CHKO Litovelské Pomoraví rok vyhlášení: 1990 rozloha: 96 km2 sídlo správy: Litovel oficiální web: http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz CHKO Litovelské Pomoraví Geologie 1 – kvartérní sedimenty (především aluvia, ale i spraše atd.) 2 – třetihorní sedimenty (písky, jíly) 3 – prvohorní horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) 4 – prvohorní horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) 1 2 3 4 CHKO Litovelské Pomoraví Geomorfologie hranice České vysočiny a Karpat ovina CHKO Litovelské Pomoraví Geologie a geomorfologie Většina CHKO leží v Hornomoravském úvalu. Ten patří mezi Vněkarpatské sníženiny, vázané na karpatskou předhlubeň, jež vznikla na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat nasunutím karpatských příkrovů na staré horniny Českého masivu. SZ část CHKO tvoří především Mohelnická brázda – příkopová propadlina, jež už je součástí Českého masivu. Od Hornomoravského úvalu ji odděluje Třesínský práh. CHKO Litovelské Pomoraví Geologie a geomorfologie Celé území má složitou kernou stavbu, přičemž jednotlivé kry se vůči sobě stále pohybují. Zásadním procesem, který formoval dnešní podobu CHKO, byla třetihorní a čtvrtohorní akumulace sedimentů. V důsledku saxonských pohybů došlo ve třetihorách k poklesu Hornomoravského úvalu a k jeho zaplavení mořem; z té doby se zde zachovaly nezpevněné mořské sedimenty. CHKO Litovelské Pomoraví Geologie a geomorfologie Ty byly posléze překryty až 250 m mocnými sladkovodními (jezerními, říčními) sedimenty. Velká mocnost sedimentů je podmíněna rozsáhlými kernými poklesy, vytvořivšími nové sedimentační prostory. Velký význam mají čtvrtohorní aluviální sedimenty – jednak pleistocénní štěrkopískové terasy, jednak holocénní štěrkopísky a povodňové hlíny. CHKO Litovelské Pomoraví Geologie a geomorfologie Starší horniny vystupují zejména v okolí Třesínského prahu, který odděluje Zábřežskou vrchovinu na jihu a Hanušovickou vrchovinu na severu. Tyto celky jsou tvořeny slabě přepracovanými nevápnitými mořskými sedimenty různé zrnitosti (břidlice až slepence) svrchnodevonského až spodnokarbonského (kulmského) stáří. Podobné (devonské) stáří mají i vápence, vystupující na pravém břehu Moravy (vrch Třesín). Na ně jsou vázány významné krasové jevy: Mladečské jeskyně a rozsáhlý pohřbený kras mezi Mladčí, Červenkou a Litovlí; k jeho povrchovým projevům patří např. vyvěračky, na něž byla vázána dnes už destruovaná slatiniště. CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo Hlavní osou a hlavním hybatelem přírodních procesů v CHKO je řeka Morava. Ta zde vytváří vnitrozemskou deltu – systém vzájemně propojených říčních ramen, s meandry, periodicky protékanými rameny (smuhy, hanácky „smohe“), odstavenými rameny, aluviálními tůněmi, a mozaikou sukcesních stadií lužního lesa a nivních luk. Z geomorfologického hlediska jde o specifický anastomózní říční systém. CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo Hlavní osou a hlavním hybatelem přírodních procesů v CHKO je řeka Morava. Ta zde vytváří vnitrozemskou deltu – systém vzájemně propojených říčních ramen, s meandry, periodicky protékanými rameny (smuhy, hanácky „smohe“), odstavenými rameny, aluviálními tůněmi, a mozaikou sukcesních stadií lužního lesa a nivních luk. Z geomorfologického hlediska jde o specifický anastomózní říční systém. divočící tok meandrující tok CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo mrtvé rameno niva řeka terasa štěrk písek hlína a jíl skalní podloží agradační val www.globalsecurity.org šíje meandru strmý nárazový břeh (výsep) struktura nivy vývoj meandru mírný nánosový břeh (jesep) protržení meandru okrouhlík mrtvé rameno štěrková lavice zákrut (poloměr <180°) http://piru.alexandria.ucsb.edu/~tierney CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo V CHKO je na 2000 lesních a lučních tůní, zejména jarních periodických tůní, sycených jarními povodňovými vodami (přelivem nebo průsakem) a v létě zcela vysychajících. Jde o cenné biotopy se specifickými společenstvy bezobratlých, zejména korýšů. lesní a luční jarní periodická tůň v CHKO Litovelské Pomoraví © Lukáš Merta CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo V CHKO je na 2000 lesních a lučních tůní, zejména jarních periodických tůní, sycených jarními povodňovými vodami (přelivem nebo průsakem) a v létě zcela vysychajícími. Jde o cenné biotopy se specifickými společenstvy bezobratlých, zejména korýšů. lesní a luční jarní periodická tůň v CHKO Litovelské Pomoraví © Lukáš Merta CHKO Litovelské Pomoraví Vodstvo CHOPAV Kvartér řeky Moravy – významný zdroj pitné vody pro Olomoucko. Zásoby pitné vody jsou především v terasových štěrkopíscích a v pohřbeném krasu u Litovle. Na vydatné prameny byla vázána významná slatiniště u Červenky a Černovíra (na druhém rostla bříza nízká – Betula humilis). Obě zanikla vyschnutím v důsledku čerpání vody pro vodárenské účely. http://flora.nhm-wien.ac.at Betula humilis CHKO Litovelské Pomoraví Klima Většina území patří do teplé klimatické oblasti, s průměrnými teplotami 8–9 °C a ročními srážkovými úhrny kolem 600 mm. Nejteplejší je přitom okolí Olomouce, nejvlhčí a nejchladnější okolí Třesínského prahu, s průměrnými teplotami pod 8 °C a srážkami kolem 700 mm. Významným zdrojem vlhkosti pro mokřadní společenstva jsou v této poměrně suché oblasti pravidelné jarní záplavy (vzácně v jinou roční dobu). Evapotranspirace lužního lesa přesahuje roční srážkové úhrny asi o 100 mm. měkký luh u Horky nad Moravou Vegetace a flóra Nejcennější jsou rozsáhlé lužní lesy a olšiny podél řeky Moravy a jejích přítoků, s přírodě blízkou druhovou skladbou a místy s přirozenou dynamikou. Zachovaly se i zbytky květnatých nivních luk, většina však byla těžce poškozena intenzifikací zemědělství. Na vyvýšených partiích nivy a na skalních horninách (lesní komplex Doubrava) jsou místy pěkné porosty dubohabřin. Na štěrkopískových terasách rostou vzácně kyselé doubravy, ojediněle se vyskytují teplomilné doubravy a květnaté bučiny. CHKO Litovelské Pomoraví Vegetace a flóra Lužní lesy Na nejvlhčích místech kolem řeky, narušovaných proudící vodou, nezastíněných, často sukcesně mladých (mrtvá ramena) se vyskytují měkké luhy (sv. Salicion albae, as. Salicetum albae) s vrbou bílou (Salix alba), případně v. křehkou (S. euxina), vzácně s původním topolem černým (Populus nigra), ohroženým hybridizací s pěstovaným Populus ×canadensis. Na výše položených partiích nivy a při postupující sukcesi převládá vegetace zapojeného tvrdého luhu (podsv. Ulmenion, as. Ficario-Ulmetum nebo PrunoFraxinetum) s dominancí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), dubu letního (Quercus robur) a střemchy ptačí (Prunus padus). CHKO Litovelské Pomoraví Vegetace a flóra Lužní lesy Bohatý bylinný podrost na živiny a vlhkost náročných druhů vytváří výrazné aspekty: předjarní se sněženkami (Galanthus nivalis) a bledulemi (Leucojum vernum), jarní s dymnivkami (Corydalis cava), křivatci (Gagea lutea), orseji (Ficaria bulbifera) nebo sasankami (Anemone ranunculoides, A. nemorosa), v půli května převládne bílá česneku medvědího (Allium ursinum), v létě dominují kopřivy (Urtica dioica), ostružiník ježiník (Rubus caesius) a spol. CHKO Litovelské Pomoraví tvrdý luh v březnu http://web.quick.cz/litovelskepomoravi tvrdý luh v dubnu Vegetace a flóra Lužní lesy a olšiny Na mokřinách se stagnující vodou uvnitř lesa (např. v okolí tůní) se vyskytují mokřadní olšiny (sv. Alnion glutinosae) s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a se stín snášejícími vlhkomilnými druhy, jako jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice prodloužená (Carex elongata), o. kalužní (Carex acutiformis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo řeřišnice hořká (Cardamine amara). Na několika lokalitách se vyskytuje demontánní druh kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum). CHKO Litovelské Pomoraví http://botany.cz Carex elongata Vegetace a flóra Lužní lesy a olšiny Na mokřinách se stagnující vodou uvnitř lesa (např. v okolí tůní) se vyskytují mokřadní olšiny (sv. Alnion glutinosae) s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a se stín snášejícími vlhkomilnými druhy, jako jsou blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice prodloužená (Carex elongata), o. kalužní (Carex acutiformis), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) nebo řeřišnice hořká (Cardamine amara). Na několika lokalitách se vyskytuje demontánní druh kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum). Pěkné porosty např. v PR Kačení louka a PR Plané loučky. CHKO Litovelské Pomoraví http://www.ahaco.de Carex acutiformis Vegetace a flóra dubohabřiny Na vyvýšených partiích nivy, starších terasách a na kulmských horninách (lesní komplex Doubrava) se vyskytují dubohabrové háje. Na bohatších půdách jsou květnaté, s převahou habru (Carpinus betulus), babyky (Acer campestre), dubu zimního (Q. petraea) a s podrostem podobným tvrdému luhu, na živinami chudších vlhkých půdách převažuje typ s lípu srdčitou (Tilia cordata), dubem letním a ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), přecházející až do kyselých doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). teplomilné doubravy Na výslunných výchozech vápenců (Třesín) a kulmských břidlic (Doubrava u Moravičan) ojediněle rostou rozvolněné chlumní doubravy dubu zimního s teplomilnými druhy v podrostu – jeřáb břek (Sorbus torminalis), ostřice Micheliova (Carex michelii), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) nebo kokořík vonný (Polygonatum odoratum); některé teplomilné druhy zde dosahují nejzazšího výskytu v poříčí Moravy. bučiny Na severním svahu vápencového vrchu Třesín je pěkný fragment květnaté bučiny. CHKO Litovelské Pomoraví Vegetace a flóra aluviální (nivní) louky Ač těžce poškozeny intenzivním obhospodařováním, patří zbytky aluviálních luk k botanicky nejcennějším biotopům CHKO. Nejlepším příkladem je PR Plané loučky, s mozaikou podmáčených luk, rákosin, porostů vysokých ostřic, olšin, vrbových křovin, břehových porostů a tůní s vodní vegetací. Na lukách rostou typické druhy aluvií jako žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum), sítina tmavá (Juncus atratus), hrachor bahenní (Lathyrus palustris) nebo jarva žilnatá (Cnidium dubium), v tůních voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae), žebratka bahenní (Hottonia palustris) nebo bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). CHKO Litovelské Pomoraví http://web.quick.cz/litovelskepomoravi Plané loučky http://www.funet.fi http://www.fugleognatur.dk Thalictrum lucidum Cnidium dubium Pseudolysimachion maritimum Lathyrus palustris Hottonia palustris Naumburgia thyrsiflora http://www.funet.fi Hippuris vulgaris http://www.westcarlston.com Hydrocharis morsus-ranae http://rips-uis.lfu.baden-wuerttemberg.de vrba bledá (Salix starkeana) http://linnaeus.nrm.se Fauna Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a periodických tůní. CHKO Litovelské Pomoraví Fauna Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a periodických tůní. bezobratlí měkkýši: dobře zachovaná malakofauna aluvií velkých nížinných řek, zahrnující bohaté fauny lužních lesů a druhy periodických i permanentních tůní, včetně dnes vzácných raných sukcesních stadií, mezotrofních, zarostlých makrovegetací. svinutec tenký (Anisus vorticulus) preferuje tůně zarostlé makrofytní vegetací. V CHKO LP má jedinou lokalitu v PR Plané loučky. Na Moravě se jinak vyskytuje vzácně v dolním Pomoraví a dolním Podyjí, izolovaně v okolí Týna nad Bečvou a v Poodří. Z několika lokalit v Polabí zbyly dvě (Kelské Větrušice, Kopičácký rybník). CHKO Litovelské Pomoraví Anisus vorticulus Anisus vortex Fauna Jedinečně vyvinutá společenstva aluviálních biotopů, zejména lužních lesů, nivních luk a periodických tůní. bezobratlí měkkýši: dobře zachovaná malakofauna aluvií velkých nížinných řek, zahrnující bohaté fauny lužních lesů a druhy periodických i permanentních tůní, včetně dnes vzácných raných sukcesních stadií, mezotrofních, zarostlých makrovegetací. kružník Rossmasslerův (Gyraulus rossmaessleri) obývá jarní periodické tůně. V CHKO LP má 9 lokalit. Jeho výskyt u nás donedávna znám jen na střední Moravě a ve Slezsku, nedávno objeven v Čechách. hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium) je kriticky ohrožený druh, obývající mělké, prosluněné, čisté stojaté vody nížin, silně zarostlé vodními makrofyty. Na Moravě má pouze 3 lokality: v nivní tůni u rybníka Kačák v CHKO Poodří, v PR Plané loučky a PR Kačení louka v CHKO Litovelské Pomoraví. CHKO Litovelské Pomoraví http://www.ne.jp/asahi/dexter/sinister Fauna měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína). CHKO Litovelské Pomoraví Fauna měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína). CHKO Litovelské Pomoraví Hledání Cochlicopa nitens v PP Hvězda Fauna měkkýši: oblovka velká (Cochlicopa nitens) – ekologicky odlišný druh, vázaný především na vápnité slatiny a mezotrofní ostřicové mokřady v nivách. V CHKO LP žila na dnes zaniklé slatině u vápnitého prameniště Čerlinky, dodnes přežila v nedaleké rákosině v PP Hvězda u Litovle. Na Moravě má pouze dvě další recentní lokality (niva Dyje u Ladné a poblíž Hodonína). CHKO Litovelské Pomoraví Hledání Cochlicopa nitens v PP Hvězda Výsledek hledání Fauna měkkýši: Dalšími cennými lokalitami jsou PR Litovelské luhy s výskytem citlivých lesních druhů (Ruthenica filograna, Discus perspectivus) a suťové lesy v NPP Třesín (Discus perspectivus, Vertigo alpestris). Na měkké luhy podél řeky Moravy je vázána Pseudotrichia rubiginosa – řídký druh ustupující s eutrofizací aluvií. brouci: Největším špekem je Agnathus decoratus, málo známý druh, žijící u vody na mrtvém dřevě. Kriticky ohrožený, u nás mimo Litovelské Pomoraví recentně známý jen od Bzence. CHKO Litovelské Pomoraví Agnathus decoratus Fauna denní motýli: nejcennější jsou vzácné druhy světlých listnatých lesů jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) a ostruháček česvinový (Satyrium ilicis); na konci 70. let zde na své poslední lokalitě v ČR u Moravičan vyhynul okáč hnědý (Coenonympha hero) – druh světlých vlhkých lesů (živné rostliny Carex brizoides, Deschampsia cespitosa). Na mokřadních loukách žije modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar). CHKO Litovelské Pomoraví ostruháček česvinový okáč hnědý jasoň dymnivkový Fauna ploštice: ekologickým specialistou je pobřežnice velká (Macrosaldula scotica), kriticky ohrožený druh vázaný na stanoviště štěrkových lavic a neregulovaných břehů řek. V ČR je mimo Litovelské Pomoraví recentně známa jen z několika málo lokalit v Podbeskydí a z jedné lokality na Šumavě. Význačným druhem je i hlubenka skrytá (Aphelocheirus aestivalis), jediný náš druh vodní ploštice žijící benticky a vázaný na tekoucí vody. Kvůli plastronovému dýchání je závislá na obsahu kyslíku ve vodě a osidluje tudíž jen neznečištěné, víceméně přirozené úseky středních a dolních toků řek. Na hladině Moravy se v klidných úsecích masově vyskytuje bruslařka říční (Aquarius najas), velký bezkřídlý druh bruslařky žijící výhradně na tekoucích vodách, a to na přirozených, neregulovaných úsecích středních toků řek, případně na přírodě blízkých kanálech v lužních lesích. CHKO Litovelské Pomoraví Macrosaldula scotica © Petr Kment Fauna korýši: desítky lokalit lupenonohých korýšů (tř. Branchiopoda) v jarních periodických tůních, lesních i lučních: žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus), ojediněle škeblovka zobcovitá (Lynceus brachyurus). CHKO Litovelské Pomoraví http://www.sacsplash.org/critters Lynceus brachyurus Siphonophanes grubii Lepidurus apus Fauna obratlovci obojživelníci: bohaté populace hnědých a zelených skokanů, zejména skokana štíhlého (Rana dalmatina) a s. skřehotavého (Rana ridibunda), kuněk ohnivých (Bombina bombina), rosniček (Hyla arborea) a dalších běžnějších druhů. Vzácně se vyskytují čolek velký (Triturus cristatus) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), nezvěstný je skokan ostronosý (R. arvalis). plazi: běžné nížinné druhy, na loukách dost častá i ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ve 20. století vyhynula želva bahenní (Emys orbicularis). CHKO Litovelské Pomoraví Pelobates fuscus Zootoca vivipara Fauna obratlovci ptáci: dobře vyvinutá společenstva lužních lesů a břehových porostů: moudivláček lužní (Remiz pendulinus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), včelojed lesní (Pernis apivorus), vzácně hnízdí i čáp černý (Ciconia nigra) a luňák červený (Milvus milvus). CHKO Litovelské Pomoraví Dendrocopos medius Ficedula albicollis http://www.orni.lt http://www.birds.se Pernis apivorus ThKraft Milvus milvus Fauna obratlovci ptáci: Na vlastní koryto řeky Moravy jsou vázány druhy hnízdící v břehových nátržích (ledňáček říční), na štěrkových lavicích (bahňáci pisík obecný a kulík říční), ve stromech na březích (rybožravá kachna morčák velký) a na rozmanitých konstrukcích (mosty, jezy – skorec vodní, konipas horský). CHKO Litovelské Pomoraví http://www.fssbirding.org.uk Alcedo atthis Actitis hypoleucos Charadrius dubius Mergus merganser http://www.billhubick.com Fauna obratlovci ptáci: Specifickým biotopem jsou pískovny – zbytkové jámy po těžbě štěrkopísku zatopené vodou. Jsou významnou tahovou zastávkou vodních ptáků, v PR Chomoutovské jezero hnízdí v kolonii racků chechtavých pravidelně racek černohlavý (Larus melanocephalus). Pro ledňáčka, lejska bělokrkého a strakapouda prostředního zde byla zřízena Ptačí oblast Litovelské Pomoraví. CHKO Litovelské Pomoraví Larus melanocephalus Larus ridibundus Fauna obratlovci savci V 90. letech 20. století sem byl reintrodukován bobr evropský (Castor fiber). Původem jde o východopolskou populaci ssp. vistulanus. Pravidelně se vyskytuje vydra říční (Lutra lutra). Jeskyně ve vápencovém masivu Třesína jsou zimovištěm a letním úkrytem letounů, výhodným zejména vzhledem k blízkosti potravního zázemí lužního lesa. Zjištěna byla řada druhů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr večerní (Eptesicus serotinus) nebo vrápenec malý (Rhinolopus hipposideros). CHKO Litovelské Pomoraví http://www.skudci.com Nejvýznamnější ZCHÚ NPR Ramena řeky Moravy – nejzachovalejší úsek řeky Moravy mezi Litovlí a Olomoucí, s meandry, bočními rameny, břehovými porosty a lužními lesy. NPR Vrapač – druhý dobře zachovaný úsek Moravy nad Litovlí, s meandry, tůněmi a rozsáhlými porosty měkkého a tvrdého luhu. PR Plané loučky – nejzachovalejší luční komplex ve středním Pomoraví nad Olomoucí, s mozaikou luk, rákosin, ostřicových porostů a lučních tůní, významný botanicky i zoologicky. CHKO Litovelské Pomoraví Plané loučky Vrapač Historie lidského vlivu Hornomoravský úval je součástí staré sídelní oblasti, kolonizované již neolitickými zemědělci. Pozůstatky nejstaršího osídlení jsou např. u obce Skrbeň (kultura s moravskou malovanou keramikou) nebo v Olomouci (kultura nálevkovitých pohárů). Větší část území byla záhy odlesněna a úrodné černozemě zemědělsky využívány. Zaplavovaná území podél řeky Moravy, jež jsou dnes součástí vlastní CHKO, byla zřejmě odlesněním postižena méně, archeologických dokladů se zde však zachovalo málo, neboť niva je překryta mladšími sedimenty (povodňovými hlínami). S osídlováním středních poloh a následným růstem rozkolísanosti průtoků se rozšiřuje záplavová rovina Moravy, méně vhodná pro trvalé osídlení a zornění. Tento proces vrcholí ve středověku (12.–14. století). Od 17. do 19. století vybudován Lichtenštejny v okolí Nových Zámků romantický přírodní areál. CHKO Litovelské Pomoraví monoxylon ze 3. století př. n. l. nalezený v roce 1999 v Moravičanské pískovně Ochrana a ohrožení Regulace vodních toků postihly nejen některé úseky Moravy, ale i řadu jejích přítoků. Čerpání pitné vody a s ním spojené snížení hladiny podzemní vody – likvidace slatinišť u Litovle a Černovíra, ohrožení dalších mokřadních lokalit. Těžba terasových štěrkopísků na řadě rozsáhlých ploch (Moravičanská jezera, Poděbradské jezero, Chomoutovské jezero) i menších lokalit. Mezi negativní dopady patří likvidace mokřadních biotopů (např. cenných mokřadních luk) a změny hydrologických poměrů. Na druhou stranu vznikají nové biotopy vzácných druhů – přeslička různobarvá (Equisetum variegatum) v PR Moravičanské jezero, tahová i hnízdní lokalita ptáků PR Chomoutovské jezero, blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) v PP Bázlerova pískovna apod. Invaze neofytů, především na živinami bohatých neobhospodařovaných nelesních stanovištích, jako jsou vysokobylinné pobřežní porosty a rozvolněné lužní lesy (zejména Impatiens glandulifera a Helianthus tuberosus). CHKO Litovelské Pomoraví Equisetum variegatum Ochrana a ohrožení CHKO protíná rychlostní komunikace Olomouc - Mohelnice, jež poškodila povrchové projevy (vyvěračky) pohřbeného krasu u Mladče. Nesmrtelný megalomanický projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe… CHKO Litovelské Pomoraví CHKO Litovelské Pomoraví rok vyhlášení: 1990 rozloha: 96 km2 sídlo správy: Litovel oficiální web: http://web.quick.cz/litovelskepomoravi http://www.ochranaprirody.cz Zachovalá niva středního toku Moravy – velké nížinné řeky s meandrujícím korytem, sítí bočních ramen, periodických tůní, mokřadních luk a rozsáhlých lužních lesů s přírodě blízkým druhovým složením. Vynikající mokřadní území (Ramsarská lokalita), zpestřené v SZ části ostrovem vápnomilných společenstev na výchozu zkrasovělých vápenců a komplexem chlumních doubrav na kulmských sedimentech východního okraje Českého masivu. http://web.quick.cz/litovelskepomoravi