METROPOLITNÍ REGIONY
GS 10


METROPOLITNÍ OBLASTI A MĚSTSKÉ REGIONY VE STRATEGII EVROPA 2020
¢Evropský hospodářský a sociální výbor, 2011
—specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie
—Rada, Komise, Evropský parlament a Výbor regionů – stále více uznávají význam rozvoje metropolí
v Evropě v rámci Územní agendy 2020, hospodářská a sociální soudržnost
¢velké město nebo jako polycentrickou skupinu měst
¢ obě kategorie zahrnují okolní menší obce a venkovské oblasti.
¢kritický počet nejméně 500 000 obyvatel
¢funkční regiony tvořící rozsáhlé hospodářské oblasti a trhy práce
¢zpravidla se nekryjí s (dlouhodobými) administrativními celky, jako jsou provincie a okresy.
¢

¢kreativní přístup k obrodě měst ve 21. století a odolných a konkurenceschopných metropolitních
oblastí
¢problémy související se správou a vlastní odpovědností a částečně roztříštěnost přístupů
—přístupy shora dolů a zdola nahoru
—problémy mezi velkými městy a menšími (příměstskými) obcemi a venkovskými oblastmi
—víceúrovňová správa
—Role EUROSTATu, ESPONu
¢průkopníky dalšího rozvoje, každá z nich se svou vlastní identitou a rysy
—kladný makroekonomický dopad
—politiky rozvoje metropolitních oblastí souběžně s orientací na snížení regionálních nerovností
¢příprava dlouhodobé vize metropolitní Evropy bez ohledu na hranice států

¢HISTORICKÝ VÝVOJ
¢
¢evropská regionální politika zásadním faktorem pro posílení Společenství
¢finanční podpora znevýhodněným regionům prosazující vyvážený a harmonický rozvoj v Evropě (RE
1972)
¢odstranění regionálních nerovností považováno za významný vedlejší cíl vytvoření jednotného trhu
(1986)
¢Města jako taková vstoupila do vytváření politiky EU později, ačkoli pilotní programy s městskou
tematikou byly spuštěny již počátkem 90. let 20. století.
¢Mezi velkými a malými městy se nečinily téměř žádné rozdíly.
¢Iniciativa EK sdělením Udržitelný rozvoj měst: rámec činnosti (1998)
¢
¢
¢

„LABORATOŘE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ“
—s vysokou kvalitou, mezinárodní společnosti a výzkumná střediska, služby, aspekty kreativního
vývoje všeho druhu a vzdělávací instituce
—poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a značným počtem málo kvalifikovaných obyvatel, zdrojem
(značných) sociálních, kulturních, environmentálních a hospodářských problémů
¢Metropolitní oblasti: sociálně-hospodářské dopady na budoucnost Evropy (2004)
¢Evropské metropolitní oblasti – socioekonomické důsledky pro budoucnost Evropy (2007)
¢Lipská charta z roku 2007 – městská agenda
¢včetně otázky velkých měst, jež je třeba řešit společným evropským rámcem v souladu se
subsidiaritou
¢integrovaný přístup napříč odvětvími k vyváženému metropolitnímu rozvoji

SOUČASNÁ SITUACE
¢Aktéři – absence/nedostatečná komunikace
—Urbanisté, ekonomické subjekty, akademická sféra, správní orgány
—Střety mezi venkovskými a městskými oblastmi (vč. příměstských) – roztříštěnost přístupů
¢změna paradigmatu směrem k orientaci na metropolitní oblasti a městské regiony
—následek globalizace, pro niž je charakteristické vytváření mezinárodních sítí a hodnotových
řetězců a rozostření státních hranic;
—lepší interakce mezi městskými a venkovskými oblastmi;
¢restrukturalizace průmyslově orientovaných regionů a jejich přechod k nově specializovaným
výrobním odvětvím a službám
—specializace měst jako základen pro klastry přitahující investice;
—následný vliv na hospodářská území a metropolitní oblasti;
¢

PRVKY / PROBLÉMOVÉ OKRUHY
¢blízkost univerzit, výzkumných středisek, kvalifikovaných pracovníků, regionálně rozvinutých
hodnotových řetězců v průmyslu a vysoce vyvinutých služeb;
¢mezinárodní propojení fungující souběžně s inteligentní interní mobilitou a dopravními systémy;
¢zelené město: změna klimatu, nízkoenergetické a environmentální požadavky
¢posílené a cílené místní a regionální řízení a partnerství veřejného a soukromého sektoru;
¢výrazně pociťovaná potřeba koncentrovaného městského osídlení namísto živelného růstu měst;
¢

¢sociální udržitelnost, demografická změna, kvalita práce na všech úrovních společnosti podporovaná
vhodným vzděláváním a školením v regionu;
¢naléhavá potřeba překlenout kulturní rozdíly, jejímž cílem je vytváření vhodných příležitostí pro
menšiny, jež budou prospěšné pro celou společnost;
¢potřeba zlepšit kvalitu způsobu života a bydlení, zejména v souvislosti s migrací;
¢důraz na umění urbanistického plánování, které zajišťuje podmínky pro optimální rozvoj
metropolitních oblastí jako celků, což zahrnuje zapojení urbanistů a architektů;
¢záruky pro interní a externí jistotu a bezpečnost;
¢volný čas.
¢

¢Smlouva o Evropské unii výslovně uznává „územní soudržnost“ jako obecný cíl po boku hospodářské
a sociální soudržnosti.
¢Zásada subsidiarity je navíc rozšířena na regionální a místní úroveň, neboť Smlouva výslovně
zdůrazňuje místní a regionální autonomii.
¢EHSV je přesvědčen, že rozvoj metropolí by měl skutečně pomoci odstranit polarizaci na venkovské
oblasti a města.
¢Síť METREX připravuje zajímavou iniciativu pro spolupráci měst a venkova v metropolitních
oblastech (URMA – urban-rural cooperation in metropolitan areas), v níž budou představeny metody
a konkrétní projekty ke zlepšení této spolupráce.
¢
¢

PŘÍKLADY A MODELY
¢spolupráce mezi německými „Metropolregionen“ nabírá na intenzitě v rámci „Initiativkreis
Europäische Metropolregionen“;
¢„pôles métropolitaines“ existující ve Francii souběžně s „pôles d'excellence“;
¢Grand Paris (včetně budoucího spojení s Atlantickým oceánem a se severem);
¢očekávané rozšíření regionu Öresund a posílení Velkého Stockholmu;
¢zvýšená intenzita projektů v nizozemském Randstadtu (okolo Amsterodamu a budoucího dvojměstí
Rotterdam – Haag);
¢budování metropolitních oblastí Barcelony, Valencie a Bilbaa;
¢vznikající zkušenosti s místním partnerstvím podniků (local enterprise partnership) v některých
větších anglických městech;
¢metropolitní rozvoj městských regionů Varšavy, Gdaňsku a Katovic ve Slezsku; u obou posledně
zmíněných příkladů se usiluje o výrazný přeshraniční dopad (Baltské moře a Česká republika);
¢metropolitní rozvoj okolo Prahy a Budapešti;
¢vznikající dvojměstí Vídeň – Bratislava;
¢metropolitní ambice okolo Lipska se společným kulturním jmenovatelem „Lutherovo desetiletí“
v souvislosti s 500. výročím luteránské reformace z roku 1517.
¢

¢budování makroregionů
¢jako Pobaltí, Podunají a regionu severozápadní Evropy (Nord-Pas-de-Calais, Belgie, Lucembursko,
Nizozemsko a Severní Porýní-Vestfálsko).
¢přeshraniční iniciativy
¢německá iniciativa „Initiativkreis Metropolitane Grenzregionen“
¢Öresund a Lille-Courtrai
¢řada nových iniciativ: Oberrhein (Basilej, Štrasburk, Karlsruhe), Niederrhein (Porýní-Falc,
Lucembursko, Nantes), Katovice, Savojsko-Aosta, Hamburk / Öresund
¢evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS, 2007)
—vytváření intenzivnější spolupráce na základě hodnotových řetězců, doplněné o „superstrukturu“
tradiční spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání, administrativní spolupráce atd.,
¢ESÚS Hamburk-Toulouse, v leteckém průmyslu.
¢
¢

WORKSHOP
„EVROPSKÉ A NÁRODNÍ METROPOLITNÍ REGIONY“
PLAUEN 24. –26. 1. 2008
¢Metropolregionen in Europa, Deutschland und Sachsen
—PETER JURCZEK
¢Leipzig – eine Stadtregion auf der Suche
nach internationaler Bedeutung
—JOACHIM BURDACK
¢Metropolitní region Brno
—VÁCLAV TOUŠEK
¢Metropolitní region plzeň
—JAROSLAV DOKOUPIL
¢Ústí nad Labem – od města po metropoli regionálního rozměru
—MILAN JEŘÁBEK, JIŘÍ ANDĚL



PETER JURCZEK
METROPOLREGIONEN IN EUROPA, DEUTSCHLAND UND SACHSEN
¢„Europäischen Metropolregionen …Motoren der gesellschaftlichen, wirtschaftlichen, sozialen und
kulturellen Entwicklung“ zu verstehen, die die „Leistungs-und Konkurrenzfähigkeit Deutschlands und
Europas erhalten und dazu beitragen“ sollen, „den europäischen Integrationsprozess zu
beschleunigen“.
¢Rahmenbedingungen zur Entstehung „Europäischer Metropolregionen“
—die Umwertungen im deutschen Städtesystem als Folge der deutschen Vereinigung
—die Integration der deutschen Städte in das europäische Städtesystem
—der Strukturwandel der Wirtschaft
—der Bedeutungsverlust der Nationalstaaten
—die anhaltende Arbeitsmarktkrise
—die Herausbildung einer neuen Semantik: ein Raum von Flüssen bzw. Strömen und Knoten, also ein
Netzwerk-Raum
—die Globalisierung
¢

VORTEILE VON METROPOLREGIONEN
¢
¢Freiwillige Beteiligung und solidarische Zusammenarbeit
¢Einbeziehung einer breiten Basis an Mitwirkenden
¢Gewinnung der Privatwirtschaft, insbesondere auch größerer Unternehmen
¢Setzen neuer Impulse und spezifischer Akzente
¢Intensivierung des Engagements der Akteure
¢Ausbau und Weiterqualifizierung der Innovativität
¢Möglichkeit zur Bündelung der vorhandenen Potenziale
¢Verbesserung der Kooperationsfähigkeit
¢Freiwillige Beteiligung und solidarische Zusammenarbeit
¢Einbeziehung einer breiten Basis an Mitwirkenden
¢Gewinnung der Privatwirtschaft, insbesondere auch größerer Unternehmen
¢Setzen neuer Impulse und spezifischer Akzente
¢Intensivierung des Engagements der Akteure
¢Ausbau und Weiterqualifizierung der Innovativität
¢Möglichkeit zur Bündelung der vorhandenen Potenziale
¢Verbesserung der Kooperationsfähigkeit
¢

NACHTEILE VON METROPOLREGIONEN
¢
¢Komplexe bzw. komplizierte und dadurch schlecht funktionierende Organisationsstruktur
¢Gefahr vorübergehenden statt permanenten Engagements
¢Häufig Verzicht auf Einstellung zusätzlichen Personals im Metropolenmanagement
¢Ggf. Überschneidung von Kompetenzen (z.B. Wirtschaftsförderung, Stadt-und Regionalplanung)
¢Unter Umständen Ablenkung von den eigentlichen Problemen (z.B. abseitige Verkehrslage und
unzureichende Verkehrsanbindung, ungünstige wirtschaftliche Entwicklung)
¢Bloßer Nachahmeffekt (inter-) nationaler Vorbilder
¢Teilweise lediglich nationaler Stellenwert, nur geringe Chancen auf internationale Bedeutung
¢Meistens hoher Konkurrenzdruck untereinander
¢Gefahr der Überbewertung ihrer Funktionen und Wirkungen
¢Einsetzen überdurchschnittlich hoher finanzieller Aufwendungen zur Prädikatserreichung
¢Ausbleiben von Fördergeldern, die hierfür (bislang) nicht gewährt werden
¢Permanenter Modernisierungsdruck
¢Eventuelle Dominanz der Metropole/n auf Kosten des suburbanen Umlands und/oder der ländlich
geprägten Regionsteile
¢

MODRÝ / ORANŽOVÝ BANÁN













JOACHIM BURDACK
LEIPZIG – EINE STADTREGION AUF DER SUCHE
NACH INTERNATIONALER BEDEUTUNG
¢„Metropolendiskurs“
1.Nur Metropolen (Metropolregionen) können international erfolgreich um Firmensitze und
hochqualifizierte Arbeitsplätze der Dienstleistungs- und Wissensökonomie konkurrieren.
2.Metropolen sind wichtig für die Wettbewerbsfähigkeit eines Landes.
¢
¢Bewerbung für die Olympischen Spiele 2012
—“Leipzig 2012: One family”
—2003: Nominierung als deutscher Olympiabewerber
—2004: Scheitern vor der Endrunde
¢
¢
¢

¢
¢Wie kann eine „kritische Masse“zur Bildung einer Metropole von europäischer Bedeutung erreicht
werden?
¢

STADTERNEUERUNG („REURBANISIERUNG“)
STADTZENTRUM
GEWERBEANSIEDLUNGEN „AUF DER GRÜNEN WIESE“
NEUE MESSE

ZUNEHMENDE BEDEUTUNG VON „CREATIVE INDUSTRIES“



STÄDTENETZWERK „EUROCITIES“
¢Führendes Städtenetzwerk und städtische Interessenvertretung in Europa mit etwa 130
Mitgliedsstädten
—Mitgliedschaft 1992, Mitglied des Executive Committeessei 1997
—W. Tiefensee (OB Leipzig) Präsident von EUROCITIES 2003-2004
¢Leipziger Beteiligung an Arbeitsgruppen (11)
—Agenda 21 for Culture
—Climate Change and Air Quality
—Cohesion Policy
—Culture and Young People
—eGovernment
—Entrepreneurships and Cluster
—Migration and Integration
—Mobility and Exchanges
—Resources and Culture
—Services of General Interest
—URBACT
¢(ZumVergleich: Chemnitz: 2; Dresden: 2)
¢
¢Partnerstädte: u.a. Brno, Czech Republic (since1973)

LEIPZIG: RAUMKONSTRUKTE AUF METROPOLITANER
MAßSTABSEBENE
1.Stadtregion Leipzig(-Halle)
—1,35 Mill. Einw.; 4400 qkm
2.Leipzig als Kern einer (Wirtschafts-) Region Mitteldeutschland (ehem. „Mitteldeutscher
Industriebezirk“)
—2,5 Mill. Einw.; 13 000 qkm
3.Leipzig als Teil der Metropolregion Sachsendreieck“
—3,5 Mill. Einw.; 12.000 qkm

METROPOLITNÍ REGION BRNO
VÁCLAV TOUŠEK
¢Dieser Diskussionsbeitrag, der auf den Daten für die Arbeitskräfte basiert, soll die Teilnehmer
des Workshops über den Strukturwandel der Wirtschaft in der Metropolenregion Brünn informieren.
¢Die Analyse der Veränderungen richtet sich nicht nur auf die Stadt Brünn, sondern auch auf das
Brünner Umland.
¢Besondere Aufmerksamkeit liegt auf der Entwicklung der wichtigen Regionalprozesse –wie
Pendlerprozesse zur Arbeit und die Mobilität der Bevölkerung.
¢Am Schluß des Beitrags werden die Haupttrends, die auf die Bevölkerungsgröße der Region einwirken
können, genannt.
¢

BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ / MASARYKŮV OKRUH



NEJVĚTŠÍ PRŮMYSLOVÉ PODNIKY V BRNĚ (1989)



STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI V BRNĚ



NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ V BRNĚ (2006)
Nová Mosilana – textilní průmysl –1 201 osob
ABB – elektrotechnický průmysl –1 104 osob
Zetor – strojírenský průmysl –1 085 osob







 METROPOLITNÍ REGION PLZEŇ
JAROSLAV DOKOUPIL, ZČU V PLZNI


METROPOLITNÍFUNKCE
¢(1) Rozhodovací a kontrolní funkce:
—Podniky – ústředí národních a mezinárodních podniků(banky, burzy, finančnictví, specializované
služby),
—Stát - vláda, úřady,
—Ostatní – nadnárodní organizace (EU, OSN atd.), mezinárodní nevládní organizace.
¢(2) Inovační a konkurenční funkce:
¢Výroba a šíření produktů, vědění, zařízení, hodnot atd.)
—Hospodářské a technické inovace - výzkumně-vývojová činnost podniků, intenzivní vědecké inovace
služeb, vědecké ústavy, zařízení pro transfer vědeckých poznatků a technologií,
—Sociální a kulturní inovace – kulturní zařízení, místa pro sociální komunikaci, nové životní
formy, ,‚metropolitní habitus”.
¢(3) Funkce brány:
—přístup k lidem – dopravní uzel, před. letiště a nádraží (vysokorychlostní vlaky),-
—přístup k vědění-média (TV, vydavatelství atd.), kongresy, knihovny, internetové servery,
—přístup k trhům – veletrhy, výstavy.
¢(4) „Symbolické funkce“
—kultura (divadlo, musea, umění), média, události, architektura, podoba města, image.
¢

MĚSTSKÝ INDUSTRIÁLNÍ PARK (MIP) „BORSKÁ POLE“
ZÁPADOČESKÁUNIVERZITA (ZČU) V PLZNI


¢Projekt „Regiopolis“:
¢cílem je vytvoření silného „regiopolárního“ prostoru ve spolupráci s regionálními centry
Regensburg, Linz a České Budějovice,
¢konkurence metropolitním aglomeracím München, Nürnberg, Wien, Praha,
¢zásadním tématem je spolupráce v rozvoji inovativního podnikání.

ÚSTÍ NAD LABEM – OD MĚSTA PO METROPOLI REGIONÁLNÍHO ROZMĚRU
MILAN JEŘÁBEK, JIŘÍ ANDĚL
¢