CHKO Poodří rok vyhlášení: 1991 rozloha: 81 km2 sídlo správy: Studénka oficiální web: http://www.poodri.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz http://www.poodri.ochranaprirody.cz Geologie a geomorfologie 1 – kvartérní sedimenty 2 – prvohorní (kulmské) horniny zvrásněné, nemetamorfované (zejm. břidlice a droby) 3 – druhohorní horniny (pískovce, jílovce) - karpatský flyš 4 – třetihorní horniny (pískovce, jílovce) - karpatský flyš CHKO Poodří 1 2 3 1 3 2 4 CHKO Poodří Geologie a geomorfologie CHKO leží na linii oddělující Českou vysočinu a Západní Karpaty. Spadá pod geomorfologické celky Moravská brána (jižní část) a Ostravská pánev (sever). Morfologie terénu je celkem prostá: z velké zčásti jde o nivu Odry (okrsek Oderská niva), z malé části o sousední terasové plošiny Bartošovické a Klimkovické pahorkatiny. CHKO Poodří Geologie a geomorfologie Staré horniny Českého masivu, tvořící sousední Nízký Jeseník, nikde v CHKO nevycházejí na povrch. Podobně druhohorní a třetihorní mořské sedimenty karpatských příkrovů a karpatské předhlubně vycházejí na povrch jen ojediněle. Prakticky veškeré předkvartérní podloží je na území CHKO překryto čtvrtohorními sedimenty: ledovcovými štěrky a písky halštrovského (elsterského, ca 400 tis. BP) a sálského (ca 300 tis. BP) zalednění, pleistocenními terasovými štěrkopísky a na povrchu zcela převažujícími nejmladšími holocenními povodňovými hlínami. Místy se vyskytují pleistocenní sprašové hlíny. CHKO Poodří Vodstvo Odra je řekou prvního řádu, pramenící v Oderských vrších a ústící do Baltského moře ve Štětíně. Na území CHKO je pěkným příkladem středního toku velké řeky s korytem volně meandrujícím v nivě, s odstavenými, zazemňujícími se rameny, aluviálními tůněmi, nivními loukami a lužními lesy. 500-letá tradice rybníkářství – dnes téměř 60 rybníků. CHKO Poodří http://www.chmi.cz Klima Mírně teplé, relativně vlhké území – návětrná strana Beskyd Ostrava-Mošnov: 8,2 °C, 700 mm/rok Flóra a vegetace Vegetačně homogenní území s typickými společenstvy říčních niv: floristicky nejcennější jsou vodní společenstva tůní a rybníků s řadou geograficky a ochranářsky významných druhů. Vegetace nivních luk je výrazněji poznamenána činností člověka (vysušení, eutrofizace). Lužní lesy se zachovaly jen ve fragmentech (lesnatost 10 %). CHKO Poodří http://www.envir.ee Flóra a vegetace Tůně a rybníky Submerzní a natantní vegetace se stulíkem žlutým (Nuphar lutea), plavínem štítnatým (Nymphoides peltata), žebratkou bahenní (Hottonia palustris), kotvicí plovoucí (Trapa natans), vodní kapradinou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans), růžkatcem bradavčitým (Ceratophyllum submersum) nebo řečankou menší (Najas minor). CHKO Poodří Trapa natansNymphoides peltata Salvinia natans Najas minor Flóra a vegetace Nivní louky Aluvium Odry v CHKO tvoří z velké části souvislý komplex luk o ploše více než 2 300 ha. Hlavní součástí jejich vegetační mozaiky jsou na svěžích přeplavovaných půdách psárkové louky s psárkou luční (Alopecurus pratensis), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou luční (Festuca pratensis), kohoutkem lučním (Lychnis flos-cuculi) nebo krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) a na sušších místech ovsíkové louky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), zvonkem rozkladitým (Campanula patula), škardou dvouletou (Crepis biennis) nebo kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare). CHKO Poodří pcháč potoční Flóra a vegetace Nivní louky Na vlhčích a živinami bohatých stanovištích rostou pcháčové louky (pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč šedý (C. canum), pcháč zelinný (C. oleraceum), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnka bahenní (Myosotis palustris)), na nesečených místech dominuje tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). Na nejvlhčích místech jsou porosty vysokých ostřic, zejména ostřice štíhlé (Carex acuta), ostřice ostré (C. acutiformis) nebo o. pobřežní (Carex riparia). Floristické složení těchto luk bylo výrazně pozměněno v důsledku intenzifikace v 70. a 80. letech 20. století. CHKO Poodří pcháč potoční Flóra a vegetace Lesní vegetace Hlavním vegetačním typem jsou tvrdé luhy s jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), dubem letním (Quercus robur), olší lepkavou (Alnus glutinosa), lípou srdčitou (Tilia cordata), přecházející na sušších místech do dubohabřin s dosti podobným druhovým složením. Charakteristický je květnatý jarní aspekt se sněženkou (Galanthus nivalis), orsejem jarním (Ficaria verna), dymnivkou dutou (Corydalis cava), sasankou pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides) nebo česnekem medvědím (Allium ursinum). Z význačných druhů se zde vyskytuje např. kruštík polabský (Epipactis albensis), ostřice hubená (Carex strigosa) nebo kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum). Karpatské ovlivnění ukazují kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) a hvězdnatec čemeřicovitý (Hacquetia epipactis). CHKO Poodří lužní les v NPR Polanská niva http://www.sanklim.cz Carex strigosa Epipactis albensis Nováková et Rydlo 1978 Flóra a vegetace Lesní vegetace CHKO Poodří V olšinách se vyskytují i vzácné vlhkomilné kapradiny pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). Matteuccia struthiopteris Thelypteris palustris Mykoflóra Výrazně se zde projevuje fenomén rybničních hrází, na něž jsou vázány teplomilné druhy hřibů: hřib bronzový (Boletus aereus), hřib Fechtnerův (B. fechtneri) nebo hřib královský (B. regius). Jde o důsledek příznivých mikroklimatických podmínek (výslunná stanoviště), výskytu mykorhizních symbiontů (duby) + snad vliv vápnění rybníků (vápnomilné druhy). Rostou zde i vzácné teplomilné pavučince. CHKO Poodří hřib bronzový hřib královský hřib Fechtnerův Fauna Dobře vyvinutá společenstva aluviálních biotopů, zejména periodických a permanentních tůní, rybničních litorálů, vlhkých luk a lužních lesů. Bezobratlí měkkýši: skvěle vyvinutý nivní fenomén, obdoba Litovelského Pomoraví. Nejbohatší tůňová malakofauna v ČR (až 25 druhů na lokalitě), bohaté malakofauny lužních lesů (až 32 druhů na lokalitě) srovnatelné se středním Polabím. V tůních svinutec tenký (Anisus vorticulus), kružník Rossmasslerův (Gyraulus rossmaessleri) a hrachovky Pisidium pseudosphaerium a P. globulare, v tekoucích vodách velevrub tupý (Unio crassus), škeble Pseudanodonta complanata, hrachovka Pisidium amnicum. Karpatský vliv – v lužních lesích srstnatka huňatá (Trichia villosula). CHKO Poodří Anisus vorticulus Pisidium pseudosphaerium Gyraulus rossmaessleri Gyraulus rossmaessleri Unio crassus Fauna bezobratlí vážky: dobře prozkoumány, významný je především výskyt vážky plavé (Libellula fulva) a šídlatky jasnoskvrnné (Lestes macrostigma). denní motýli: Na loukách velké populace modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). ostatní: v periodických tůních lupenonohý korýš žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), na vlhkých loukách vzácná saranče mokřadní (Stethophyma grossum). CHKO Poodří Stethophyma grossum Fauna obratlovci obojživelníci: vedle běžných druhů se vyskytuje skokan ostronosý (Rana arvalis), čolek velký (Triturus cristatus) nebo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), ojedinělé jsou údaje o blatnici skvrnité (Pelobates fuscus). CHKO Poodří http://scienzapertutti.lnf.infn.it http://www.braunschweig.de/umwelt_naturschutz Fauna obratlovci ptáci: jedno z posledních pravidelných hnízdišť bahňáka vlhkých luk břehouše černoocasého (Limosa limosa) (už zřejmě vymizel) a vodouš rudonohého (Tringa totanus). V rybničních rákosinách hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus) nebo chřástal kropenatý (Porzana porzana). Významné hnízdiště vrubozobých: husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula) a lžičák pestrý (Anas clypeata). Charakteristickými ptáky vázanými na koryto Odry jsou ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Je zde vyhlášena Ptačí oblast Poodří na ochranu bukače velkého (Botaurus stellaris), motáka pochopa (Circus aeruginosus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a kopřivky obecné (Anas strepera). CHKO Poodří vodouš rudonohý břehouš černoocasý http://www.digital-nature-photography.com Fauna obratlovci ptáci: jedno z posledních českých hnízdišť bahňáků vlhkých luk břehouše černoocasého (Limosa limosa) a vodouš rudonohého (Tringa totanus). V rybničních rákosinách hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus) nebo chřástal kropenatý (Porzana porzana). Významné hnízdiště vrubozobých: husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula) a lžičák pestrý (Anas clypeata). Charakteristickými ptáky vázanými na koryto Odry jsou ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Je zde vyhlášena Ptačí oblast Poodří na ochranu bukače velkého (Botaurus stellaris), motáka pochopa (Circus aeruginosus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a kopřivky obecné (Anas strepera). CHKO Poodří http://www.ivnvechtplassen.org bukač velký bukáček malý Fauna obratlovci ptáci: jedno z posledních českých hnízdišť bahňáků vlhkých luk břehouše černoocasého (Limosa limosa) a vodouš rudonohého (Tringa totanus). V rybničních rákosinách hnízdí bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus) nebo chřástal kropenatý (Porzana porzana). Významné hnízdiště vrubozobých: husa velká (Anser anser), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula) a lžičák pestrý (Anas clypeata). Charakteristickými ptáky vázanými na koryto Odry jsou ledňáček říční (Alcedo atthis), břehule říční (Riparia riparia) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Je zde vyhlášena Ptačí oblast Poodří na ochranu bukače velkého (Botaurus stellaris), motáka pochopa (Circus aeruginosus), ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a kopřivky obecné (Anas strepera). CHKO Poodří zrzohlávka rudozobá hohol severní http://www.juzaphoto.com Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ NPR Polanská niva – zachovalý fragment lužního lesa a nivních luk s přirozeně meandrujícím tokem Odry. PR Polanský les – zachovalý fragment tvrdého luhu. PR Kotvice, PR Bažantula – rybníky s bohatou litorální vegetací, výskyt kotvice, nepukalky, plavínu, řečanky menší aj. CHKO Poodří CHKO Poodří rok vyhlášení: 1991 rozloha: 81 km2 sídlo správy: Studénka oficiální web: http://www.poodri.ochranaprirody.cz http://www.ochranaprirody.cz Zachovalá niva řeky Odry s přirozeně meandrujícím tokem, rozsáhlým komplexem aluviálních luk, tůněmi, rybníky a fragmenty lužních lesů. Výborně vyvinutá vodní společenstva rostlin i živočichů, luční ekosystémy poškozeny socialistickou intenzifikací. Významné hnízdiště mokřadních ptáků, Ramsarský mokřad a Ptačí oblast. http://www.poodri.ochranaprirody.cz