CHKO Pálava rok vyhlášení: 1976, BR 1986 (od r. 2003 součást BR Dolní Morava) rozloha: 83 km2 sídlo správy: Mikulov oficiální web: http://www.palava.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz Geologie a geomorfologie CHKO Pálava 2 1 3 4 1 – druhohorní horniny alpínsky zvrásněné (vápence, jílovce) 2 – třetihorní horniny alpínsky zvrásněné (jílovce, pískovce) 3 – třetihorní písky a jíly 4 – kvartérní sedimenty CHKO Pálava Geologie a geomorfologie Geomorfologický celek Mikulovská vrchovina je řazen do samostatné oblasti Jihomoravské Karpaty. Zahrnuje podcelky Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina. Posledními alpínskými horotvornými pohyby v mladších třetihorách byly příkrovy flyšového pásma nasunuty až na vrstvy mladších třetihor v karpatské předhlubni. Při nasouvání příkrovů byly vyvlečeny z podloží kry jurských a spodnokřídových vápenců. CHKO Pálava Geologie a geomorfologie Milovická pahorkatina je tvořena sedimenty karpatského flyše, místy překrytými neogenními sedimenty nebo pleistocenními sprašemi. Okrajově zasahuje CHKO do Dolnomoravského úvalu, který už je součástí Vídeňské pánve, tedy Panonie. V tvrdých ernstbrunnských vápencích jsou četné krasové jevy (nejznámější je jeskyně na Turoldu). V neogenních sedimentech jsou významné paleontologické lokality (Mušlov, Kienberg). V hliníku u Dolních Věstonic je zachován světově proslulý sprašový profil s kompletní sérií sedimentace spraše a vývoje půd v posledních dvou glaciálech a interglaciálech (tzv. kalendář věků). Ve výkopech nad profilem byly doloženy zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů. CHKO Pálava Příroda v časech lovců mamutů Pavlovien – moravská varianta mladopaleolitické kultury gravettienu (asi 30–25 000 BP). Dolní Věstonice patří spolu s Předmostím u Přerova k prvořadým světovým gravettským lokalitám. Časově se shoduje s mírně teplým a vlhkým výkyvem v rámci posledního glaciálu („interstadiál Pavlov“). CHKO Pálava Bulhary Rybníčková & Rybníček 1992 CHKO Pálava Příroda v časech lovců mamutů - druhy stepní (Artemisia, Chenopodiaceae, Ephedra, Plantago cf. media); - druhy tundrové (Betula nana); - mrazuvzdorné tajgové dřeviny (Pinus cembra, P. sylvestris, Larix, Betula pendula); - náročnější dřeviny (Picea, Alnus), vzácně pyl a uhlíky dalších širokolistých dřevin; - první doklad glaciálních lesů ve střední Evropě. CHKO Pálava Vodstvo Převážně suché území. Na severu je součástí CHKO niva Dyje pod vodním dílem Nové Mlýny s NPR Křivé jezero. Na jihu je v povodí Včelínku několik rybníků, z nich největší je Nový rybník. Bezprostředně s CHKO sousedí NPR Lednické rybníky (Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský/Apollo). Součástí CHKO je NPR Slanisko u Nesytu. CHKO Pálava Klima Pálava leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 9,5 °C a průměrnými ročními srážkami 571 mm (Mikulov). Vegetace a flóra Suché trávníky - Festucion valesiacae: suché trávníky s kavyly, kostřavami a druhy kontinentálních stepí; - Stipa sp. div., Festuca valesiaca, F. rupicola, Bothriochloa ischaemum, Adonis vernalis, Campanula sibirica… Stipa eriocaulis na Sv. Kopečku Helictorichon desertorum na Šibeničníku CHKO Pálava Vegetace a flóra Suché trávníky - Poo badensis-Festucetum pallentis (svaz Bromo pannonici-Festucion pallentis): submediteránní skalní stepi na vápenci; - Festuca pallens, Poa badensis, Allium flavum, Jovibarba globifera, Sedum album, Teucrium montanum… CHKO Pálava Poa badensis http://upload.wikimedia.org Teucrium montanum Vegetace a flóra Suché trávníky - Minuartio setaceae-Seslerietum caeruleae (alliance Diantho lumnitzeri- Seslerion); - dealpínská vegetace s Arenaria grandiflora, Biscutella laevigata, Dianthus lumnitzeri, Saxifraga paniculata, Tephroseris integrifolia. CHKO Pálava http://www.dipbot.unict.it/fito_new/territori/foto/arenaria_grandiflora.jpg Dianthus lumnitzeri Tephroseris integrifolia Arenaria grandiflora Vegetace a flóra Aluviální louky V NPR Křivé jezero vegetace subkontinentálních aluviálních luk – svaz Deschampsion cespitosae, as. Cnidio dubii-Deschampsietum cespitosae a Scutellario hastifoliaeVeronicetum longifoliae. CHKO Pálava Thalictrum flavum Cnidium dubium Pseudolysimachion maritimum Scutellaria hastifolia http://www.atlas-roslin.pl Vegetace a flóra Slanisko u Nesytu Nejcharakterističtější vegetace jednoletých sukulentních obligátních halofytů (Salicornietum prostratae, Spergulario marginatae-Suaedetum prostratae) vyhynula v důsledku narušení vodního režimu a sukcese v 70. letech. Dosud alespoň ve fragmentech slané trávníky (Scorzonero parviflorae-Juncetum gerardii, Puccinellietum limosae, Loto tenuis-Potentilletum anserinae) a příležitostně vegetace jednoletých slanomilných trav na narušovaných místech (Heleochloetum schoenoidis, Crypsietum aculeatae). CHKO Pálava Vegetace a flóra CHKO Pálava Suaeda prostrata Salicornia prostrata Vegetace a flóra CHKO Pálava Heleochloa schoenoides Crypsis aculeata Vegetace a flóra CHKO Pálava Trifolium fragiferum Triglochin maritimum Spergularia maritimaLotus tenuis Vegetace a flóra Lesy CHKO Pálava Quercus pubescens skalní šipákové doubravy Orchis purpurea Lithospermum purpurocaeruleum Prunus mahaleb Melica ciliata Vegetace a flóra Lesy CHKO Pálava Quercus pubescens skalní šipákové doubravy Orchis purpurea Lithospermum purpurocaeruleum Prunus mahaleb Melica ciliata Vegetace a flóra Lesy CHKO Pálava sprašové šipákové doubravy Carex michelii Iris variegata Iris gramineaDictamnus albus Vegetace a flóra Lesy CHKO Pálava teplomilné dubohabřiny Vegetace a flóra Lesy CHKO Pálava suťové lesy a panonské lužní lesy Salicetum albae Fraxino pannonicae-Ulmetum Aceri-Tilietum Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris Fauna šneci Význačné reliktní fauny vápencových skal, naopak málo lesních druhů v důsledku historického vývoje (izolovanost, časné odlesnění). Skvělé paleoekologické lokality, umožňující rekonstrukci pleistocénního (spraše, hluboké osypy) a holocénního (osypy) vývoje malakofauny a přírody vůbec. CHKO Pálava Fauna šneci Suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata) – staroholocénní relikt fauny sprašových stepí (Šibeničník, Stolová hora), nedávno vyhynul (zánik krátkostébelných trávníků v důsledku ukončení pastvy). Dosud trojzubka stepní (Chondrula tridens). CHKO Pálava trojzubka stepní Chondrula tridens suchomilka rýhovaná Helicopsis striata Fauna šneci Drobnička jižní (Truncatellina claustralis), d. žebernatá (T. costulata) – vzácné světlomilné petrofilní druhy. První je xerotermní vápnomilný submediteránní prvek (Český kras, České Středohoří, ojediněle jinde), druhý je subxerofilní vápnomilný sarmatský relikt, u nás jen v NPR Děvín (jinak S Německo, Polsko, Rusko). CHKO Pálava Truncatellina costulataTruncatellina claustralis Fauna Pavouci Stepník moravský (Eresus moravicus), teplomilní slíďáci Alopecosa cursor, A. sulzeri. Slíďák slaništní (Pardosa maisa) u nás jen na slanisku u Nesytu. Na slanisku u Nesytu dále halofilní unikáty jako ploštička slanomilná (Henestaris halophilus), saranče Ailopus thalassinus, střevlíci Acupalpus elegans, Dyschirius chalceus a Dyschirius salinus a několik mikrolepidopter. CHKO Pálava Slanisko u Nesytu www.cittadella.cz Eresus moravicus Fauna Brouci Teplomilný střevlík uherský (Carabus hungaricus), krasci Capnodis tenebrionis a Anthaxia hungarica a řada dalších. Další V posledních letech na více místech nalezena kobylka sága (Saga pedo). Ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). CHKO Pálava Fauna denní motýli Většina stepních specialistů vyhynula (žluťásek žlutolemý – Colias chrysotheme, živná rostlina Astragalus austriacus), bělásek jižní – Pieris mannii nebo modrásek stepní – Polyommatus eroides) nebo silně ustoupila: modrásek komonicový (Polyommatus dorylas), živná rostlina Anthyllis vulneraria, soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), živná rostlina Brachypodium pinnatum. Dosud jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne) a pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). CHKO Pálava http://www.diginature.nl Fauna obratlovci plazi Ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Coronella austriaca). ptáci Hojně druhy křovinatých luk a pastvin: pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), strnad luční (Miliaria calandra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops). V lužních lesích strakapoud prostředí (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), holub doupňák (Columba oenas), na Křivém jezeře opakované pokusy o hnízdění orla mořského (Halaeetus albicilla). Na vápencových skalách, případně na stěnách mikulovského zámku, pravidelně zimuje zedníček skalní (Tichodroma muraria), hnízdící nejblíž v Alpách a slovenských Karpatech. CHKO Pálava Fauna CHKO Pálava Upupa epops Dendrocopos medius Fauna CHKO Pálava http://www.ittiofauna.org http://viking-nevo.narod.ru orel mořský zedníček skalní Fauna obratlovci savci Jeskyně na Turoldu je významným zimovištěm vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Dále jižní prvek bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) a stepní sysel obecný (Citellus citellus). CHKO Pálava Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ NPR Děvín, NPR Tabulová, PR Svatý kopeček – skalní stepi na vápenci, teplomilné doubravy, dealpínská vegetace s řadou reliktních druhů, fytogeograficky významných prvků aj. NPR Křivé jezero – lužní les, zaplavované louky v nivě Dyje, slepé rameno Dyje NPR Slanisko u Nesytu – jedno z nejlépe dochovaných moravských slanisek PR Milovická stráň – fragment květnatých suchých trávníků a subkontinentální doubrava na plošině CHKO Pálava Historie lidského vlivu Paleolitická lokalita světového významu, sídliště lovců mamutů, skvělé doklady pravěkého umění (stylizované sošky žen, zvířecí plastiky z pálené hlíny a mamutoviny), pozůstatky lidských obydlí, pohřebiště aj. Součást staré sídelní oblasti, osídlené na počátku středoevropského neolitu – kultura s lineární keramikou (8. tisícíletí př. n. l.). Od té doby doklady víceméně kontinuálního osídlení (eneolit, doba bronzová, železná, římská, slovanská hradiště). CHKO Pálava CHKO Pálava rok vyhlášení: 1976, BR 1986 (od r. 2003 součást BR Dolní Morava) rozloha: 83 km2 sídlo správy: Mikulov oficiální web: http://www.palava.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz Ostrov jurských vápenců na nejteplejší jižní Moravě, refugium xerotermní vápnomilné flóry a fauny prvořadého významu. Dále rozsáhlé plochy subkontinentálních doubrav a dubohabřin na flyši převátém spraší, okrajově naše nejlepší slanisko a zachovalé nivní biotopy. Vynikající archeologická, paleontologická a paleoekologická lokalita.