SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE  Suburbanizace  přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí  Suburbánní rozvoj  nesouvisí s odlivem lidí, kapitálu, daní nebo funkcí z jádrových měst  stavební aktivita či oživení ekonomických funkcí a společenských aktivit v příměstských obcích  Satelitní městečka  Urban sprawl  nejméně udržitelnou formu prostorového růstu měst  Rezidenční suburbanizace  Návaznost na starší osídlení (X USA)  Komerční suburbanizace  Greenfield  logistické areály, hypermarkety a další obchody, částečně i výroba a zábava PROSTOROVÝ VÝVOJ MĚST  Urbanizace  Klasická X  Předměstí (Smíchov, Karlín, Královské Vinohrady)  současná  Typické pro růst českých měst je spojování menších sídel v jeden celek nebo postupné pohlcování okolních obcí a městeček rostoucím městem  Metropolizace  Výsledkem aglomerace a metropolitní regiony  Současná struktura města  Historické centrum, vnitřní město, vnější město  Suburbanizace u nás  Začátek / 2. pol. 90. let+  Greenfield developments  nová autonomní sídla bez návaznosti na stávající sídelní síť ZÁZEMÍ MĚSTA  Metropolitní regiony (aglomerace)  typickým rysem aglomerovaných obcí je v současnosti vysoký podíl dojíždějících za prací, službami i zábavou do jádrových měst  Restituce zemědělské půdy  nepromyšlený a neregulovaný růst výstavby znamenal v mnoha případech hrozbu pro původní sídla i okolní krajinu  Konec stagnace malých obcí  omlazení a posílení populační struktury a oživení obecního života URBAN SPRAWL / SATELITNÍ MĚSTEČKO  Nežádoucí, omezení/potlačení, obecné X individuální zájmy  Nepropojenost území, neexistence cest a chodníků, odlehlost pro poštovní doručovatele, svoz komunálního odpadu, odklízení sněhu, zavedení a správu technické, sociální a dopravní infrastruktury, extrémní závislost na osobním automobilu.  Suburbia  Historicky: jatka, vojenská cvičiště… X bydlení (18. stol.)  Edge cities – okrajová městečka  novými centry pracovní dojížďky s nižší závislostí na jádrovém městě  areál kolem letiště Ruzyně s významnou koncentrací pracovních příležitostí, investic a informací  Brno-Modřice SUBURBANIZACE A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ  Ovlivnění živé složky krajiny (biodiverzity)  Specifické rostliny, homogenizace X obohacení nepůvodními druhy  Ničení biotopů původních druhů – fragmentace přírodních stanovišť  Ovlivnění neživé složky krajiny (reliéfu, půdy, vody, ovzduší)  Změny tvaru povrchu  Rozsah a kvalita podzemních vod, růst spotřeby vody  Působení automobilové dopravy, světelné znečištění  Konzumace krajiny a změna krajinné matrice  Ztráta ostrých hranic sídel, zábor ZPF  Fragmentace krajiny  Změny krajinného rázu  Plánování / realizace nové výstavby  Proměna estetického a kompozičního významu – ztráta původního charakteru (genia loci)  Architektura samotných obydlí SUBURBANIZACE A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ  Kde stavět?  Umístění nového celku ve vztahu k původnímu sídlu  Přístupnost krajiny a napojení na přírodu  Urbanismus celku a veřejné prostory  Kvalitní urbanismus zvyšuje atraktivitu sídla –  pro mládež, seniory, matky s dětmi  Architektura  Podnikatelské baroko X uniformní a monotónní zástavba  Infrastruktura a občanská vybavenost  Nedostačující kapacita  Veřejný prospěch / zapojení investorů  Místa setkávání SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ  Kdo přichází do zázemí velkých měst?  Mladé rodiny s dětmi, VŠ/SŠ vzdělání, vyšší ekonomický status – závislost na době přistěhování  Sociální infrastruktura a noví obyvatelé  Specifické potřeby/problémy  Sociální prostředí suburbánních lokalit  Proměna / polarizace – různé pohledy na rozvoj  Schopnosti a kontakty nových rezidentů – politická participace, vytváření občanských sdružení  Sociální soudržnost: fyzická a sociální vzdálenost  Každodenní život v suburbiu  Režim/rytmus a životní cyklus – práce, volný čas  time geography: zaměstnaní obyvatelé, matky s dětmi SUBURBANIZACE A DOPRAVA  Vliv suburbanizace na dopravu  Jeden z nejproblémovějších aspektů suburbanizace  Dojížďka, individuální doprava  JV suburbia Prahy – 59 % automobil, 27 % veřejná doprava, 14 % kombinace  Automobilová doprava  Vybavenost: 2006/1990 1,67x – 398 aut na 1000 obyvatel  Nárůst intenzity zejm. na hranicích měst (Pha 2,26; Brno 1,76)  Veřejná doprava  20./30. léta – použití železnice (př. Černošice, Bílovice)  Restriktivní opatření x+ integrovaný dopravní systém vč. P&R  Tzv. indukovaná doprava POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ DŮSLEDKY SOUČASNÉHO ROZVOJE REZIDENČNÍ ZÁSTAVBY V ZÁZEMÍ ČESKÝCH MĚST http://suburbanizace.cz /problemy.htm Mapa zobrazuje intenzitu bytové výstavby a počet dokončených bytů v obcích České republiky v letech 1997–2006. Intenzitu bytové výstavby lze považovat za jeden z indikátorů dynamiky socioekonomického rozvoje regionů (obcí) a zároveň za ukazatel atraktivity konkrétních lokalit. Nekoordinovaná výstavba však může na druhé straně vytvářet neúměrný tlak na životní prostředí (např. v podobě urban sprawl) a vyvolávat negativní dopady nejen na své bezprostřední okolí, ale i na ostatní části metropolitních regionů. Největší hrozbou je v souvislosti s rozvojem suburbánního bydlení především nárůst automobilové dopravy. Rozmístění nové bytové výstavby tedy ukazuje nejen na úspěšné a neúspěšné oblasti v České republice, ale zároveň i na obce potenciálně ohrožené negativními dopady nadměrné stavební aktivity.