Holocén: Fluviální sedimenty a fluviální geomorfologie Aluvium: fluviální sedimenty usazené v holocénu - geneze je spojená s erozí, svahovými procesy a zvětráváním ve zdrojových oblastech Aluvium Agradaní val Mrtvé rameno Jesep Divočící tok Meandrující tok Rozdělení fluviálních sedimentu: - přelivové (obvykle jemnozrnější) - korytové Korytové sedimenty - channel bar (jesep) - channel fill (dnové sedimenty) Agradaní val Mrtvé rameno Jesep Divočící tok Meandrující tok Přelivové sedimenty: - vznikají při zatopení údolní nivy ze suspenze - sedimentují ve formě agradačního valu a tzv. „povodňových hlín“ Přelivové sedimenty - „povodňové hlíny“ - široká sezonálně zaplavovaná území v plochém reliéfu - vysoká produkce organiky může vést ke vzniku raeliny - velikost klastů se zmenšuje směrem od koryta - mohou obsahovat paleosoly - mohou vznikat také při avulzi – překládání koryta - silt a jíl Agradační valy - asymetrické hrany uklánějící se od kanálu do okolní nivy - mírně vyvýšené nad okolní terén - písek a silt Klasifikace řečišť Divočící řeka (Braided river) - vysoké množství unášeného materiálu (bed load) a velká síla proudění Meandrující řeka (meandring river) - mají obvykle jeden kanál, který meandruje nivou - materiál je usazován na vnitřní straně meandrů a erodován na vnější straně – to způsobuje migraci menadrů Sedimentární záznam fluviáních sedimentů - sedimenty odrážejí epizody agradace, zařezávání a pedogeneze - jsou často přepracovány, takže záznam fluciální aktivity Není kontinuální a kompletní - eroze v interglaciálech souvisí často s izostází A tektonickými procesy → vznik systému teras Jak reagují řeky na změny podnebí? 1) Změna průtoku – přímá reakce na srážky 2) Změna druhu řečiště (fluvial style) 3) Změna podélného profilu Agradace x eroze Zařezání říčního toku - jedná se o erozní proces - může být ovlivněn změnou úrovně podloží, vertikálními pohyby kůry, změnou průtoku nebo množstvím unášeného sedimentu - pro studium vývoje zařezání toku potřebujeme znát k úrvedle dna koryta i povrch nivy - když dochází k laterálním pohybům v kombinaci s redukcí toku, tak může vzniknout nižší nivní stupeň a terasa Sedimentární záznam aluvia - vývoj není lineární, reakce na změny probíhá se zpožděním - reaction time x relaxation time (od změn k nové rovnováze) - rychlost odezvy souvisí s velikostí řeky (Pooela et al. 1992) → malá povodí rychleji odráží náhlé změny - u velkých řek trvá desítky až stovky let, než je dosaženo rovnováhy (Castelltort – Van den Driessche 2003) Příklad 1: Přechod pozdní glaciál/ holocén v Porýní (Bogaard 2002) - mírné pásmo severní polokoule bylo ovlivněno zaledněním (poslední glaciál) - v holocénu došlo k přechodu z periglaciálních podmínek k podmíkám vlhčím a teplejším → rozšíření lesů - tím byla stabilizována půda a říční břehy a řeky přešly do meandrujícího režimu Příklad 2: Klimatické změny v holocénu (horni tok Colorada, Blum et al. 1994) - změny se projevují spíše na menších tocích - geomorfologická změna probíhá skokově v krátkém intervalu, ale se zpožděním (klima→ vegetace → svahové procesy → geomorfologie nivy) - v humidnějším období je povrch nivy dynamičtější - dynamický povrch nivy (časný a střední holocén) - pozdní holocén je povrch zarovnaný (pedogeneze, vegetace) - po 800 až 1100 BP se přítoky malých toků v Nebrasce zařezávají (úbytek vegetace + přívaly srážek) - vznik nižších úrovní nivy a terasy - agradace se skládá z řady pulzů oddělených léty klidu (hiát) Příklad 3: Odraz osídlení ve vývoji nivy malého potoka (Únanovka, jižní Morava) Děkuji za pozornost