CHKO Jeseníky
rok vyhlášení: 1969
rozloha: 740 km2
sídlo správy: Jeseník
oficiální web:
http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
CHKO Jeseníky
Geologie
1 – starohorní ortoruly, granulity a velmi
pokročilé migmatity
2 – starohorní horniny s různě silným variským
přepracováním (břidlice, fylity, svory až
pararuly)
3 – prvohorní horniny zvrásněné a
metamorfované (fylity, svory)
4 – prvohorní horniny zvrásněné,
nemetamorfované (břidlice, droby, křemence,
vápence)
5 – vulkanické horniny, zčásti metamorfované,
starohorní až prvohorní (amfibolity, diabasy,
melafyry, porfyry)
6 – kvartérní sedimenty
7 – granitoidy assyntské (žuly, granodiority)
1
5
3
2
4
6
7
CHKO Jeseníky
Geologie
Východosudetské pohoří (silezikum), jehož vývoj zásadně ovlivnilo variské vrásnění v
mladších prvohorách. Od západních Sudet (lugika) jsou odděleny ramzovskou a
nýznerovskou tektonickou linií.
Geologická stavba je komplikovaná, území se skládá z řady podcelků (keprnická
klenba, desenská klenba, zóna Branné, pásmo vrbenské skupiny, rejvízská oblast,
andělskohorské souvrství kulmu Nízkého Jeseníku, jesenický a sobotínský
amfibolitový masiv, žulovský masiv).
CHKO Jeseníky
Geologie
Převládajícími horninami jsou mírně až silně přeměněné horniny kulmského (spodnokarbonského)
a většího stáří (zejména ruly, svory, migmatity, fylity, břidlice, droby,
krystalické vápence, fylonity).
Přibližně současnou podobu dostalo pohoří při saxonském vrásnění ve třetihorách.
Území je významné z hlediska výskytu nerostných surovin: na více místech se těžily
železné a polymetalické rudy (např. Horní Město, Malá Morávka), vápenec (Branná),
rýžovalo zlato (Zlatá, Černá a Bílá Opava a přítoky, Černý potok, Moravice). Opuštěné
štoly jsou významnými zimovišti netopýrů.
Geomorfologie
Třetí nejvyšší hercynské pohoří (po Krkonoších a Schwarzwaldu), členitá hornatina s
nejvyšším vrcholem Pradědem (1491 m; Feldberg ve Schwarzwaldu má o dva metry
víc).
Charakteristické jsou široké ploché hřbety (starý zarovnaný povrch) a stupňovitá kerná
stavba (hrásť), s dominantním postavením centrální pradědské kry a severozápadní
kry Keprníku.
Význačné pozůstatky pleistocénního mrazového zvětrávání: tory (Petrovy kameny,
Vozka, Keprník), kryoplanační terasy, mrazové sruby, kamenná moře (Ztracené
kameny, Borek, Suchý vrch, Břidličná). Jediným výrazným karem je Velká kotlina.
CHKO Jeseníky
Geomorfologie
CHKO Jeseníky
Nejznámější tory v Jeseníkách – Petrovy kameny (vlevo) a Vozka (vpravo).
Geomorfologie
CHKO Jeseníky
Ztracené kameny
http://www.treking.cz/regiony/ztracene-kameny.jpg
http://www.vmo.cz/cms_fotogalerie/rubriky/velky/813.jpg
Suchý vrch
Geomorfologie
Horský ráz Jeseníků dotvářejí hluboce zaříznutá údolí
s bystřinami, které často překonávají velký spád
menšími vodopády (vodopády Bílé Opavy, Vysoký
vodopád na Stříbrném potoce).
V čočkách krystalických vápenců a v devonských sedimentárních vápencích se
vyskytují drobné krasové jevy. Nejlépe vyvinuté jsou v okolí Branné (jeskyně se
stalaktity, krasové vývěry). Těsně za hranicí CHKO u Lipové-lázní leží NPP Jeskyně na
Pomezí – dobře vyvinutý kras v krystalických vápencích.
CHKO Jeseníky
http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/Bila-voda3V.jpg
vodopády Bílé Opavy
Vodstvo
- pohořím probíhá hlavní evropské rozvodí. Severní a východní svahy patří k povodí
Odry (Bělá; Opavy – Bílá, Černá, Střední čili Zlatá; Moravice), jižní a západní svahy
odvodňují přítoky Moravy (Branná, Desná);
- díky vysokým srážkovým úhrnům patří CHKO k vodohospodářsky významným
územím, je zde vyhlášena CHOPAV;
CHKO Jeseníky
http://www.ecn.cz
- v území se vyskytují významné
minerální prameny železité
kyselky (např. Karlova
Studánka) a ohřáté sirné vody
ve Velkých Losinách a prosté
vody v Jeseníku.
Klima
- chladné horské klima s nízkými teplotami, vysokými srážkami (převládá západní
proudění) a dlouhým trváním sněhové pokrývky; nejchladnějším a nejvlhčím místem je
vrchol Pradědu (0,9 °C, 1222 mm/rok);
- severní i jižní podhůří patří do mírně teplé oblasti: Jeseník 7,1 °C, 846 mm, Rýmařov
5,8 °C, 842 mm);
- v Jeseníkách je několik lavinových drah (Velká a Malá kotlina, Mezikotlí, Sněžná
kotlina); ve Velké kotlině padají laviny pravidelně, sníh se zde drží až do července.
CHKO Jeseníky
© Martin Kočí
sněžné pole v karu
Velké kotliny
Flóra a vegetace
Jeseníky jsou naší nejlesnatější CHKO (79 %), cennější je však jejich nelesní
vysokohorská vegetace.
Mají dobře vyvinutý subalpínský stupeň (horní hranice lesa leží okolo 1350 metrů),
zásadní význam mají reliktní stanoviště karu Velké kotliny (jedna z floristicky a
vegetačně nejpestřejších lokalit v ČR – ca 450 druhů cévnatých rostlin) a izolovaných
skal na nejvyšších hřbetech (zejména Petrovy kameny).
Vyskytuje se zde několik endemitů a geograficky izolovaných reliktů různého stáří.
Rašelinišť je zde málo, hostí však
vyhraněnou vegetaci.
CHKO Jeseníky
Flóra a vegetace
Alpínské hole a kary
V Jeseníkách lze vymezit podobné typy horské tundry jako v Krkonoších (lišejníková,
travnatá, květnatá). Významným rozdílem je absence kleče (pouze vysazena), jež
zřejmě přispěla k přežití některých glaciálních reliktů vázaných na otevřené,
nezastíněné biotopy.
CHKO Jeseníky
http://www.sci.muni.cz/botany/gallery
Flóra a vegetace
Alpínské hole a kary
Převažují druhově chudá společenstva
trávníků s acidotolerantními druhy:
smilka tuhá (Nardus stricta), kostřava
nízká (Festuca supina), ostřice
Bigelowova (Carex bigelowii), sítina
trojklanná (Juncus trifidus), violka žlutá
(Viola lutea sudetica), zvonek vousatý
(Campanula barbata). Pouze zde se v
ČR vyskytuje hořec tečkovaný
(Gentiana punctata).
CHKO Jeseníky
http://www.sci.muni.cz/botany/gallery
Přirozený trávník vyfoukávaných míst nad horní hranicí CetrarioFestucetum
supinae, tř. Juncetea trifidi (NPR Praděd)
Gentiana punctata Campanula barbata
Carex bigelowii Juncus trifidus
Viola lutea sudetica
Flóra a vegetace
Alpínské hole a kary
CHKO Jeseníky
Ve skalních štěrbinách Petrových kamenů se vyskytují dva endemické druhy: zvonek
jesenický (Campanula gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Spolu s nimi zde
roste vzácný druh skalních štěrbin řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia) – u nás
jen Jeseníky a Krkonoše.
Campanula gelida
Poa riphaea
www.jeseniky.ochranaprirody.cz
vencisuv.blog.cz
Jindřich Chlapek
Cardamine resedifolia
Flóra a vegetace
Alpínské hole a kary
Největší diverzita společenstev se vyskytuje v členitém amfiteátru Velké kotliny: jsou zde
prameniště s pažitkou (Allium schoenoprasum), lepnicí alpskou (Bartsia alpina) a řeřišnicí
Opizovou (Cardamine amara opizii), skalky a terásky s kopyšníkem tmavým (Hedysarum
hedysaroides), hvězdnicí alpskou (Aster alpinus) a endemity hvozdíkem kartouzkem
sudetským (Dianthus carthusianorum sudeticus) a jitrocelem tmavým sudetským (Plantago
atrata sudetica), vysokostébelné trávníky s prorostlíkem dlouholistým (Bupleurum longifolium
vapincense) a mázdřincem rakouským (Pleurospermum austriacum), vysokobylinné nivy s
havezí, mléčivcem, papratkou horskou nebo hladýšem anělikovým (Laserpitium archangelica).
Vyskytují se zde i teplomilné prvky ostřice horská (Carex montana) a černohlávek velkokvětý
(Prunella grandiflora), nebo reliktní vlhkomilná ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii).
CHKO Jeseníky
Aster alpinus
Laserpitium archangelica
vysokobylinná niva
ve Velké kotlině
Plantago atrata ssp. sudetica Dianthus carthusianorum ssp. sudeticus
Carex buxbaumii Carex montana
Dianthus superbus ssp. alpestris
Hedysarum hedysaroides
Betula carpatica
Flóra a vegetace
Rašeliniště
Vynikajícím vrchovištěm je Rejvíz, zahrnující
komplex rašelinných smrčin, blatkového boru a
otevřených vrchovišť (Velké a Malé mechové
jezírko). Hloubka rašeliny zde přesahuje 6 m. Na
periferii rašelinné pánve se navíc vyskytují druhově
bohaté polopřirozené rašelinné louky.
Vedle dominantních dřevin smrku, blatky (Pinus
rotundata) a břízy karpatské (Betula carpatica) se v
podrostu yvskytují charakteristické vrchovištní druhy
(klikva, kyhanka, vlochyně, borůvka, brusinka).
Jedinou lokalitu na severní Moravě zde má
vrchovištní keřík rojovník bahenní (Ledum palustre).
Významný je i výskyt blatnice bahenní
(Scheuchzeria palustris) a ostřice plstnatoplodé
(Carex lasiocarpa).
CHKO Jeseníky
http://www.sci.muni.cz/botany/galerie
pcháčová louka (Cirsietum rivularis)
na periferii NPR Rejvíz
třasovisko v NPR Rejvíz
Další významnější rašeliniště jsou Skřítek nebo sedlová
rašeliniště mezi Vozkou a Keprníkem a u Petrových
kamenů.
Scheuchzeria palustris Ledum palustre
Flóra a vegetace
Smrčiny
Horské smrčiny zonálních stanovišť byly sice narušeny imisemi,
ale ne v takové míře, jako ve většině ostatních sudetských
pohoří. Celkem pěkné ukázky přírodě blízkých porostů s
typickými horskými druhy (podbělice, žebrovice, sedmikvítek,
čípek objímavý, hořec tolitovitý, plavuň pučivá) jsou chráněny v
NPR Praděd, zejména na svazích údolí Bílé Opavy.
CHKO Jeseníky
Bučiny a suťové lesy
Většinou nahrazeny smrkovými monokulturami, na exponovaných stanovištích se
však porůznu zachovaly fragmenty květnatých i kyselých bučin. Vyskytují se
zejména na svazích údolí Divoké a Hučivé Desné, Merty, Branné nebo Bělé.
Chráněny jsou např. v PR Jelení bučina, PR Pod Slunečnou strání, PR Bučina pod
Františkovou myslivnou nebo v PR Rabštejn.
papratkové smrčiny v údolí
Bílé Opavy
Flóra a vegetace
Smrčiny
Horské smrčiny zonálních stanovišť byly sice narušeny imisemi,
ale ne v takové míře, jako ve většině ostatních sudetských
pohoří. Celkem pěkné ukázky přírodě blízkých porostů s
typickými horskými druhy (podbělice, žebrovice, sedmikvítek,
čípek objímavý, hořec tolitovitý, plavuň pučivá) jsou chráněny v
NPR Praděd, zejména na svazích údolí Bílé Opavy.
CHKO Jeseníky
Bučiny a suťové lesy
Většinou nahrazeny smrkovými monokulturami, na exponovaných stanovištích se
však porůznu zachovaly fragmenty květnatých i kyselých bučin. Vyskytují se
zejména na svazích údolí Divoké a Hučivé Desné, Merty, Branné nebo Bělé.
Chráněny jsou např. v PR Jelení bučina, PR Pod Slunečnou strání, PR Bučina pod
Františkovou myslivnou nebo v PR Rabštejn.
papratkové smrčiny v údolí
Bílé Opavy
Flóra a vegetace
Bory na sutích
Extrémním vegetačním typem jsou acidofilní bory na kamenných mořích
devonských křemenců. Jsou velmi druhově chudé, s acidotolerantními druhy jako
jsou bříza bělokorá (Betula pendula), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), metlička
křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka,
brusinka nebo černýš luční (Melampyrum pratense). Vedle borovice se v nich
přirozeně vyskytuje jedle bělokorá a smrk ztepilý, který zde vytváří křovitou plazivou
formu. Významnými lokalitami jsou PR Suchý vrch a PR Borek u Domašova.
Mykoflóra
holubinka rašelinná (Russula helodes) – vzácný
rašeliništní druh, jinak na Třeboňsku a Šumavě.
CHKO Jeseníky
www.biolib.cz
Fauna
Dobře vyvinutá společenstva montánního stupně a subalpínského stupně, s řadou
reliktních a několika endemickými taxony. Nápadný je průnik karpatských prvků.
bezobratlí
měkkýši: acidotolerantní horská šnečena – slimáčník horský (Semilimax kotulae),
podkornatka karpatská (Lehmannia macroflagellata), vrásenka pomezní (Discus
ruderatus); druhově bohatší společenstva koncentrována do údolí potoků s minerálně
bohatšími skalními výchozy, suťáky, a vůbec staršími lesními porosty – např. údolí Bílé
Opavy.
CHKO Jeseníky
Semilimax kotulae Discus ruderatus
Fauna
Dobře vyvinutá společenstva montánního stupně a subalpínského stupně, s řadou
reliktních a několika endemickými taxony. Nápadný je průnik karpatských prvků.
bezobratlí
významné druhy:
- vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) – náročný lesní druh (Karpaty, Šumava, Žákova
hora);
- karpatské prvky modranka karpatská (Bielzia coerulans), skalnice lepá (Faustina
faustina), vlahovka karpatská (Monachoides vicinus).
CHKO Jeseníky
Bielzia coerulans Faustina faustina
Vestia ranojevici moravica
www.biolib.cz
vřetenatka Ranojevičova moravská
Fauna
pavouci: v rašelinných smrčinách slíďák tmavý (Alopecosa pinetorum), v chladných
sutích pavučenka suťová (Wubanoides uralensis).
CHKO Jeseníky
Alopecosa pinetorum
Fauna
bezobratlí
denní motýli: okáč menší (Erebia sudetica sudetica) – endemický poddruh Hrubého
Jeseníku a předhůří, včetně Rychlebských hor (na polské straně vyhynul); na vlhkých
stanovištích nad hranicí lesa (prameniště, vysokobylinné nivy); v jiných poddruzích
v několika málo dalších pohořích Evropy (Francouzské středohoří, Savojské a Bernské
Alpy, Rodna a Retezat v rumunských Karpatech); okáč horský (Erebia epiphron
silesiana) – endemický poddruh Hrubého Jeseníku, ve 30. letech 20. století úspěšně
vysazen v Krkonoších; na subalpínských holích (housenka žere Festuca supina,
Avenella flexuosa); další poddruhy ve většině vysokých pohořích Evropy; okáč
rudopásný (Erebia euryale) – od 700 m výš, maximum při horní hranici lesa, nad 1300
m n. m. prakticky chybí; paseky, lesní louky, potoční nivy; jasoň dymnivkový
(Parnassius mnemosyne silesiacus) – endemický slezský poddruh.
CHKO Jeseníky
Erebia sudetica sudetica Erebia epiphron silesiana
Fauna
bezobratlí
ostatní: rašeliništní rovnokřídlí šídlo rašelinné (Aeshna subarctica) a lesklice severská
(Somatochlora arctica), saranče horská (Miramella alpina) – u nás pouze zde a v J
Čechách.
CHKO Jeseníky
www.dragonflies.cz
Aeshna subarctica
Somatochlora arctica Miramella alpina
Fauna
obratlovci
ryby a kruhoústí: v bystřinách se vyskytuje mj. vranka pruhoploutvá (Cottus
poecilopus), jež zde dosahuje západní hranice areálu.
Při hranici CHKO, ve Velkých Losinách, se vyskytuje na jediné lokalitě v ČR mihule
ukrajinská (Eudontomyzon mariae).
CHKO Jeseníky
www.fischerei-dachverband.at
Fauna
obratlovci
obojživelníci: vedle běžných druhů se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus), mlok
skvrnitý (Salamandra salamandra) a skokan ostronosý (Rana arvalis), západní hranice
areálu zde dosahuje čolek karpatský (Triturus montandoni).
CHKO Jeseníky
stanoviste.natura2000.cz
www.museumkiev.org
Fauna
obratlovci
plazi: běžné druhy
ptáci: v lesích se vyskytují typické horské a podhorské druhy kos horský (Turdus
torquatus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum),
čáp černý (Ciconia nigra), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) nebo jeřábek
lesní (Bonasa bonasia). Vzácně je pozorován budníček zelený (Phylloscopus
trochiloides). Na hranici vyhynutí je umělým odchovem podporovaná populace tetřeva
(Tetrao urogallus).
Nad hranicí lesa a na dalších nelesních stanovištích se vyskytují linduška horská
(Anthus spinoletta), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), tetřívek obecný (Tetrao tetrix)
nebo hýl rudý (Carpodacus erythrinus), nepravidelně hnízdí i pěvuška podhorní
(Prunella collaris). Naopak dnes již pravidelně hnízdí sokol stěhovavý (Falco
peregrinus).
Pro jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex) byla vyhlášena
ptačí oblast Jeseníky.
CHKO Jeseníky
Turdus torquatus Nucifraga caryocatactes
www.grayimages.co.uk
Šťastný,Bejček&Hudec2006
Aegolius funereus Glaucidium passerinum
www.ppp.agencjaekoserwis.pl
Hagemeijer & Blair 1997
Šťastný, Bejček & Hudec 2006
Anthus spinoletta
Prunella collaris
www.birdforum.net http://www.maudoc.com
Šťastný, Bejček & Hudec 2006
Phylloscopus trochiloides
Hagemeijer & Blair 1997
Šťastný, Bejček & Hudec 2006
http://pagesperso-orange.fr/michelbj
Bonasa bonasia
Crex crex
www.biolib.cz
www.gct.org.uk
Fauna
obratlovci
savci: významný je alespoň občasný výskyt velkých šelem: ojediněle se zatoulává vlk
(Canis lupus) a medvěd (Ursus arctos), snad se rozmnožuje rys ostrovid (Lynx lynx).
Z drobných savců je charakteristický výskyt horských druhů myšivky horské (Sicista
betulina) a rejska horského (Sorex alpinus).
CHKO Jeseníky
www.biolib.cz
Fauna
obratlovci
savci: významný je alespoň občasný výskyt velkých šelem: ojediněle se zatoulává vlk
(Canis lupus) a medvěd (Ursus arctos), snad se rozmnožuje rys ostrovid (Lynx lynx).
Z drobných savců je charakteristický výskyt horských druhů myšivky horské (Sicista
betulina) a rejska horského (Sorex alpinus).
CHKO Jeseníky
www.biolib.cz
Fauna
obratlovci
K vysazeným
druhům patří
kamzík horský
(Rupicapra
rupicapra) –
nominátní
subspecie
alpského
původu –, a
zčásti
reintrodukovaná
vydra velká
(Lutra lutra).
CHKO Jeseníky
Fauna
obratlovci
V opuštěných štolách se nacházejí významná zimoviště netopýrů – např. PR Štola pod
Jelení cestou patřící k největším zimovištím v ČR. K pozorovaným druhům patří
netopýr černý (Barbastella barbastellus), n. velký (Myotis myotis), n. severní (Eptesicus
nilssonii), n. večerní (E. serotinus), n. ušatý (Plecotus auritus) nebo vrápenec malý
(Rhinolophus hipposideros).
CHKO Jeseníky
Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ
NPR Praděd – mimořádně cenný komplex montánních a subalpínských společenstev
v kulminačních partiích Hrubého Jeseníku s výskytem reliktních a endemických
taxonů. Zahrnuje významné dílčí lokality masiv Pradědu, Velká a Malá kotlina, Petrovy
kameny, údolí Bílé Opavy nebo Divoký důl.
NPR Rejvíz – nejrozsáhlejší severomoravské vrchoviště s blatkovým borem,
rašelinnou smrčinou a rašelinnými loukami. Řada glaciálních reliktů mezi rostlinami i
živočichy.
NPR Rašeliniště Skřítek – komplex vegetace vrchovišť, přechodových rašelinišť a
rašelinných smrčin.
NPR Šerák - Keprník – subalpínská a montánní společenstva vrcholových partií
keprnické kry (smrčiny, bučiny, alpínské hole)
CHKO Jeseníky
Historie lidského vlivu, ochrana a ohrožení
- převážně německá kolonizace podhůří ve 12.–14. století (Jesenicko, Bruntálsko,
Rýmařovsko)
- v 15.–16.století rozvoj hornictví (Ruda, Horní Město, Stříbrné Hory, Nová Ves, Zlaté
Hory, Světlá Hora, Rudná). Místní hutě spotřebovávaly značné množství dříví
- vyšší polohy využívány od 17. století (pastva dobytka, ovcí, sklizeň sena). K tomu
účelu zakládány boudy (Ovčárna, Švýcárna). V důsledku došlo na různých místech
ke snížení horní hranice lesa.
- od 18. století cílevědomá snaho o lesní hospodaření, zejména v souvislosti s
vydáním Tereziánského lesního řádu (1754). Stav lesů byl v té době neutěšený.
- na přelomu 19. a 20. století pokusy o zvýšení horní hranice lesa snížené pastvou –
výsadby kleče, limby a smrku alpského původu (svahy Pradědu 1883–1907)
- v druhé polovině 19. století rozvoj turismu (chata Barborka postavena 1883).
CHKO Jeseníky