CHKO Broumovsko
rok vyhlášení: 1991
rozloha: 410 km2
sídlo správy: Police nad Metují
oficiální web:
www.broumovsko.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
© Jan Moravec
CHKO Broumovsko
Geologie
CHKO Broumovsko patří ke geologickému celku Vnitrosudetská pánev, jejíž větší část
leží v Polsku; česká část tvoří asi 1/3 plochy. Osa pánve má sudetský směr (SZ - JV).
Geologie
Vedle sedimentárních hornin se zde vyskytují efuzivní a explozivní vyvřeliny permokarbonského
stáří (melafyry, ryolity, pyroklastika – např. ignimbrit, v rámci ČR unikátní
výskyt). Ty jsou stavebním materiálem pohraničních Javořích hor.
CHKO Broumovsko
1
2
34
1 – permokarbonské horniny (pískovce, slepence,
jílovce)
2 – vulkanické horniny, zčásti metamorfované,
starohorní až prvohorní (diabasy, melafyry, porfyry)
3 – druhohorní horniny (pískovce, jílovce)
4 – kvartérní sedimenty (aluvia)
CHKO Broumovsko
Geologie
Vnitrosudetská pánev je tvořena především sedimenty různého původu, stáří a různé
zrnitosti. Nejstarší jsou terestrické karbonské slepence, pískovce a arkózy, s polohami
kamenného uhlí, místy těženého.
Následují červené permské sedimenty rozmanité zrnitosti, významné paleontologicky
(fosilie ryb, žraloků a krytolebců v permských vápencích, araukarity).
Nejmladší z těchto suchozemských sedimentů patří spodnímu triasu. Jde o
nejvýznamnější výchozy triasových hornin v ČR.
CHKO Broumovsko
Geologie
Po sedimentační pauze bylo území v křídě zaplaveno mořem, jehož sedimenty se
zachovaly v centrální polické křídové pánvi. Opět jde o sedimenty různé zrnitosti, od
prachovců po pískovce.
Geomorfologicky a ekologicky zásadní je rozdíl mezi jemnozrnnými vápnitými
sedimenty (opukami) a odolnými nevápnitými kvádrovými pískovci, jež jsou stavebním
materiálem proslulých skalních měst.
Kvádrové pískovce: pískovce se třemi na sebe kolmými plochami odlučnosti, z nichž
dvě +- svislé odpovídají subvertikálním puklinám a +- vodorovná odpovídá
subhorizontálním vrstevním plochám, podmíněným sedimentací;
- u nás cenomanského, turonského až koniackého stáří (svrchní křída, ca 95–85 Ma
BP).
Geomorfologie
Geomorfologicky pestré území, což je dáno jednak výskytem hornin různého stáří a
odolnosti, jednak hraniční polohou Broumovska, kam některé morfologicky výrazné
celky přesahují z Polska (Góry Kamienne, Góry Stolowe).
CHKO Broumovsko
Geomorfologie
Geomorfologické členění Broumovské vrchoviny v zásadě sleduje geologickou stavbu
Vnitrosudetské pánve: permské vyvřeliny a sedimenty severovýchodního křídla pánve
tvoří Meziměstskou vrchovinu, s podcelky Javoří hory a Broumovská kotlina. Javoří
hory, budované odolnými prvohorními vyvřelinami ignimbrity, porfyry a melafyry,
dosahují nejvyšších nadmořských výšek v CHKO (Ruprechtický Špičák, 889 m).
CHKO Broumovsko
Geomorfologie
Centrální (osní) část pánve je budována především svrchnokřídovými sedimenty, jež
tvoří Polickou vrchovinu. Polická vrchovina je tvořena Polickou pánví uvnitř a věncem
erozí vypreparovaných asymetrických hřbetů (kuest) Polické stupňoviny po obvodu.
Okrajově, v okolí Machova, zasahují do CHKO z Polska Stolové hory; nejvyšší vrchol
Velká Hejšovina/Szczeliniec Wielki (919 m) leží na polské straně.
CHKO Broumovsko
Geomorfologie
Jihozápadní křídlo pánve tvoří Žacléřská vrchovina, budovaná jednotkami svrchního
karbonu a permu. Lze ji rozdělit na morfologicky výrazný hřeben Jestřebích hor
(nejvyšší vrchol Žaltman, 739 m n. m.) a na nižší Radvanickou vrchovinu.
CHKO Broumovsko
Pískovcový fenomén - pseudokrasový reliéf
Pískovcový fenomén je soubor prvků živé a neživé přírody, vázaný na specifický reliéf
pískovcových skalních měst, odlišující je od průměrné okolní krajiny. Jde zejména o
rozmanité formy pískovcového pseudokrasu a na ně vázané kontrastní mikroklima
(studené a vlhké soutěsky, výslunné skalní hrany) a společenstva rostlin a živočichů.
CHKO Broumovsko
SCHÉMATICKÝ PRŮŘEZ KRAJINOU A-T SKAL
opuky
kvádrový pískovec
vrcholová
plató
osypy
hrany plató
stěny
dna roklí
Schématický průřez krajinou Adršpašsko-teplických skal
© Petr Kuneš
Pískovcový fenomén - pseudokrasový reliéf
K formám pískovcového pseudokrasu patří:
makroformy: a) soutěsky, kaňony, rozsedliny
b) rozvodní plošiny s hřbety, skalní pilíře a skalní věže
mezoformy: a) jeskyně a propasti, závrty, skalní perforace (brány, okna, tunely, mosty)
b) skalní útvary (skalní hřiby ap.)
mikroformy: a) skalní dutiny a výklenky, voštiny, škrapy, skalní mísy
b) skalní lišty a hroty (převážně železivce), pisolity a jiné formy sekundární
mineralizace
Dobře vyvinutý pseudokras se v CHKO Broumovsko vyskytuje v oblastech
Adršpašsko-teplických skal, Ostaše, Hejdy, Kočičích skal, Broumovských stěn, navíc
pak v polských Stolových horách. K nejpozoruhodnějším útvarům patří Teplická
jeskyně – nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR (1065 m), nebo až 100 m vysoké
skalní věže v Adršpašském a Teplickém skalním městě.
CHKO Broumovsko
skalní věž
Krakonošovo párátko
© Jan Moravec
fulgurit
voštiny
stolová hora Ostaš
kuesta Broumovských stěn
Geomorfologie
Zajímavé útvary se vyskytují i na nepískovcovém podloží:
- řada výchozů vápnitých opuk na čelech kuest a na svazích hluboce zaříznutých toků
(např. Metuje), významná i ekologicky jako stanoviště vápnomilných skalních druhů
(rostliny, měkkýši);
CHKO Broumovsko
Geomorfologie
Zajímavé útvary se vyskytují i na nepískovcovém podloží:
- řada výchozů vápnitých opuk na čelech kuest a na svazích hluboce zaříznutých toků
(např. Metuje), významná i ekologicky jako stanoviště vápnomilných skalních druhů
(rostliny, měkkýši);
- výchozy vulkanitů v Javořích horách – např. Homole („Šonovská sopka“), kde vlivem
odlehčení skalního masivu vznikla rozsáhlá soustava puklin, fungujících jako ventaroly.
CHKO Broumovsko
http://www.hasina.cz/naucna_stezka.htm
Jak fungují ventaroly
Ventaroly jsou výrony vlhkého
teplého vzduchu, vázané na
podzemní prostory různého
typu (pukliny, sutě). Fungují
díky komínovému efektu a
tepelné stabilitě sutí a
skalních masivů – lehčí teplý
vzduch stoupá v zimě vzhůru,
těžší studený vzduch v létě
stéká dolů a vytváří protipól
ventrol, tzv. ledové jámy.
ventarola
ledová jáma
CHKO Broumovsko
Vodstvo
Územím CHKO probíhá hlavní evropské rozvodí. Broumovská kotlina a přilehlé
vrchoviny jsou odvodňovány Stěnavou do Baltského moře, Polická pánev s okolím
patří k povodí Metuje, úmoří Severního moře.
Polická křídová pánev je významnou CHOPAV, s cyklem vody až 5 000 let.
Klima
Průměrná roční teplota oblasti se pohybuje mezi 5 a 8 °C, od nejvyšších poloh po
nejteplejší Broumovskou kotlinu. Srážky dosahují 700–800 mm, ve skalních městech
okolo 900 mm, v nejvyšších polohách až 1000 mm.
Významné jsou teplotní inverze na dnech pískovcových roklích a existence klimaticky
stabilních, až 25 m hlubokých balvanitých sutí, umožňujících přežívání horských
chladnomilných druhů v nízkých nadmořských výškách.
Vegetace a flóra
Typické české mezofytikum, spíš vlhčí a podhorské (pásmo bučin), s ostrůvky horské
vegetace v inverzních polohách Adršpašsko-teplických skal. Vegetace na kyselých,
nevápnitých pískovcích druhově chudá, bohatší je flóra výchozů vápnitých opuk.
Území je výrazně odlesněné (lesnatost 30%), na lesní půdě převažují monokultury
smrku a borovice. Přirozenější porosty jsou převážně vázány na extrémní stanoviště.
CHKO Broumovsko
jedle
habr
buk
Adršpašsko-teplické skály 2500 BP
Quercetum mixtumsmrk
olše
borovice
bříza
líska
© Petr Kuneš
Vegetace a flóra
Smrčiny
Fragmentární extrazonální výskyt
na stinných a vlhkých dnech
pískovcových roklí, horské druhy
v podrostu – violka dvoukvětá
(Viola biflora), mléčivec alpský
(Cicerbita alpina), čípek objímavý
(Streptopus amplexifolius),
podbělice horská (Homogyne
alpina), růže převislá (Rosa
pendulina), papratka horská
(Athyrium distentifolium), mech
Dicranum elongatum aj.
CHKO Broumovsko
http://broumovsko.schkocr.cz
violka dvoukvětá (Viola biflora) mléčivec alpský (Cicerbita alpina)
Teplicko-adršpašské skály
jsou fytogeografický okres
oreofytika
čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) podbělice horská (Homogyne alpina)
růže převislá (Rosa pendulina) papratka horská (Athyrium distentifolium)
Vegetace a flóra
Kyselé skalní bory
Vázány na azonální, živinami i bázemi chudá stanoviště exponovaných pískovcových
skal. Druhově extrémně chudé: borovice, bříza, vřes, brusinka, metlička křivolaká, o
moc víc ne…
CHKO Broumovsko
© Jan Moravec
Vegetace a flóra
Bučiny a suťové lesy
Jedlobučiny byly přirozenou vegetací většiny území CHKO, dodnes se však
zachovaly jen lokálně. Nejlepší porosty jsou vázány na svahy údolí vodních toků
(údolí Metuje) a na čela kuest na opukovém podloží (např. NPR Broumovské stěny,
Stárkovské bučiny aj.). Společně s květnatými bučinami se zde vyskytují suťové lesy
s javorem klenem, jilmem horským, jasanem a měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva),
kapradí laločnatou (Polystichum aculeatum) nebo rybízem alpínským (Ribes alpinum)
v podrostu. Dobře vyvinuta zde bývají i společenstva skalních štěrbin s četnými
kapradinami – puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis), sleziníkem červeným
(Asplenium trichomanes), sleziníkem zeleným (Asplenium viride) a dalšími.
CHKO Broumovsko
© Jan Moravec
Janovická bučina
měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) kapraď laločnatá (Polystichum aculeatum)
rybíz alpínský (Ribes alpinum)
sleziník červený (Asplenium trichomanes)
sleziník zelený (Asplenium viride)
Vegetace a flóra
Dubohabřiny
V nejnižších polohách, zejména v Broumovské kotlině, se dříve vyskytovaly smíšené
doubravy, dodnes zachované jen minimálně. Je zajímavé, že habr do nich na
Broumovsku v postglaciálu imigroval neobvykle časně (v epiatlantiku, současně s
bukem a jedlí); snad to souvisí s migrační návazností území na polské nížiny (povodí
Stěnavy), nebo s jeho reliktním výskytem in situ (Kuneš et al. 2007).
CHKO Broumovsko
Vegetace a flóra
Rašeliniště
Na Broumovsku se zachovaly významné pozůstatky rašeliništní vegetace.
V roklích Adršpašsko-teplických existují hluboká, většinou však mrtvá a zalesněná
vrchoviště; významná jsou zejména paleoekologicky – umožnila rekonstrukci vývoje
vegetace území v celém holocénu.
Na několika lokalitách (Mokřadní louky u Jetřichova, Řeřišný u Machova, Za
zbořeništi u Teplic nad Metují, Pod Křížovým vrchem) se zachovaly floristicky cenné
fragmenty slatinišť a přechodových rašelinišť s řadou význačných druhů: ostřice
Davallova (Carex davalliana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), s. úzkolistý
(Eriophorum angustifolium), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vrba rozmarýnolistá
(Salix rosmarinifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre), ostřice plstnatoplodá
(Carex lasiocarpa), ostřice dvoudomá (Carex dioica), ostřice blešní (Carex pulicaris),
ostřice dvoumužná (Carex diandra), ostřice příbuzná (Carex appropinquata),
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris),
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) aj.
CHKO Broumovsko
ostřice Davallova (Carex davalliana) ostřice dvoudomá (Carex dioica)
suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) s. úzkolistý (Eriophorum angustifolium)
kruštík bahenní (Epipactis palustris) vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia)
ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) ostřice blešní (Carex pulicaris)
klikva bahenní (Oxycoccus palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
Vegetace a flóra
Louky
Převažující vegetací bezlesí jsou vedle druhově chudých intenzivních luk louky
ovsíkové, pcháčové a smilkové. Nejcennější luční společenstva s řadou konkurenčně
slabých druhů se zachovala v okolí Machova; tady a na několika málo dalších
lokalitách se vyskytují např. hořeček český (Gentianella bohemica), prha arnika
(Arnica montana) a orchideje prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač
mužský (Orchis mascula), v. osmahlý (Orchis ustulata), pětiprstka žežulník
(Gymnadenia conopsea).
CHKO Broumovsko
prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) vstavač mužský (Orchis mascula)
v. osmahlý (Orchis ustulata) pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea)
hořeček český (Gentianella bohemica) prha arnika (Arnica montana)
Fauna
Faunisticky je území středně bohaté a každopádně dosud nedostatečně
prozkoumané – zejména o bezobratlých se ví, s výjimkou některých skupin (např.
měkkýši a brouci), dost málo. Poměrně dobře zachovaná jsou lesní společenstva
středních poloh.
CHKO Broumovsko
Fauna
bezobratlí
měkkýši: křídové kvádrové pískovce extrémně chudé nebo druhotně ochuzené,
vápnité sedimenty ovšem hostí bohaté fauny. Setkávají se zde některé význačné
geografické prvky:
- východní (karpatské): skalnice lepá (Faustina faustina), vlahovka karpatská
(Monachoides vicinus)
- západní: řasnatka tmavá (Macrogastra badia) – alpský dendrofilní druh suťových
lesů, u nás na Šumavě + výsadek z klimatického optima v Orlických horách a na
Kralickém Sněžníku, nejodlehlejší lokalita této arely na vrchu Bor u Machova
(výběžek Stolových hor)
- průnik teplomilných druhů: závornatka malá (Clausilia parvula), druh vápnitých
(nejen vápencových) skal – vázána na výchozy opuk v údolí Metuje; podobně
sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum)
CHKO Broumovsko
Faustina faustina Sphyradium doliolum
Monachoides vicinus Clausilia parvula
Fauna
Bezobratlí
pavouci: na trvale chladných dnech pískovcových roklí
Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn žije glaciální
relikt plachetnatka Bathyphantes simillimus
vážky: vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka
čárkovaná (Leucorrhinia dubia) – oba vzácnější tyrfofilní druhy
vázané na rašelinné Černé jezírko v Adršpašsko-teplických
skalách
denní motýli: na vlhkých loukách se lokálně vyskytuje
myrmekofilní modrásek bahenní (Phengaris nausithous), vázaný
na krvavec toten
ostatní: např. tesařík Pedostrangalia pubescens, vázaný na
borové porosty, jinak známý jen z CHKO Labské pískovce, nebo
kozlíček hvozdník (Monochamus sartor), vázaný na původní
smrkové porosty, a u nás jinak známý jen ze Šumavy a
Novohradských hor
CHKO Broumovsko
kozlíček hvozdník
Fauna
obratlovci
obojživelníci: vedle běžných druhů se
vyskytují ropucha krátkonohá (Bufo
calamita), čolek velký (Triturus cristatus) nebo mlok skvrnitý (Salamandra
salamandra);
plazi: všechny běžné druhy;
ptáci: k významně zastoupeným ekologickým skupinám patří (podhorské) lesní
druhy (sýc rousný, kulíšek nejmenší, čáp černý, holub doupňák, ořešník kropenatý,
jeřábek lesní) a druhy skalních měst (kavka obecná, výr velký, sokol stěhovavý –
reintrodukce od r. 1995). Na ochranu sokola a výra zde byla vyhlášena Ptačí oblast
Broumovsko¨.
savci: význačným horským druhem je rejsek horský (Sorex alpinus), v lesích žije
plch velký (Glis glis); vyskytuje se řada druhů letounů – např. netopýr tmavý
(Vespertilio murinus), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) nebo netopýr
dlouhouchý (Plecotus austriacus).
CHKO Broumovsko
Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ
NPR Adršpašsko-teplické skály – nejrozsáhlejší komplex pískovcového
pseudokrasu ve střední Evropě; v roklích horská společenstva. Adršpašské skály s
řadou skalních věží jsou od Teplických skal odděleny hlubokou Vlčí roklí.
NPR Broumovské stěny – výrazná kuesta v kvádrových pískovcích se skalními
městy, na evropském rozvodí, se zachovalými fragmenty bučin a suťových lesů
PR Ostaš – skvělá ukázka stolového vrchu, na okraji k jihozápadu ukloněné
plošiny pískovcová skalní města
CHKO Broumovsko
© Jan Moravec
Ostaš
Historie lidského vlivu
- hlavní vlna kolonizace ve 13. století, dříve osídlení jen sporadické (nejstarší
doklady trvalého osídlení z období 400 př. n. l. z Adršpachu);
- kolonizace na jihu převážně česká, v Broumovské kotlině z větší části německá;
- v 18. století rozkvět barokní krajiny (polický a broumovský klášter, skupina osmi
venkovských barokních kostelů, broumovské zděné statky, spousta dodnes
zachovaných drobných sakrálních staveb ve volné krajině);
- v novověku rozvoj textilního průmyslu, vrcholící v 19. století;
- úpadek za meziválečné hospodářské krize, prohloubený
po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce;
- za socialismu nadále upadající periferní oblast, lokálně rozvoj masové turistiky (v
Adršpašských skalách čtvrt milionu návštěvníků ročně).
CHKO Broumovsko
Ochrana a ohrožení
Hlavními problémy v CHKO jsou důsledky intenzivního socialistického zemědělství
(zánik květnatých luk, ohrožení zdrojů pitné vody) a dlouhodobého intenzivního
lesnického hospodaření (smrkové a borové monokultury). Lokálně se projevují
negativní vlivy masové turistiky a sportovního horolezectví.
Správa CHKO patří k těm aktivním a snaží se tyto problémy řešit dlouhodobou
systematickou prací za spoluúčasti veřejnosti (propojení ochrany přírodního a
kulturního bohatství na krajinné úrovni – akce typu Týden otevřených kostelů
Broumovska aj.).
CHKO Broumovsko
Smírčí kříž u Zdoňova, typický prvek drobné venkovské
sakrální architektury Broumovska.
Zajímavé webové stránky
www.broumovsko.ochranaprirody.cz - stránky Správy CHKO
http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky - „pár“ fotek z českých luhů a hájů, tedy nejen
z Broumovska; velmi pěkné, pravidelně aktualizované
http://www.broumovsko.cz - kvalitní stránky o regionu, aktuality, přírodní krásy,
pěkná fotogalerie…
CHKO Broumovsko