Venkov - prostor - sídla
GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/5
Vnímání venkova
o Ruralita = izolace (?)
• Vzdálenost od velkých městských center, nižší civilizační úroveň (JOHNSTON 1986)
o Typy krajiny — zóny:
• (urbanizované), s prioritou zemědělské výroby, smíšené zemědělsko-rekreační, (rekreace a přírodních parků
o Zalidnění a vzdálenost od velkého města
• 20 tis. / 5 mil., 100 tis. / 10 mil.
o Velký sociologický slovník (1996):
• ...jiný způsob života, spojení s přírodou, jiná sociální struktura
PŘÍSTUPY (HALFACREE 1993):
o Deskriptívni — prostřednictvim:
• Statistické analýzy, administrativního vymezení, zastavěné plochy, funkčních regionů, zemědělství, velikosti a hustoty osídlení
o Socio-kulturní
• Chování, způsob života
o Venkov jako lokalita
• Přítomnost venkovských prvků
o Venkov jako sociální reprezentace
• Sociální konstrukce / sebevnímání
Typologie venkova
o 2 typy:
• Pruský (junkerský):
o sedlácké hospodaření se smíšenou strukturou o kompaktní venkovské sídlo o Půda — majetek — dědictví
o OVLIVNĚNÍ SOCIALISTICKÝM HOSPODAŘENÍM: kolektivizace, združstevňování / v sídelní struktuře vesnice hierarchicky a funkčně diferencované
• Kolonizační:
o farmářský typ hospodaření se specializovanou produkcí o Jednotvárné účelové stavby o Půda kapitálem
o Index rurality (CLOKE 1977)
• 16 indikátorů, týkajících se populace, bydlení, zaměstnanosti, migrace
• 4 kategorie: extrémně rurální až extrémně nerurální / zázemí měst, periférie
o japonsko
• Suburbánní, urbánní stínový, periferní, zemědělský, odlehlý, samozaměstnanecký (celkem 14 typů)
o BRITÁNIE
• Zachovalý - proti rozvoji, ochrana, bydlení, odpočinek
• Soutěživý — dominantní zájmy farmářů a rozvoj
• Paternalistický — velké soukromé statky a farmy
• Klientelistický — okrajová území, zemědělství závislé na podpoře státu, zaměstnanost a životní úroveň
Specifika venkova
o Ruralismus (WIRTH 1938)
• Způsob života charakterizovaný stabilitou, integrací a přísnou stratifikací (OPAKEM URBANISMUS)
o Městská / venkovská dichotomie (REISSMAN 1964)
• Sekulární/religiózní, solidarita organická/mechanická, dohoda/stav, městský/lidový, průmyslový/vojenský?, společnost/společenství, racionální/tradiční
o Rural-urban kontinuum typologií nebo procesem?
• Modelová sídelní evoluce: tradiční venkovská obec — současná vesnice — urbanizované sídlo — semi-město — současné město — modelové město (PAHL 1966)
o Ideologie rurálního prostředí (FLYNN 1982)
• Ideologie malého města
o přirozený životní styl spjatý s přírodním prostředím
• Agrarismus
o Život na farmě nej lepší forma rodinné výchovy
• Ruralismus
o Otevřený prostor bez větší zástavby, nekonzumní způsob života
o Rurální deprivace (úpadek venkova, SHAW 1979)
• Výsledkem působení průmyslové etapy vývoje společnosti
• Pracovní příležitosti, bydlení, vzdělávání, mobilita
• Kdo rozhoduje'? Kdo platí? Kdo získává?
Rural-urban fringe (rozhraní)
o Přechodné území / možný konflikt
• Víceúčelové využití země (multiple land use), kontaktní pás (fringe belt), rozptýlené město (dispersed city)
• Sídla s obytnou funkcí (dormitory villages, rurban villages)
• Sídla s jednoznačně obytnou funkcí (dormitory settlements) — na základě migrace z centrálních měst / metropolitan villages
o Tzv. střediskové obce (key settlements)
• „stimulace růstu v odlehlých venkovských územích", konzervace X rozvoj, plánování populace a sídel na základě efektivity
• bez jednoznačně pozitivních výsledků (Británie,
v
Československo)
Perspektiva venkova
o „protikladné" publikace (1992)
• Das gefährdete DorfXDas Land hat Zukunft
o Evropská unie
• Zemědělská/venkovská politika — až % rozpočtu (regionální politiky v širším slova smyslu), trvalý pokles
o Součást globalizace:
• Prvky mezinárodní ekonomické scény
• Příjemce investic, dotací — úloha malého a středního podnikání
• Venkov stejně spotřební jako výrobní
• Mj. znovuzalidňování (repopulation) rurálních oblastí, nová střední vrstva vs. původní obyvatelé, farmářská lobby vs. environmentalisté
Klasifikace venkovských sídel
(PODLE UN DEMOGRAPHIC YEARBOOK, IN ZUBRICZKÝ 2005)
VE STŘEDNÍ EVROPĚ ZHRUBA 1/3 POPULACE VE VENKOVSKÝCH SÍDLECH
stát	hranice
Dánsko	200
Řecko	200
Island	200
Norsko	200
Austrálie	1000
Kanada	1000
Nový Zéland	1000
Skotsko	1000
Irsko	1500
Francie	2 000
Nizozemsko	2 000
Lucembursko	2 000
Španělsko	2 000
Rakousko	5 000
Portugalsko	10 000
Švýcarsko	10 000
VÝVOJ/KONCENTRACE VENKOVSKÉHO OSÍDLENÍ
o Z celosvětového pohledu:
• ústup rozptýleného typu
o Bezpečnost, rodinná kolonizace, soukromé vlastnictví, chov dobytka, reliéf krajiny
• ve prospěch kompaktního
o Obrana ve středověku, ne/dostupnost vody, rozdělení dědictví, rostlinná výroba, politická / náboženská / ideologická rozhodnutí
o Formování specializovaných služeb
• nadlokálního/regionálního dosahu/funkce (outsized function) v „rozptýlených" městech (dispersed city)
o Principy/důvody politiky koncentrace
• Fyzické, např. zamezit vzniku/rozvoji malých sídel v krajině
zemědělské, zvýšit produkci uchováním zemědělského půdního fondu
• ekonomické, redukovat náklady na infrastrukturu
• Socioekonomické, zvýšit komunikaci venkovanů
Venkovská komunita
(ROBINSON 1998, V OBDOBÍ NÁSTUPU INDUSTRIÁLNÍHO OBDOBÍ)
OTEVŘENÁ	UZAVŘENÁ
mnoho vlastníků půdy	koncentrace vlastnictví půdy
malé farmy	velké
brzké ohraničení/oplocení	pozdější
dvě zaměstnání farmářů	nedostatečné zdroje pracovních sil
podíl farmářů na částečný úvazek	zdroje PS doplněné z otevřených komunit
rozvinutá řemesla a obchod	málo
poskytování služeb pro jiné obce	spoléhání na služby z jiných obcí
nedostatečné řízení obce	řízení/usměrnění výstavby domů
samospráva	statkářský paternalismus
nekonformní náboženství	velkostatkář je patronem církve
radikalismus v politice	konzervatismus
rozvoj manufakturní výroby	nedostatečný
populačně velké	malé
vysoký podíl chudých	nízký
v
Znaky současné venkovské komunity (BAKSA 1991):
• Vyšší vzájemná sociální závislost
• Menší variabilita profesních možností
• Menší sociální diferenciace a zúžený prostor sociální mobility
• Silná vazba na tradice a slabší inklinace k sociálním změnám
• Silnější determinace přírodním prostředím
o Typologie / typy venkovských komunit (JONES 1973)
• Otevřená/integrovaná - centrem pro okolní obce Uzavřená/integrovaná - dovnitř X navenek
• Otevřená/dezintegrovaná - napětí X kontakty Uzavřená/dezintegrovaná — upadající, periferní
PROMĚNA OSÍDLENÍ
O Prostorový vývoj (MARTIN 1957):
• Princip gradientu: vliv města na zázemí na základě vzdálenosti a poklesu vlivu (distance-decay)
• Princip diferenciace: urbanizace transformuje původně nediferencované oblasti prostřednictvím funkční specializace
o Metropolitní vesnice (metropolitan villages)
• Přenos městského způsobu života na venkov
• Těsné zázemí měst „mentálně urbanizované", fyzicky zůstává „rurální částí krajiny"
• Dostupnost do centra s městským typem zaměstnání — utváření denních městských systémů / funkčních městských regionů (daily urban systems)
Fenomén druhého bydlení
o Druhé domovy městského obyvatelstva
• Second homes, weitere Wohnung / Zweitwohnung / Zweitwohnsitz, residences secondaires, drugi dom
o Disperze města na venkov — sezónní, temporální suburbanizace
• Již ze starověku, nástup po roce 1945
o Kritéria, faktory:
v
Časová dostupnost: ideálně do 1 hod (1914 15 km X dnes až 100 km)
• Doba pobytu: postupné prodlužování, práce, roční období
o Výhody X nevýhody pro venkov — např.:
• Nové pracovní příležitosti/možnosti podnikání X
• Tlak na technickou infrastrukturu, životní prostředí
KONTRAURBANIZACE
o Působení migrace (RAVENSTEIN 1885) - zákony:
• 2. Města absorbují nejprve obyvatelstvo z nejbližšího zázemí a poté ze vzdálenějšího.
• 5. Migranti na velké vzdálenosti se stěhují zpravidla do největších měst.
• 6. Obyvatelé měst se stěhují méně než obyvatelé venkova.
• 4. Každý výrazný migrační tok vyvolá také určitý kompenzační zpětný tok KONTRAURBANIZACE
o Obrácená, opačná, zpětná, counterurbanisation
o Proces dekoncentrace obyvatelstva s převahou migrace z větších sídel do menších (BERRY 1976)
• USA 60. a 70. léta 20. stol.
• Do zázemí metropolitních oblastí / do malých metropolitních oblastí v původní periferii (Sunbelt)
o Zastavení depopulace venkovských území, opak urbanizace
o Spjatost s procesy decentralizace a dekoncentrace
• pohyb směrem dolů po hierarchické škále od největších měst po vesnice
o Změna od koncentračních procesů k převládajícím rozptylovacím (dispersal) (CHAMPION 1989)
• Dolů po městské hierarchii, výhody ekonomické / environmentálni
o téměř v každém z nás je hluboko zakořeněná latentní preference venkovského způsobu života
Kvalita života na venkově
o Heslo „zpět k přírodě"
• Od 80. let v západní Evropě na venkov k doposud přítomným „starým, nemocným a chudým?" přichází obyvatelé nové kategorie
• Měšťané po odchodu do důchodu, majitelé druhého bydlení, ale i neorolníci a neoumělci (CHIVA 1980)
o v populaci sociální „mix" (CLOUT 1981)
• Věk, pohlaví, profese, příjmy atd.
• Uplatňování tradičních hodnot
• Romantismus / idealismus X východiska z krize města, stylu života, ekologie
Mobilizace vnitřních zdrojů a využití místních iniciativ
o Kvalita života - definice, obsah?
Dostatek jídla, být zdravý, bydlet v pěkném prostředí, být spokojený v práci, mít podmínky na odpočinek, pocit bezpečí před kriminalitou
o Rurální deprivace
• Nízký příjem, vysoký podíl lidí s nízkým příjmem, důchodců, žen v domácnosti, nezaměstnaných
Malé možnosti ve sféře zaměstnání, podnikání, veřejných službách
• Omezená mobilita, hlavně starších, dětí, matek v domácnosti, chudých
o Nástup telematiky
Odpadá nezbytnost fyzické blízkosti místa bydlení a práce o Vč. teledomů - např. Skandinávie
• Rozptyl aktivit, dekoncentrace, redukce významu vzdálenosti resp. odlehlosti