Beskydy
Geologie a geomorfologie
Beskydy jsou územím s největší průměrnou sklonitostí svahů v ČR (mezi úpatím a
vrcholem Lysé hory je převýšení až 900 m). Typický je hojný výskyt erozních rýh a
četné sesuvy.
Nestabilní podloží a členitý terén vedly ke vzniku pseudokrasových útvarů, zejména
rozsáhlých rozsedlinových jeskyní (Cyrilka na Pustevnách – délka 370 m).
Pleistocenní zalednění nebylo prokázáno, patrnými projevy periglaciálního klimatu
jsou např. mrazové sruby nebo kamenná moře, v podhůří pak rozsáhlé výplavové
kužely.
CHKO Beskydy
http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Malenovicky_kotel.htm
Vodstvo
Pohořím probíhá hlavní evropské rozvodí. Severní část je součástí povodí Odry
(např. Ostravice, Morávka, Olše), jižní část je odvodňována Rožnovskou a
Vsetínskou Bečvou, jež patří k povodí Dunaje.
Díky vysokým srážkovým úhrnům patří CHKO k vodohospodářsky významným
územím; je zde vyhlášena CHOPAV.
Na území CHKO bylo postaveno několik přehrad, z nich největší a nejznámější jsou
Šance na Ostravici.
CHKO Beskydy
Vodstvo
Podhůří Beskyd bývalo, a dodnes
ve fragmentech je, hlavní oblastí
výskytu fenoménu karpatských
divočících toků v ČR. K nejlépe
zachovaným příkladům patří
Evropsky významná lokalita Niva
Morávky u Nošovic, ležící těsně za
hranicí CHKO Beskydy (a těsně za
humny obří automobilky Hyundai).
CHKO Beskydy
Vodstvo
K charakteristickým druhům vázaným na nestabilní štěrkové náplavy patří židoviník
německý (Myricaria germanica), přeslička různobarvá, zimní a větevnatá (Equisetum
variegatum, E. hyemale, E. ramosissimum), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites),
vrba šedá a lýkovcová (Salix eleagnos, S. daphnoides). Z živočichů
například rovnokřídlá marše Türkova (Tetrix tuerki), na Moravě známá pouze zde,
saranče Chorthippus pullus, nebo slíďáci Arctosa cinerea a A. maculata.
CHKO Beskydy
www.rz.uni-karlsruhe.de
Myricaria germanica Equisetum variegatum Calamagrostis pseudophragmites
http://botany.cz
Salix eleagnos
Vodstvo
K charakteristickým druhům vázaným na nestabilní štěrkové náplavy patří židoviník
německý (Myricaria germanica), přeslička různobarvá, zimní a větevnatá (Equisetum
variegatum, E. hyemale, E. ramosissimum), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites),
vrba šedá a lýkovcová (Salix eleagnos, S. daphnoides). Z živočichů
například rovnokřídlá marše Türkova (Tetrix tuerki), na Moravě známá pouze zde,
saranče Chorthippus pullus, nebo slíďáci břehový (Arctosa cinerea) a skvrnitý (A.
maculata).
CHKO Beskydy
http://www1.osu.cz/orthopterahttp://www1.osu.cz/orthoptera
Arctosa cinerea Arctosa maculata
© Eckhart Derschmidt
Klima
V nejvyšších polohách chladné horské klima s extrémními srážkovými úhrny: vrchol
Lysé hory má průměrnou roční teplotu 2,6 °C a průměrné srážkové úhrny 1 505
mm/rok.
Nejteplejší je jižní okraj CHKO, patřící do mírně teplé oblasti s průměrnými teplotami
až 7 °C.
Proudění vzduchu je výrazně modifikováno morfologií terénu: v severní části území
převládají severojižní větry, na Valašsku větry ve směru východ - západ.
Typickým beskydským jevem jsou teplotní inverze, vznikající akumulací těžšího
chladného vzduchu v údolích a kotlinách a provázené inverzní oblačností („málokdy
se zvedá mlha v jižních Beskydech…“).
CHKO Beskydy
Flóra a vegetace
Beskydy jsou významné unikátními fragmenty pralesovitých jedlobučin, v nejvyšších
polohách přecházejících do klimaxových smrčin s horskými prvky. Celková lesnatost
je vysoká (70 %), avšak většinou jde o druhotné smrkové monokultury. Velmi cenné
jsou enklávy květnatých extenzivních valašských luk a (bývalých) pastvin s
výskytem druhů citlivých k intenzifikaci (vstavače, hořečky), dnes ohrožené
zarůstáním. V různých vegetačních typech se vyskytuje řada karpatských prvků.
CHKO Beskydy
Flóra a vegetace
Beskydy jsou významné unikátními fragmenty pralesovitých jedlobučin, v nejvyšších
polohách přecházejících do klimaxových smrčin s horskými prvky. Celková lesnatost
je vysoká (70 %), avšak většinou jde o druhotné smrkové monokultury. Velmi cenné
jsou enklávy květnatých extenzivních valašských luk a (bývalých) pastvin s
výskytem druhů citlivých k intenzifikaci (vstavače, hořečky), dnes ohrožené
zarůstáním. V různých vegetačních typech se vyskytuje řada karpatských prvků.
Horské smrčiny
Rozvolněné porosty smrku ztepilého a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) jsou
vázané na extrémní podmínky vrcholových poloh Beskyd v nadmořské výšce nad
1200 metrů. Pozůstatky porostů narušených imisemi se vyskytují pouze na Lysé
hoře a v nejvyšších partiích Smrku, Kněhyně a Čertova Mlýna. K význačným
horským prvkům patří kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský
(Cicerbita alpina), bika lesní (Luzula sylvatica), žebrovice různolistá (Blechnum
spicant) nebo čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) a endemit Západních
Karpat oměj tuhý moravský (Aconitum firmum moravicum). Vzácně se i v nižších
polohách vyskytují fragmenty podmáčených a rašelinných smrčin, např. v PR
V Podolánkách nebo v údolí Černé Ostravice.
CHKO Beskydy
Luzula sylvatica Blechnum spicant
http://www.botanypictures.compicasaweb.google.com
Aconitum firmum moravicum
http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/flowr_my/p7128386.jpg
Flóra a vegetace
Jedlobučiny a suťové lesy
Ač o existenci nedotčených pralesů nemůže být v Beskydech řeč, jsou místní staré,
věkově a prostorově rozrůzněné jedlobukové porosty nejblíže tomu, co pod tímto
označením většinou rozumíme. Hlavní dřevinou je buk lesní, početně bývá
přimíšena jedle bělokorá (mnohde mohutní jedinci přes 50 m vysocí a 350 let staří),
dnes často odumírající (imise nebo sukcesní vývoj?). Ve vyšších polohách roste
podíl smrku ztepilého, na strmých kamenitých svazích se vyskytují javor klen a jasan
ztepilý.
CHKO Beskydy
Flóra a vegetace
Jedlobučiny a suťové lesy
Ač o existenci nedotčených pralesů nemůže být v Beskydech řeč, jsou místní staré,
věkově a prostorově rozrůzněné jedlobukové porosty nejblíže tomu, co pod tímto
označením většinou rozumíme. Hlavní dřevinou je buk lesní, početně bývá
přimíšena jedle bělokorá (mnohde mohutní jedinci přes 50 m vysocí a 350 let staří),
dnes často odumírající (imise nebo sukcesní vývoj?). Ve vyšších polohách roste
podíl smrku ztepilého, na strmých kamenitých svazích se vyskytují javor klen a jasan
ztepilý.
Podrost bývá často květnatý, s náročnými hajními druhy: kyčelnice devítilistá a
cibulkonosná, lilie zlatohlávek, sněženka podsněžník, samorostlík klasnatý,
měsíčnice vytrvalá, udatna lesní. Typickými karpatskými prvky jsou kyčelnice
žláznatá, pryšec mandloňovitý, šalvěj lepkavá nebo krtičník žláznatý.
Nejlepší příklady jsou chráněny v NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka, NPR
Mazák nebo NPR Kněhyně - Čertův Mlýn.
CHKO Beskydy
commons.wikimedia.org
Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa
http://olszowka.free.ngo.pl
Lunaria redivia Aruncus sylvestris
http://www.atlas-roslin.pl
Scrophularia scopolii Salvia glutinosa
http://botany.cz
Flóra a vegetace
Horské a podhorské extenzivní louky a pastviny
Ubývajícím, avšak jedinečně zachovalým vegetačním typem Beskyd jsou pasené
krátkostébelné trávníky na málo úživných půdách s dominancí smilky tuhé a
výskytem konkurenčně slabých druhů, vázaných na maloplošné narušení drnu,
nebo jinak podporované pastvou: hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), kociánek
dvoudomý (Antennaria dioica) nebo prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina).
Charakteristický vzhled dodávají beskydským pastvinám roztroušené keře jalovců
(Juniperus communis).
Na bohatších substrátech a na sečených místech se vyskytují květnaté louky s
kostřavou červenou (Festuca rubra) nebo trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens).
I zde se vyskytují četné orchideje, např. vstavač mužský (Orchis mascula) nebo
hlavinka horská (Traunsteinera globosa), dále mečík střechovitý (Gladiolus
imbricatus), šafrán karpatský (Crocus heuffelianus), vyhynul hořec bezlodyžný
(Gentiana acaulis).
Nejlepší příklady jsou chráněny v PR Galovské lúky nebo v PP Pod Lukšincem.
CHKO Beskydy
http://botany.cz
Gentianella lutescens Antennaria dioica
Traunsteinera globosa
upload.wikimedia.org http://gastein-im-bild.info
Gentiana acaulis
Flóra a vegetace
Rašeliniště
Pravá vrchoviště se dnes v Beskydech nevyskytují, jediné historicky existující bylo
zatopeno přehradou Šance; fragmenty vrchovištní vegetace jsou v údolí Černé
Ostravice (např. suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum)).
Na řadě beskydských pramenišť (místně zvaných sihly), vázáných na místa na styku
propustných pískovců a nepropustných jílovců, se vyskytuje vegetace přechodových
rašelinišť a slatinných luk. K význačným druhům patří suchopýr úzkolistý
(Eriophorum angustifolium), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora),
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivce mokřadní a bahenní (Pedicularis
sylvatica, P. palustris), kruštík bahenní (Epipactis palustris) nebo prameništní mech
srpnatka závitkolistá (Drepanocladus revolvens s.s.) – jen v Krkonoších, na Šumavě
a zde. Fytogeograficky významným prvkem je starček podhorský (Senecio
subalpinus) – u nás jen tady a na Šumavě.
K významným lokalitám patří PP Obidová, PP Byčinec nebo PP Podgrúň.
CHKO Beskydy
© Zuzka Rozbrojová
prameniště v osadě Zákopčí
Eleocharis quinqueflora Pedicularis sylvatica
Senecio subalpinus
http://botany.cz
Flóra a vegetace
Mykoflóra
Zachovalá a dobře prozkoumaná je lesní mykoflóra dřevokazných druhů, vázaných
na padlé dřevo v různých stupních rozkladu (indikátory zachovalé struktury lesa).
V pralesích (Mionší, Salajka) se vyskytuje vzácný ohňovec Pouzarův (Phellinus
pouzarii) – jen na jedlích, plodnice především na řezných plochách – tedy původně
asi na zlomech; u nás jinak jen Boubín a Žofín. Z dalších významných druhů se
vyskytují ronivka sazová (Hydropus atramentosus), ušíčko jedlové (Pseudoplectania
vogesiaca), číšovec náprstkovitý (Cyphella digitalis), penízečka liláková (Baeospora
myriadophylla), hlívička jedlová (Hohenbuehelia abietina) – všechny vázány na
tlející dřevo jedlí, nebo šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides), vázaná na buk.
Mykoflóra mykorhizních druhů není tak zajímavá.
CHKO Beskydy
http://home.arcor.de/guenter.bauer1
číšovec náprstkovitý
http://132.203.244.9/webchamp
šupinovka ježatá
Fauna
Dobře vyvinutá společenstva horských smíšených (pra)lesů a květnatých valašských
luk a pastvin, s řadou význačných karpatských prvků.
bezobratlí
měkkýši: ráj dendrofilních pralesních druhů, pozůstatků klimatického optima –
odkazuje jednak k příznivým klimatickým podmínkám (srážkově nejbohatší oblast
Moravy), jednak k historické kontinuitě lesa. Výrazné východní, zejména karpatské
ovlivnění. Nejbohatší lokalitou je NPR Mionší (přes 60 druhů). Z dendrofilů zejména
vřetenatka šedavá (Bulgarica cana) a nejpralesnější z pralesních řasnatka žebernatá
(Macrogastra latestriata). Vyskytuje se zde také endemická vřetenatka Ranojevičova
moravská (Vestia ranojevici moravica), jejíž nominátní subspecie se vyskytuje nejblíž
v Bulharsku. Na mokvavé průsaky v lesích jsou vázány karpatské druhy jehlovka
malinká (Acicula parcelineata) a vřetenatka hrubá (Vestia gulo) – u nás jen
v Beskydech. Alpská pralesní závornatka vřetenec horský (Pseudofusulus varians),
jež měla jedinou moravskou lokalitu na Smrku, vyhynula zřejmě v důsledku
vymrznutí lesního porostu na Silvestra 1978 (jinak Krušné hory, Alpy).
CHKO Beskydy
Fauna
měkkýši:
CHKO Beskydy
Macrogastra latestriataBulgarica cana Pseudofusulus varians
Lacina & Horsák 2009
Vestia ranojevici moravica
www.biolib.cz
www.biolib.cz
Vestia gulo
www.biolib.cz
Fauna
bezobratlí
denní motýli: na hřebeni Javorníků jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), na
valašských loukách naše největší metapopulace myrmekofilního modráska
černoskvrnného (Maculinea arion) – housenka monofágní na mateřídoušce. Spolu
s ním zde perleťovec maceškový (Argynnis niobe) a hnědásek kostkovaný (Melitaea
cinxia) – vzácné a ustupující druhy pastvin a oligotrofních trávníků.
CHKO Beskydy
http://news.bbc.co.uk
Maculinea arionParnassius mnemosyne
Argynnis niobe Melitaea cinxia
Fauna
bezobratlí
CHKO Beskydy
http://www.zin.ru
ostatní: typický je vlhkomilný střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), vázaný na
břehy lesních potůčků, horský střevlík Pterostichus negligens, vázaný na kamenité
sutě, nebo karpatský horský střevlíček Pseudanophthalmus pilosellus (v ČR jen
zde). Častý je zde pralesní roháček Ceruchus chrysomelinus, vyvíjející se v trouchu
jedlí. Rhizodes sulcatus – Mionší a Hluboká nad Vltavou.
Ceruchus chrysomelinusCarabus variolosus
Fauna
obratlovci
ryby: východním prvkem naší ichtyofauny je vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus).
obojživelníci: vedle běžných druhů se vyskytuje čolek karpatský (Triturus
montandoni), který zde má centrum rozšíření v ČR. Velmi hojní jsou kuňka žlutobřichá
(Bombina variegata) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).
plazi: vedle běžnějších druhů užovka hladká (Coronella austriaca).
CHKO Beskydy
Fauna
obratlovci
ptáci: výborně vyvinutá horská lesní společenstva: datlík tříprstý (Picoides tridactylus),
strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), puštík bělavý (Strix uralensis) – u nás
jen zde a reintrodukovaný na Šumavě, sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek
nejmenší (Glaucidium passerinum), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý
(Ficedula parva) – v bučinách velmi početně, holub doupňák (Columba oenas), jeřábek
lesní (Bonasa bonasia), čáp černý (Ciconia nigra) aj. Dožívá zde tetřev hlušec (Tetrao
urogallus), v bezlesí Lysé hory hnízdí několik párů lindušky horské (Anthus spinoletta).
CHKO Beskydy
http://i45.photobucket.com
Picoides tridactylus Dendrocopos leucotos
Strix uralensis Ficedula parva
http://www.fatbirder.com
http://www.ittiofauna.org
Fauna
obratlovci
savci: vzhledem k návaznosti na slovenská pohoří a výskytu vhodných biotopů
(rozsáhlé, relativně klidné lesní celky) se v území pravidelně vyskytují velké šelmy:
rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos).
CHKO Beskydy
Fauna
obratlovci
savci: vzhledem k návaznosti na slovenská pohoří a výskytu vhodných biotopů
(rozsáhlé, relativně klidné lesní celky) se v území pravidelně vyskytují velké šelmy:
rys ostrovid (Lynx lynx), vlk obecný (Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos).
Aktuální odhad stavů (2015-16): minimálně deset dospělých rysů a pět
dospívajících mláďat. Dále tři vlci, jejichž rozlehlé teritorium zahrnuje kromě CHKO
Beskydy i Slezské Beskydy a pohraniční území Slovenska a Polska. Výskyt
medvěda byl prokázán v Javorníkách - tři zaznamenaná pozorování se týkají
stejného jedince.
CHKO Beskydy
Fauna
obratlovci
savci:
Z význačných horských drobných savců se vyskytuje myšivka horská (Sicista
betulina) a rejsek horský (Sorex alpinus).
V pseudokrasových jeskyních (PP Kněhyňská jeskyně, PP Ondrášovy díry, Cyrilka
aj.) zimují letouni, například vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr
velký (Myotis myotis) nebo netopýr severní (Eptesicus nilssonii).
CHKO Beskydy
Eptesicus nilssonii
Sicista betulina Sorex alpinus
Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ
Pralesní rezervace NPR Mionší, NPR Razula, NPR Salajka, NPR Kněhyně-Čertův
Mlýn nebo NPR Mazák.
NPP Valašské muzeum v přírodě – známý skanzen valašské architektury v Rožnově
pod Radhoštěm.
PP Obidová – nejzachovalejší komplex různých typů rašelinných a podmáčených luk v
CHKO Beskydy.
PR Galovské lúky – květnaté valašské pastviny s bohatým výskytem orchidejí.
CHKO Beskydy
Historie lidského vlivu, ochrana a ohrožení
Nejstarší stopy osídlení podhůří jsou sice už z neolitu, výraznější osídlení podhůří a
údolních poloh Beskyd Slovany se však datuje až z 13.–14. století
Teprve valašská kolonizace, probíhající v 15.–17. století od severovýchodu, však
znamenala osídlení hřbetů a úbočí hor. Součástí tradičního valašského hospodaření
byla zejména pastva ovcí (salaše), a to i v nejvyšších polohách, dnes nezřídka
považovaných za prales. Tehdy vzniká jedinečná krajina a jedinečná kulturní tradice
moravského Valašska.
Rostoucí poptávka po dřevě v důsledku rozvoje průmyslu vedla v 18. a 19. století k
intenzifikaci lesního hospodářství, spojené se zakládáním rychle rostoucích
smrkových monokultur. Památkou historického způsobu dopravy dříví jsou vodní
klauzy – umělé vodní nádrže na horských tocích, které se využívaly pro posílení
vydatnosti toku při plavení dříví.
Po útlumu salašnictví v 70. letech 19. století (konkurence laciné australské vlny)
došlo k rozsáhlému zalesňování pastvin.
CHKO Beskydy
Historie lidského vlivu, ochrana a ohrožení
Chudoba spojená s vystěhovalectvím do USA, pozdější komunistická devastace po r.
1948 a následný kapitalistický blahobyt po r. 1989 vedly k dalšímu úpadku
pastevectví a tradiční valašské kultury.
Na přelomu 70. a 80. let 20. století se projevilo narušení smrkových lesů imisemi z
ostravské aglomerace.
Beskydy jsou rekreačním zázemím pro lidnaté Ostravsko a podnikatelský Zlín. Se
vším, co k tomu patří (chaty, chalupy, golfová hřiště apod.).
Prioritou Správy CHKO je zachování a obnova přírodě blízkých lesních biotopů a
zachování druhové bohatosti nelesních biotopů simulací tradičního managementu
(sečení, pastva).
CHKO Beskydy
zajímavé webové stránky
http://www.valasskakrajina.cz – informační server provozovaný ČSOP Salamandr;
velmi pěkná fotogalerie, podrobné charakteristiky beskydských maloplošných ZCHÚ.
http://nature.hyperlink.cz/ - velmi dobré stránky ČSOP Via Hulín věnované ZCHÚ
Zlínského kraje, CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty
http://www.vmp.cz – stránky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
CHKO Beskydy
CHKO Beskydy
rok vyhlášení: 1973
rozloha: 1160 km2
sídlo správy: Rožnov pod Radhoštěm
oficiální web:
http://www.beskydy.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
Členité karpatské horstvo, dosahující horní
hranice lesa, s rozsáhlými lesními celky
ukrývajícími unikátně zachovalé fragmenty
jedlobukových lesů pralesovité struktury a
hostícími pralesní společenstva hub a
živočichů. V bezlesých enklávách
pozůstatky květnatých luk a pastvin, jež
jsou spolu s typickou architekturou
památkami tradiční valašské kultury.
Největší CHKO v ČR.
© Josef Bosák