SÍDLA
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/3
 Vesnice X město jako „protikladný pár –
setrvačnost dosavadních/stávajících představ o
území
 (průmyslově) vyspělé státy, kulturní oblasti
 Venkovská sídla – závislá na
 Zemědělství (RATZEL 1891), rybolovu, lesním hospodářství
 Selská (závislá na zemědělství) X ne
Prvotní produkce, místo a pole / venkov
 Hornická
 Neměstská?
VLASTNOSTI / KRITÉRIA VENKOVSKÝCH
SÍDEL (LIENAU 2000)
 Malá velikost, hustota a výška
 Nízká či absence střediskovosti
 Slabé propojení navzájem
 Nedostatečná rozmanitost a kvalita pracovních
míst, nízký podíl průmyslu
 Převažující vyjížďka za prací
 Sociálně „přehlédnutelná“ společnost
(společenství), vyšší sociální kontrola / nižší
anonymita
 Převaha rodinných domů (1/2)
 Městská práva
 Obsahově prázdné, bez právní síly (střední Evropa)
 Populační velikost
 2000?, mezinárodně nejednotné – OSN 20 tis.
 Jiné vědní disciplíny:
 Národní hospodářství: sekundér, terciér
 Sociologie: anonymita, dominance malých domácností
 Architektura: uzavřenost, hustota
 Ekologie: nižší biodiverzita, umělé prostředí, vyšší
zatížení
VÝVOJ URBANISTICKÉ FORMY VESNIC (PEŠKOVÁ, Z.):
TYPOLOGIE VESNICKÝCH SÍDEL
 Podle Máčela (1955):
 ves dvorcová, hromadná, lánová, ulicovka, silniční,
půdorys žebrový, žebříčkový, křížový, tvaru „T“, „L“,
návesní ulicovka, ves řádková, řetězovka, okrouhlice,
lesní lánová ves, návesní
 Podle Černého (1979):
 lesní lánová ves, lesní lánová, návesní ves, silniční
ves, silniční návesovka, ulicovka, řádková ves,
návesovka, okrouhlice
 Podle Frolce – Vařeky (1983):
 řadová ves, hromadná ves, řádková ves, ulicová
vesnice, lesní návesní ves, návesní vesnice, návesní
silnicovka
TYPOLOGIE PLUŽINY (ČERNÝ, E. 1979)
 Plužina:
 všechny pozemky patřící k vesnici a využívané k
zemědělským aktivitám
 jedním ze základních pojmů užívaných v dějinách
středověkého osídlení.
 úseková,
 dělených úseků,
 traťová,
 nepravidelná traťová,
 délková,
 záhumenicová lesní lánové vsi,
 paprsčitá záhumenicová lesní návesní vsi,
 kompaktní,
 rozštěpená,
 rozptýlená.
FORMY VENKOVSKÝCH SÍDEL / 1
1. Rostlé (přírodní, přirozené, nepravidelné) formy:
 Hromadné vesnice:
 Soustředěné
 Rozvolněné
 návesní
 Komunikační vesnice:
 Uliční, silniční, řádkové, potoční
 Vísky
 Rozptýlené vesnice (dvorcové)
FORMY VENKOVSKÝCH SÍDEL / 2
2. Pravidelné (geometrické/normové) formy:
 Lánové vesnice – vesnice s lánovou/délkovou plužinou:
 Rozvolněné
 Soustředěné:
 lineární/ortogonální, radiální, smíšené
 Návesní (návesovky):
 ortogonální (se čtvercovou/ obdélníkovou návsí), radiální a
polygonální, smíšené, malé návesní vesnice
FORMY VENKOVSKÝCH SÍDEL / 3
2. Pravidelné (geometrické/normové) formy:
 Komunikační vesnice:
 Lineární, návesní (návsí vřetenového, trojúhelníkového či
jiného tvaru)
 Vesnice vzniklé druhotnou parcelací dvora
 raabizace
 Ostatní geometrické formy vesnic
 Vesnice komponované
3. Smíšené a ostatní formy
BAŠE, M. (2006)
SÍDLA A STAVBY NA VENKOVĚ
 Osídlení venkova – včera, dnes a zítra?
 Venkov:
 „postupně dlouhodobě vylidňovaný, hledá, resp. by
měl hledat motivaci pro udržení své „partnerské
protiváhy“ vůči městům“ (s. 5)
 Souběh existence a proměny „mnoha odlišných
venkovů“ (v ČR PERLÍN 1997) – podle:
 Historických i trvajících odlišností regionů
 Úrovně vybavenosti a dostupnosti velkých měst
 Míry „odlehlosti“ lokalit
 Venkovské osídlení dlouho v pozadí zájmu
 Vstup zemědělské velkovýroby do krajiny a osídlení
 Odliv pracovní síly z venkova do měst
 Obnova nejrůznějšími formami a z různých pozic:
 Památková ochrana, sociální a ekonomické aspekty, dopravní
obslužnost, nové pracovní příležitosti, ekologie
 Nové poslání venkova / rehabilitace urbanismu
 Soběstačnost v zajišťování potravin → „ jak zacházet s
krajinou“, multifunkční využití
 Architektura a urbanismus …“určují budoucí ráz naší
země“ (CÍLEK)
 Town-planning → country (environmental) planning
 celé sídelní struktury, tj. neměstských sídel a volné
krajiny
 Územní plány/plánování venkovských obcí
 Hledání ploch pro výstavbu RD, případně komerčních
a výrobních areálů X
 Problémy existujících urbanistických formací a
tradičních staveb neřešeny →
 Znovu obnovit regionální „nadhled“
 Regenerace venkova potřebnou alternativou
 Mezinárodní konkurence, energetické plodiny,
agroturistika
 vv
VENKOV, KRAJINA, OSÍDLENÍ
 Srovnatelné pojmy
 Venkov: Land; country, countryside, rural, provincial
 Vesnice: Gemeinde/Kommune; village; campagne
 Krajina: Landschaft; landscape; pays; REGIO
 Venkovský prostor
 Část nezastavěná městskou zástavbou, tj. volná
krajina doplněná původním venkovským osídlením,
tj. zemědělským, a plochami neurčenými těžbou,
energetikou, dopravou či průmyslem
 Otázka řádovosti (velikosti, kategorie prostorové
jednotky)
 Stát ↔ katastr
VENKOV
 Volná krajina (přírodní, kultivovaná/kulturní)
 Využívána jako mezi-prostor, „inertní“ prostor k
propojování důležitých center
 Trvalé osídlení
 venkovských/ zemědělských/ rurálních sídel, sloužící
či ne- původnímu účelu
 Přechodné osídlení, určené
 K rekreaci
 Pro náboženské účely
 Výrobní nebo výzkumné araeály
 Oblasti těžební
 Areály průmyslové výroby a skladů
 K dopravě
 Komerční celky
DEFINICE VENKOVA
 OECD / EU – Eurostat
 Hustota zalidnění: 150 → 100 obyv./km2
 (prvovýroba / zemědělství, těžba) disperze osídlení –
míra obydlení
 Aplikace v ČR na úrovni:
 Obcí: 80 % = 75 % plochy a/nebo
 regionů:
 Výrazně venkovské – více než 50 % venkovského obyvatelstva
(ve venkovských obcích) / 6 % obyvatelstva (EU 10)
 Venkovské – 15-50 % venkovského obyvatelstva / 60 (30)
 Výrazně městské – s méně než 15 % / 34 (60)
 Počet obyvatel
 Do 2000 trvalých
 Město: 3000+
 ?2000-3000?
TYPY SÍDEL PODLE ROZSAHU / 1
 Venkovská samota
 Nejmenší typ sídelní jednotky (zástavby) v krajině
 Výlučná poloha: zámeček, hájovna („na doslech“ / „na
dohled“)
 Rozptýlená venkovská zástavba
 Soubor solitérních stavení, „samostatné hospodářské
jednotky“
 Obklopení kultivovanou krajinou, s převahou přírodního
prostředí
 Kolonie, osada
 Prostorově samostatnou X integrovanou součástí
obce, podmíněno:
 Sociálně (kolonie chudých), ekonomicky (těžba dřeva, uhlí),
využitím volného času (chaty, zahrádky)
TYPY SÍDEL PODLE ROZSAHU / 2
 Zemědělská vesnice
 Tradiční soubor hospodářských a obytných staveb,
obsahující veřejný prostor a veřejné stavby
 Různé prostorové uspořádání
 Dostupnost volné krajiny z většiny parcel
 Post-agrární vesnice
 Změny charakteru zástavby vlivem města
 Odchod lidí z venkova do měst X imigrace nových
obyvatel z měst
 Kolektivizace zemědělství, bytová výstavba,
„přiblížení venkova městu“
 Chalupaření: individuální rekreace na venkově,
přesun starších obyvatel natrvalo/sezónně
 Narušení tradičního charakteru
URBANISTICKÁ KATEGORIZACE
VENKOVSKÝCH SÍDEL – PŘÍSTUPY:
 Přírodní podmínky
 Způsob přeměny/kultivace původního prostředí / adaptace
 „úživný“ prostor
 Pro určitý počet obyvatel → stabilizace osídlení, kulturní
hodnocení
 Výměra jednotlivých kultur → krajinný obraz, prostor
 Členění prostoru – mozaika ploch:
 Primární základ: utváření (morfologie) terénu
 Druhotné členění: plochy využívané, využitelné, nedotčené
URBANISTICKÁ KATEGORIZACE
VENKOVSKÝCH SÍDEL / 1
I. Zasazení sídla do krajinného prostoru (setting)
I. Morfologie terénu
• Rovina, návrší, mírný svah, údolí, kotlina, kombinace
II. Charakter krajinného rámce
• Otevřený obzor, uzavřený, střídavě
III. Převažující členění okolního prostoru
• Plošné (dvoudimenzionální), prostorové (objemové,
třídimenzionální)
IV. Převažující měřítko struktury okolního prostoru
• Velké, malé, obě měřítka
V. Významné přírodní a umělé prvky a plochy v prostorové
scéně (tj. v okolí sídla)
• Prvky geologické povahy, vodní toky, vegetační povahy, lidská
díla
URBANISTICKÁ KATEGORIZACE
VENKOVSKÝCH SÍDEL / 2
I. Kritéria pro vlastní sídla – podle
I. Výrazné/ne- polohy
o Na nejvyšším/nejnižším místě, svahu…
II. Prostorového uspořádání (formace) zástavby
o Uspořádání plužiny, zástavby
III. Rozsahu zastavěných ploch
o Koncentrovaná sídla rozsahu malého (do 500 m délky),
středního (-1000), velkého (1000+), rozptýlená (plocha?)
IV. Míry změn zástavby vzhledem k prvotní formaci
o Nedotčená, součástí nového celku – ale lokálně čitelná,
součástí nového celku – nečitelná, původní neexistuje
V. Povahy rozšíření (adice) původní formace
VI. Stavu a míře změn parcelace zástavby
VII. Převládajícího charakteru zástavby
URBANISTICKÁ KATEGORIZACE
VENKOVSKÝCH SÍDEL / 3
I. Povahy rozšíření (adice) původní formace
o Rozšířením na okrajích, prodlužováním, zřizováním
zástavby podél paralelních komunikací, představením
zástavby před původní uliční čáru, zřizováním nových
celků, jinak
II. Stavu a míře změn parcelace zástavby
o Rozvolněná na okrajích – beze změn v centru; beze změn
v centru i jinde; rozvolněná na okrajích – zahuštěná v
centru; rozvolněná všude – charakter seskupených samot
III. Převládajícího charakteru zástavby
o Původní, přestavěná, novodobá, prolínání, paralelně
IV. Znejasnění původního charakteru zástavby
o Přestavba (pří-, ve-, do-), zvýšení hustot X výšky zástavby
URBANISTICKÁ KATEGORIZACE
VENKOVSKÝCH SÍDEL / 4
I. Počtu a charakteru veřejných prostorů
o Jednoho, více / popsat
II. Uplatnění přírodních prvků a ploch v zastavěné části
o Vysoká zeleň, vodní tok/plocha
o důležitý, doplňkový, nevýrazný / chybí
III. Existence a významu dominant
o Přírodní objemy (kopce, skály), umělé objemy (věže, zámky…)
o Určující, lokální, vzájemně působící
IV. Zastoupení a uplatnění kulturních památek a
architektonicky cenných objektů
o Vesnická památková rezervace/zóna, významný podíl, několik,
solitér / nemá